Podle ní je Prouzova věta, kterou adresoval předsedovi vlády Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD), adeptem na vejšplecht roku číslo jedna. „Korespondence není o tom, jak hájit zájmy českého lidu; korespondence je o tom, jak poníženě uspokojit ego německého politického vůdce,“ konstatuje Šichtařová. 

„Jistě, můžete namítnout, že odpověď premiéra neznáme, tedy štvanice na premiéra by byla poněkud mimo mísu. Snad jen počítačová negramotnost osob ve vedení země, spočívající v použití triviálního hesla mimo všechny zásady IT bezpečnosti, stejně jako použití soukromého e-mailu pro služební korespondenci vybízejí k údivnému pozdvižení obočí. Ale popravdě: Nevyplývá z odtajněné korespondence ještě něco úplně jiného?“ ptá se ekonomka.

Podle ní stojí především za povšimnutí fakt, že státní úředník nejednal ve prospěch státu, který jej platí, nýbrž ve prospěch politického vedení sousedního státu. Šichtařová konstatuje, že takový úředník by již dávno neměl být státním úředníkem.