Ve středu bude oznámen nový plán na přerozdělení uprchlíků. Pokud projde, Česko by mělo přijmout další tři tisíce běženců. Evropská komise při tomto propočítávání kvót na každý stát brala v potaz velikost země, sílu ekonomiky dané země i to, kolik uprchlíků už ta či ona země přijala. „Ale uvidíme, zda plán projde, odpor proti němu je poměrně veliký,“ konstatoval Prouza s tím, že uprchlíci stejně chtějí do Německa. Odmítají zůstat i v Rakousku, o Maďarsku a Česku ani nemluvě.

Dvě různé skupiny uprchlíků

A to je důvod, proč kvóty nic neřeší. „Uprchlík se při první příležitosti zvedne a odejde do Německa,“ zopakoval host. Chápe, že politici především na jihu Evropy volají po kvótách, protože to ocení jejich voliči, ale nic víc, řešením krize kvóty nejsou. „Pro mě bylo zajímavé, když jsme Italům nabízeli pomoc, nabízeli jsme naše lidi a naše vybavení, tak Itálie nereagovala... Ono je jednodušší zavřít oči,“ doplnil.

Součástí plánu, který má být představen ve středu, jsou i tzv. Hot spoty, jakási „horká stanoviště“ na hranicích EU, kde se uprchlíci zaregistrují a už tam bude rozhodováno o jejich přerozdělení. „Skutečné řešení ale bude na roky,“ varoval Prouza s poukazem na to, že v Sýrii a Libyi stále zuří válka, a dokud se to nezmění, příliv uprchlíků do Evropy neustane. Přístup Evropské komise k této krizi je prý pro vládního úředníka zklamáním.

V debatě o uprchlících je třeba říci, že vlastně hovoříme o dvou odlišných skupinách lidí. V první skupině jsou uprchlíci, kteří už dosáhli evropské půdy a Řekové či Italové volají po jejich přerozdělení. Ve druhé skupině jsou lidé, jež ještě pobývají v uprchlických táborech v Jordánsku či Egyptě. Z této skupiny si chtějí vybírat Britové, kteří se zavázali touto cestou přijmout v příštích pěti letech dvacet tisíc lidí.