Ing. Jaroslav Faltýnek

  • ANO 2011
  • Olomoucký kraj
  • poslanec
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 0,88. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

12.5.2022 22:04:00

U nás rostou ceny potravin nejvíc z celé Evropy

U nás rostou ceny potravin nejvíc z celé Evropy

Projev na 23. schůzi Poslanecké sněmovny 12. května 2022 k pomoci lidem při stoupající inflaci a zdražování.

 Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Hezké pozdní odpoledne, kolegyně, kolegové, vládo, pane ministře, dva ministři jsou tady. Já se možná na začátku omluvím za to svoje vystoupení, protože jsem celý svůj profesní život pracoval v zemědělství a potravinářství, je to zhruba 35 let. Mimo těch posledních osmi let v politice. A budu se držet tématu a čísel. Takže moje vystoupení bude pro většinu z vás nudné. Takže za to se dopředu omlouvám.

Všichni se asi shodneme na tom, že v současné době zažíváme obrovský růst cen potravin pro naše občany, ceny rostou samozřejmě ve všech zemích Evropské unie, ale co je špatná zpráva, že u nás rostou nejvíc. A položme si otázku, proč tomu tak je. Podle mého názoru a na základě i těch zkušeností, které mám za celou tu dobu, kdy se pohybuji v tomto resortu, tak, a to není v tuto chvilku kritika pana ministra Nekuly, který je tam chvilku a i v tom resortu je chvilku, nebo z tohoto pohledu těch 35 let čtyři roky v PGRLF a teď pár měsíců, takže to není kritika určitě na jeho hlavu v tuto chvíli. Ale bohužel my jsme po vstupu, ale i před vstupem, ale hlavně potom po vstupu do Evropské unie naše vlády udělaly spoustu chyb a díky tomu se bohužel razantně snížila naše soběstačnost zejména ve výrobě základních potravin, jako je například ovoce, zelenina, brambory, maso a i vejce. A pokud nevyrobíme dostatek českých kvalitních potravin, tak jsme bohužel v této krizové době závislí na dovozu a někdy bohužel i nekvalitním dovozu. A o cenách v tuto chvilku mluvit nebudu, to vidíme všichni na pultech našich obchodů, našich supermarketů.

Bohužel dnes, a proto jsme my tu schůzi iniciovali a svolali, současná vláda sice o tom mluví, vyhodnocuje, analyzuje, dává signály, ale ty okolní země místo vydávání signálů začaly ty věci konkrétně řešit a snaží se kompenzovat zemědělským podnikatelům nárůst nákladů, především energií a snížit dopad zdražování na lidi, na běžné spotřebitele mimo jiné i tím, že snižují DPH. Anebo se baví o zastropování marží v obchodních řetězcích. Ale k tomu se dostanu. Čili cílem této schůze, i když nebude schválen program, je tu debatu aspoň zahájit. Vyvolat, aspoň zahájit, vyvolat, jak tu situaci vlastně řešit a my nějaké náměty máme.

Já bych řekl pár slov, jak to bylo vlastně s vývojem naší soběstačnosti. V nových členských zemích Evropské unie mimo starou patnáctku, vlastně vstupovali jsme od roku 2004 a později, tak Evropská komise od našeho vstupu neustále prosazovala extenzifikaci zemědělství v těch nových zemích. A já sám jsem se účastnil mnoha jednání v minulosti s různými komisaři pro zemědělství, ať už to byl Ciolo? a další. A v České republice je v současné době uplatňován systém zjednodušené platby na plochu, tak zvané SAPSy, a velké podpoře se těší také ekologické zemědělství. Naproti tomu byl bohužel zaznamenán značný útlum tradiční živočišné výroby. Už jsem to říkal: mléko, prasata, drůbež zejména, včetně vajec, ale také produkce ovoce, zeleniny a dalších investičně náročných sektorů, ale i náročných na lidskou práci.

Jenom pro zajímavost uvedu pár čísel. Nebudu se vracet do roku 1990, to nemá smysl, vezmu náš vstup do Unie, rok 2004 a rok 2015, je to relativně krátké časové období 10, 11 let. Pokud se týká výroby mléka, počtu dojnic, tak před deseti lety, respektive před patnácti lety jsme měli 436 tisíc kusů, v roce 2015 350 tisíc. Největší drama je u prasat. Tam bylo zhruba 250 tisíc prasnic v roce 2004, když jsme vstupovali. A v roce 2015 92 tisíc a mám obavu, že letos je to ještě méně. A podobný vývoj je samozřejmě u nosnic, drůbeže, brambor, ovoce, zeleniny.

Tento razantní regresivní vývoj u těchto komodit je však kompenzován bohužel obrovským nárůstem ve starých zemích, v té staré patnáctce, kteří vlastně ten náš pokles automaticky nahradili a nyní a v průběhu těch posledních let samozřejmě k nám ty potraviny dovážejí. A jenom pro informaci, my vyrábíme v České republice na sto hektarů 75 litrů mléka a v Nizozemsku se vyrábí 680 litrů mléka na sto hektarů. V Německu 170, v Polsku 76, čili zhruba jako u nás. Vepřové maso, naše produkce je 62 kilo na sto hektarů, v Nizozemí je to 690 kilo na sto hektarů. Vedle u sousedů ve Spolkové republice Německo 326 kilo. U hovězího jsme na tom stejně, přestože u hovězího jsme soběstační jako Česká republika. Vyrábíme 21 kilo na sto hektarů, Nizozemci 208 a Němci 71 kilo.

Nabízí se legitimní otázka, co jsme udělali pro tento prudký pokles my, když jsme byli vlastně ve vládě, ať už v té první, kde byl ministrem zemědělství Marian Jurečka, tak v té druhé, kde byl ministrem zemědělství Jiří Milek a potom Mirek Toman.

My jsme aspoň ten prudký pokles zastavili. Někde se podařil i mírný růst, ale máme strach... nebo já teď tlumočím názor zemědělců, že kroky současné vlády můžou tento pokles opět nastartovat. A myslím si, že v této situaci, ve které se nacházíme, ať už to byla otázka covidu nebo dneska války na Ukrajině a vlastně celoevropské krize, která může přijít v potravinách i z hlediska jejich teoretického nedostatku, ale k tomu se ještě dostanu, takže by to byla chyba.

Co bylo příčinou tohoto propadu v těch následujících 15 letech? Za prvé, pro naši společnou informaci, to byla rozdílná úroveň dotací. My jsme jako Česká republika v roce 2004 bohužel přistoupili na SAPSovou platbu, o které jsem hovořil, a my jsme v tom roce 2004 po vstupu do Unie brali méně než 25 % dotací z evropských rozpočtů než ta původní patnáctka a ani ne 10 % národních dotací v porovnání s tím, co tehdy brali oni. Byl nějaký plán, jak to postupně navyšovat na úroveň Evropy, ale bohužel tento plán se nesplnil a za těch 15 let pořád jsme pod úrovní bohužel i průměru.

Když si vezmete základní čísla, kolik dneska v roce 2022 dostáváme jako Česká republika eur na hektar z peněz Evropské unie, ne z národních zdrojů, tak - první je Řecko, ale to nebudu zmiňovat, ale - Nizozemí 393 euro na hektar, Belgie 365, Dánsko 322, Německo 289, v Itálii 277, Česká republika 238 a průměr EU je 257 euro na hektar. Takže to jsou jenom ty ale oficiálně zveřejněné evropské dotace.

Ještě výrazně samozřejmě větší rozdíly (?) v dotacích národních a v různých dalších daňových zvýhodněních, oni to čerpají - mám na mysli okolní státy, Rakousko, Německo, ti, co jsou kolem nás - přes různá ministerstva a nikdo v Evropské unii - a my jsme se o to snažili mnohokrát - není ochoten to dát na papír a myslím si, že i kdyby o to požádal stávající ministr zemědělství, tak se mu to nepodaří, tato čísla, relevantní čísla získat, kolik vlastně celkem - jak evropských, tak z národních rozpočtů - dostávají naši sousedé, s nimiž jsme samozřejmě na jednotném evropském trhu. A budeme, doufám.

Čili to jsou zemědělci, ale v těch ostatních okolních státech je samozřejmě i velmi silná podpora odbytových organizací a potravinářů, takže současná úroveň v roce 2022, teď, našich národních podpor, přestože se zvedly zhruba z miliardy před 10 lety na 5 miliard a já děkuji za to, že stávající vláda nechává národní dotace na úrovni 5 miliard, tak pořád bohužel to není ani poloviční s ostatními zeměmi kolem nás.

Další věc, bylo špatné nastavené rozdělení finančních prostředků v rámci SZP. Tady se stala asi největší chyba a už to říkám dneska potřetí, že my jsme šli na tu jednoduchou platbu SAPSu, kdy všichni zemědělci dostávali na hektar stejně bez ohledu na to, co dělali. Například v Německu to bylo naopak. Tam, kdo pěstoval náročné plodiny, zeleninu, ovoce, choval krávy, prasata, tak bral o dost více na hektar než ten, co pěstoval pouze obilí nebo dokonce sekal jenom trávu. A víte, že i v naší republice bylo hodně peněz nasměrováno právě jenom na sečení trávy, ze které nebylo vlastně vůbec nic, a na podporu investic, chov hospodářských zvířat a pěstování speciální plodin těch peněz šlo málo.

Co to způsobilo za těch 10, 15 let? No, způsobilo to logicky to, že zemědělci na toto nastavení reagovali tak, že zrušili složitou a často nerentabilní výrobu, hlavně živočišnou, a tím klesala naše soběstačnost. Místo toho pěstovali v lepším případě obilí a olejniny, řepku, mák a další plodiny, a v horším případě jednou nebo dvakrát za rok posekali trávu.

Samozřejmě Česká republika se zavázala při našem vstupu k těmto podmínkám, takže změnit a otočit to kormidlo nešlo a nejde, EU to samozřejmě chytře nastavila tak, že to možné není. My jsme se snažili těch posledních 8 roků směřovat podporu produkčního zemědělství z evropských peněz a doplňovali jsme to těmi národními dotacemi, to jsem říkal, že se to zvedlo z miliardy na 5 a doufejme tedy, že v této situaci budou zdroje národního rozpočtu na to, aby to zůstalo na těch 5, eventuálně se našly nějaké ještě další peníze navíc.

Dovolte mi pár slov k obchodním řetězcům. Bohužel minulé vlády umožnily nekontrolovatelnou výstavbu obchodních řetězců a já neříkám, které vlády, minulé vlády, když se ta věc řešila a rozhodovala, a v současné době - a to víme všichni - patříme mezi země s největší hustotou obchodních řetězců a s největší plochou obchodních řetězců na 1 obyvatele. A podle statistiky se prodá 76 potravin v České republice právě prostřednictvím těchto obchodních řetězců. A to způsobilo výrazné snížení počtu malých nezávislých obchodů zejména ve venkovských oblastech.

A bohužel většina těchto řetězců, drtivá většina, má vlastníky v zemích, které k nám chtějí exportovat své přebytky potravin. A v období, kdy je nějakého druhu potravin v dané době nadbytek, tak upřednostní potraviny ze zemí svých vlastníků, logicky, tím, že na ně dají nižší marži a na pultě to stojí méně. Máslo z Německa běžně v době, kdy byl přebytek, na pultě stálo třeba o 5 až 10 korun méně než máslo z České republiky od tuzemských výrobců.

Náš zákon o významné tržní síle po celou dobu výrazně méně omezoval nekalé obchodní praktiky obchodních řetězců. My jsme dneska diskutovali v prvním čtení o novele zákona o významné tržní síle, věřím, že se k tomu dostaneme v nejbližší době, možná zítra nebo v tom dalším týdnu, kdy bude Sněmovna, můj osobní názor je, že tak, jak je to dneska z vlády předloženo, to neřeší nekalé praktiky obchodních řetězců. Neřeší. Zajímavé je, že pan prezident Svazu obchodu pan Prouza neustále vystupuje v televizi a říká, že zemědělci a potravináři - a v souvislosti s novelou zákona o významné tržní síle to říká, že - jsou velcí a uráží je označování, že jsou agrobaroni, ale podívejme se, proti komu vlastně stojíme.

