Hlavními navrhovanými opatřeními jsou úprava takzvaných nelicencovaných správců, rozšíření možností vytvářet podfondy a úprava dalších dílčí oblastí, u kterých byla trhem či Českou národní bankou indikována potřeba vyjasnění. Nelicencovaní správci, někdy též označovaní jako podlimitní fondy nebo často v tisku zmiňovaní takzvaní patnáctkáři - podle čísla paragrafu, kde jsou upraveni, jsou právnické osoby, které mohou provádět správu majetku srovnatelnou s obhospodařováním, aniž by podléhaly rozsáhlé regulaci zákona či dohledu České národní banky.

Z praxe vyplynula zjištění, že je účelné omezit investice prostřednictvím těchto subjektů, jelikož se drobní investoři mylně domnívají, že se jedná o relativně bezpečné investice. Návrh zákona obsahuje tyto změny v oblasti nelicencovaných správců. Zvyšuje se informační povinnost vůči investorům. Informační povinnost je lépe strukturována a je vyžadováno i varování, že se jedná o rizikovou investici, o kterou může investor přijít. Explicitně se stanoví minimální výše investice každého investora, odpovídající částce 125 tisíc euro. Výjimka zpravidla je pro maximálně 20 investorů, tedy rodinu a přátele.

Zavádí se sankční výmaz nelicencovaných správců ze seznamu vedeného Českou národní bankou v případě závažného nebo opakovaného porušení povinností. V návaznosti na koncepci rozvoje kapitálového trhu se navrhuje umožnit komanditní společnosti na investiční listy a uzavřené akciové společnosti, která je investičním fondem, vytvářet podfondy, což by mělo přispět k zvýšení atraktivity těchto právních forem. Návrh výslovně zakotvuje převod jmění kapitálové společnosti do podílového fondu jako jeden z možných způsobů přeměny podílového fondu. Návrh upravuje výši některých správních poplatků tak, aby reflektovaly náklady spojené s odpovídajícími správními řízeními.