Libor Lukáš

V roce 2018 kandiduji do Senátu v obvodu č. 80 – Zlín
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je -1,22. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

25.10.2011 13:28:00

Mezi jednotlivými regiony EU jsou propastné rozdíly. Co je může vymazat?

Mezi jednotlivými regiony EU jsou propastné rozdíly. Co je může vymazat?

Kohezní politika (politika soudržnosti) Evropské unie v dalším plánovacím období mezi roky 2014 a 2020 bude mít trochu jinou podobu, než tomu je v období, v němž se právě nacházíme.

Nejprve si musíme uvědomit, že jednotlivé evropské fondy nejsou prostředkem k dodatečnému posílení veřejných nebo soukromých rozpočtů. Jde o cílenou finanční intervenci zaměřenou na naplnění strategických cílů rozvoje České republiky i regionů s měřitelnými efekty a dopady. Deník

V Evropě, respektive v zemích evropské sedmadvacítky, je 271 regionů na úrovni NUTSII, což jsou podle dělení Eurostatu územní celky maximálně se třemi miliony a minimálně s 800 000 obyvateli. Mezi jednotlivými regiony jsou propastné rozdíly. Jsem přesvědčen, že samotná kohezní politika nemá šanci tuto nerovnováhu zvrátit, může však vytvářet podmínky a podnítit podnikavost a ekonomický růst. Osm regionů V České republice máme celkem osm regionů NUT SII, z nichž pouze Praha přesahuje v tvorbě hrubého domácího produktu na jednoho obyvatele evropský průměr, a to poměrně slušně, protože je na 172 procentech. 


Z ostatních regionů jen střední Čechy a Jihovýchod dosahují ze tří čtvrtin evropského průměru, přesněji 74 procent, ostatní oblasti se pohybují v rozmezí od 62 do 69 procent. Z našeho hlediska by využívání nástrojů kohezní politiky mělo vést k podstatnému přiblížení národního ukazatele HDP na jednoho obyvatele k průměru Evropské unie a zároveň ke zvýšení tohoto ukazatele na úrovni regionální. V právě probíhajícím období se myšlenka na strategické působení kohezní politiky nakonec poněkud ztratila přijetím čtyřiadvaceti operačních programů a působení osmnácti řídících orgánů významně snížilo její koordinaci. Jenže dochází k posílení integrace politik Evropské unie.

V nejbližší budoucnosti se počítá se zavedením strategického rámce, který dnes pokrývají Fond soudržnosti, Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond, Evropský rybářský fond a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova.

Mezi státem a Evropskou komisí bude uzavřena smlouva o rozvoji a investičním partnerství, která stanoví závazky na státní a oblastní úrovni. Definuje cíle, jichž se má dosáhnout i to, jakým způsobem se bude vyčíslovat a měřit pokrok na cestě k jejich dosažení. Určí i příspěvky ze státních zdrojů a zdrojů Evropské unie na prioritní oblasti a programy. Ministr pro místní rozvoj z pověření vlády zahájil s Evropskou komisí vyjednávání o této smlouvě.

V čem by se tedy měly projevit změny v kohezní police po roce 2014? Určitě se musí více zaměřit na konkrétní území tak, aby řešila místní problémy a přispěla k využívání potenciálu, který daný region nabízí. Vedle plošně uskutečněných opatření to v praxi znamená i finanční alokaci, zaměřenou přímo na konkrétní oblasti.

Rozvojová strategie pak bude vztažena na menší územní celky, například na souměstí či rozlehlou venkovskou oblast.

Jde také o pružnost Větší by měla být i pružnost kohezní politiky, aby se setřely rozdíly mezi jednotlivými zdroji financování a mohl být uplatněn "integrovaný přístup". Úkolem vlády pro nové období bude především nastavit centrální koordinaci a stanovit rozvojové cíle s ohledem na potřeby republiky. Půjde také o potlačení resortního přístupu a prosazení efektivního modelu administrace. V samotných regionech bude nutné zejména systematicky rozvíjet spolupráci obcí a měst, ale i krajů. S ohledem na místní podmínky by se zde měla stanovit logická území, na která se zaměří rozvojová strategie. Při uskutečnění jednotlivých projektů bude důležité využívat zkušeností, ať už negativních, nebo pozitivních, ze současného období, abychom byli schopni vytvořit efektivnější administrativní model, než je tomu nyní. Vyšší efektivnosti bychom měli dosáhnout nejen menším počtem operačních programů, ale i výrazným zjednodušením celého procesního řízení.

To jsou základní myšlenky, z nichž by se podle mne mělo vycházet při uvažování o plánovacím období na léta 2014 až 2020.

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout