Na jedné straně stojí veřejnost reprezentovaná evropskou občanskou iniciativou STOP TTIP, která vznikla před necelým rokem na protest proti podivnému tajnému obcování Rady EU se Spojenými státy za asistence světových koncernů a která nyní doslova svádí boj s časem. Jejím úkolem je shromáždit do konce roku jeden milion podpisů pod petici. V současné době jí chybí zhruba ještě 150 000 podpisů. Evropská komise se sice před několika týdny vyjádřila v tom smyslu, že se stížnostmi obsaženými v petici nebude zabývat a zdůvodnila to právními nedostatky iniciativy. S tím se aktivisté EOI rozhodně nehodlají smířit, pokračují ve sběru podpisů a budou celou záležitost případně řešit u Evropského soudního dvora.

Na straně druhé stojí představitelé EU a vlád některých evropských zemí popoháněni zájmy zainteresovaných korporací, kteří se snaží prostřednictvím vyjednavačů EU, lobbistů a různých lokálních velvyslanců přesvědčit politiky a veřejnost členských států o výhodnosti navrhovaných smluv volného obchodu a INVESTIC konáním různých školení, seminářů, konferencí. Přes tyto "bohulibé" aktivity tzv. last minute, osvětu, dílčí analýzy a ujišťování vyjednavačů, které muselo pod tlakem evropské veřejnosti přece jenom přijít, je potřeba dávat dále velký pozor na to, s čím nakonec, oni vyjednavači, skutečně přijdou. Politická reprezentace a veřejnost by měla chtít vidět celý obsah připravovaných smluv. Ten však bohužel zatím nikdo nikomu nikdy neposkytl a to je kámen úrazu a pokračování této, od počátku podivné, transakce.

Můj dobrý známý je občanem USA, který 27 let žil ve Státech, konkrétně v Novém Mexiku, nyní je dva roky v Čechách, ale stále uvnitř dění USA. Poskytl mi před časem své hodnocení k TTIP a mám za to, že není na škodu stále připomínat vážnost problematiky chystaných dohod a seznámit se s názorem zpoza oceánu. I tady má veřejnost značné pochybnosti a výhrady. Vyjímám nejzajímavější pasáže z jeho obsáhlejší zprávy: