Jakub Patočka byl sice řadovým členem ČSSD, ale jeho neformální pozice byla výrazně jiná. Politik, kterého kdysi prohlásil za svého nejbližšího spojence tehdejší prezident Václav Havel, působil například jako poradce u premiéra Bohuslava Sobotky.
Ten mu byl zavázán, protože právě Patočka dal v říjnu 2013 dohromady mladé levičáky, kteří před Pražským hradem i na jiných místech vyjadřovali podporu Sobotkovi a žádali odstranění jeho stranických oponentů v čele s Michalem Haškem, díky čemuž se Sobotka proti výrazné stranické kritice po nepříliš úspěšných volbách udržel v čele. Sobotka také veřejně litoval toho, že byl Patočka po soukromé akci jdoucí proti názoru strany z ČSSD vyloučen.
S vyloučením J. Patočky z ČSSD nesouhlasím, nebyl pro to důvod. Pokud tahle politika bolševické netolerance v soc. dem. zvítězí, stane se z ní nevolitelná sekta.
— Bohuslav Sobotka (@SlavekSobotka) 12. listopadu 2017
Patočka sám se svými kontakty na vysoké politiky nikdy netajil, postupem let měl radit Petru Pithartovi, Václavu Havlovi, Táně Fischerové nebo Jaromíru Štětinovi. „Pomáhal jsem vždy tomu, čemu věřím,“ přiznával otevřeně.
Za Sobotkovy vlády ale jeho vztah získal poněkud jiné dimenze. Již dříve se v médiích objevilo, že byl zaměstnán v České poště, kde měl brát pravidelné peníze za práci „v oblasti společenské odpovědnosti firem a občanského sektoru“, jak potvrdil Matyáš Vitík, mluvčí ministerstva vnitra (řízeného sociálním demokratem Milanem Chovancem), pod které pošta spadá.
Kromě toho ministerstvo vnitra i ministerstvo průmyslu a obchodu, další resort řízený ČSSD, v Deníku Referendum čile inzerovala, nebo mu přispívala přímo. Třeba Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra podle webu Lidovky.cz poukázala přes spolek Centrum pro média, ekologii a demokracii, který založil osobně Jakub Patočka, částku 350 tisíc korun, která měla představovat odměnu za propagaci pojišťovny.
Ministerstvo průmyslu také ovládá společnost ČEZ, která prostřednictvím své nadace na činnost Patočkova webu přispívala.
Ani to však nestačilo, podle nejnovějších zpráv běžně fungovala i taková praxe, že redaktor Deníku Referendum byl přímo fiktivně zaměstnáván na úřadě řízeném ČSSD, kde odváděl pofiderní penzum práce a bral za to peníze, které mu měly nahradit příjem z redakční činnosti. Patočka sám prý o zdrojích financování webu nikdy nemluvil, ale redaktoři se bokem dozvídali, jak se věci mají.
Vše prasklo, když na jedné z redakčních porad redaktor Jaroslav Bican prozradil, že je přímo placen z veřejných peněz od Úřadu vlády, konkrétně od sekretariátu ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera.
V roce 2015 mu podle jeho svědectví Patočka nabídl, že může pracovat pod Dienstbierem. „V redakci nebylo moc peněz, je těžké ten provoz financovat, a Jakub mi řekl, že dostanu dohodu o pracovní činnosti u Dienstbiera a že toho nebudou chtít moc. Napsal jsem jednu práci pro práci, analýzu z médií o rozšíření pravomocí NKÚ, a pak už nic, placen jsem byl z Úřadu vlády asi rok. Postupně mi docházelo, že to místo je fiktivní a jen mi nahrazuje plat v Deníku Referendum,“ vypověděl Bican.
„Když jsem to řekl před ostatními Jakubovi, odpověděl mi, že nejsme na skupinové psychoterapii,“ dodal.
Patočka před redaktory Respektu odmítal, že by místo bylo fiktivní, ale v rozčílení sám prozradil, že to tak dělal i u jiných redaktorů. Například Vratislava Dostála „upíchl“ v Radě České televize, orgánu, který má nezávisle dohlížet na veřejnoprávního vysílatele.
A bez vyzvání pokračoval ve výčtu veřejných organizací, které platily redaktory, jež jako vydavatel sám nedokázal uživit: sekretariát náměstka primátora Brna za Zelené, ministerstvo školství (řídila Kateřina Valachová, ČSSD) nebo ve dvou případech občanské sdružení.
Promluvila i Saša Uhlová. Ta jako redaktorka psala pro Deník Referendum populární sérii reportáží o levné práci. Jedna z reportáží měla být i o tom, jak se pracuje na České poště. Podle jejích slov Jakub Patočka vydání této reportáže zakázal. Články o pracovních podmínkách v drůbežárně ve Vodňanech, spadající do holdingu Agrofert předsedy ANO Andreje Babiše, byly naopak široce prezentovány.
Jak poznamenává Respekt, Patočka před volbami v roce 2017 zcela ztratil zábrany a svůj web jednoznačně orientoval na boj proti Andreji Babišovi. „Babiš je největším ohrožením demokracie od roku 1989, a to by podle mě mělo být hlavním politickým tématem médií,“ hlásí se k tomu sám Patočka zcela otevřeně.
Patočka osobně kromě práce svého webu napsal a vydal o Babišovi knihu Žlutý baron a podílel se na vzniku filmu Selský rozum, který stejně jako kniha prezentoval předsedu ANO a někdejšího šéfa Agrofertu ve velmi nelichotivém světle.
A co na to Patočka sám: „Nelze dokázat, že jsem někomu stranil, i mí redaktoři měli naprostou svobodu, ta je pro mě na prvním místě a ručím za ni svým jménem,“ trvá na svém.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
