Analytik Kotrba: Prolhané děvky, rozesírači a oblbovači placení z ciziny tvrdí, že je tu Putinova pátá kolona. Oběti na vrahy z Kyjeva nezapomenou

2. 9. 2014 7:45

ROZHOVOR Politický a mediální analytik Štěpán Kotrba po čase opět shrnuje pro ParlamentníListy.cz stav občanské války na Ukrajině, mediální válku Západu a Ruska a český prvek v ní. Chválí českého premiéra Bohuslava Sobotku i maďarského šéfa vlády Orbána, na adresu jiných však používá ostrá slova. Zároveň na základě vojenských informací naznačuje, jak to může být s ruskými dodávkami zbraní separatistům z Donbasu.

Analytik Kotrba: Prolhané děvky, rozesírači a oblbovači placení z ciziny tvrdí, že je tu Putinova pátá kolona. Oběti na vrahy z Kyjeva nezapomenou
Foto: archiv
Popisek: Mediální a politický analytik Štěpán Kotrba

Anketa

Kterého světového politika byste nejraději nechali zmizet?

hlasovalo: 21266 lidí

Nesouhlasíte s názory Štěpána Kotrby, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory generála Miroslava Žižky, Pavla Šafra, Františka Janoucha, Cyrila Svobody (z 1. 9.), Vladimíra Hanzela, českých umělců, Bohumila Doležala, Zdeny Mašínové (z 21. 8.), Jaroslavy Janderové, Michaela Romancova, Anatolije Lebeděva, Františka Laudáta, Jany Černochové, Karla SchwarzenbergaAlexandra Kručinina, Milana Hulíka, doc. Jaroslava Šebka, Matěje Stropnického, Romana Jocha, Hynka Kmoníčka, prof. Václava Hampla, Martina Bursíka (z 6. 8.), Vladimíra Hučína, Jana Vidíma, Jaroslava Lobkowicze, Gabriely Peckové, Daniela Kroupy, Tomáše Zdechovského, Cyrila Svobody (z 22. 8.), Františka Bublana, Jiřiny Šiklové, Karla Hvížďaly, Jiřího Pehe, Marty Kubišové, Petry Procházkové, Martina Bursíka (z 23. 6.), šéfky hnutí Femen, Zdeny Mašínové (z 21. 5.), Ondřeje Benešíka či Džamily Stehlíkové.

Co se to stalo na válčícím Donbasu od minulého týdne? Separatisté vítězí, mezinárodní společenství skokově přitvrdilo v tlaku na Rusko, hrozí další sankce. V červenci jste psal, že separatisté jsou bez šance, protože Putin jim posílá jen pár starých náklaďáků. Čili… Polepšil se“ Vladimir Vladimirovič a začal posílat něco pořádného? Či dokonce lidský personál? Jak vnímáte důkazy vydané NATO o pohybu ruských kolon po Donbasu? Co tedy Rusko na východ Ukrajiny dle vás dodává? I exministr Jaroslav Bašta přiznává, že zvrat v boji by nebyl možný bez významné pomoci Ruska.

Anketa

Co si myslíte o západních sankcích proti Rusku?

hlasovalo: 40865 lidí

Od našeho posledního rozhovoru se změnilo dost, nicméně stále trvám na tom, že Putin nemá strategický zájem o území Ukrajiny. Bude snad sanovat ukrajinské dluhy a dělat kompromisy s oligarchy? Ne. Nechá ono „území nikoho" samo sobě. Co chce, si koupí, levně. Za dluhy. Rozvrácenou ekonomiku nechá klidně Evropské unii, jenže ta už nemá zájem, jak opatrně naznačili Fico, Sobotka či Kmoníček. Zdroj levné pracovní síly bude mít v pohraničí. Změnily se ovšem mezinárodně politické okolnosti. Evropská unie udělala chybu jednostranným vyhlášením sankcí z vylhaného důvodu a Rusko odpovědělo – asymetricky, jak je v Kremlu zvykem.

Jednou z taktik je vázat nepřítele bojem nebo odklízením trosek. Ukrové jsou nyní vázáni bojem, odklízením trosek a fakticky okupační správou civilního obyvatelstva. A neumí to.

Já nevím, jestli ruští generálové dali plukovníkům možnost dát některým chlapcům dovolenou s plnou polní, opušťák nebo je vyzvali na tajnou dobrovolnou misi bez výložek. Každý může mít ve válce v tornistře maršálskou hůl. Nebo mělký hrob. Uvědomte si, že koncept Novorossije je velká vlastenecká idea už od 19. století a ruský nacionalismus žije z politického idealismu. V armádě s mizerným služným dvojnásob. Hrdinové se rodí v boji. Takže nevylučuji tisícovku dobrovolníků desetkrát lépe vycvičených než ukrajinská armáda, která posledních deset let o bojovou připravenost neusilovala. Nevylučuju veterány z Čečny, z Gruzie. Nevylučuju romantické nacionalisty.

Koluje krásný vtip o tom, jak mohli ruští vojáci na dovolené omylem zabloudit na Ukrajinu. No jednoduše, měli už nové mapy. Cílem ruské invaze na jih Ukrajiny je prý obsazení koridoru z Ruska na Krym a do Podněstří a zbavení Ukrajiny přístupu k moři. Vidíte snad souvislou obranu pobřeží? Mariupol je obklíčen a já pořád nevidím nikde ukrajinskou armádu.

Důkazy vydané NATO o pohybu ruských kolon po Donbasu nejsou důkazy NATO. Je to soukromá agentura, která fotografovala a upravovala snímky. Nedivím se, že to Lavrov nazval digitální hrou. Velmoc jako USA by se měla polepšit v kvalitě důkazů. Zvlášť v oblasti IMINT špionáže. Víte, co je zvláštní? Že nepřispěchá francouzská špionáž a neukáže něco ze svých záběrů. Že nepřijdou Američané s podrobnými pozemními snímky, když ty jejich satelitní stojí za houby, ačkoliv v centrále FSB v Kyjevě už obsadili celé patro… A měli by umět i terénní průzkum.

Ale Rusko nepotřebuje povstalcům dodávat zbraně. Stačí když jim někdo řekne, kde jsou ukrajinské sklady takzvaných nedotknutelných zásob na východní části území – obrovské zásoby zbraní a střeliva pro případ všeobecné mobilizace. Má je každá země, ve které je či byla branná povinnost. Měli jsme je i my. Dodnes máme 130 bojeschopných tanků ve skladech, ale jen 30 z nich armáda používá. Další desítky tanků reznou na skládkách vojenského šrotu, ale při troše dobré vůle a náhradních dílů lze z nich několik bojeschopných dát dohromady. Je to šance pro soukromníky. Tank je dnes v Česku k dispozici za 70 000 Kč.

Anketa

Která strana nejvíc vybouchne v komunálních a senátních volbách? Kde bude největší zklamání ze zaostání za očekáváním?

6%
52%
1%
21%
14%
0%
5%
0%
hlasovalo: 23028 lidí

Ukrajinská armáda měla před občanskou válkou a ztrátou Krymu 134 000 příslušníků, z toho 73 000 pozemních. V době rozpadu SSSR ovšem měla 780 tisíc mužů ve zbrani, 6500 tanků (většinou T-55, T-64 či T-72), 7000 obrněných vozidel. Tisíce náklaďáků. Technický stav nic moc, bojová připravenost také ne. Ale množství je množství. Většinu ukrajinské armády dodnes tvoří vojáci na povinné základní vojenské službě, nikoliv profesionálové. Pro ně musí a musela mít dodnes země sklady výzbroje i výstroje. Čili minimálně 780 tisíc, ale spíše několikrát více automatických pušek, samopalů a kulometů. To je normální, Česká armáda má dodnes ve skladech samopaly PPŠ-41 Špagin z 2. světové války a „pumpičky" Sa-25 z let 1948 až 1958, o samopalech vzor 58 z osmdesátých let nemluvě. Střílí stejně dobře jako ty dnešní, když ho drží v ruce branec a ne profesionál. Statisíce naolejovaných funkčních zbraní, desítky milionů nábojů „sovětské" ráže 7,62x25 Tokarev či „socialistické" ráže 7,62x39 mm. Dokonce ve skladech dodnes najdete i nacistické útočné pušky StG 44 a samopaly MP-40 na 9mm náboje Luger, ukořistěné partyzány.

Většina dnes využívané ukrajinské techniky pochází ještě z dob Sovětského svazu, nebo se jedná o modernizované verze, ale Ukrajina vyrábí (i na sklad) tanky T-84 Oplot s reaktivním pancéřováním Kontakt-5 či transportéry BTR-4. V armádních skladech jsou vozidla, reaktivní granáty, rakety, střelivo, výstroj. Přepadnout muničák či sklad konzervovaných vozidel je snad pro slušně vycvičené a odhodlané chlapce - výsadkáře sranda. Který z hlídačů by dnes chtěl umřít za Porošenka? Spravit tuto techniku lze stále s kladivem a klíčem a netrvá to šikovným mechanikům dlouho.

Podle mých informací začala ofenziva proti Ukrům těsně poté, kdy opolčenci obsadili tankovou základnu A-2730 v Artěmovsku a kasárna bývalé 254. motostřelecké divize, kde bylo 221 zakonzervovaných tanků od T-64 až po T-80BV, 183 obrněných vozidel pěchoty BMP-1, BMP-2 po BMP-4 a 288 obrněných transportérů, převážně BTR-60, 126 samohybných děl 2SZ Akácie, 2S1 Gvozdika a dalších, 12 minometů a 18 raketometů BM-21 Grad. Problémem povstalců zpočátku byl zásadní nedostatek tankistů, zejména řidičů a střelců. A spojařů. Jak známo, bez spojení není velení.

Mnoho techniky třeba jen málo poškozené zanechávaly po sobě jednotky ukrajinské armády. Tak například rebelové získali samohybné houfnice Msta-S na podvozcích T-80 v blízkosti města Starobeševo. Stačí, když dojde nafta a technika je přítěží.

Anketa

Který evropský národ máte nejraději? (Hlasování od 14.4.2016)

52%
1%
2%
32%
1%
2%
0%
hlasovalo: 9097 lidí

Na to, aby Novoazovsk obsadili opolčenci, stačilo pět transportérů, To že je ruská invaze?

Literární noviny přinesly krásný fejeton ruského blogera Dmitrije Orlova o tom, jak poznáte, že Rusko provedlo invazi na Ukrajinu. Přečtěte si ho, je až dokumentárně věrný.

Fejeton končí tím, že z Ruska se začíná vracet část z 800 tisíc ukrajinských uprchlíků a Kyjev se vzdal. Na Majdanu jsou ruské tanky a ruská pěchota likviduje poslední zbytky ukrajinské Národní gardy.

Rusko stále ještě neprovedlo invazi.

Jak vnímáte nářek Ruských matek" nad utajenými mrtvolami jejich synů?

Stejně jako nářek ukrajinských matek nad ztrátou synů sloužících oligarchickým zájmům či umírajících kvůli blbosti velitelů. To je role matek ve válce. Rodit a pak naříkat. Ruská „občanská" organizace „Výbor matek vojáků Ruska" je ovšem nátlakovou skupinou, podporovanou ze Západu – čili „cizí agenti“ dle ruského zákona. Útočí proti armádě už od afghánské a čečenské války. Tehdy to bylo „in" a sbíraly se za to ceny za lidská práva, dnes už je to jen umělá protiputinovská křeč.

Ve středu v noci v obci Racek nedaleko Kyjeva byla loveckou puškou zavražděna bývalá šéfka Fondu národního majetku Ukrajiny a socialistická politička Valentina Semenjuk-Samsoněnková. Svými levicovými názory si vytvořila mnoho nepřátel mezi ukrajinskými kapitalisty, neboť kritizovala prodej státních podniků za babku po Oranžové revoluci. Věděla příliš mnoho o privatizaci na Ukrajině. V jednom z posledních veřejných vystoupení řekla, že úmyslné ničení průmyslové infrastruktury Donbasu Ukrajinskou armádou má jediný účel - pozdější nákup devastovaného státního majetku od zchudlé vlády a „oligarchické" přerozdělení ukrajinské ekonomiky.

Anketa

Kdo napáchal na světě nejvíc zla?

7%
20%
73%
hlasovalo: 15747 lidí

To vnímám jako tragické.

Separatisté v pondělí vyměkli“ a do Minsku odjeli s tím, že jsou ochotni zachovat územní celistvost Ukrajiny za jistých podmínek, například za autonomii Donbasu v zahraničně-obchodních vztazích. Je podle Vás možné v rámci jedné země provozovat de facto dvě celní unie? Nemají pravdu západní kritici Kremlu, že vysoká míra autonomie by časem nutně znamenala rozpad Ukrajiny a připojení Donbasu k Rusku? A má pravdu novinář Karel Dolejší, když píše, že ústupky separatistům by znamenaly zažehnutí povstání v dalších částech toho, co považují za Novorusko“?

Autonomie nutně znamená rozpad Ukrajiny. Znáte to… Začíná to pomlčkou, pokračuje a končí to dvěma státy. Berte to jako taktický sebezničující požadavek. Snad si nemyslíte, že Porošenko vyhoví? Je to jen vstupní rétorická diplomatická figura.

Nedovedu si po krátké, ale intenzivní občanské válce regionů Ukrajiny představit, že v jednom parlamentě spolu zasednou vrazi a jejich oběti. Že lze zapomenout upálené, zastřelené, tanky přejeté zajatce. Že lze zapomenout rozpáraná břicha žen a nepožadovat trest smrti pro neofašisty z Pravého sektoru a jiné bojůvky. Ne, válka znemožnila jeden stát. Zásadní strategická chyba Porošenka.

Kyjev bude muset ustupovat. Nic jiného mu nezbývá. Peníze na armádu nemá, na dluh už mu nikdo nechce dát a opotřebovávací válka s vlastním obyvatelstvem je drahá.

Co se se současnou situací vlastně dá dělat a jak to celé bude v nejbližších měsících? Exministr Cyril Svoboda upozorňuje, že jak se bude blížit zima, bude mít Rusko lepší a lepší karty. Co říci k volání po dalších sankcích a co říci k dichotomii západní politiky, kdy z USA a Británie zní volání po tvrdém postupu vůči Rusku, zatímco z Maďarska, Slovenska, Česka a částečně i Německa zaznívá umírněnější rétorika? Jak hodnotit postup našeho premiéra Sobotky, který to schytal v podstatě ze všech stran?

Vždy se vyplatí ptát, komu slouží ten či onen krok. Jaké zájmy má Británie, vedená pravicovou vládou, kterou čeká hlasování o oddělení Skotska? Jaké zájmy má Orbán, jestliže chce vykličkovat z eurounijní neoliberální pasti a dát Maďarům po sto letech novou nacionalistickou naději? A jaký osud čeká pohraniční Slovensko? No a jaké zájmy reprezentuje Německo, jestliže má s Ruskem „nadstandardní" vztahy a v jeho zemi ústí Severní potok, který možná tuto zimu bude jediným proudem ruského plynu do Evropy?

Každá liška si hájí svůj ocas a každý stát v EU bojuje za své zájmy. V rámci politik EU nebo mimo ně. Jsem rád, že premiér Sobotka našel odvahu ty české zájmy alespoň opatrně formulovat. Ještě více mne potěší, bude-li schopen je hájit i proti EU, nejen se souhlasem EU. Pomůže-li mu v tom Fico, bude dobře. Nepomůže-li, budeme vědět, na čem jsme. V českém státním (schválně neříkám národním) zájmu nejsou sankce, ale vyvážená diplomacie, která si je vědoma geopolitických i ekonomických souvislostí diplomatických kroků. USA ani Británie nenakrmí české dělníky, SRN si vystačí a Rakousko podepsalo s Ruskem dohodu o stavbě Jižního potoka. Polsko spoléhá na svůj lobbing za oceánem a řídí ho na dálku State Department. Maďarsko si dělá z Bruselu dobrý den a ví, že nikdo nedopustí, aby EU opustilo. Je evropskou cestou na Balkán.

Čili Česko si musí najít pozici, která bude autonomní, neboť z EU nic nedostane zadarmo. Musí být jasné, kdo zaplatí ekonomické škody ze ztráty ruských trhů. Ukrajina to nebude určitě, ta čeká hladová s nataženou rukou. A nebude to dlouho trvat a bude jí zima. Tak kdo zaplatí?

Ani Fitch nevěří v šance Evropy překonat závislost na ruském plynu.

Jak se do uvažování Západu stran Ukrajiny může podepsat eskalace v Iráku a Sýrii, kde je nutno bojovat s teroristy z Islámského státu? Do jaké míry bude prezident Obama na blížící se speciální schůzi RB OSN potřebovat podporu Putina a Si Ťin-pchinga?

Nevím, kdo tvrdí, že se sunnitskými Araby z ISIL je nutno bojovat. Prozatím s Abú Bakrem al-Baghdadim nikdo moc nebojuje. Kočky si hyperaktivní myšičku nechávají jako hračku. Málikí na to nemá a nikomu se do Iráku nechce. Tamní kuchaři umějí vařit amonoledkové trhaviny ve velkém z kdejakého hnojiva. Rozpad Iráku na tři části – šíitskou, sunnitskou a kurdskou, pokračuje.

Idea Velkého Kurdistánu z vkurdských menšin" v Turecku, Íránu, Iráku a Sýrii sahá ke konci první světové války, rozpadu Osmanské říše a Sykes-Picotovy dohody o rozdělení sfér vlivu mezi Francii a Británii, kdy bylo území rozděleno, ale svůj kořen má u dynastie Seldžukovců v 12. století. Dnes chtějí být Kurdové nezávislou ropnou velmocí. A nejspíš to všichni akceptují. Kurdů je 30 milionů. Kurdské ozbrojené síly mají zhruba 180 tisíc vyzbrojených a vycvičených bojovníků (a bojovnic) s vysokou bojovnou morálkou, 2000 bojových vozidel (včetně tanků) a několik desítek vrtulníků. Armáda Pešmergů jsou „ti, kdo vzdorují smrti“.

Tak za prvé: Bez šíitského Íránu se boj se sunnitskými radikály neobejde. A Írán čeká na pokornou prosbu o pomoc namísto výhrůžek kvůli svému jadernému programu. Bez Ruska, které podporuje alawitský režim Bašára Asada v Sýrii vojensky i diplomaticko mocensky v OSN, to také nepůjde. Čili EU nemůže destabilizovat rusko-ukrajinskou krizí a čekat, že Rusko pomůže Evropě tak, aby se sunnitští Arabové nezastavili před Vídní. Rusko také čeká. A dočká se.

Libanonský Hizballáh si to užívá. USA jsou slabé a další válku v Iráku ekonomicky neunesou, i kdyby sebevíce chtěly. Obama se navíc bojí vnitropolitických dopadů nové války. Irák se po zničení mocenské pyramidy Saddáma Hussajna rozpadá stejně jako Jugoslávie po rozvrácení idejí Josipa Broze Tita. Bojí se i Jordánsko.

Němci si myslí, že nezávislý Kurdistán by mohl sloužit jako vhodný nárazník mezi Tureckem a Irákem a byl by ekonomicky zcela závislý na tureckých ropovodech.

Turecko jako člen NATO je vyděšené, že ho v tom všichni nechají a žádný článek 5 Washingtonské smlouvy mu nepomůže. Jeho kroky jsou opatrně taktizující. Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan šokoval svět, když opatrně řekl: „Iráčtí Kurdové se mohou sami rozhodnout, jak se jmenuje entita, v níž žijí." Jako kdyby nemělo Turecko zkušenost s půlstoletím „protiteroristické" války s Kurdskou stranou pracujících PKK a myslel si, že turecká část Kurdistánu zůstane mimo politickou a ekonomickou hru.

Strana kurdské levice v Sýrii mezitím požádala Izrael o podporu pro vytvoření nezávislého Kurdistánu na území mezi Sýrií a Irákem. Benjamin Netanjahu následně oznámil, že Izrael podporuje vytvoření nezávislého kurdského státu. Díky silně marxistické orientaci PKK a dalších stran jsou Kurdové většinově sekulární, respektují práva žen i menšin. Zakládající člen Vlasteneckého svazu Kurdistánu Fuád Masúm byl přitom iráckým parlamentem zvolen prezidentem. Mocenský uzel. Nedivil bych se, kdyby první aktivity radikálů z Islámského státu v Iráku a Levantě byly financovány nechtěně Izraelem přes nákup kurdské ropy a Kurdové si potichu se sunnitským chalífou rozdělili Irák. Společného protivníka mají všichni. Na Američany v Iráku už se nespoléhá ani jejich loutka, šíitský premiér Nuri Al-Málikí, kterého nejspíš bude čekat oprátka. Nenávidí je svorně všichni. Slibovali demokracii a přinesli zemi rozvrat.

Podívejme se na situaci v Rusku samotném. Europoslanec Jaromír Štětina pravidelně říká, že „ona ta ukrajinská jiskra jednou přeskočí“, míněno, že Rusové se jednou Putinovi vzepřou. Novinář Pjotr Romanov oproti tomu tvrdí, že Putin je pro Rusy něco jako výhra v loterii a přijít po něm může maximálně něco horšího. Stejně tak zaznívá tvrzení, že Putin drží svá obrovská čísla popularity jen díky propagandě a umlčování opozičních médií. Kde je pravda? Jak odlišit autentickou podporu Putina mezi běžnými Rusy od výsledků manipulace a propagandy?

Co je horší než Putin v Rusku? Rusko bez Putina.

Racionálně jednající pragmatik Putin je ta dobrá varianta. Fanatický silovik nebo velkohubý rétor jsou ta horší varianta. Jak z Gogola. Putin se stal po řadě svých předchůdců někým, kdo Rusko, do země zadupané a zablácené, pozdvihl zpět jako velmoc. Politicky, vojensky, ekonomicky i sociálně. Vrátil Rusům hrdost. Putin nepotřebuje umlčovat „zapadniky" ani jejich hlásné trouby v médiích. Podíváte-li se na čtenost ruských novin a sledovanost ruských televizí, je to jasné. To je jasná a každodenní volba peněženkou a vypínačem. On už těm prodejným děvkám málokdo věří. Všechna čísla ruských sociologů (i těch zapadnických) ukazují, že podpora dua Putin-Medveděv je autentická.

Podle ruské (prozápadní) analytické agentury „Levada Center" od 22. do 25. srpna dosáhla činnost Vladimira Putina podpory 84 % respondentů. O takovém výsledku si může Sobotka nechat zdát.

Vy jste vždy vystupoval proti rasismu, nacionalismu, xenofobii a extremismu. Poslední dobou nicméně dáváte najevo, že souhlasíte s některými kroky maďarského premiéra Viktora Orbána, který bývá obviňován právě z těchto hříchů. Co z Orbánových teorií o neliberální demokracii“ považujete za prospěšné a jak se to slučuje s vašimi minulými postoji? Řadíte se mezi ty pozorovatele, kteří liberální demokracii západního typu považují za přežitek? A co nás tedy čeká? Logicky řečeno, diktatura, ve které nebude možno například účinně upozorňovat na korupci a zneužívání moci?

Liberální demokracie zmutovala v neoliberálního otroka nomádského kapitalismu. Víte, to, že začínám rozumět Orbánovi a jeho snaze o „řízenou demokracii" bez diktátu, který by z Maďarska dělal kolonii bruselských byrokratů a nadnárodních korporací, ještě neznamená, že mé soužití na hranicích s ním by bylo bezkonfliktní. To je jako soužití Turků s těmi Kurdy.

Mě hlavně zklamala EU – tím, jak se odcizila lidem. Tím, jak bezostyšně přijala politiku dvojího metru. Tím, jak se servilně podbízí nadnárodním korporacím a gangsterským bankám. Vadí mi její podíl na vzniku státu narkobaronů v Kosovu. Vadí mi podlézání USA. To není idea Spojených socialistických států evropských, kterou bych akceptoval a podporoval v její emancipační roli, v jejím prosazování sociální spravedlnosti. To není ani romantická EU z počátku století, kdy se hroutila Berlínská zeď a lidé jásali nad větším prostorem pro demokracii. To je už jen bezostyšné dojení bruselských fondů, výroba odpadků a nezřízený konzum, co teď tvoří Evropu.

Věrolomnost současné EU vůči Ukrajině tu zradu původních ideálů EU ukazuje naplno. Vždyť komisař pro rozšíření Füle musel mít ještě před Majdanem 1 v ruce ekonomické rozbory, z nichž muselo vyplývat, že EU nemá na to, aby zaplatilo konverzi ukrajinské ekonomiky. Tudíž že nelze Ukrajinu přijmout do EU. Proč se o to pokoušel? Proč musela EU vyprovokovat masakr desetitisíců lidí? Můj eurooptimismus dostal ránu. Proto rozumím Orbánovi. Je to vlastenec, který pro svou zemi chce prosperitu, není to kapitálově internacionalistická kurva jako Füle.

Jak se díváte na tvrzení, že Putin chce rozdělit Evropu a podrobit ji prostřednictvím svých pátých kolon mocenským hrátkám Kremlu?

Je to tvrzení šestých kolon v Rusku, papouškované pátými kolonami u nás.

Termín „pátá kolona", se objevil v průběhu občanské války ve Španělsku. Význam je jasný – je to nepřátelství ze zálohy, ale otevřené, dané sporem ideologií: V tomto případě pro(neo)liberální a prozápadní versus národní. Pátá kolona se chopila v Rusku moci za Jelcina, kdy ruský ministr zahraničí Andrej Kozyrev otevřeně deklaroval svou „atlantickou" orientaci. Vznikl režim liberálních reformátorů a likvidace sovětské společnosti ekonomicky, vojensky i sociálně . Bez svých patronů v Kremlu poté, co je Putin zlikvidoval, je pátá kolona velmi zranitelná a neudržitelná.

Šestá kolona je charakteristická nesouměřitelností hodnot. Snaží se o likvidaci myšlení, útočí na sémantický rámec slov. Pracuje komplexněji a dlouhodoběji. Ideolog ruského „euroasijského hnutí" a velký propagátor Novorossije Alexander Dugin popisuje šestou kolonu v Rusku jako existenciálního nepřítele. Globalismus, globální finanční oligarchii. Zahrnuje ty, pro které stále nelze přesně stanovit místo v našem politickovědním slovníku, protože nevíme, jak myslí. Víme ale, jak škodí. Mění civilizační rámec. I u nás.

Podívejte, jak změnili naše myšlení za dvacet pět let. Od Ewingů a jejich pažravého Dallasu ke komunální Ulici. Čumíme na bednu a nevadí nám bezdomovci, nevadí nám zbídačení důchodci, když to jsou naši dědové či otcové. Nevadí nám stále klesající úroveň vzdělání našich dětí a nevadí nám stále více informací bez obsahu, kterými jsme denně zaplavováni. Nehledáme souvislosti a spokojujeme se s konzumem informačních jednotlivostí. Ztrácíme smysl pro vnímání souvislostí a zjevné nesmysly bereme jako realitu bez údivu. Šestá kolona jsou všichni ti vtipálci, kteří se vysmívají ideálům v politice, ekonomice, kultuře, vzdělání, morálce.

Pro mne jsou šestá kolona ti, kvůli kterým nevím, zda je něco špatný vtip nebo tragická realita. Řečeno česky – oblbovači a rozesírači, většinou placení ze zahraničních grantů.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: nep

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Tomio Okamura zatím nejostřeji promluvil o muslimech, Merkelové, vládě i jiných věcech. Raději se podívejte sami

11:45 Tomio Okamura zatím nejostřeji promluvil o muslimech, Merkelové, vládě i jiných věcech. Raději se podívejte sami

ROZHOVOR „Je to habaďúra. Vlezli Bruselu do…“ Šéf SPD Tomio Okamura opět nelítostně buší do politiky…