První žena Okamurovy kandidátky se představuje: O cizincích, předchůdkyni Samkové a zajištění práce

19. 5. 2014 7:21

ROZHOVOR Pokud by chtěl někdo hnutí Úsvit označit jako xenofobní, pak by tak musel označit i většinu naší společnosti. Určitě nechceme, abychom u nás řešili takové věci, jako Brusel v roce 2012, kdy před Vánocemi rozhodla bruselská radnice, že tradiční vánoční strom nepostaví kvůli obavám z muslimské komunity. I to řekla v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz advokátka Kateřina Radostová, která je po stažení jedničky kandidátky Kláry Samkové dvojkou Okamurovy listiny za ekonomem Romanem Škrabánkem.

První žena Okamurovy kandidátky se představuje: O cizincích, předchůdkyni Samkové a zajištění práce
Foto: Hans Štembera
Popisek: Číslo tři na kandidátce hnutí Úsvit do eurovoleb, advokátka Kateřia Radostová

Proč jste se rozhodla vstoupit do politiky a kandidovat právě za Úsvit do Evropského parlamentu? Čím je vám toto hnutí blízké?

Asi vás to překvapí, ale s touto myšlenkou jsem si pohrávala již na škole. A možná s tím souvisí i to, že po dědečkovi mám v genech boj proti nespravedlnosti a bezpráví. Dědeček jako voják v první světové válce bojoval za naši vlast v Itálii a byl tam i zraněn. V druhé světové válce byl pro svoji odbojovou činnost zatčen gestapem, vyšetřován v Plzni i v Praze a následně odvezen do koncentračního tábora s poznámkou „Návrat nežádoucí“. Po únorovém komunistickém převratu v roce 1948 byl odsouzen k trestu smrti, pak mu byla udělena milost a následně byl v roce 1968 rehabilitován. Své rehabilitace se bohužel nedožil. A i přes všechny tyto útrapy se nikdy nevzdal a bojoval.

Samozřejmě, že jsem zvažovala všechna pro a proti. Velkou roli v mém kladném rozhodnutí sehrál Tomio Okamura s Georgi Bidenkem z Úsvitu a v neposlední řadě i ochota mého partnera a mé rodiny mě podporovat. S hnutím Úsvit mám společné názory zejména v názorech na postavení ČR v EU, na její směřování, na imigrační a sociální politiku.

Jak reagujete na to, že hnutí Úsvit bývá kritiky označováno jako xenofobní a rasistické?

Toto nařčení odmítám. Jde o levné a populistické výroky některých kritiků, kteří si nepřečetli program hnutí a ještě si mylně vykládají význam pojmů xenofobie a rasismus. Xenofobii charakterizují projevy odporu, nepřátelství ke všemu cizímu a strach ze všeho cizího. Rasismus pak je názor, který tvrdí, že někteří lidé jsou nadřazení a jiní méněcenní z důvodu příslušnosti k určité rase. Ani jedno z toho, co obsahují tyto definice, nikde v programu hnutí Úsvit není. Pokud by chtěl někdo hnutí Úsvit označit jako xenofobní, pak by tak musel označit i většinu naší společnosti.

Podle výzkumu renomované agentury CVVM z listopadu 2013 týkajícího se bezpečnostních rizik celkem 78 % našich občanů vnímá imigranty jako rizikové a vnímá je jako hrozbu. Jsem přesvědčena o tom, že je lepší nemoci předcházet než ji potom složitě a nákladně léčit. A předcházením nemoci mám na mysli právě zpřísnění imigrační politiky v EU.

„Práci našim občanům, ne imigrantům“ - jak chcete tento slogan vašeho hnutí naplňovat v praxi?

Důsledným naplňováním znění zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, kde se v paragrafu 92 uvádí: Povolení k zaměstnání cizince může vydat Úřad práce za podmínky, že se jedná o ohlášené volné pracovní místo, které nelze s ohledem na požadovanou kvalifikaci nebo nedostatek volných pracovních sil obsadit jinak, a zaměstnavatel s krajskou pobočkou Úřadu práce předem projednal záměr zaměstnávat cizince. Bohužel dnes se tento zákon obchází a je děravý. Hnutí Úsvit již připravuje jeho novelu. Spolu s tímto je třeba aktivně bojovat proti všem nelegálním pracovníkům.

Podle některých politologů jsou tyto výroky používány zejména proto, že obecně má každá společnost strach z neznámého. Šíření strachu a nenávisti k islámu je u nás pak posilováno hlavně kvůli tomu, že česká společnost nemá žádnou přímou negativní zkušenost kupříkladu právě s již zmíněným islámem. Jaká je vaše reakce na takováto tvrzení?

Nemyslím si, že by naši občané nebyli schopni sami posoudit možná rizika, která popisujete a že jejich postoj k tomuto problému lze bagatelizovat. Islám je evropské kultuře skutečně velmi cizí a některé jeho projevy akceptovat opravdu nelze. Stejně tak není možné, aby byly zaváděny pro islámské a jiné menšiny jakékoli právní výjimky. Pokud chce někdo žít v našem systému, musí respektovat jeho zákony, zvyky a tradice. Určitě nechceme, abychom u nás řešili takové věci jako Brusel v roce 2012, kdy před Vánocemi bruselská radnice rozhodla, že tradiční vánoční strom nepostaví kvůli obavám z muslimské komunity, kterou by nasvícený křesťanský symbol Vánoc prý mohl urazit.

Česká republika bývá obviňována z nenávisti vůči romskému obyvatelstvu. Jaké je podle vás řešení tohoto problému?

Především ti, kteří ČR z tohoto obviňují, by si měli sami zamést před vlastním prahem. Stačí se podívat, jak necitlivě, a to jsem řekla hodně diplomaticky, k tomuto problému v poslední době přistupují např. Francie, Itálie nebo Německo. Řešení vidím v nalezení příčin. My se v současné době zabýváme hlavně sanací následků, což nás stojí obrovské náklady a zatěžuje to náš sociální rozpočet. Ale pokud nebudeme schopni definovat pravou příčinu tohoto stavu, tak se v řešení romské otázky z místa nepohneme.

Jak si představujete péči o chudé? Jak by měl vypadat český sociální systém, aby netrpěli lidé, kteří pomoc potřebují?

Péče o chudé je velmi důležitým sociálním aspektem naší společnosti. Problém je v tom, že za současné situace se chudí stávají závislí na sociálních dávkách, mají problémy platit nájmy, následkem čehož se musí stěhovat do míst, kde nikdo nechce žít. Tím mají problém sehnat slušnou práci a dostávají se do začarovaného kruhu. Cílem našeho sociálního systému by měla být taková pomoc, která by umožnila těmto lidem důstojný život, ale aby je zároveň motivovala k vymanění se z této pomoci. Jako důležité vidím i motivační programy směřující k rozšíření kvalifikace.

Co si myslíte o institutu veřejné služby? Miroslav Kalousek tvrdí, že není nic nemravného chtít po někom, kdo je dlouhodobě nezaměstnaný, aby vzal do ruky koště a sousedům zametl třeba chodník. Souhlasíte s ním?

Nechci polemizovat o výrocích pana Kalouska. Ústavní soud veřejnou službu tak, jak byla přijata, přirovnal k nucené práci a zrušil ji. Hlavním důvodem bylo, že výplata dávek byla podmíněna bezplatnou prací žadatele, příjemce těchto dávek. Ale myslím si, že pokud bude zvolena jiná forma, měla by veřejná služba opodstatnění. Dovedu si představit, že by byla povinná pro osoby, které jsou v evidenci déle než půl roku a tudíž už bez nároku na podporu v nezaměstnanosti. Samozřejmě, že za odvedenou práci by jim náležela mzda.

Jste šéfkou Odvolací komise Fotbalové asociace ČR. Jedním z vašich témat pro evropské volby je také boj s chuligány na stadionech. Jak si to konkrétně představujete? A jak chcete tuto problematiku řešit skrze Evropský parlament, který nemá zákonodárnou iniciativu?

Chuligánství na stadionech vnímám jako velmi závažný problém, se kterým je opravdu načase něco udělat. Na úrovni předpisů je potřeba definovat přesně pravomoci pořadatelských služeb, ale i jejich povinnosti. Pro kluby stanovit povinné zavedení kamerových systémů v hledištích. Hodně by také pomohla profesionalizace stevardů na stadionech. V legislativní oblasti je třeba vypracovat a přijmout zákon o pořádání sportovních a kulturních akcí. Součástí tohoto zákona by měly být i tvrdé postihy, jako třeba, v případě recidivy, až doživotní zákaz vstupu na stadiony. V tomto ohledu by naší inspirací měly být západoevropské státy. Dovedu si představit i zavedení superrychlého zkráceného trestního řízení speciálně pro trestné činy na stadionech, např. tak, že by do 48 hodin muselo být rozhodnuto a uložen trest.

K druhé otázce: Evropský parlament sice nemá legislativní iniciativu, tu má jenom Evropská komise, ale může ji požádat, aby určitý legislativní návrh iniciovala. A tady vidím možnost řešení této problematiky v celoevropském kontextu. Například iniciováním vzniku centrálního evropského registru chuligánů.

V čem vidíte hlavní příčinu nepříliš účinného čerpání peněz, které se v České republice nabízejí v rámci evropských fondů?

