Dominik Feri

  • TOP 09
  • Ústecký kraj
  • poslanec
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je -1,36. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

12. 4. 2018 18:33:00

Myslíme si, že úředníci jsou již dostatečně chráněni

Myslíme si, že úředníci jsou již dostatečně chráněni

Projev na 12. schůzi Poslanecké sněmovny 12. dubna 2018 k zákonu o přestupcích

 Hezké poledne, vážené kolegyně, vážení kolegové,

dovolte mi, abych vám představil a uvedl sněmovní tisk 84, náš návrh novely zákona č. 251/2016, o některých přestupcích.

Smyslem této novely je zrušit skutkovou podstatu uvedenou v § 5 odst. 1, a sice znevážení postavení úřední osoby při výkonu její pravomoci. Ta skutková podstata zní: Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že zneváží postavení úřední osoby při výkonu její pravomoci a pokuta je až deset tisíc korun. Vláda ve svém stanovisku shledává, to stanovisko je negativní, a zmiňuje, že zájem na udržení vážnosti a autority orgánů veřejné moci je tím klíčovým, ovšem to se podle našeho názoru nedá vynucovat pokutami.

Nyní mi dovolte krátký historický exkurz. Jistá, řekněme, důslednější a širší ochrana úředníků nebo úředních osob, veřejných činitelů dříve, byla zakotvena v trestním zákoníku, ve starém trestním zákoníku, konkrétně v § 156 odst. 3, který zněl: Kdo hrubě urazí nebo pomluví veřejného činitele při výkonu jeho pravomoci nebo pro tento výkon, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo peněžitým trestem. To znamená, že ta ochrana byla tehdy trestně právní a týkala se správního trestání. Všimněte si, že tady v té skutkové podstatě někdejší se hovoří přímo o urážce. V současné době se hovoří o znevážení postavení úřední osoby, tzn., že ta současná úprava je mnohem širší a svádí, řekněme, dává prostor určité úřední zvůli.

To původní ustanovení v trestním zákoníku bylo zákonem 253/1997 zrušeno a budu-li citovat z důvodové zprávy toho zákona, posledním okruhem úprav obsažených v předkládaném návrhu je vypuštění dvou trestných činů poskytujících zvýšenou ochranu prezidentu republiky a dalším osobám v postavení veřejného činitele před především verbálními útoky. V případech, kdy takový útok má skutečně charakter hrubé neslušnosti nebo výtržnosti anebo kdy je způsobilý ohrozit vážnost napadeného, lze takové jednání postihnout podle dalších ustanovení trestního zákona chránících každou osobu. To platí dodnes.

Teď pro vaši představu, jak je vlastně úředník nebo úřední osoba v současné době chráněna, jaké nástroje může ke své ochraně využít. První možností je ochrana poskytnutá ve správním řádu. Jedná se konkrétně o pořádkovou pokutu až do výše 50 tisíc podle § 62, která bude udělena tomu, kdo učiní hrubě urážlivé podání. Existuje k tomu poměrně bohatá judikatura Nejvyššího správního soudu, týká se to konkrétních případů. Je tam např. nutnost běžícího správního řízení a ta pořádková pokuta má vlastně zajistit úspěšné dokončení toho správního řízení.

Dále v tom konkrétním zákoně, tzn. v zákoně o některých přestupcích, existuje ochrana pro všechny fyzické osoby, tzn. nikoliv jenom pro osoby úřední, konkrétně je to v § 7, to jsou přestupky proti občanskému soužití. Například lze v těchto situacích aplikovat a podřadit to pod skutkovou podstatu: Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jinému ublíží na cti tím, že ho zesměšní nebo ho jiným způsobem hrubě urazí. V extrémních případech potom poskytuje ochranu i trestní právo, tzn. příklad: skutková podstata pomluvy. Kdo o jiném sdělí nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, narušit rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, případně vyhrožování s cílem působit na úřední osobu.

Tento návrh není nový, navrhovali jsme ho už v minulé Sněmovně. Bohužel nebyl projednán. A možná bych měl osvětlit, proč s ním vlastně přicházíme, nebo jaké jsou dopady a jaké je využívání této skutkové podstaty a tohoto nástroje v rámci správního trestání. Od nabytí účinnosti tohoto zákona, což bylo 1. července 2017, do poloviny března, kdy jsme si ty údaje z aplikace ISEP zjišťovali, tak bylo uděleno 456 pokut a 29 napomenutí.

Ještě krátce ke stanovisku vlády. Vláda ve stanovisku poukazuje na úpravu v jiných zemích a zmiňuje třeba Německo. Studoval jsem německou právní úpravu a v německém trestním zákoníku - Strafgesetzbuch, tak tam je samozřejmě upravena urážka - Beleidigung, ale nijak se nerozlišuje v rámci hmotněprávní úpravy, jestli se jedná o urážku úředníka, nebo o urážku běžného občana. To znamená, že vlastně vláda v tomto odkazuje na něco, co potvrzuje naše stanovisko, že úředník pakliže je nějakým způsobem uražen, tak může využít nástrojů, které mu poskytují jiné zákony, a využít normální ochranu, kterou má každý občan. Existuje ale v Německu jedna věc, která mi přišla poměrně zajímavá, a to je procesně právní specifikum, že ve chvíli, kdy je úředník uražen někým - příklad: policista je uražen řidičem, tak v tu chvíli může jeho nadřízený právě vznésti ten návrh, že má být zahájeno to trestní řízení. V Německu to poměrně běžně takto funguje.

Dále vláda ve svém stanovisku upozorňuje na judikát Evropského soudu pro lidská práva Janowski versus Polsko, velmi známý, který samozřejmě upozorňuje na specifika výkonu veřejné moci, a zároveň také konstatuje, že je možnost upravit dodatečně práva veřejných činitelů, úředních osob, ale neříká, že to tak má být učiněno automaticky. Je to zkrátka nějaké politické rozhodnutí, že chceme chránit více úředníky.

Tolik na úvod. Jednoduše řečeno - myslíme si, že úředníci jsou již dostatečně chráněni a že tato skutková podstata právě značí jistý výraz až přespřílišného vrchnostenského postoje úředníků ve vztahu k občanům.

A možná ještě jedna poznámka z praxe. My jsme se samozřejmě pídili po tom, jestli je toto využíváno a jak to hodnotí úředníci. Nebudu konkrétně jmenovat, ale častá je třeba situace na úřadech práce atp. A bylo nám řečeno, že kdyby měli hlásit každou urážku, kterou jsou častováni, tak by nedělali vlastně vůbec nic jiného. Takže tolik úvod.

Děkuji za pozornost.

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout