V letošním roce bylo k 2. květnu vyhlášeno pátrání již po 2 102 dětech. Z toho v 74 procentech případů se jedná o děti, které většinou úmyslně opustily dětský domov nebo výchovné zařízení. Dalších 542 dětí z rodin bylo pohřešováno z jiných důvodů. Stále aktivně pokračuje pátrání po celkem 284 dětech.
Čtěte také:
Podobná čísla uvádějí statistiky Policejního prezídia ČR i z minulých let. "V roce 2010 bylo útvary SKPV vyhlášeno celkem 10 294 pátrání po pohřešovaných osobách. Ve stejném období bylo z uvedeného počtu nalezeno 9 846 pohřešovaných, což je 95,6 procent. V porovnání s rokem 2009 došlo k poklesu vyhlášených pátrání po pohřešovaných osobách o 551 případů, což je pokles o 5,1 procent proti roku 2009. Z uvedeného počtu bylo vyhlášeno pátrání po 6 041 svěřencích, kterých bylo doposud vypátráno 5 728, což činí 94,8 procent," vyjmenovala pro ParlamentníListy.cz aktuální čísla Zuzana Baudyšová.
Národní koordinační mechanismus pátrání po pohřešovaných dětech i v Česku
Pátrání po dětech umožňuje v poslední době i systém nazvaný: Dítě v ohrožení. Jde o systém, který je součástí Národního koordinačního mechanismu pátrání po pohřešovaných dětech (NKMPPD). Je vyvinutý za účelem rychlého a úspěšného nalezení pohřešovaných dětí, který počítá se zapojením široké veřejnosti do pátrání.Funguje u nás od května loňského roku - tedy 12 měsíců.
Na zavedení systému v České republice se spolupodílela Nadace Naše dítě prostřednictvím Evropské federace na pomoc pohřešovaným a zneužívaným dětem (Missing Children Europe). Nadace Naše dítě je jedním z členů této organizace a ředitelka ing. Zuzana Baudyšová je dlouhodobě členkou představenstva Missing Children Europe.Problém je, že je třeba ho neustále rozvíjet - a to s sebou nese potřebu financí i podpory úředníků i státu a vlády.
„Organizace Missing Children Europe je pro Českou republiku silným partnerem a pomáhá v oblasti rozšíření aktivit ve prospěch ohrožených dětí. Opakovaně apeluje i naším prostřednictvím na další rozvinutí Národního koordinačního mechanismu, který v ČR napomohla zavést. K tomu, aby mechanismus dokázal skutečně rychle a prostřednictvím široké veřejnosti reagovat na akutní případy pohřešovaných dětí, je potřeba učinit další řadu kroků a zdaleka není ještě využito všech možností, jak nejlépe zasáhnout v případu ohrožení dítěte," upozorňuje Zuzana Baudyšová.
V roce 2009 bylo v České republice vyhlášeno pátrání prostřednictvím NKMPPD po 22 dětech s příznakem dítě v ohrožení. Za rok 2010 bylo vyhlášeno pátrání s příznakem dítě v ohrožení po 29 pohřešovaných dětech. Doba pátrání po pohřešovaných dětech byla v řádu několika hodin. V roce 2010 se z celkového počtu po pohřešovaných dětech pátralo déle než jeden den, ale ne víc než 7 dní.
Proč se mezinárodní den pohřešovaných dětí připomíná právě 25. května?
Den, jehož symbolem je modrý kvítek pomněnka (aby rodiče nezapomněli), je spojován s tragickým osudem malého chlapce, který se ke své rodině nikdy nevrátil.
V roce 1979 došlo dne 25. května ke zmizení šestiletého Etana Patze. Chlapec, který žil se svými rodiči v New Yorku tehdy odešel do školy a nikdy se nevrátil, ztratil se beze stopy. Organizace ve Spojených státech se v souvislosti s tímto případem, který všemi silně otřásl, začaly intenzivně věnovat problematice pohřešovaných dětí. Severní Amerika se stala prvním kontinentem, na kterém funguje důsledně propracovaný výstražný systém pro náhlé případy pohřešovaných dětí. Postupně je zaváděn také v některých státech EU. Evropa si Mezinárodní den pohřešovaných dětí připomíná pravidelně od roku 1986.
Děti utíkají a jsou pohřešovány i proto, že jim je doma ubližováno
velmi časo dítě uteče z domu, protože je týráno. Množství odhalených případů týrání, sexuálního zneužívání a zanedbávání dětí se přitom v Česku každým rokem zvyšuje.
V roce 2010 bylo v ČR úřady evidováno celkem 5 787 případů, což je nejvíce za uplynulých deset let. Nadace Naše dítě upozorňuje na alarmující skutečnost, že nejčastěji k násilí na dětech dochází v úplných rodinách. Jednalo se v uplynulém roce o téměř 38 procent všech zjištěných případů.
I proto se Nadace Naše dítě se dlouhodobě snaží nabídnout rodičům možnost nalézt a osvojit si nové způsoby výchovy dětí.
V úplných rodinách i u matek samoživotelek dochází nejčastěji k týrání
Druhou silnou skupinou, ve které bylo v loňském roce odhaleno nejvíce násilných činů na dětech, jsou neúplné rodiny bez otce. Zjištěno zde bylo 2073 případů týrání, zanedbávání a sexuálního zneužívání dětí, což je oproti roku 2009 nárůst o 632 případů. Téměř na dvojnásobek se zvýšil počet nahlášených případů týrání a zanedbávání dětí mladších 1 roku, celkem 315 dětí v roce 2010. Jak dále vyplývá ze statistik Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, oběťmi násilí byly nejčastěji děti ve věku od 6 do 15 let, jednalo se o 3 172 dětí.
V roce 2010 došlo k 26 násilným úmrtím dítěte
Statistiky násilné trestné činnosti spáchané na dětech (do 15 let věku) v roce 2010 dle závěrů šetření Policie ČR vykazují celkem 26 úmrtí dítěte. V 2010 byla úmyslným trestným činem způsobena smrt 13 dětem (12 dětí se stalo obětí vraždy a 1 dítě obětí trestného činu týrání svěřené osoby). V dalších 13 případech byla v roce 2010 způsobena dětem smrt z nedbalosti.
„Společnost nesmí být k násilí na dětech slepá a nevšímavá. Nezapomínejme na oznamovací povinnost, kterou nám všem ukládá zákon. Pokud máte podezření, že ve vašem okolí dochází k týrání dítěte, neváhejte se obrátit na příslušné úřady. Můžete tak pomoci zachránit život dítěte," zdůraznila pro ParlamentníListy.cz ředitelka nadace Zuzana Baudyšová.
Na hrubé zacházení s dítětem přitom nejčastěji v uplynulém roce upozornila škola (29 %), policie (18 %), rodič nebo sourozenec či jiný příbuzný (17 %), zdravotnické zařízení (11 %). Ve 212 případech upozornilo na týrání, zanedbávání či sexuální zneužívání samo dítě, které bylo obětí násilného trestného činu. Oznamovatelem byly také neziskové organizace, cizí osoby a další.Fyzické tresty dětí se zmírňují a jsou méně časté, přesto jsou součástí výchovy
V rodinách je však obecně méně tělesných trestů
Přesto zaznamenala nadace Naše dítě i určitý pozitivní jev. Dnešní rodiče své děti fyzicky trestají nyní výrazně méně, než tomu bylo u předchozí generace rodičů. Změnila se také skladba prohřešků, u nichž rodiče považují fyzický trest za přijatelný a za které jsou děti nejčastěji fyzicky trestány. Vyplynulo to z aktuálního výzkumu GfK Czech, realizovaného pro Nadaci Naše dítě. Přesto je fyzický trest stále považován za běžnou součást výchovy; jen třetina rodičů se domnívá, že fyzický trest do výchovy nepatří.
Zatímco dnešní rodiče, kteří chtějí své dítě potrestat, nejčastěji sáhnou po zákazu oblíbené činnosti, pro minulou generaci rodičů byly trestem první volby facka nebo pohlavek. Výprask byl u minulé generace druhým nejčastěji používaným trestem, a to u pětiny rodičů, dnes se k němu uchyluje při výchově pouhých 5 procent rodičů.
Čtěte také:Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová
