Potvrzuje to hořká zkušenost Bratislavy, která se ucházela o jiný úřad stěhující se v důsledku brexitu z britské metropole, a to Evropský úřad pro léčivé přípravky (EMA). Bratislava si objektivně nevedla vůbec špatně, připravila kvalitní návrh podmínek relokace úřadu, avšak stejně nepostoupila ani do druhého kola. A to navzdory tomu, že podobné úřady jsou v současnosti v unijních zemích střední a východní Evropy zastoupeny mnohem méně než v západních zemích EU a jisté geografické vyvážení by tak už jen z tohoto důvodu bylo na místě. Slovákům nepomohlo ani to, že již skoro devět let sdílí jednotnou měnu euro. Vyšší šance měla v boji o úřad EMA jinak s Bratislavou docela srovnatelná Kodaň, přičemž ovšem, jak známo, Dánsko eurem ani neplatí.
Výsledek bruselských rozhodnutí ve věci relokace úřadů EBA a EMA tak lze číst v kontextu debaty o vícerychlostní Evropě, avšak ne v tom duchu, že by snad ústředním a výlučným kritériem zařazení mezi rychleji a pomaleji se integrující část EU mělo být sdílení či nesdílení jednotné měny euro. Spíše se ukazuje, že EU se stále až příliš akcentovaně dělí na staré a nové členské země, přičemž takto ustavená dělící linie je z hlediska možné nadcházející EU, jedoucí na více rychlostí, případnější než dělící linie vzniklá na základě sdílení, či naopak nesdílení eura.
Jinak relokace úřadu EBA do Prahy by české metropoli prospěla, jelikož by tím pádem v ČR vznikly desítky vysoce kvalifikovaných pracovních pozic (EBA má kolem 160 zaměstnanců) a zejména by se tím posílila jak formální, tak neformální váha Prahy a potažmo celé České republiky v rámci celé EU.
V neprospěch Prahy a Bratislavy a obecně všech zemí střední a východní Evropy, tedy nových členských zemí EU, výrazně promlouvá nižší životní úroveň a nižší mzdová hladina v porovnání se starými členskými zeměmi EU. Sedmdesát procent pracovníků EMA uvedlo, že v případě relokace úřadu do Bratislavy by podali výpověď. V případě relokace úřadu do některého z měst starých zemí EU (vážným adeptem byl kromě zmíněné Kodaně a vítězného Amsterodamu také Milán) už úmysl podat výpověď uvedl výrazně nižší podíl zaměstnanců. Klíčovým důvodem této skutečnosti je právě to, že v Dánsku, Nizozemsku nebo Itálii by si zaměstnanci úřadu platově tolik nepohoršili, pokud vůbec, jako při relokaci do Bratislavy. Platové koeficienty EU totiž silně hovoří v neprospěch měst, jako je Bratislava nebo Praha. Mzdy se totiž přizpůsobují životním nákladům v sídle agentury, což znamená například to, že by platy úředníků EBA v případě přesunu do Prahy razantně poklesly. Pokud plat evropského úředníka v Bruselu odpovídá jednomu stu procent, pak v Londýně pobírá 140 procent, avšak v Praze pouze 75 procent.
Lukáš Kovanda
ekonom
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
