„Neumřel. Umírají pouze lidé. Zvířata uhynou, pojdou, chcípnou (u nich to nemá vulgární podtext), padnou, zhasnou, jsou zabita, poražena... Dávat zvířatům lidské vlastnosti a používat u nich lidské výrazy (umírat, jídlo, jíst, kakat atd.) je modernistické, levicové a liberální a hodí se k městské eko-etno-bio vychrtlině s korálky na krku, náušnicemi v nose, pupku a obočí, s plandající sukní (lunty) a pijící čaje z misky,“ vzkázal doslova Bělobrádek mladé blogerce.
„Budu se snažit být věcná, přestože je mi celá ta situace pořád víc a víc protivná, tím spíš, že se vyrojila četná skupina obhájců pana vicepremiéra, což je v pořádku, ale ti bohužel své rozhořčení obrátili proti mně a obviňují mě, že jsem to já, kdo vlastně může za volební porážku lidovců a za posílení Babiše, že jsem to celé udělala kvůli svému zviditelnění a že nakonec ani dostatečně netruchlím za psa, kterého jsem vlastně neměla ráda. I z toho důvodu bych tomu ráda udělala nějaké punktum,“ napsala jasně a rázně Sulovská.
Podle jejích slov celá kauza vznikla úplně zbytečně. „Jestli pes umírá nebo chcípne prostě není téma, ani náboženské, ani etické, ani politické. Je to ryze české lingvistické okénko, přičemž výraz ‚umírat‘ v souvislosti se zvířaty používala např. Božena Němcová, Fráňa Šrámek, Jindřich Baar nebo Eliška Krásnohorská. Starý zákon v hebrejštině i Nový v řečtině používají pro smrt lidí i zvířat stejná slova, podobně to má celá řada dalších jazyků. Příště bych upřednostňovala, kdyby pan Bělobrádek napsal na Ústav pro jazyk český a ne mně pod příspěvek, že mi právě umřel pes,“ dodala Sulovská. Ona sama podle svých slov nemá problém s tím, že zvířata hynou, chcípou, pojdou, ani s tím, že nejsou na úrovni člověka. Jde jí čistě o formu a načasování.
„Líbí se mi názory, že si za to vlastně můžu sama, protože jsem známá svým konzervatismem, a tedy se jedná o jakýsi insider joke mezi dvěma konzervativci. S panem Bělobrádkem jsme se nikdy osobně neviděli, nemáme spolu prakticky žádnou komunikační historii. Je možné, že to tak myslel, ale nic to nemění na nevhodnosti,“ dodala.
Citový vztah ke zvířatům pak podle ní není nic, co by bylo výsostně vlastní liberální levici a nikdo jiný by do toho prostoru nemohl vstoupit. „Tvrdit, že je nějaká činnost, sama o sobě politicky neutrální, levicová nebo pravicová, za to myslím Václav Klaus utrpěl výsměch, takže nechápu, proč i lidé, kteří se za to do něj tehdy pustili, dneska jeho způsoby přebírají. Já navíc nejsem zabetonovaná v nějaké pravicové bublině a neohlížím se na její předpisy, moje názory jsou dost eko-etno-bio, což ví každý, kdo mě zná líp než pan Bělobrádek,“ řekla Sulovská.
Závěrem pak podotkla, že od včerejšího rána nabízela Pavlu Bělobrádkovi, aby si podali ruce. „Přestože si nemyslím, že jsem to já, kdo by měl v takové situaci smíření nabízet, nabízela jsem ho, protože už včera ráno mi byl ten shitstorm krajně nepříjemný, a bylo mi jasné, že krátká omluva by jeho vzniku alespoň částečně zamezila – reakce byla nulová, namísto toho pan Bělobrádek svůj výrok na Twitteru stále obhajuje a to i způsobem, který se mě dotýká mnohem víc než celý ten jeho původní komentář. Nevím, co je to za komunikační strategii, já bych za to PR poradce vyrazila. Nijak smrtelně se mě jeho výrok nedotkl, ale velmi se mě dotýká to, co vyvolal,“ uzavřela.
MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA
Celý příspěvek Lucie Sulovské
TEČKA ZA KAUZOU PES
Tedy doufám. Budu se snažit být věcná, přestože je mi celá ta situace pořád víc a víc protivná, tím spíš, že se vyrojila četná skupina obhájců pana vicepremiéra, což je v pořádku, ale ti bohužel své rozhořčení obrátili proti mě a obviňují mě, že jsem to já, kdo vlastně může za volební porážku lidovců a za posílení Babiše, že jsem to celé udělala kvůli svému zviditelnění a že nakonec ani dostatečně netruchlím za psa, kterého jsem vlastně neměla ráda. I z toho důvodu bych tomu ráda udělala nějaké punktum.
1) Celá ta kauza vznikla úplně zbytečně - jestli pes umírá nebo chcípe prostě není téma, ani náboženské, ani etické, ani politické. Je to ryze české lingvistické okénko, přičemž výraz "umírat" v souvislosti se zvířaty používala např. Božena Němcová, Fráňa Šrámek, Jindřich Baar nebo Eliška Krásnohorská. Starý zákon v hebrejštině i Nový v řečtině používají pro smrt lidí i zvířat stejná slova, podobně to má celá řada dalších jazyků. Příště bych upřednostňovala, kdyby pan Bělobrádek napsal na Ústav pro jazyk český a ne mně pod příspěvek, že mi právě umřel pes. To je totiž problém, ne věcná stránka věci - já nemám problém s tím, že zvířata hynou, chcípou, pojdou, ani s tím, že nejsou na úrovni člověka. Jde čistě o formu a načasování.
2) Líbí se mi názory, že si za to vlastně můžu sama, protože jsem známá svým konzervatismem a tedy se jedná o jakýsi insider joke mezi dvěma konzervativci. S panem Bělobrádkem jsme se nikdy osobně neviděli, nemáme spolu prakticky žádnou komunikační historii. Je možné, že to tak myslel, ale nic to nemění na nevhodnosti. Taky jsem v životě napsala spoustu nevhodných, hloupých příspěvků, ale vždy jsem se snažila neubližovat lidem, kteří na tom už byli blbě. Aniž bych stavěla úmrtí psa na roveň tragédii, jakou je metastázovaná rakovina, tak jsem se svého času jasně postavila na stranu Lucky Bittalové, kterou jisté pravicové kruhy napadaly, protože když onemocní holka z Hate Free, tak se to přece smí. Nesmí, je to hnus. Snažit se neubližovat je občas těžké, ale tohle nebyla žádná vyhrocená situace.
3) Citový vztah ke zvířatům není nic, co by bylo výsostně vlastní liberální levici a nikdo jiný by do toho prostoru nemohl vstoupit. Tvrdit, že je nějaká činnost, sama o sobě politicky neutrální, levicová nebo pravicová, za to myslím Václav Klaus utrpěl výsměch, takže nechápu, proč i lidé, kteří se za to do něj tehdy pustili, dneska jeho způsoby přebírají. Já navíc nejsem zabetonovaná v nějaké pravicové bublině a neohlížím se na její předpisy, moje názory jsou dost eko-etno-bio, což ví každý, kdo mě zná líp než pan Bělobrádek. Podporuju domácí porody, přispívám na různé neziskovky pečující o děti hlavně v Africe apod. Nevidím v tom problém, je to projev mého ženského a mateřského citu, který je myslím dost konzervativní. Je to i jeden z důvodů, proč bez ohledu na své náboženské přesvědčení jsem proti potratům - je to zkrátka neženské, nemateřské.
4) Panu Bělobrádkovi jsem od včerejšího rána nabízela, abychom si podali ruce - přestože si nemyslím, že jsem to já, kdo by měl v takové situaci smíření nabízet, nabízela jsem ho, protože už včera ráno mi byl ten shitstorm krajně nepříjemný a bylo mi jasné, že krátká omluva by jeho vzniku alespoň částečně zamezila - reakce byla nulová, namísto toho pan Bělobrádek svůj výrok na twitteru stále obhajuje a to i způsobem, který se mě dotýká mnohem víc než celý ten jeho původní komentář. Nevím, co je to za komunikační strategii, já bych za to PR poradce vyrazila. Nijak smrtelně se mě jeho výrok nedotkl, ale velmi se mě dotýká to, co vyvolal.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
