Paní Ježková, co bylo vaší motivací k tomu, abyste kývla na vstup do politiky?
Nešvary na Praze 1, kterých raketově přibývá. Od Pohořelce po Václavské náměstí projde za rok asi 5 a půl milionu zahraničních turistů, přičemž ti tuzemští do toho ani započítáni nejsou. Žije tady přitom asi 30 tisíc obyvatel, pro které je to šílený nápor. Ten obrovský turistický proud pomalu, ale jistě likviduje poslední stopy místního komunálního života, jeho opěrné body v tom nejbanálnějším smyslu, jako obchody, služby, domovní dvorky… A radnice, která má hájit ty zbytky občanů, kteří tu ještě bydlí, tak nečiní. Přitom Praha 1 zaznamenává trvalý a v republice největší úbytek obyvatelstva, za posledních patnáct let je to asi 20 % původního počtu. Nejstrašnější ranou posledních let je zejména pro Staré a Nové Město systém pub crowl. Turista si koupí za asi pět set korun volný vstup do tří barů a může konzumovat až do rána, ulicemi pak táhnou průvody podnapilých mladých lidí, řvou a ničí, co se dá. V tom kraválu samozřejmě nejde spát, chodníky jsou po ránu znečištěné a plné odpadků, dochází k ničení mobiliáře, památek i zaparkovaných aut. Pořádek v ulicích má jednoznačně udržet radnice, což nečiní.
Mgr. Alena Ježková, PhD.
Proč tomu tak podle vás je?
Chyba je v systému. Věci se musí řešit systémově, ne jednotlivě. Třeba zmíněný pořádek není pouhý „pořádek“. Jde o to, z čeho všeho ten problém vyrůstá, je třeba jednat s kluby, s policií, s občany, také s majiteli agentur, které sem ty turisty vozí, a společně dojít k nějakým pravidlům, která budou všechny strany respektovat. Když spravujete svůj dům, vždycky přijde okamžik, že vám něco přestane vyhovovat, třeba zestárnete a budete potřebovat hůl, tak musíte předělat schody a koupelnu… A to se na Praze 1 neděje. Problémy už dávno přerostly hranice nastíněné před patnácti, deseti lety, dávno bylo nutné ty hranice proměnit a přeskupit. Jenže radnice se takto provázaně na Prahu 1 prostě podívat neumí.
Zhoršilo se to podle vás zásadně až v posledních letech, nebo to přicházelo postupně?
Situace samozřejmě nazrávala postupně, ale s každým neřešeným problémem rychleji spěla ke krizi. Teď jsme v té krizi – krizi všeho, protože na Praze 1 snad už není žádná oblast, která by byla v pořádku. A radnice na to čtyři roky nečinně hleděla, místo aby něco řešila.
Nemůže za tím stavem, který popisujete, být i korupce? Prostě se za úplatek povoluje víc, než by mělo, i když je jasné, že to někomu uškodí. Nebo je to jinak?
Korupce na Praze 1 zcela jistě bují na všech frontách. Ale hraje v tom roli i snaha soukromých majitelů po rychlém zisku za každou cenu. Tedy bez ohledu na následky. Rozšířené je třeba umísťování kaváren a restaurací do domovních dvorků, takže lidi už před turistickým ruchem opravdu nemají kam utéct.
První městská část by ale z výnosů od turistů měla být nadstandardně bohatá…
To je velmi oblíbený mýtus. Věci se mají tak, že velké peníze vydělané z turismu na Praze 1 jdou do příjmové kapitoly Ministerstva pro místní rozvoj, který je dále přerozdělí na magistrát, odkud jsou přiděleny Praze 1. Přičemž Praha 1 nedostává zpět žádné ohromné částky! Má se za to, že je bohatá, protože samozřejmě má něco z pronájmů vlastních nemovitostí, ale vůbec není zohledněno, jak moc tím vyděláváním peněz trpí. Že je třeba mnohem častěji uklízet ulice a chodníky, odvážet odpadky… A také, že pro udržení pořádku potřebujete mnohem, ale mnohem víc policistů. Tohle všechno, co popisuji, jde určitě zlepšit – ale stojí to docela velké úsilí, a to prostě ještě nikdo nevynaložil.
Psali jsme:
Narazila jste na problém policie. Ten je hodně žhavý. Policisté v centru mnohdy přehlíží, co se děje, poněvadž jsou mladí, nezkušení, možná málo finančně motivovaní, zatímco přesila těch, které by měli pronásledovat, má v rukou a možná i v kapsách, silné trumfy. I tam věříte, že je náprava stavu možná relativně rychle?
To zatím nevím, ten problém jsem nenastudovala do detailu, nevidím zatím jasně, z čeho pramení. Ale vidím, že policisté jsou úplně demotivovaní. Sama jsem v noci byla několikrát svědkem toho, že proti výtržníkům z nějakého důvodu nezasáhli tak, jak si to situace žádala. Můžou pokutovat, nedělají to, zvláštním způsobem prostě rezignovali. Řekla bych, že musíme počítat s tím, že i tady bují korupce, že před některými podniky se zasahuje, jinde je „zákaz“... Naznačila jste, že jsou policisté v ulicích centra Prahy mladí a nezkušení – možná ano, ale koho to zajímá? Městská policie přece měla dostatek času analyzovat situaci a její hrozby. Lidé právem očekávají, že je policie dokáže ochránit, a pokud se to nedaří, něco není v pořádku.
Zřizují se na Praze 1 nějaké nové obchůdky patřící k běžné občanské vybavenosti?
Zrovna jsem zkoumala komunální kampaň na Praze 1, hlavně časopisy a plakáty vládnoucí koalice TOP 09 a ČSSD. Bez výjimky všichni se dojímají nad tím, jak vrátí Praze občanskou vybavenost, ČSSD navíc pojala těžko uvěřitelný plán na vytvoření jakýchsi „konzumů“, u nichž by byla investorem městská část. A přitom tato koalice proslula rušením přesně těch obchodů, co nám teď chybí! Zmizely trafiky, pekařství, železářství, něco se podařilo zachránit peticemi, něco ne. Takže ne, žádné nové obchůdky se nezřizují, leda tak ve virtuálním světě radnice Prahy 1.
Lidé, co v Praze 1 ale nežijí, si možná neumějí představit tu naléhavost situace. Dá se přiblížit ještě nějak konkrétněji? Věřím, že nebudete asi muset dlouho tápat v paměti…
Ale samozřejmě. Například přijde starosta s tím, že zruší pobočku městské knihovny na Hradčanech. To poslední, co zdejším občanům ještě zůstalo, a přitom ještě v 90. letech tu byl obchod s potravinami, drogerie, rybárna, škola, školka, jesle… Roční provoz té maličké knihovny stojí 600 tisíc korun. A na druhé straně pan starosta uspořádá reprezentační ples Prahy 1 za 5,5 milionu. Tak jsou ty priority jasné. Tohle už nelze občansky tolerovat, je třeba se proti tomu rázně postavit. Když to neuděláme teď, v těchto volbách, tak nás to převálcuje a do deseti let lidé z centra zmizí úplně.
Psali jsme:
A jsme tedy u toho, proč jste se najednou ocitla jako lídryně kandidátky. Nebo jste šla již delší dobu za svým cílem v politických vodách a jen ho nyní naplňujete?
Ne, nikdy jsem cíleně neplánovala vstup do politiky. Spíš z legrace jsem říkala, že na politiku mám čas až v padesáti – což se mi nakonec paradoxně téměř splnilo. Ale jak se zvyšovala moje nespokojenost se stavem místa, kde žiju, narostla ve mně určitá občanská neposlušnost. A také poznání, že ten občanský hlas tentokrát musí být pevný a jasný - že my, co na Praze 1 žijeme, tu jsme doma, že turisté jsou naši hosté, kteří budou dodržovat pravidla, a zastupitel nás má zastupovat, ne námi pohrdat.
Jak dlouho bude podle vás trvat, než se to dá opět do pořádku nebo alespoň tedy do nějaké únosné formy? Bude stačit jedno funkční období?
Za jedno volební období se dá určitě zažehnat ta krize. Ale je třeba pracovat dál, s výhledem do budoucna, nastavovat účinné mechanismy pro soužití turistů, občanů a obyvatel a důsledně je praktikovat. Vlastně to pak už nikdy nesmíte pustit z ruky.
Možná, že všechny ty nešvary v hlavním městě byly vždy, jen jste je tak intenzivně nevnímala…
Zčásti je to možné. Většinu života jsem věnovala práci, psaní knih, ježdění na besedy po celé republice i do zahraničí, a kolem bydliště jsem se tak moc nerozhlížela, byla jsem hodně pryč. Ale radikální změnou centrum prošlo až za ty čtyři poslední roky. Například nyní je Praha v zahraničí vyhlášenou destinací pro alkoholové dýchánky. Stovky turistů, zejména mladších, sem přijíždějí pořádně se vyřádit ve zdejších podnicích, je to tu pro ně levnější a prostředí je mnohem tolerantnější než u nich doma. Těchto lidí je už možná o hodně víc než turistů, kteří přijíždějí za památkami. To vnímám jako průšvih. Chceme skutečně, aby Praha 1 byla pro turisty tím, čím se v posledních letech stala? To je zásadní otázka pro radnici, i pro tu budoucí.
Je to nepříjemná otázka, ale padnout musí. Co když ve volbách neuspějete?
Budu ráda, když uspěje alespoň můj pohled na celou situaci. Aby se s ním začalo seriózně pracovat. Protože za mnou stojí spousta dalších, kteří si myslí to samé. Počítám, že minimálně zasednu v zastupitelstvu a nadále se budu intenzivně zajímat o komunální politiku. Vím, že ani po neúspěšných volbách už nejde odejít. Je mi jasné, že jsem prostě přehodila výhybku ve svém životě.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová
