Organizace Reportéři bez hranic zařadila Rusko v oblasti svobody médií na 147. místo ze 168 zemí. Což nevyznívá nejlépe? Jak je to tedy s tou svobodou ruských médií?

Svobody médií jakoby zaručené jsou. Ale zatlačují se na okraj. Proti řadě novinářů jsou podnikány násilné útoky, které jsou nevyjasněné. Třeba Novaja Gazeta přišla za osm let o osm novinářů, u šesti je potvrzeno, že jsou po smrti, dva se pohřešují. Nejsvobodnější médium, televize Dožď, čelí ekonomickým problémům, má ohroženou smlouvu na poskytování dat. Tato média se dostávají do ekonomických potíží, nenachází spojence, nejsou schopni uzavírat kontrakty se subdodavateli. Je na ně vyvíjený neskutečný tlak. Velmi často jsou mláceni, nebo je jim vyhrožováno.

Není ta špatná ekonomická situace způsobená i tím, že na případné inzerenty vyvíjí tlak státní moc, aby je od tohoto záměru odradila?

Na tohle nemáme důkazy. Bohužel, tohle se někdo těžko dozví, protože to je forma určitého vydírání. Ale z těch náznaků je to více než zjevné. Mimochodem podle únorového Putinova výnosu Generální prokuratura může jakékoliv internetové stránky zakázat. Takže stránky Grani.ru, nebo Kasparov.ru jsou z ruských IT adres nedosažitelné. A dělá to Generální prokuratura, není to ani nařízením soudu. Cenzura médií je poměrně zřetelná.

Rusko je ohromná země a mnohde patrně chytí jen státní televizi, která je prokremelská...