Ústavní soud: Nižší instance si nemůže dovolit projev svévole jako v případu zemřelého pracovníka

18. 3. 2016 16:53

Ústavní soud se vyjadřuje k podmínkám vzniku faktického pracovního poměru a vázanosti soudu právním názorem soudu vyšší instance:

Ústavní soud: Nižší instance si nemůže dovolit projev svévole jako v případu zemřelého pracovníka
Foto: Hans Štembera
Popisek: Vchod do budovy Ústavního soudu

IV. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Jaromír Jirsa) vyhověl ústavní stížnosti stěžovatelky a zrušil usnesení Nejvyššího soudu a rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové, neboť jimi bylo porušeno právo stěžovatelky na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Stěžovatelka se u Okresního soudu v Hradci Králové domáhala odškodnění pozůstalého rodiče podle § 375 odst. 1 písm. b) a d) zák. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, a náhrady nákladů spojených s pohřbem. Okresní soud žalobě vyhověl a přiznal stěžovatelce částku 262 806 Kč. Vycházel přitom z toho, že syn stěžovatelky spolu se svým kamarádem přijal nabídku brigády, kterou jim zprostředkoval zaměstnavatel syna stěžovatelky. Ten byl zároveň obchodním partnerem osoby, u které byla brigáda domluvena (v původním řízení žalovaný, nyní vedlejší účastník). Vedlejší účastník nebyl na místě přítomen, s brigádníky jednal jeho syn, podstatou práce byla výměna starých střešních plechů za nové. V jednu chvíli ujel synovi stěžovatelky pod nohama dosud nepřipevněný plech a propadl odkrytou částí střechy z výšky cca 6 metů na betonovou podlahu, na následky zranění následujícího dne zemřel.

Vedlejší účastník, jeho syn i zprostředkovatel brigády tvrdili, že brigáda v té době ještě sjednána nebyla a s brigádníky se teprve měli sejít a domluvit na jejích podmínkách. Okresní soud však dospěl k jednoznačnému závěru, že mezi zemřelým synem a vedlejším účastníkem vznikl pracovněprávní vztah ve formě faktického pracovního poměru a žalobě proto vyhověl. Krajský soud v Hradci Králové jako odvolací soud tento právní závěr překvalifikoval tak, že ke vzniku faktického pracovního poměru nedošlo a žalobu stěžovatelky zamítl. Nejvyšší soud toto rozhodnutí zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení se závazným právním názorem, který se týkal především chybného výkladu institutu faktického pracovního poměru, který provedl odvolací soud. Ten v dalším řízení setrval na svém původním závěru, že faktický pracovní poměr nevznikl a žalobu opět zamítl. Další dovolání stěžovatelky Nejvyšší soud odmítl jako nepřípustné.

Ústavní stížnost je důvodná. Stěžejním důvodem pro zrušení rozhodnutí odvolacího soudu je porušení principu vázanosti soudu nižší instance právním názorem soudu vyšší instance jako záruky realizace práva na spravedlivý proces. V novém rozhodnutí, následujícím po rozhodnutí kasačním, je třeba vždy pečlivě a jasně vysvětlit, jak se soud do podrobností vypořádal se všemi aspekty závazného právního názoru, jak s nimi „pracoval“ a jaké z nich vyvodil nové právní závěry. Tyto závěry nemusejí být nutně odlišné od závěrů dříve vyslovených, z rozhodnutí však musí být zřejmé, že se zavázaný soud vysloveným právním názorem bezvýhradně řídil. Kasační rozhodnutí je třeba číst pečlivě, i „mezi řádky“, a řídit se jím nikoliv jen formálně, ale především materiálně, a detailně se vypořádat se vším, co nadřízený soud naznačil. Opačný postup, tedy snaží-li se zavázaný soud za každou cenu obhájit svůj původní verdikt, je projevem nepřípustné svévole znamenající také porušení ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces.

Ústavní soud dále shledal, že odvolací soud učinil závěry, aniž by vyplývaly z provedeného dokazování, pouze toliko ve svém rozhodnutí konstatoval, že vědomí zaměstnavatele o přítomnosti brigádníků, stejně tak udílení pokynů zaměstnavatelem, nebylo prokázáno, ač právě k těmto okolnostem žádné dokazování vedeno nebylo. K tomu je třeba poznamenat, že faktickým pracovním poměrem se rozumí právní vztah, který vzniká tím, že fyzická osoba koná pro zaměstnavatele s jeho vědomím a podle jeho pokynů závislou práci, kritérium „podle pokynů zaměstnavatele“ je však nutno chápat a posuzovat jako znak závislé práce, nikoliv vyžadovat výslovné sdělení jednoznačného pokynu k práci zaměstnanci. Pokud v rámci faktického pracovního poměru dojde i úrazu, posuzuje se jako úraz pracovní.

Na odvolacím soudu v dalším řízení bude, aby znovu projednal případ stěžovatelky a o jejím nároku rozhodl se vším respektem k závaznému právnímu názoru dovolacího soudu.

K výroku i odůvodnění nálezu zaujal odlišné stanovisko soudce Josef Fiala.

Text nálezu sp. zn. IV. ÚS 3073/15 včetně disentu je dostupný PDF zde (257 KB, PDF).

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Tisková zpráva

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

MO ČR: Bahna přilákala desetitisíce příznivců armády

19:07 MO ČR: Bahna přilákala desetitisíce příznivců armády

Den pozemního vojska Bahna 2016 odstartoval mohutnou salvou z tanku T72M4CZ, což byla první změna op…