Jak jinak lze nazvat jeho rozhodnutí, jímž samozvaně ingeroval do usnesení Akreditační komise (AK) a zvrátil tak její rozhodnutí v kauze plzeňské právnické fakulty, resp. odejmutí potřebné akreditace této fakultě. Prodloužil akreditaci čili existenci plzeňských práv o další čtyři roky až do roku 2016.

Dobeš sleduje dva cíle - jedna rovina sporu je osobní, mezi předsedkyní Akreditační komise profesorkou V. Dvořákovou a ministrem školství již nějaký čas panuje vzájemná animozita, za druhé se ministr snaží velmi lacino zalíbit studentské obci, protože po Týdnu neklidu je pro ni ,,veřejný nepřítel číslo 1". Tímto gestem si chtěl získat studenty na svou stranu, přičemž doufá, že mu takový krok spolu s ohlášeným zrušením školného (ne tak docela zrušeným, nahrazeným tzv. zápisným) pomůže přežít v křesle ministra školství, což je ovšem v dlouhodobém horizontu nepravděpodobné.

Kdo sledoval včera televizní vysílání po jeho rozhodnutí, mohl vidět ministra vítězoslavně sestupujícího mezi početný dav studentů, který netrpělivě očekával jeho rozhodnutí ve věci odejmutí či zachování potřebné akreditace právnické fakultě v Plzni pro další roky. Bez této akreditace nemůže žádná fakulta v České republice realizovat příslušný studijní program, de facto se tak jedná o její zánik. Poté, co ministr desavuoval zákonné rozhodnutí AK, propuklo studentské shromáždění v nadšený jásot. A z ,,ministra - vyvrhela" se stal najednou férový a spravedlivý ministr, jak konstatoval jeden z přítomných studentů. Však si také Dobeš patřičně sílu okamžiku vychutnával.