Válka? Novinářský kmet Jan Petránek vnáší svou zkušenost do událostí na Ukrajině

4. 3. 2014 11:31

V posledních dnech, kdy na území Ukrajiny vstoupila ruská vojska, celý svět se zatajeným dechem sledoval, co se bude dít dál. Z médií se přitom ozývala dramatická vyjádření o tom, že toto jednání může přivést celou Evropu až na pokraj válečného konfliktu. Podle zkušeného zahraničního zpravodaje a komentátora Jana Petránka šlo však prý o zbytečnou hysterii.

Válka? Novinářský kmet Jan Petránek vnáší svou zkušenost do událostí na Ukrajině
Foto: Jan Rychetský
Popisek: Jan Petránek, novinář a publicista

Anketa

Schvalujete ruskou okupaci Krymu?

81%
16%
hlasovalo: 31764 lidí

„Víte, to, že si Vladimír Putin nechal schválit možnost zásahu na Ukrajině, potvrzuje ne to, že by byl krvelačný a toužil vyvolat válku, ale že myslel a počítal na několik kroků dopředu. Pro Brusel je to asi nepochopitelné, ale jak vidíme, vojska se již postupně stahují, i když vojenské cvičení bylo původně ohlášené na dobu mezi prvním a sedmým březnem. Diskuze o tom, že je Evropa blízko válce, proto dle mého byly spíše jen výsledkem přílišné politické hysterie, než skutečnosti,“ řekl ParlamentnímListům.cz dvaaosmdesátiletý novinář, který mimo jiné ještě donedávna působil jako zpravodaj Hlasu Ruska.

ZDE ParlamentníListy.cz komplexně a vyváženě přinášejí názory na situaci na Ukrajině

Fotogalerie: - Stop Janukovyč

Na Václavském náměstí v Praze se konal protest pro...
Na Václavském náměstí v Praze se konal protest pro...
Na Václavském náměstí v Praze se konal protest pro...
Na Václavském náměstí v Praze se konal protest pro...
Na Václavském náměstí v Praze se konal protest pro...
Na Václavském náměstí v Praze se konal protest pro...

Nejvyšší čas navázat dialog

Podle něj důkazem toho, že se vše bude i nadále ubírat snad mírovými cestami, je to, že ukrajinský parlament vysílá do Moskvy skupinu svých poslanců, aby navázali na společná jednání. „Samozřejmě, v Kyjevě se vytvořila nová mocenská skupina, velké nebezpečí může číhat pro Ukrajinu i okolí v podobě Dmitrije Jaroše, který se též dostal k moci, ale je o něm známo, že se hlásí k neofašistickým ideám. Ovšem v tuto chvíli je nejvyšší čas a konstelace všeho pro to, aby začala další jednání a dialog o tom, zda a za jakých případných podmínek vyhlásí vlastní autonomii města na jihu Ukrajiny – tedy Oděsa, Cherson a Mykolajiv – která se chtějí připojit k Autonomní republice Krym,“ uvedl dále Jan Petránek.

Zde je na místě dodat, že obyvatele poloostrova čeká s největší pravděpodobností referendum, které by mělo odhalit, kolik místních občanů o hlubší autonomii oblasti stojí.

Podle agentury RIA Novosti a místopředsedy krymského parlamentu Sergeje Cekova krymské úřady už žádosti o připojení k autonomní republice od „představitelů místních úřadů” ve zmiňovaných třech městech obdržely. Jde přitom o města, která jsou zároveň správními metropolemi stejnojmenných oblastí a spadá pod ně většina černomořského pobřeží Ukrajiny.

Fotogalerie: - Stop Janukovyč

Na Václavském náměstí v Praze se konal protest pro...
Na Václavském náměstí v Praze se konal protest pro...
Na Václavském náměstí v Praze se konal protest pro...
Na Václavském náměstí v Praze se konal protest pro...
Na Václavském náměstí v Praze se konal protest pro...
Na Václavském náměstí v Praze se konal protest pro...

Vývoj událostí nahrál body Putinovi i od těch, co ho dosud rádi neměli, míní Petránek

Vývoj událostí posledních dnů, jak dále komentátor Petránek upozornil, ukázal, že i lidé, kteří na Ukrajině příliš Putina ´v lásce nemají‘, ocenili jeho přístup a stavěli se za jeho postoj k celé krizi. „Ostatně velmi důležitý je i fakt, že se ukázalo, že Viktor Janukovyč vojska na území Ukrajiny pozval svým dopisem. Pravdou je, že chyby udělal tedy jak samotný Janukovyč, tak ale i ti, co ho svrhli. Přesto je naděje, že vše může probíhat bez jakýchkoli vypjatých dramatických událostí,“ domnívá se Petránek.

Za pravdu mu dávají i poslední informace, které přinášejí zpravodajské agentury. Ruský prezident totiž nařídil ruským vojákům, kteří se na západě země účastnili vojenských manévrů, návrat do domovských základen. Oznámil to podle agentury Interfax mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Moskva tvrdila, že cvičení v blízkosti hranic s Ukrajinou nesouvisí se situací v Kyjevě, kde byl koncem února sesazen prezident Viktor Janukovyč. Rusko ohlásilo tyto manévry na západě země překvapivě minulý týden ve středu s tím, že jejich cílem bylo prověřit akceschopnost jednotek ze západního a centrálního vojenského okruhu v krizových situacích, které ohrožují bezpečnost země.

Do cvičení se zapojilo asi 150 tisíc vojáků, 880 tanků, 90 stíhaček, přes 120 helikoptér, 80 lodí a 1200 vojenských vozidel.

Přesto možná nastává 'tragická hodina země'?

Před několika týdny však Jan Petránek již upozorňoval na to, jak moc je situace na Ukrajině vážná. Hovořil dokonce o tom, že jde o jistou podobu ´tragické hodiny této země.‘

A tak – zatímco se informace o vývoji na východ od nás objevují v médiích z různých úhlů, připomněl, že by snahou mělo být to, aby média uměla vytvořit skutečně objektivní obrázek toho, jak na události nahlížet. Chybou by totiž bylo věc zjednodušovat – nezbytné je hledat balanc mezi Bruselem a Moskvou.

Za vším je třeba hledat také další zájmy...

„Vtip je například v tom, kdyby Ukrajina šla do podmínek, které jí Brusel a Evropská unie nabídla, 80 procent jejího průmyslu by neobstálo v konkurenci západního trhu. To by byl velký problém,“ upozornil Jan Petránek na jeden z důležitých faktorů toho, co by mohlo nastat, podaří-li se opozici prosadit namíření Ukrajiny směrem do Evropy. A doplnil i další, neméně důležitý fakt.

„Jestli má západní svět, USA a EU o něco v souvislosti s Ukrajinou zájem, pak je třeba připomenout to, že se v této zemi objevila teprve nedávno nová ložiska uranu, uhlí i dalšího surovinového bohatství,“ konstatoval pro ParlamentníListy.cz dále zkušený (a také dlouhá léta zahraniční) komentátor Petránek.

Podle něj by si Ukrajinci měli uvědomit i to, že rozbitá Ukrajina může existovat jen velmi těžko. „To není svým postavením země, jako bylo třeba východní a západní Německo v době studené války či nyní Severní a Jižní Korea. Rozpadem země, v níž by jedni zůstali namířeni k Rusku a druzí do Evropy, by začala jen jejich velmi dlouhá smrtelná agónie. Otázkou je, zda už nezačala,“ pokračoval.

Je třeba najít vyváženost mezi vlivem Bruselu a Moskvy

Shrnul pak nakonec, že těžkým, ale hlavním úkolem i nové politické reprezentace Ukrajiny bude tedy nyní hlavně to, hledat cestu, jak nezpřetrhat zcela vliv Bruselu, ale ani Moskvy.

„Pokud se nepodaří uznat legitimitu těchto obou vlivů, zcela zřejmě z toho může být problém pro celou Evropu,“ připojil Petránek přece jen ale určité varování.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Alena Hechtová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Vlivný poslanec ČSSD: Voliči nejsou hlupáci a xenofobové. Z Ruska žádný ozbrojený konflikt nehrozí. Zvyšuje se napětí a EU řeší emise sekaček na trávu a žárovky…

5:10 Vlivný poslanec ČSSD: Voliči nejsou hlupáci a xenofobové. Z Ruska žádný ozbrojený konflikt nehrozí. Zvyšuje se napětí a EU řeší emise sekaček na trávu a žárovky…

ROZHOVOR Předseda Ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny Jeroným Tejc z ČSSD říká, že pokud se …