VÍME PRVNÍ Poslanec Milan Šarapatka nebyl vpuštěn na letišti v Kyjevě na Ukrajinu. Byl přitom součástí delegace poslaneckého shromáždění NATO. Je však na Ukrajině nežádoucí osobou. "Důvodem, proč se nachází na seznamu nežádoucích osob, je jeho pobyt na Krymu, který byl z pohledu ukrajinských úřadů nelegální," vysvětlila ParlamentnímListům.cz Irena Valentová z ministerstva zahraničních věcí.
Foto:
Hans Štembera
Popisek: Poslanec Milan Šarapatka
reklama
"O tomto případu víme od naší ambasády v Kyjevě. Pan Milan Šarapatka nebyl včera (v neděli) vpuštěn na letišti na území Ukrajiny," informovala ParlamentníListy.cz Irena Valentová z tiskového odboru ministerstva zahraničních věcí České republiky. Milan Šarapatka byl dle jejího vyjádření součástí delegace poslaneckého shromáždění NATO. "Ukrajina jako každá země má samozřejmě právo rozhodnout, komu umožní vstup do své země. Důvodem, proč se pan Šarapatka nachází na seznamu nežádoucích osob, je jeho pobyt na Krymu, který byl z pohledu ukrajinských úřadů nelegální," vysvětlila. Hned po nevpuštění odletěl Šarapatka z Ukrajiny. Sám Šarapatka se k události doposud nevyjádřil a jeho telefon byl nedostupný.
Později se ale vyjádřil pro ČTK: "Ptal jsem se výslovně, co bylo příčinou, oni mi řekli, že mi to nemusí sdělovat. Skutečně jsem zůstal v tranzitu, zatímco mí kolegové odjeli," uvedl Šarapatka. Postup ukrajinských úřadu ho, jak řekl, zaskočil. Věc chce řešit. "Požádám ministra zahraničí o protestní nótu, požádám předsedu Sněmovny o reciproční zákaz cestování některých ukrajinských poslanců," řekl.
Kontroverzní referendum
Příčiny toho, proč je nyní nezávislý poslanec Milan Šarapatka na Ukrajině nežádoucí, je třeba hledat na jaře 2014, kdy po událostech na Majdanu, svržení prezidenta Janukovyče a vytvoření prozatimní vlády, vyslalo Rusko na poloostrov patřící Ukrajině část speciálních jednotek, které vojensky obsadily klíčová místa. Měsíc poté, v březnu, se konalo referendum o odtržení Krymu od Ukrajiny a připojení k Rusku. Pro něj hlasovalo 96 procent zúčastněných voličů při volební účasti 83 procent. Vyhlášení referenda, ke kterému došlo v době, kdy Krym byl již obsazen ruskými ozbrojenci, bylo v rozporu s ukrajinskou ústavou a vláda Arsenije Jaceňuka ho označila za nelegitimní. Jeho výsledky neuznaly Spojené státy ani Evropská unie.
Poslanec Milan Šarapatka
Je tu klid, účast vysoká
Milan Šarapatka se tehdy spolu s dalšími poslanci Součkem a Berkovcem referenda zúčastnil jako pozorovatel. Konkrétně v okolí města Sudak. Své dojmy tehdy vylíčil ParlamentnímListům.cz. "Průběh referenda je klidný, účast vysoká. Nebylo možné pozorovat žádné viditelné pokusy o nátlak či nějaké ozbrojené vyhrožování," konstatoval. Referendum podle něj místní uvítali. "Mluvil jsem asi s patnácti účastníky hlasování a ti se vesměs hlásili k tomu návratu do Ruska. Jednak je to asi tím, že to jsou etničtí Rusové, ale také mají pocit, že se budou mít líp. Je v tom i trochu nostalgie po minulých dobách Sovětského svazu. Tehdy měli pocit jistoty, který se potom ztratil. Je to teď velmi chudý kraj, který žije ze zemědělství a turistiky. Mimo turistickou sezonu jsou lidé nezaměstnaní a mají pocit, že v sovětské době jim bylo lépe," sděloval v březnu 2014 Šarapatka z Krymu.
Milan Šarapatka byl velvyslancem v Indonésii, Alžírsku a Mali, v roce 2013 byl zvolen poslancem sněmovny na kandidátce Úsvitu. Z něj však odešel velmi záhy jako první, protože nesouhlasil s názory tehdejšího předsedy Úsvitu Tomia Okamury na zahraniční politiku a problematiku islámu a islamismu. Od té doby je nezávislým poslancem.
Jak bude ČR dál podporovat Ukrajinu, když jsou naše zásoby vyčerpány (tvrdí to Černochová)? A kde se najednou vzaly finance na nákup další munice? Zajímalo by mě taky, nakolik jsme zásobeni sami pro sebe a jestli máme vůbec dost velkou armádu (asi ne, když se uvažuje o obnovení povinné vojny)? Proto...
Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
O tuto odpověď jste již vyjádřil(a) zájem. Děkujeme.
