1. Vláda schválila návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 40 miliard korun, který nyní bude projednáván v Poslanecké sněmovně. Celkové výdaje rozpočtu navrhuje Ministerstvo financí na 1,505 bilionu korun a příjmy 1,465 bilionu korun. S deficitem 40 miliard korun úřad počítá i v letech 2020 a 2021. Hnutí SPD má k takto koncipovanému návrhu státního rozpočtu zásadní výhrady a při hlasování v Poslanecké sněmovně jej nepodpoří. V době ekonomického růstu by měl být rozpočet vyrovnaný anebo naopak přebytkový. Zásadně nesouhlasíme s plánovanými výdaji na budování armádních expedičních jednotek, výší provozních výdajů na státní správu a především s výdaji miliard korun na politické neziskové organizace. Odmítáme také další plošné rozdávání sociálních dávek lidem odmítajícím práci, kriminálníkům a lidem, kteří nedbají povinností vyplývajících s povinné školní docházky u dětí. Návrh rozpočtu neřeší žádný z těchto problémů. Hnutí SPD podpořilo návrhy na valorizaci důchodů v Poslanecké sněmovně. Bohužel, mimo potřebné výdaje jako jsou například důchody, se v návrhu rozpočtu počítá z výše uvedených důvodů se 40 miliardami dluhu, který jednou budou platit vnoučata našich seniorů. Celkový dluh České republiky tedy poroste na téměř 1.800 miliard korun.

2. Hnutí SPD považuje pokračující nesmyslnou debatu okolo přijetí 50. syrských sirotků na naše území za součást předvolebního boje. Zároveň jde o připravenou kampaň, která má morálně zpochybnit nepřijímání migrantů. V kampani se otevřeně angažuje Česká televize jako politická síla podporující a prosazující cíle imigrační politiky Evropské unie. Europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) má snahu zviditelnit sama sebe a také skomírající politické strany jako KDU-ČSL, TOP09, STAN a ČSSD před následujícími komunálními a senátními volbami a blížícími se volbami do Evropského parlamentu. V této souvislosti hnutí SPD považuje za chybu lavírování premiéra Babiše. Hnutí SPD do věci přineslo zásadní argument a tím je vyjádření syrského velvyslanectví. Vyjádření jasně prokazuje, že dětem nic v Sýrii nehrozí. Legitimní syrská vláda je schopna se o všechny děti postarat a má zájem jim poskytnout potřebnou péči. Současná stabilizace situace v Sýrii to plně umožňuje. Děti jsou syrští občané a jejich vyvážení ze země a dokonce adopce je porušováním mezinárodního práva. Srovnávání stávající situace s tzv. dětmi sira Nicholase Wintona je hrubá manipulace, která zneužívá památku obětí nacistického rasového vraždění. Sir Nicholas Winton zachránil se souhlasem rodičů téměř sedm set židovských dětí vystavených v protektorátě rasové diskriminaci, nebezpečí války a následnému vraždění v plynových komorách nacistického Německa. V případě syrských dětí jde o lživou politickou akci s cílem získat morální oprávnění dále prosazovat multikulturní koncepci EU založenou na likvidaci suverenity národních států.

3. Hnutí SPD považuje za zcela skandální způsob vyjádření francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, které pronesl na neformálním summitu lídrů států EU v Salcburku. Řekl doslova, že země, které odmítají solidaritu v migrační otázce nebo rozšíření agentury Frontex, by měly být vyloučeny z Schengenského prostoru, a tyto země, které nechtějí silnější Evropu si už „nesáhnou” na strukturální fondy. Narážel tak na vytrvalý odpor států V4, zejména Polska a Maďarska, v otázkách přijímání ilegálních imigrantů na své území. Je to z jeho strany další z pokusů o rozbití států V4 a také se ukazuje v plné nahotě zrůdný způsob jeho jednání formou výhrůžek jednotlivým tzv. „neposlušným” členským státům. My v hnutí SPD jednoznačně tyto metody odmítáme a dlouhodobě zastáváme názor, že pod takovýmto diktátem Evropské unie žít nechceme. Navrhli jsme a požadujeme přijetí zákona o referendu, aby se občané mohli svobodně vyjádřit, jestli za současných podmínek chtějí v Evropské unii setrvat anebo z ní odejít. Jako alternativu potom navrhujeme formát tzv. Unie evropských národů (U.E.N.), který by zajišťoval spolupráci suverénních států a kde by spolupráce mezi jejími členy byla založena pouze na základních pilířích svobody pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu, případně na dohodě na společné obraně.

4. Dne 29. března 2019 Velká Británie odejde z Evropské unie. Stane se tak na základě všeobecného referenda z roku 2015, které stálo pozici premiéra Jamese Camerona, který se naivně domníval, že většina občanů bude pro setrvání v Evropské unii. Opak se stal pravdou a občané Velké Británie se svobodně rozhodli pro odchod. Zasadili tím tvrdou ránu bruselským elitářům, kteří se od té doby snaží všemi prostředky toto referendum zvrátit anebo referendum opakovat a zamezit tak dominovému efektu případného odchodu dalších států. Dosud však není jasné, jak bude rozchod vypadat. Vláda Theresy Mayové usiluje o uzavření obchodní dohody s Evropskou unií, která by zachovala některé vzájemné vazby mezi ostrovní zemí a evropskými strukturami. Mezi posledními útoky je i snaha Evropské unie klást překážky ve sporných bodech a ujednáních, které jsou pro Velkou Británii nevýhodné. Hnutí SPD podporuje názor britské premiérky Theresy Mayové, že než mít dohodu špatnou, tak raději žádnou. A toto je i návod pro ostatní státy, které zvažují z tohoto vazalského svazku na základě celonárodního plebiscitu odejít. Hnutí SPD považuje návrhy premiéra Babiše na opakování britského referenda za pokus zpochybnit zásadní demokratické hlasování a jeho výsledek.

5. Hnutí SPD považuje za zcela skandální návrh předsedy ČSSD Jana Hamáčka, který na funkci ministra zahraničních věcí vlády ANO a ČSSD s podporou KSČM navrhl jmenovat Tomáše Petříčka (ČSSD). SPD nesouhlasí se žádným ministrem zahraničních věcí, který je členem ČSSD, protože tato probruselská strana prosazuje ve svém programu mimo jiné globalizaci a podporu migrace. Navržení Tomáše Petříčka je však ještě horší varianta než varianta Miroslava Pocheho. Tomáš Petříček je v současné době politickým náměstkem ministra zahraničních věcí a do letošního srpna vykonával funkci asistenta europoslance Miroslava Pocheho. Jmenovaný nemá žádné politické zkušenosti a je to pouze loutka již zmíněného Miroslava Pocheho. SPD v této souvislosti zastává názor, že funkci ministra na klíčovém ministerstvu zahraničních věcí v jakékoliv vládě by měl v prvé řadě vykonávat odborník, tedy člověk s celoživotními zkušenostmi a hlavně s jasnou dlouhodobou vizí zahraniční politiky, kterou by měl koordinovat s vládou a prezidentem republiky. Návrh je hrubou urážkou tradic české diplomacie a je i faktickým obejitím stanoviska prezidenta republiky.