Nadále však platí, že se dvě nejsilnější vládní stany potýkají s velmi velkou skupinou váhajících voličů, což je však symptomatické pro všechny politické strany. Z tohoto pohledu je na tom nejlépe hnutí ANO, které má nadále nejsilnější skupinu rozhodnutého voličského elektorátu. Konkurenční ČSSD má oproti hnutí ANO téměř o polovinu méně rozhodnutých voličů. Sociální demokraté pak mají stejný počet rozhodnutých voličů jak třetí KSČM.

Je rovněž zjevné, že poslední slovo budou mít právě váhající voliči, kteří se rozhodují mezi více politickými subjekty a jejich volbu může ovlivnit zejména předvolební souboj, který napino vypukne počátkem září. Váhající voliči začleňují do svého volebního portfolia stále častěji SPD pod vedením Tomia Okamury. V případě SPD se posiluje i procento rozhodnutých voličů, které se drží nad pětiprocentní hranicí, zaručující zisk poslaneckých křesel. Neméně zajímavý je i nárůst zájmu o Piráty, kteří mohli voliče zaujmout již svojí nápaditou volební kampaní. Mírný, ale přesto znatelný nárůst zejména váhajících voličů je patrný i u Strany práv občanů (SPO) v jejímž čele stanul jako volební superlídr František Ringo Čech. O tuto stranu se tak začali zajímat zejména voliči prezidenta Miloše Zemana. Naopak v případě Realistů, u nichž zaujal zejména pravicově smýšlející voliče předseda Petr Robejšek nastává mírný pokles voličského zájmu, který však může být zapříčiněný téměř nulovou regionální prázdninovou aktivitou této strany.