Když byla v České republice 17. listopadu roku 1989 zpozorována polární záře, zdálo se, že se věci začínají ubírat správným směrem, ovšem po necelých třiceti letech od sametové revoluce musejí jen všichni sklonit hlavu a zeptat se sami sebe, jak jsme to mohli nechat dojít až sem?

Země, kdysi svobodná, kam se opět vrátily strach a zášť. Kdybychom se probudili z kómatu po dvaceti osmi letech, asi bychom nevěřili vlastním očím. Viděli bychom příběh osvobozené země od krvelačného komunismu. Příběh o nadšení, o oné svobodě, o vůli a pracovitosti sražený tunelováním, lhaním, oblbováním, ničením lidského charakteru a omezováním.