Taková zpráva potěšila mnohé Bosňany a naopak rozlítila Srby, zejména bosenské. Až tak jednoznačné to však nebylo. To, že Srbové volají po tom, aby byl Orić postaven stejně jako Mladić před Haagský tribunál, je jejich marnou snahou. Ale rovněž Bosňané mají na něj spadeno. Podle mnohých byl to právě on, který dopomohl ke srebrenickému masakru.

Nežijí spolu, ale vedle sebe

Srebrenica byla demilitarizovanou zónou a armáda bosenských Srbů do kritického dne masakru v roce 1995 do zóny nevstupovala. Znamenalo to, že do perimetru zóny nesměl nikdo ozbrojený vstupovat mimo vojáků OSN a nesměly se zde konat válečné operace. Naser Orić prováděl vojenské operace mimo Srebrenici, ale vždy se do města po jejich skončení vracel a pochopitelně ozbrojený. S ohledem na činnost Oriće se rozhodli francouzští vojáci, že sektor Srebrenice opustí, ale tím otevřeli cestu Mladićovým vojákům. Byl to Mladić, který ještě předtím upozorňoval francouzského generála Philippa Morillona. Francouzský generál předtím muslimskému obyvatelstvu staženému z okolí do Srebrenice slíbil: „Teď jste pod ochranou sil OSN. Nikdy vás neopustíme.“ OSN vyhlásila Srebrenici za jednu ze šesti bezpečných oblastí. Po odchodu francouzských vojáků Mladić se svými vojáky zaútočil na Srebrenici. Orić místo obrany města zvolil útěk helikoptérou a ponechal místní obyvatele jejich osudu. Smutné na celé historii je to, že po válce byl generál Orić, který dal Mladićovi podnět k útoku na město prohlášen za hrdinu Srebrenice. To je důvod dnešní bosenské nenávisti k tehdejším generálům (Mladić, Orić, Morillon), pochopitelně zvláště k Mladićovi.

To je také důvod, proč se dnes volá po Orićově vině, aby stanul na lavici obžalovaných vedle Mladiće. Příkladem je jeden ze vzkazů v diskusi pod články o Orićovi: „Jaký je to hrdina, měl se bít do posledního dechu a ne utéci a stát se dealerem… je největším mafiánem v Tuzle….My, Srebreničané jsme spadli do sra…, ať vezmete kohokoli, jací jsou to hrdinové.“

Pochopitelně, že jsou tací, kteří Oriće chválí a přejí mu zdraví a štěstí: „ať ho Alláh ochraňuje“. Jsou ale tací, kteří upozorňují na napětí v Bosně a píší: „Jen ať není opět válka. Budeme demonstrovat proti politikům a proti Republice Srbské.“ To vše si píší mezi sebou Bosňané a bosenští Srbové. Nežijí spolu, ale vedle sebe a mají jeden z druhého obavy.

Mimo jiné všechny tyto události popsal ve své knize „Důvěryhodný krtek“ (Trusted mole) kapitán Michael Stanley alias Miloš Stanković, který během bosenské války pracoval jako tlumočník a který mimo jiné zaznamenal dialog mezi Orićem a Morillonem: