Mysleli jste, že tažení proti pohlavnímu obtěžování už dosáhlo takové míry absurdnosti, že už to nemůže být horší? Tak to jste podcenili schopnosti feministického hnutí.

V posledních dnech se totiž začíná rozbíhat kampaň proti tzv. „bystanderům.“ Bystander je ten, kdo se do ničeho neplete, kdo stojí opodál. Nově se dozvídáme, že kdo stojí opodál, je spoluviníkem. Správný uvědomělý občan nebo zaměstnanec (existuje půvabný termín „občan korporace“) přece vyhledává podezřelé znaky ve svém okolí, udává, věší na nástěnku agitační plakátky a sdílí správná hesla na sociálních sítích. „Bystander“ naopak nese srovnatelnou vinu jako pochatel pohlavního harašení. Kdoví, možná se sám dopustil toho, že před 20 lety zíral nějaké kolegyni na prsa. A pokud ne, ona se tak možná cítila. A v rámci feministického myšlení není důležité, co se fakticky stalo, nýbrž jak se „oběť“ cítila.