Hlavních příčin je několik. Především je to nesmyslná byrokratická zátěž celého systému, složitosti při podávání žádostí, která nutí žadatele dávat zpracovávat žádosti externím poradenským firmám. Tím se zároveň vytváří prostor pro možnou korupci. Mezi další patří nepřehlednost v jednotlivých dotačních programech a nedostatečná informovanost o možnosti jejich čerpání. Také audit a vyhodnocování jednotlivých žádostí je komplikovaný. Cesta pro další období musí být v maximálním zjednodušení celého procesu poskytování dotací, spolu s transparentním a efektivním systémem kontroly.

Máte nějaké výhrady k práci dosavadních českých europoslanců? Co dělali podle vás špatně?

Přiznám se, že v obecné rovině výhrady mám. Nebyli vidět, a když ano, tak ne zrovna v nejlepším světle. Mám na mysli třeba komunistu Ransdorfa, který byl natočen nizozemským reportérem při zneužívání poslaneckých náhrad. Think tank Evropské hodnoty zveřejnil letos v dubnu výsledky svého průzkumu, ve kterém se naši europoslanci ukázali jako dost podprůměrní a méně výkonní než jejich kolegové z ostatních států střední a východní Evropy, o těch ze západní Evropy ani nemluvě. Také vidím problém v tom, že europoslanci obecně informují málo nebo vůbec o své práci voliče. Občané tak mají zkreslené představy o jejich práci a o dění v Evropském parlamentu a v Evropské unii.

A pokud si uvědomím, že 75 % zákonů, které schvaluje český Parlament, a tedy se nás bezprostředně dotýkají, vychází z iniciativy Evropské unie, tak je to velká chyba. Jsem přesvědčena, že je do budoucna zapotřebí, aby naši poslanci v europarlamentu spolu vzájemně více komunikovali a minimálně u zásadnějších témat prosazovali společný postoj. Stejně tak je třeba získávat podporu u menších unijních států a stát se tak společně protiváhou např. Němců a Francouzů.

Jaký je váš postoj k vyškrtnutí Kláry Samkové z čela kandidátky Úsvitu? Do jaké míry celá záležitost poškozuje celé hnutí před volbami?

Z mého pohledu má celá věc dvě stránky. Z té lidské je mi Kláry líto a přála bych jí, aby se jí podařilo se očistit. Druhá stránka je ta profesionální. Pokud chceme, aby i v naší zemi začaly fungovat základní kodexy politické etiky jako v ostatních vyspělých státech, pak musí platit tzv. presumpce viny, tedy že politik podezřelý z něčeho závažného by měl odstoupit ze všech svých politických funkcí a očistit své jméno. A vedení Úsvitu svým postupem vyslalo jasný signál pro všechny voliče, že Úsvit nezametá své problémy pod koberec a měří všem, i svým, stejným metrem. A právě tento přístup podle mého voliči ocení, takže si nemyslím, že by tato záležitost hnutí Úsvit před volbami poškozovala.

Manžel Kláry Samkové Pavel Skramlík se v této souvislosti na svém blogu pustil do Tomio Okamury. Ve svém vyjádření mimo jiné uvedl, že Okamura chce být prezidentem, k čemuž mu má údajně dopomoci ministr financí Andrej Babiš. Jeho žena proto byla „odkráglována“, protože prý představovala pro vašeho předsedu konkurenci. Jak vnímáte tuto kritiku?

Pan Skramlík se rozhodl obhajovat svou ženu způsobem, jaký použil a je to jeho právo i odpovědnost. Osobně za touto kritikou vidím spíše emoce než cokoli jiného a z tohoto pohledu ji tak také vnímám.

Kterého z českých prezidentů si vážíte nejvíc a proč?

Jednoznačně T. G. Masaryka. Byl to nemírně vzdělaný a statečný člověk, který se nebál za své přesvědčení bojovat. Ať už to bylo v aféře kolem Leopolda Hilsnera a jeho domnělé vraždy Anežky Hrůzové, kdy se za něj postavil de facto proti celému národu, tak v jeho přístupu k rukopisům, u kterých popíral jejich pravost a nebál se zastávat názor, že národní hrdost nelze stavět na padělcích. A samozřejmě i za jeho obrovský podíl na vzniku samostatného Československa.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Petr Kupka

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Katolický kněz k muslimské vraždě bratra z Francie: Z bílého Evropana se stane lovná zvěř. Přežijí jen Dienstbier a Šabatová. Nechci si zvykat na pobodané těhotné ženy a...

10:25 Katolický kněz k muslimské vraždě bratra z Francie: Z bílého Evropana se stane lovná zvěř. Přežijí jen Dienstbier a Šabatová. Nechci si zvykat na pobodané těhotné ženy a...

ROZHOVOR Katolický kněz Evermod Jan Sládek říká, že si nechce „zvykat na situaci, kdy se za multi-ku…