Starosta Hořovic: Na převrat v listopadu 1989 vzpomínám často, rád a vděčně

07.05.2014 15:11

Letos na podzim si Česko připomene 25. výročí sametové revoluce. Komunistům se i nyní daří udržovat stále stabilní pozice na politické scéně, naopak pokles preferencí dlouhodobě zaznamenává ODS. „Uměl bych pro ODS napsat program. Strana by jej ale nikdy nepřijala.“ Ondřej Vaculík (BPP) se v rozhovoru pro naše stránky zamýšlí nejen nad vývojem stranického systému, ale i nad novou vládou či nad naším členstvím v EU, jež je pro něj zárukou svobody. Řeč byla také o problému sociálně vylučovaných občanů. A nejen o tom…

Starosta Hořovic: Na převrat v listopadu 1989 vzpomínám často, rád a vděčně
Foto: Hans Štembera
Popisek: Pamětní deska sametové revoluci na Národní třídě

Jak byste hodnotil neshody mezi koaličními partnery? Vydrží, podle Vás, vláda celé své funkční období?

Doufám, že vláda je natolik uvědomělá a vydrží celé své funkční období. Snad si uvědomuje hrozbu radikalizace politických sil a společnosti v případě, pokud by padla, a do vedení státu by se dostala účelově vytvořená politická uskupení bez historie politické odpovědnosti v rámci poměrů v Evropě. Proto sociálním demokratům držím palce, i když jsem je nevolil. Dneska jsou ale jedinou účinnou silou proti „oligarchizaci“ politiky a její moci.

Jak jste se vyjádřil pro naše stránky, nejste pravým ódéesákem, ale kryptokomunistou. Můžete být trochu konkrétnější? V čem konkrétně?

Za kryptokomunistu mě v hořovických poměrech označili ti, kteří poněkud nevědí, co se mnou, a uvědomují si, že nejsem pravým ódéesákem ani socialistou. Myslím, že jde o žert. Sociálním cítěním i chápáním současných problémů společnosti, důrazem na ohleduplný vztah ke slabším a k přírodě, a tedy vlivem určitých sklonů k tzv. sociálnímu inženýrství, se můžu jevit dosti levicově. Svobodomyslností, odtažitostí k halasícím ideologiím a jejich rozmařilým papalášům a způsobem života jsem křesťansky orientovaný liberál, vyznávající spotřební minimalismus. Vždy se raduji z toho, co se mi podaří upřímně nemít, bez čeho se obejdu – v tom je veliká svoboda. 

Letos na podzim si také Česko připomene 25. výročí sametové revoluce. Jak vy osobně na tu dobu vzpomínáte?

Na převrat v listopadu 1989 vzpomínám často, rád a vděčně. Pád železné opony byl v té době větším zázrakem, než si možná uvědomujeme. Svobody je třeba si neustále vážit, pečovat o ni, aby nebyla dočasná. Pro mě je toho zárukou EU, jsem evropský pozitivista a na poměry nijak nežehrám. Furt pracuji na tom, aby se nekazily víc než odpovídá trendu formulovanému už Voskovcem a Werichem: „Poměry se konsolidují směrem k nule.“

Preference KSČM na rozdíl od ostatních parlamentních stran již delší dobu stagnují, případně rostou. Čím si to vysvětlujete?

Mnohé problémy, z nichž povstala idea komunismu, a on se na nich pak držel u moci, trvají i nadále. Komunisté se tváří a chovají, jako by na řešení těchto problémů nezkrachovali, ale převrat je pouze odstrčil v cestě za vítězstvím. A tento blud může být nakažlivý i pro mladší generaci. Nové strany jsou pouze politickým projevem civilizačního chaosu, v němž žijeme. Vzniknou a zaniknou úměrně k tomu, jak se například v Praze na ulici Dukelských hrdinů mění obchody. Vy tam jdete koupit boty, a on je tam bar. 

Naopak s úbytkem svých preferencí, ale i se ztenčením kdysi silné členské základny se již delší dobu potýká ODS. Za 5 let ji opustila téměř polovina členů. Má podle vás strana šanci obnovit svou značku a důvěru v ní? Jak velkým ohrožením jsou podle vás pro stranu například nové strany, jež rostou jak houby po dešti?

Uměl bych pro ODS napsat program. Psal jsem ho s Janou Petrovou i v roce 1990. Byl by založený na morálce kapitalismu podle německého sociologa Maxe Webera: Protestantská etika a duch kapitalismu. Výroba nikoli pro zisk, ale pro udržení výroby v zájmu zaměstnanosti. Orientace současné pravice na osobní prospěch, srůstání moci kapitálu s mocí politickou a blahobyt na konci cesty marnotratnosti má podobný cíl jako komunismus. Akorát plahočení, které k němu vede, je inverzní k diktatuře proletariátu, ale cíl je stejně neuskutečnitelný, protože kapitalistický blahobyt plodí chudobu, kdežto komunistický blahobyt porobu. Jenže takový program by ODS nikdy, nikdy, nikdy nechtěla a já jí ho vnucovat nebudu. Musí se k němu dotrmácet sama, nebo to na pravici udělá někdo jiný.

Na podzim nás ale také čekají komunální volby. Pokud se nemýlím, i vy byste chtěl obhájit váš mandát. Co očekáváte od dvou následujících voleb, s čím do nich jdete?

Do voleb do Evropského parlamentu jdu (na rozdíl od ODS) pochopitelně s evropským pozitivismem, v přijetí  eura nevidím problém, ale spíš posílení stability Evropy (a míru v ní). Do komunálních voleb jdu s heslem – zjednodušeně - „město přívětivé pro všechny“.

Jak jste se svěřil pro ParlamentníListy.cz, nejvíce vás trápí problém sociálně vylučovaných občanů, tedy vaše neschopnost zamezit růstu bídy, přestože jsme tou nejbohatší společností, jaká tu kdy byla. Co tak v tomto směru čekáváte od nové vlády, jež má v tomto směru více volné ruce?

Vyřešení problému sociálních bytů, omezení tzv. bytové lichvy a větší spolupráce vládních programů integrace sociálně vylučovaných občanů do společnosti přímo s těmi, kteří by se měli integrovat. Oboustranný zájem a hledání uskutečnitelných řešení, což znamená, že i my se musíme poněkud „integrovat“.

 V Hořovicích chybí denní centrum pro osoby v nouzi. Zástupci města se domnívají, že by takové centrum mohlo vzniknout například ve spolupráci s berounskou farní charitou. Podařilo se vám společně nalézt již nějaké řešení? A můžete být případně konkrétnější?

Nepodařilo se nám zatím najít řešení. Denní centrum pro osoby v nouzi by mělo vzniknout v soukromém objektu, který se však pro tyto účely musí stavebně přizpůsobit. Berounská Charita na to zatím nemá peníze a „město“ nesmí investovat do cizího majetku. Problém také je, že takové (nezbytné) centrum pro lidi v nouzi je ve společnosti obávané. Musíme jednat (a snažit se) dál.

Jak se aktuálně vyvíjí spor o Žákův náhon, jenž se táhne již řadu let? Domníváte se, že se vyřeší v nejbližší době?

Spor o Žákův náhon není v pravém slova smyslu sporem, je to spíše problém určení vlastnictví a správy Žákova náhonu. Nechceme, aby se pro město a jeho veřejný rozpočet stal zátěží, a zisk budou mít uživatelé nebo majitelé rybníků, které náhon napájí. Chceme, aby se na jeho správě podíleli ti, jimž přináší prospěch: Jako tomu bylo kdysi, když jeho voda hnala hamry, pily a mlýny. 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Kateřina Synková

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Že ji neměli rádi? Za tím bude něco jiného. Petr Žantovský tuší, co je za koncem ministryně

4:44 Že ji neměli rádi? Za tím bude něco jiného. Petr Žantovský tuší, co je za koncem ministryně

TÝDEN V MÉDIÍCH Za hodně brutální znásilnění vnímání politiky se dá brát vyjádření Heleny Langšádlov…