Co v první řadě očekáváte od evropských, tedy svých státníků?Anketa
Nesouhlasíte se Zdeňkem Zbořilem pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Marka Ženíška, Přemysla Sobotky, Johna Boka, Petra Fialy, Maji Lutaj, generála Miroslava Žižky, Pavla Šafra, Františka Janoucha, Jiřího Šestáka, Petra Machálka, Cyrila Svobody (z 1. 9.), Vladimíra Hanzela, českých umělců, Bohumila Doležala, Zdeny Mašínové (z 21. 8.), Jaroslavy Janderové, Michaela Romancova, Anatolije Lebeděva, Františka Laudáta, Jany Černochové, Karla Schwarzenberga, Alexandra Kručinina, Milana Hulíka, doc. Jaroslava Šebka, Matěje Stropnického, Romana Jocha, Hynka Kmoníčka, prof. Václava Hampla, Martina Bursíka (z 6. 8.), Vladimíra Hučína, Jana Vidíma, Jaroslava Lobkowicze, Gabriely Peckové, Daniela Kroupy, Tomáše Zdechovského, Cyrila Svobody (z 22. 8.), Františka Bublana, Jiřiny Šiklové, Karla Hvížďaly, Jiřího Pehe, Marty Kubišové, Petry Procházkové, Martina Bursíka (z 23. 6.), šéfky hnutí Femen, Zdeny Mašínové (z 21. 5.), Ondřeje Benešíka či Džamily Stehlíkové.
Prezident Miloš Zeman se za své vyjádření na summitu NATO ve Walesu, že Praha bude žádat jasné důkazy o ruské přítomnosti na východě Ukrajiny, dočkal razantní odezvy. Šéf švédské diplomacie Carl Bildt mu doporučil, aby se zeptal české zpravodajské služby, pokud ji vůbec máme. Nelenili ani jeho odpůrci na domácí scéně. Servítky si nebral především jeho rival z prezidentské volby a předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg, když nynější hlavu státu za zmíněný výrok přirovnal k jeho senilnějícímu předchůdci Emilu Háchovi. Politolog Zdeněk Zbořil však upozorňuje, že Zemanova věta byla vytržená ze souvislosti.
Ing. Miloš Zeman
„Prezident jednak řekl, že věří ministrovi zahraničních věcí Ruské federace, že na Ukrajině žádná invazní armáda není, což tedy pravda je. Pak upozornil na to, že tam probíhá občanská válka a že je to nepřehledné, že nikdo už neví, kdo proti komu bojuje. Stejně tak nevíme, odkud se zbraně v rukou těch, proti nimž byla vedena ta antiteroristická operace, vzaly. Z posledních informací se zdá, že devadesát procent policie ve východních oblastech přešlo na stranu povstalců a navíc osmdesát procent ukrajinské armády projevilo neloajalitu a odcházelo i se zbraněmi,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.
Šéf švédské diplomacie má nejmíň co mluvit
Pokud tedy dostávali povstalci podporu přes hranici, muselo by se to opravdu nějak dokázat. „Pan Carl Bildt si myslí, že jsme všichni na takové úrovni, kterou on předpokládá u barbarů ve střední Evropě. Přitom to je pán, který lhal mnohokrát. Když upozorňuje na to, že český prezident nekontaktoval zpravodajské služby, tak to měl udělat také on, když se vydal na Majdan rozdmýchávat tu takzvanou revoluci. Protože on byl jeden z těch jestřábů, který tam působil jako katalyzátor v těch prvních demonstracích a pak se najednou vytratil,“ připomíná politolog.
Psali jsme:
Carlu Bildtovi by ještě připomněl, že Švédsko z hlediska vojenského nemá v českých zemích dobrou pověst. „Byli to zloději, kteří tady vykrádali Rudolfínské sbírky už v 16. století a pak je rozprodávali na všechny strany, aby udrželi své armády. Takže Carl Bildt jako vojenský expert není zajímavý. Stejně jako pan Rasmussen, který už jako předseda dánské vlády oznamoval, kde všude jsou původně nukleární, potom zbraně hromadného ničení a nakonec zásoby smrtícího plynu v Iráku, aby se mohli ti, kterým šlo o válku, do té války pustit,“ poukazuje Zdeněk Zbořil na „pravdomluvnost“ generálního tajemníka NATO.
Schwarzenbergův odkaz na senilitu jiného zní bizarně
Reakcím na prezidentův výrok u nás doma se nediví, protože česká společnost je rozdělena na pro a proti. „Některá vyjádření jsou zřejmě důsledkem zklamání z neúspěšné, původně protiteroristické operace proti zmetkům a bastardům, která se už na východě jeví jako vojenská porážka. A s ohledem na výsledky summitu NATO se to jeví i jako poloporážka diplomatická. Když tedy nepřátelům Miloše Zemana došly argumenty, tak kritizují nikoli jeho názory, ale jeho psycho-fyziologické schopnosti. Z úst Karla Schwarzenberga jsme podobných drzostí slyšeli celou řadu, ale zejména odkaz na senilitu někoho zní z jeho úst téměř bizarně,“ míní politolog.
K dohodnutému klidu zbraní na Ukrajině poznamenává, že může být velmi snadno porušován. „Nechci šířit nějaký pesimismus, ale myslím, že kyjevská centrální vláda zachovávání příměří nemůže zajistit. Snažila se vytvořit nějakou pro sebe přijatelnější předvolební situaci, aby to nedopadlo fiaskem, protože volby by měly být už za měsíc. Učinila už tolik nedůvěryhodných a doslova lživých prohlášení, že je se vší opatrností třeba brát cokoli, co říká k současné situaci. Vždyť v neděli oznámil mluvčí prezidenta, že pět států NATO dodá Ukrajině zbraně, a hned vzápětí to čtyři z těchto zemí popřely,“ upozorňuje Zdeněk Zbořil.
Jde o to poručit někomu, kdo chce bojovat
Také jde o to, jakou vojenskou výzbroj budou na Ukrajinu její spojenci dodávat. „Zatím jim dodali neprůstřelné vesty a americké helmy, v nichž se dá dobře korzovat na nějakých vojenských přehlídkách, ale je otázka, jaká bude další výzbroj a výstroj, a také to, zda zbraně nejsou slíbené až po volbách. Ví bůh, jak dlouho to příměří vydrží a jakou mají sílu dodnes znepřátelené – nenávistně znepřátelené – tábory ho dodržovat. Nejde jenom o vůli k samotnému příměří, ale jde také o to poručit někomu, kdo chce dále bojovat,“ zdůrazňuje politolog.
Povstalci si jako podmínku pro příměří kladli to, že Kyjev přijme mírový plán ruského prezidenta Vladimira Putina. Sami pak ještě požadovali zvláštní postavení pro své samozvané republiky. „Ale samostatnost Doněcké a Luhanské oblasti se Rusku samozřejmě nehodí, protože by muselo poskytnout finance na rekonstrukci této části zničené země. Infrastruktura je tam i podle zpráv našich nedůvěryhodných reportérů České televize vážným způsobem narušena. Ruská federace by byla velmi naivní, kdyby se rozhodla rekonstrukci financovat a nenechala to na bedrech Evropské unie, která se tolik angažovala v tom, aby se politický režim na Ukrajině zásadně změnil,“ konstatuje Zdeněk Zbořil.
Možná to jsou oligarchové, kdo se snaží zastavit občanskou válku
Dohodnuté příměří považuje pro Ukrajinu za bod nula, z něhož se dá vyjít několika různými směry. „Bude záležet na tom, kdo se rozhodne dát ukrajinské politice nějaký smysl. Zdá se, že na Ukrajině stále rozhodují ti tzv. finanční oligarchové, kterých se ten konflikt už dotýkal, kterým propadaly ceny jejich majetků a samozřejmě i výnosy z těch majetků, takže možná oni jsou právě těmi, kdo se snaží zabránit eskalaci občanské války. Ale je tam spousta jiných lidí, kteří jsou rozhodnuti nějakým rozumným způsobem spolupracovat s Evropskou unií, pokud samozřejmě na její straně najdou vhodné partnery,“ tvrdí politolog.
Za neopominutelnou přitom považuje úlohu kancléřky Angely Merkelové a nedivil by se, kdyby došlo k výměně prezidenta nebo přesunu moci na nějakou jinou významnou osobnost, která bude schopna nejen politickou, ale také ekonomickou situaci řešit. „Z dosavadního předsedy vlády se stal člověk, který jenom obchází různé západoevropské vlády a žádá o poskytnutí finanční a jiné pomoci a není v tom příliš úspěšný. Takže ten problém je politicko-ekonomický a musím říct, že nevidím na Ukrajině člověka, který by to dokázal vyřešit v nejbližším časovém horizontu,“ přiznává Zdeněk Zbořil.
NATO bude potřebovat nějakou zásadní změnu
O hlasech ze Spojených států, že ustoupit Rusku by znamenalo povzbuzení pro nedemokratické a autoritářské režimy ve světě, si myslí, že v USA je skupina lidí, kteří válku chtějí. „Dokonce chtějí válku s Ruskem, i když to neříkají tak otevřeně. Ale jsou to lidé, kteří pokračují ve strategii studené války. Vždyť si vzpomeňme, že Sovětský svaz měl být obklíčen třemi pakty, Severoatlantickým, Bagdádským CENTO a jihovýchodněasijským SEATO, které byly vzájemně propojeny. Ten starý sen amerických jestřábů zřejmě stále trvá,“ říká pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
V souvislosti s výsledky summitu NATO, o nichž četl diplomatické komentáře, že byly rozpačité, by se sám nebál říct, že nebyly vůbec žádné. „Zdá se, že NATO bude potřebovat nějakou závažnou změnu, ne snad struktur, ale lidí, kteří uvažují jiným způsobem. Pokud tam zůstanou ti, které vídáme na pompézních setkáních, na nichž vypadají, že mají především přesvědčit polovinu světa o tom, že ´my jsme ti praví, je nás hodně, chodíme hezky oblečení a pořádáme skvělé rauty´, tak to je cesta do záhuby,“ myslí si politolog.
Prezident Zeman vystrašil politické strany
Na domácí politické scéně ocenil brilantní a argumentačně silný projev ke služebnímu zákonu prezidenta Miloše Zemana před sněmovnou. „Dojem z prezidentova vystoupení byl pro mě velmi pozitivní, ale vím, že tím vystrašil politické strany, které zjišťují, že by mohly přicházet o moc a různé výhody z toho handrkování při vzniku jakékoli nové vlády. Pokud jde o hrozbu Ústavním soudem, to si netroufnu vůbec posoudit, protože rozhodnutí Ústavního soudu ať tak, nebo onak, by mohlo být tak důležitým precedentem, že by se pak skutečně dalo hovořit o tom, že Ústavní soud se stává třetí komorou Parlamentu České republiky,“ podotýká Zdeněk Zbořil.
JUDr. Pavel Blažek, Ph.D.
Na blížících se volbách považuje za zajímavé, že se o přízeň voličů uchází asi o dvacet politických stran nebo hnutí víc než v minulých volbách. „Politická scéna fragmentarizuje, objevují se zcela neznámé tváře, ale také lidé, kteří už mnohokrát v politice zklamali, jenom trošku zestárli a zešedivěli, ale na ty billboardy se zase vecpali. Ta situace je pro řadového voliče dost nepřehledná a je podle mého názoru nejméně přehledná ze všech voleb po roce devadesát tři. Ta obtížná čitelnost je jejich výrazným znakem,“ upozorňuje pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.