V roce 2020 měl LIDL obrat 58 miliard a zisk 5,8 miliardy. Proti tomu stojí zemědělci a potravináři s obraty násobně, násobně nižšími. Jenom pro zajímavost, LIDL jsem řekl, dvojka byla Kaufland 56 miliard, Albert 53 miliard, Tesco 43 miliard, Penny 38 a tak dále. My jsme řešili zákon o významné tržní síle a v podstatě se podařilo přijmout novelu, která poprvé v historii zaváděla větší ochranu proti nekalým praktikám. A v zákoně o potravinách se podařilo také schválit upřednostnění regionálních potravin v případě nákupu státních a krajských zařízení jako jsou třeba školy, nemocnice a tak dále.

Čili toto jsou ty hlavní důvody, proč jsme se stali ve spoustě komodit nesoběstačnými, ale je těch důvodů ještě víc. To možná není obecně známá informace, ale na rozdíl od ostatních zemí, které s námi vstupovaly do Evropské unie, byl umožněn bez jakéhokoli omezení prodej zemědělské půdy cizím státním příslušníkům. To byla podle mě velká chyba, která naše zemědělství negativně ovlivnila, protože naši sousedé si buď vyjednali v Evropské unii výjimku na prodloužení zákazu, nebo si schválili různé zákony, které tento prodej výrazně omezovaly. My bohužel nic.

Dalším důvodem byla reakce vlád na různé krize, tam vždycky, když je nějaká krize, se ten chleba láme. Tam, kde jim pomůžou, tam výroba přežije a tam, kde jim nepomůžou, tak logicky skončí.

A já si minimálně pamatuji za těch posledních deset patnáct let krizi u jablek, mléka, prasat. Bylo sucho a některé vlády se tehdy zemědělcům vlastně smály, že se málo snaží, a ti bohužel jenom čučeli, jakou podporu dostávají kolegové, jejich konkurenti samozřejmě, z okolních zemí.

My jsme se snažili na krize, které byly, reagovat. Byly v podstatě dvě zásadní věci nebo tři. Samozřejmě dva suché roky v průběhu těch posledních osmi let, kdy jsme zajistili dostatečnou podporu pro všechny postižené, to, mám pocit, bylo za Mariana Jurečky, a dále jsme samozřejmě podpořili škody, které způsobil mráz na jaře a pandemie covid. Ale to už si někteří z nás samozřejmě pamatujeme, to bylo v tom minulém volebním období.

Pokud se týká nějakých závěrů k soběstačnosti v potravinách, tak já se domnívám, že naše zemědělství a potravinářství - a snad se na tom všichni shodneme - má velký potenciál pro svůj rozvoj, protože dosahuje špičkových chovatelských a pěstitelských výsledků v evropské, ale někdy i ve světové špičce. Potravináři vyrábějí opravdu kvalitní potraviny s velmi přísným veterinárním dohledem a víte, že průšvihy, které byly v posledních letech, se netýkaly českých potravin, ale byly to potraviny dovezené z Polska a... Pardon, nechtěl jsem jmenovat konkrétní stát, omlouvám se. Byly to potraviny dovezené ze zahraničí, z okolních států. Omlouvám se, nechtěl jsem jmenovat žádný konkrétní stát. Ten fakt, že se u nás vyrábí kvalitní a zdravé potraviny, dosvědčuje i umístění českých potravin v různých soutěžích. Třeba namátkou uvedu soutěž pořádanou prestižním časopisem Economist, kde naše potraviny obsadily v loňském roce skvělé 5. místo a například Německo skončilo na 13. místě, Dánsko na 15. a Španělsko na 26. Takže já si myslím, že bychom měli být pyšní na to, co naši zemědělci a potravináři u nás vyrábí.

A poslední věc zmíním samozřejmě dopad na životní prostředí, protože mi nepřipadá dost logické dovážet přes celou Evropu mrkev, petržel, to, co si tady umíme sami vypěstovat, a zatěžovat tak samozřejmě emisemi ovzduší po celé Evropě.

Teď se vyjádřím k postoji - nebo jak já to vnímám - stávající vlády. Místo toho, aby to bylo naše přání, bohužel je to jinak a mám obavu, aby ten čas nedal za pravdu nám, ale ještě není pozdě. Místo toho, aby pokračovala v naší práci postupně zlepšovat soběstačnost v základních potravinách, tak bohužel dělá přesný opak. Naše vláda pečlivě připravovala Strategický plán pro společnou zemědělskou politiku do roku 2027. Více než rok probíhala transparentní debata, odborná diskuse se všemi nevládními organizacemi, státní správou, s akademickou obcí. A nová vláda za měsíc všechno hodila do koše a bez velkých debat udělala změny, já si myslím, že necitlivé změny proti produkci českých potravin.

Co vidíme jako hlavní problémy, tak samozřejmě nejvíc diskutované je navýšení platby na první hektary z 10 na 23 %. To je zcela - nechci použít ten pojem - zcela mimo mísu, ale musím to říct, v Evropě, protože průměr Evropy je 13 % a našich 23 je suverénně nejvíc. Tento krok podle mého názoru může destabilizovat zemědělce všech velikostí, těch, kteří chtějí samozřejmě na půdě vyrábět potraviny, protože jim můžou půdu vzít vlastníci, kteří na ni budou pouze těžit dotace. Doufám, že se pletu v této predikci, doufám, že se pletu.

Dále jsou to nesmyslně vysoké různé dotace na ekologické zemědělství. Nic proti ekologickému zemědělství. Ale na ekologické zemědělství, které není podmíněno produkcí, kde vlastně ten zemědělec nemusí sklidit nic. A takto lze získat až 30 tisíc korun na hektar s minimálními starostmi a s minimálními náklady. Ale bohužel z těchto hektarů není ani konvenční ani ekologická produkce.

Ještě bych řekl pár slov k erozní ochraně. Víte, že v minulém volebním období ministerstvo nebo vláda zavedlo protierozní ochranu zhruba na 25 % orné půdy a jsou nastavená velmi účinná protierozní opatření. A už to přineslo v té krátké době i konkrétní výsledky. Čísla - omlouvám se - v roce 2019 počet erozních událostí - 427, to znamená, že někde něco sjelo do dědiny, zaplavilo to silnice, vesnice, příkopy, v roce 2020 - 390, v roce 2021 - 253 erozních událostí. Současná vláda ale podle mého názoru až nesmyslně chce tuto plochu zdvojnásobit z 25 % na 50 a podle odborníků zemědělců by to mohlo i způsobit konec chovu třeba dojných krav na téměř celé Vysočině, protože by na těchto polích měli zakázáno pěstovat důležité krmné plodiny. S bramborami, které se pěstují zejména na Vysočině, bychom se mohli rozloučit, ale pokud nevadí, že je dovezeme ze Španělska, tak je to celkem v pohodě. Já si myslím, že to není dobré řešit aktivisticky, že je třeba to spíš odborně prodebatovat a pak přijmout nějaká rozhodnutí.

K té tržní síle už jsem se vyjadřoval. Dneska to máme ve Sněmovně. Nám se nelíbí, že na rozdíl od okolních států, jako je Německo i Francie, Itálie, tam není téměř žádné omezení na nekalé obchodní praktiky řetězců, naopak se zavádí dopad tohoto zákona i pro zemědělce a potravináře, což není nikde v Evropě. A mě napadá, že to asi psal pan Prouza, který v podstatě zastupuje obchodní řetězce, ale třeba se pletu.

Ještě jedna poznámka. Už jsem to tady říkal při debatě o biopalivech resp. o obnovitelných zdrojích minulý týden, kdy celá Evropa se snaží udělat maximum pro snížení závislosti na ruské ropě a plynu, a my tedy bohužel jdeme opačnou cestou, kdy říkáme, že biopaliva nebudeme používat, to znamená, že těch 5 % nahradíme ropou a bioplynky na biometan taky asi není ta správná cesta, ale doufám, že začne nějaká odborná debata na toto téma tak, abychom alespoň část plynu a ropy nahradili těmito domácími produkty.

Poslední tečka, než řeknu nějaký svůj názor nebo náš názor, jak by se ta situace dala řešit. V současné době máme my jako Česká republika jedno z nejvyšších DPH u potravin v rámci Evropy, to ale asi všichni víme. Takže k těm konkrétním návrhům: Snížit DPH na potraviny. Regulovat marže obchodních řetězců u základních potravin a eliminace nekalých obchodních praktik. Máme k tomu teď příležitost u zákona o významné tržní síle, tak snad ji využijeme. Zvýšit bezpečnostní rezervu základních potravin v rámci správy hmotných rezerv. Posunout - a to je požadavek zemědělců i Agrární komory - platnost reformy SZP. Já vím, že na Radě ministrů zemědělství to moc zatím států nezvedlo, nicméně myslím, že v této krizové době není možno úplně narychlo zavádět novou dotační politiku, která omezuje výrobu potravin - v této době, kdy cítíme, že můžeme mít potenciálně problém i s některými komoditami z hlediska jejich dostatku. To nemluvím o cenách samozřejmě.

Ta nová SZP má platit od 1. ledna 2023. Ještě dnes není strategický plán schválen a odhad je, že bude schválen nejdříve v září. Tak jak se stihnou naši zemědělci na to připravit, když se seje vlastně v srpnu. Některé plodiny se sklidí v srpnu a vzápětí na to tam seje v rámci osevních postupů nějaká další plodina. Nemám odvahu, jak tady kolega Kott na mě pokřikuje, říct, že to je řepka, která se seje v srpnu. Jinak ten pyl, který máme všichni na autě, není z řepky, ten je z borovic a z jehličnanů.

Takže myslím si, že je i teď doba na to, a ta debata zástupců odborné veřejnosti s Ministerstvem zemědělství samozřejmě je, že by stálo za to se bavit i o Green Dealu, o přehodnocení zelené dohody, protože požadovat ve stávající situaci nechávat velkou plochu orné půdy ladem, mně moc tedy strategické nepřipadá, a navíc snižovat dramaticky spotřebu hnojiv a pesticidů, když Česká republika, ale to všichni vědí, vlastně je ve spotřebě pesticidů v kilech účinné látky na hektar hluboko, je na dvou kilech, a Belgie má osm, Itálie osm, Slovinsko, Portugalsko, Kypr, Španělsko, Francie, Německo, Rakousko, Velká Británie, Irsko, Maďarsko, Finsko - jsou všichni před námi ve spotřebě pesticidů násobně. Násobně! A u hnojiv Česká republika je stejně tak nějakých 110 kilo čistých živin na hektar, ale Irsko, Malta je na 500, Lucembursko, Belgie, Slovinsko, Chorvatsko, Británie atd. atd., Řecko, Francie, Španělsko - zase před námi v intenzitě zemědělské výroby a ve spotřebě pesticidů a hnojiv.

Když jsem dělal v roce 1987-88 agronoma v zemědělském družstvu, tak tehdy byla republiková spotřeba hnojiv někde kolem 200 kilo na hektar čistých živin. Tak jsme od toho zaplať pánbůh pryč, nehnojí se tolik, jsme dneska na 120 kilech, ale jít ze 120 kil o 30 % dolů a v Irsku z 500 kilo o 30 % dolů, tak rozumíme si, v té konkurenční výhodě, resp. naší nevýhodě, jak bychom dopadli. A podle studií zemědělských odborníků by samozřejmě tohle snížení spotřeby znamenalo snížení výroby o 20-30 %, což za stávající situace si myslím, že by to nebylo úplně fajn.

Ještě k tomu zvýhodňování těch, co nic nedělají. Nad tím by bylo dobře se zamyslet a podpořit spíš víc ty zemědělce, kteří vyrábějí potraviny. A o tom už jsem mluvil, to je ta otázka platby na první hektary, ale o tom se vede debata. Pan ministr něco na vládu donese v této záležitosti.

A poslední věc, kterou bych zmínil, je asi otázka značení českých potravin, ale tam je to spíš otázka Potravinářské komory tak, abychom prostě propagovali na těch pultech české potraviny, aby ten zákazník poznal jasně, když dneska přichází do obchodu, tak ze zákona je povinnost, a byla to také šílená debata v tom předminulém volebním období, že víno značíme vlastně jako v Rakousku - má rakouskou vlajku, na Slovensku má slovenskou a v Čechách už má naštěstí tu českou, takže když přijdu do obchodu, tak vidím, že si kupuji české víno, protože tam je na té záklopce česká vlajka.

Takže tolik jenom zhruba z mé strany. Omlouvám se tedy za směs čísel a odborných pojmů, ale já jsem se snažil držet tématu a nějak tu debatu otevřít, protože jsou tady nějaké nástroje, které by mohly jednak zvýšit naši soběstačnost ve výrobě základních potravin, a současně také snížit alespoň částečně ceny na pultech pro naše spotřebitele. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama