Členem ODS jste již od roku 1998. Co vás ale přimělo letos do politiky vstoupit aktivně i jako kandidát?

Poté co většina mafiánů, politických kariéristů či klientelistů zjistila, že s ODS je již nic dobrého nečeká a odešla do jiných stran, nejčastěji do ANO, či prostě nezaplatila příspěvky, čímž ukončila členství, změnila se významně, patrně ve všech regionech i úrovních, atmosféra práce ve straně. Zůstali jen ti, kteří jsou, jak já říkám, kvalitní konzervy, jinými slovy jde jim skutečně o záchranu existence pravice na politické scéně. A když mě parta takovýchto lidí vygenerovala jako jediného kandidáta za Pardubický region do Senátu, tak ji nemůžete zklamat a říci Ne. Po 18 letech ve straně jsem asi dosáhl stranické plnoletosti a vzhledem k tomu, že mi bylo letos 50, tak to je pro mne i tak trochu výzva zabojovat za osobní svobody, za ODS s preferencemi nižšími než mají komunisti. 

Čeho byste chtěl jako senátor dosáhnout? S čím do voleb jdete? 

Se třemi rovinami a hesly:

V osobní rodinné rovině: Méně nesvobody – osobní cestovatelské, podnikatelské a více odpovědnosti nejen za své děti, ale i za své rodiče.