Výsledky průzkumů mohou na sílu strany upozornit víc než billboard
V neděli zveřejněné preference politických stran vzhledem k tomu, že se týkaly průzkumu pro sněmovní volby, souvisí s těmi nastávajícími jenom tak, že vytvářejí pouze jakési klima, ale pro komunální volby nemají význam. „Leda ten, že víc než nějaký billboard to upozorňuje na silnou, nebo slabou pozici některé politické strany. To může voliče i ovlivnit, aby se dívali na to, jestli kandiduje někdo z ODS, nebo z hnutí ANO, ale logicky to vůbec žádnou spojitost nemá. Je to jenom jakési vytváření mlhavého veřejného mínění,“ domnívá se politolog.
Mgr. Stanislav Huml
Kdysi nejsilnější politická strana v zemi, ODS, uspořádala kongres, jímž se pokusila vyburcovat své členy i voliče. Ale chvílemi to vypadalo, že její funkcionáři se hlavně předhánějí v tom, jak zaútočit na Andreje Babiše. „Jeho výroky typu, že na prvním místě je efektivita, nemá se moc žvanit a na prvním místě je ekonomický výnos, jsou podobné těm, které říkal Hitler, Mussolini nebo Lenin,“ nechal se slyšet exministr spravedlnosti Pavel Blažek. „Nejsem Gustáv Husák ani Vasil Biľak, to jste si jistě všimli. Minimálně nemluvím československy, ale česky, což byla za komunistů nevýhoda a teď je to zase zjevná nevýhoda,“ prohlásil předseda ODS Petr Fiala.
ODS klesá víc a víc do své ubohosti a výroky předsedy to dokazují
Do voličů hnutí ANO se pak pustil za to, že si myslí, že je bezpečnější, když je ministr financí hodně bohatý. „Naši voliči si zase myslí, že je lepší, když je předseda jejich strany hodně inteligentní,“ nešetřil šéf ODS samochválou. „Já bych řekl, že ODS víc a víc klesá do své ubohosti. Ty výroky to jenom dokazují. Přitom Petr Fiala je vysokoškolsky vzdělaný odborník, kterého si ODS právě proto do svého záchranného týmu vybrala. A on mluví jako bába na farmářských trzích. U pana Blažka jsme na to byli zvyklí, ten proslul nekultivovaností svých projevů. Pokoušet se o restart politické strany a začít tímto slovníkem je pozoruhodné. Pokud by se k tomu snížily ostatní politické strany, tak střeliva proti ODS mají spousty od dob nedávných až po doby dávné,“ míní Zdeněk Zbořil.
V začínajícím týdnu očekává zajímavý průběh mimořádné schůze sněmovny k situaci na Ukrajině, protože poslanci mají vyhraněná stanoviska. „Na jedné straně například pan Schwarzenberg a na druhé straně pan Huml. Ti, kteří mají vyhraněné politické názory, budou muset položit karty na stůl. Opozice se to bude samozřejmě snažit využít k podobným nehorázným útokům na pana Sobotku, jako využívá v těchto rétorických cvičeních, která nemají jiný význam, než že se na sebe snaží opozice upozornit,“ očekává politolog.
Na neprůstřelného Sobotku si opozice zřejmě nepřijde
Všiml si ale toho, že premiér Bohuslav Sobotka má okolo sebe lidi, kteří mu zpracovávají stanoviska s erudicí a mimořádnou zasvěceností do problému. „Takže on je svým způsobem neprůstřelný. Na něho si mohou vymyslet zase něco jako na pana Babiše. Bohužel pro opozici pan předseda vlády už nenosí rovnátka, to by pro ni bylo atraktivní. Ale opozice se na tuhle úroveň sama snížila. Jsem proto zvědav, zda někdo přijde s řádnými argumenty,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
