Víc než polovina firem v posledních třech letech zažila daňovou kontrolu, ukázal výzkum Mazars

2. 11. 2014 15:51

Daňovou kontrolu za poslední tři roky zažilo 56 % českých středních a velkých firem nad 50 zaměstnanců. V budoucnu se jejich počet může podle odborníků ještě výrazně zvýšit. Vláda všestranně usiluje o lepší výběr daní, nárazově stoupl počet finančních kontrolorů v hlavním městě, naplno se rozbíhá činnost daňové Kobry. V průzkumu, který se týkal tří předchozích let, odpovídalo na otázky mezinárodní poradenské společnosti Mazars 102 respondentů, kteří v českých firmách zastávají posty výkonných a finančních ředitelů.

Víc než polovina firem v posledních třech letech zažila daňovou kontrolu, ukázal výzkum Mazars
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ilustrační foto.

„Zkušenosti z praxe ukazují, že se kontroly nejčastěji týkají více typů daní najednou, v našem průzkumu šlo o 45 % kontrol. U 15 % z nich se finanční úřady zajímaly o daně z příjmů právnických osob, u 40 % se úředníci zaměřili na daň z přidané hodnoty,“ řekl Pavel Klein, vedoucí partner daňového oddělení Mazars.

Četnost daňových kontrol ve firmách se v minulosti v jednotlivých krajích a městech lišila. Úředníci nestíhali hlavně v Praze, proto si některé firmy účelově přesouvaly sídlo do hlavního města. Doufaly, že se vyhnou kontrolám. Média loni spočítala, že například na Praze 2 může přijít kontrola z finančního úřadu průměrně jednou za 373 let.

Ani v Praze se však už firmy nemohou cítit tak bezpečně jako dříve. „Generální finanční ředitelství totiž od září na tři měsíce přesunulo do hlavního města stovku kontrolorů finanční správy z regionů v rámci akce Pomoc Praze,“ uvedl Jaroslav Křivánek, partner daňového oddělení Mazars. Kontroloři se podle dostupných informací zaměří zvláště na nadměrné odpočty DPH, virtuální sídla společností a sídla na hromadných adresách.

Zcela novou hrozbu pro nepoctivé plátce daní představuje takzvaná Kobra, skupina pro boj proti velkým únikům, která funguje od června. Představuje jednu z hlavních zbraní, které nová vláda nasadila v zájmu lepšího výběru daní. Spojili se v ní policisté, celníci a finanční správa. Dříve jejich spolupráce nebyla koncepční, nyní si mohou například účelněji vyměňovat informace a zřizovat týmy specialistů k jednotlivým kauzám.

Před spuštěním Kobry věřilo v její přínos 47 % dotázaných manažerů, 40 % bylo skeptických a zbytek váhal. Útvar si však již od té doby připsal několik medializovaných úspěchů. Odhalil údajné úniky při obchodech s nanodisky za 269 milionů Kč, upozornil na podezřelé transakce v reklamě za 289 milionů a úniky v oblasti pohonných hmot za 650 milionů Kč. V září Kobra oznámila, že ve Zlínském kraji odkryla daňový únik při obchodování s toaletním papírem, ubrousky a utěrkami se škodou přes 25 milionů Kč.

Průzkum mezi českými manažery celkově jasně ukázal, že většina z nich, konkrétně 68 %, nevěří přísnějším sankcím jakožto nástroji proti daňovým trestným činům. Pozitivní efekt na výběr peněz do státní pokladny by podle nich mělo spíše snížení daní. V průzkumu tuto strategii podpořilo 58 % manažerů, kteří situaci v českých firmách znají z první ruky, stejně jako jejich daňovou morálku.

Pokud chtějí firmy předejít potížím s kontrolory, musejí pečlivě sledovat změny daňové legislativy. Například povinnou součástí přiznání k dani z příjmů právnických osob bude od 1. ledna 2015 příloha s přehledem transakcí se spřízněnými společnostmi během zdaňovacího období. Jde o jeden z kroků proti zneužívání převodních cen. Cílem zavedení této přílohy ze strany finanční správy je zaměřit se na systematický sběr informací o vnitroskupinových transakcích, jejich efektivní analýzu a posouzení potenciálních rizikových transakcí, což povede k cílenějšímu výběru subjektů pro provedení specializované daňové kontroly. Finanční úřady již nebudou jako v minulosti vybírat kontrolované subjekty namátkově, ale zaměří se primárně na problematické transakce a subjekty. To by mělo zvýšit efektivitu daňových kontrol.

„V tomto směru budou za nejrizikovější považovány subjekty, které nemají zpracovánu dokumentaci převodních cen a vykazují významné objemy vnitroskupinových transakcí ve vztahu k obratu společnosti. Dále pak společnosti, u nichž různé poměrové ukazatele (například poplatky za služby versus celkové náklady, licenční poplatky versus obrat, úrokové náklady/výnosy versus objem půjček a tak podobně) přesahují „obvyklé“ hodnoty,“ uvedl Jaroslav Křivánek, partner daňového oddělení Mazars.

Poznámky:

1. Mazars (www.mazars.com / www.mazars.cz) je mezinárodní, integrovaná a nezávislá organizace v oblasti auditorských, účetních, daňových a poradenských služeb, které k 1. lednu 2014 poskytuje v 72 zemích světa. Zaměstnává více než 13 800 odborníků. Prostřednictvím dohod o spolupráci, joint ventures a zastupujících kanceláří působí Mazars v dalších 21 zemích. Pro klienty tak společně pracují týmy odborníků, kteří poskytují své služby ve stejné kvalitě a v rámci shodně technicky a eticky nastavených standardů. Kompletní, přizpůsobená a flexibilní škála poskytovaných služeb předurčuje Mazars jako partnera pro velké národní a nadnárodní firmy včetně subjektů veřejného zájmu i střední a menší společnosti, vlastníkem řízené soukromé společnosti a úspěšné podnikatele.

2. V České republice působí společnost Mazars od roku 1993, poskytuje komplexní služby a zaměstnává více než 150 lidí. V současné době je sedmou největší auditorskou firmou v České republice.

3. Název « Mazars » označuje všechny společnosti skupiny Mazars, každá z nich je samostatným a nezávislým právním subjektem.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Tisková zpráva

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Povodí Vltavy zvýší hladinu Slap

10:42 Povodí Vltavy zvýší hladinu Slap

Povodí Vltavy dočasně zvýší hladinu přehradní nádrže Slapy ve dnech od 29. září do 1. října 2017.