PhDr. Ing. Mgr. et Mgr. Jiří Valenta

  • KSČM
  • Plzeňský kraj
  • poslanec
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 3,9. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

29.06.2017 14:44:43

Projev na 59. schůzi Poslanecké sněmovny dne 29. 6. 2017

Projev na 59. schůzi Poslanecké sněmovny dne 29. 6. 2017

Paní ministryně, zamyslete se, prosím, nad kontraproduktivitou některých vašich mediálních vyjádření.

Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, vážená paní ministryně. Musím osobně přiznat, že nejsem příznivcem sáhodlouhých debat, často se točících v kruhu, ve kterých se stejně nic většinou nevyřeší. A tak nyní, když už jsem byl donucen využít institut odmítnuté odpovědi na písemnou interpelaci, věřím, že ani v tomto případě k obdobnému stavu a situaci nedojde. Všem se omlouvám, ale poskytnutá písemná vyjádření paní ministryně jsem si vyhodnotil jako obsahově zcela nedostatečná, zavádějící, vyviňující se z jakékoliv odpovědnosti a také až podezřele nekonkrétní.

Ale již k samému problému. Co je to vlastně NEN, o kterém tady dnes bude řeč? Pro ty, kteří by náhodou nevěděli, a to nechci nikoho poučovat, vlastně jde o národní elektronický nástroj (ve zkratce NEN), který by měl být komplexním elektronickým nástrojem pro administraci a zadávání veřejných zakázek a koncesí pro všechny kategorie veřejných zakázek, a všechny kategorie zadavatelů, včetně těch sektorových.

NEN podporuje všechny rozsahy elektronizace od evidence zadávacích řízení až po plně elektronické postupy, nebo alespoň by je takto podporovat měl. Nyní si dovolím uvodit celý problém rámcovou citací z časopisu Veřejné zakázky, jehož redaktorem je například i ředitel Odboru práva, veřejných zakázek a koncesí MMR. Zde se mj. v jednom příspěvku píše: Národní elektronický nástroj je projektem MMR. Nástroj byl specifikován na přelomu let 2009/2010 a dokončen v březnu roku 2014. Cílem MMR bylo nabídnout zadavatelům státem placenou alternativu komerčních nástrojů. Do této chvíle bylo, dle mého názoru ještě všechno v pořádku. Ale v příspěvku se pokračuje: Když zadavatelé nechtěli používat NEN ani zadarmo, začali na MMR objevovat myšlenku na zavedení povinnosti využívat NEN pro všechny zadavatele.

Projektu se však lepí smůla na paty, ÚOHS označil průběh zakázek, ze kterých NEN vznikl, za nezákonný. Konec citátu. A toto konstatování, u mne vyvolalo vlnu pochybností a o celý problém jsem se začal blíže zajímat. Dvakrát jsem v tomto ohledu písemně oslovil paní ministryni, a kvalitu jejích odpovědí jsem popsal již v úvodu. A z pouhého podezření rázem začal před mýma očima růst státem zanedbaný a následně i minimálně a také nesprávně řešený problém. A blížím se již k samotnému jádru věci. Za jakých podmínek tento Národní elektronický nástroj vlastně vznikl?

Dovolte mi, abych vám ilustroval vlastní desatero, které stojí minimálně za seriózní zamyšlení, když už se to Ministerstvu pro místní rozvoj pod vedením paní Šlechtové, alespoň podle mého názoru, ne úplně podařilo. Za 1) - NEN vznikl nejspíše v rozporu se zákonem, neboť byl soutěžen v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách.

2) Soutěže, ze kterých NEN vznikl šetří Policie ČR.

3) Někteří dodavatelé jsou vyšetřováni a některým bylo dokonce i sděleno obvinění.

4) ÚOHS šetřil zakázku na vznik NENu a udělil MMR pokutu 500 tis. korun a zákaz plnění smlouvy. Rozhodnutí je pravomocné, podotýkám. A bylo mi konstatováno například, a teď poslouchejte, zejména vy, paní ministryně, že postup MMR dosahuje nejzávažnějšího stupně intenzity porušení zákona, nebo, že došlo ke zcela flagrantnímu vyloučení hospodářské soutěže. 

Dovolte mi otázku. Jaká byla tedy vyvozena opatření, kdo a jak byl za tento šlendrián vůbec potrestán?

5. Evropská komise prověřuje způsob čerpání dotací na projekt NIPEZ, jehož součástí je i národní elektronický nástroj, a požaduje vrácení více jak 41 mil. korun z dotace. Ta měla být původně vcelku až 240 mil. korun.

6. Nejvyšší kontrolní úřad našel celou řadu pochybení.

7. Provoz NEN není zadarmo, jak by si někdo mohl myslet, a proto jeho provoz při minimálním využívání může být pro stát velice nerentabilní.

8. Zakázku na provoz NEN vyhrála firma Tesco Software, a tento projekt je vysoutěžen na pět let. To je do roku 2019. Po konci tohoto období se financování projektu začne znovu řešit a další náklady začnou opět nabíhat. A zase zbytečně. NEN vlastní Ministerstvo pro místní rozvoz, ale rozvíjet ho může pouze společnost Tesco SW. A to je dost podivné.

9. Z historických zkušeností víme, že stát prostřednictvím MMR hradil provoz monitorovacího systému Monit, ale všichni ti, kteří chtěli například cokoliv mimo standard, platili další peníze za úpravy i podporu těchto úprav. Vyvstává tedy obava, že k tomuto analogickému aspektu bude docházet i nyní, což je ale v přímém rozporu s primárním záměrem MMR mít tento nástroj zcela zdarma.

10. NEN nebyl schopen podle mých informací až do února letošního roku získat certifikaci elektronického nástroje, čtyři měsíce byl tedy jeho chod bez certifikace. Tu sice zákon explicitně nevyžaduje, jak by mi řekla paní ministryně, ale u národního nástroje takovéto významnosti ji nejen já spatřuji jako zcela nezbytnou.

A některé další argumenty uvedu nyní proti NEN. Celý projekt je předražený a v této kvalitě i pro zadávající veřejnost obsahově zbytečný. Jeho pokračování pouze prodlužuje agonii a zvyšuje další náklady. Stát bohužel nemá v dnešních podmínkách flexibilitu ani legislativní volnost, aby úspěšně realizoval softwarový projekt. Role státu dnes spočívá - a to teď jako komunista řeknu bohužel - spíše v definici prostředí prostřednictvím legislativy, nikoliv v tomto prostředí soutěžit s komerčními subjekty.

Dle mého názoru je tedy třeba se zamýšlet nad zastavením projektu NEN nebo nad jeho novou a zcela unikátní koncepcí.

A jaké nástrahy čekají stát, pokud se rozhodne i do budoucna dále testovat tuto - a teď zcela milosrdně dodávám - prozatím slepou cestu?

Veřejné zakázky by mohly být v rozporu se zákonem, mnohdy na hraně trestní odpovědnosti. Jedná se o zoufale zastaralý a jen omezeně funkční produkt, dodaný se zpožděním několika let. Existují již zmíněné úvahy MMR o zavedení povinnosti tak, aby zfušované dílo vůbec již a ještě někdo využíval. Mnohé subjekty se obávají nekonečně rostoucích nákladů. Uživatelé NEN jsou nespokojení a podvedenou se cítí velká část podnikatelské veřejnosti. Čekají nás bohužel nekonečné a vyčerpávající boje o udržení projektu v chodu.

Pro vaši další informaci, kolegyně a kolegové, paní ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová předložila vládě na schůzi 12. září dokument s názvem Vyhodnocení prvního roku ostrého provozu národního elektronického nástroje pro zadávání veřejných zakázek, ve zkratce NEN. A dle komentářů MMR byl první rok fungování NEN úspěšný.

Ve zprávě se hovoří o 1600 uživatelích, kteří mají přiděleny role u 299 zadavatelů a 390 dodavatelů. Celkem je aktivních 66 profilů zadavatele.

Jak je ale možné, že na 533 zadaných zakázek je pouze 390 registrovaných dodavatelů, si lze jen velice obtížně odpovědět. Problém takto nízkého počtu dodavatelů bude nepochybně velkým problémem pro MMR, které se snaží přesvědčit zadavatele, že NEN v červenci 2017 převezme roli, nebo měl by převzít roli, elektronického tržiště.

Na současných elektronických tržištích je však registrováno více než 25 tisíc zadavatelů, dodavatelů. Jak transparentně probíhají soutěže na NEN, když je více soutěží než registrovaných dodavatelů, je také zajímavá otázka, a to nikoliv jen pro statistiky.

Dále připomínám, že ve Věstníku veřejných zakázek je registrováno aktuálně více jak 16100 zadavatelů, což znamená, že Národní elektronický nástroj - a teď poslouchejte - obsluhuje pouze 0,4 % trhu, což je tristně nízké číslo, jak sami jistě uznáte.

V kapitole této zprávy, o které tu nyní hovořím, vyhodnocení práce provozovatele NEN, Ministerstvo pro místní rozvoj dále informuje, že ročně stojí provoz jeho dvou elektronických tržišť 43,3 mil. korun, což vychází na gigantických 100 tisíc korun na jednu zakázku, a to v tom ani ještě nejsou zahrnuty ostatní náklady na prosazování NEN, to znamená propagace či školení zaměstnanců apod. Není to přece jenom již trošku moc peněz? Tedy nehospodárné zacházení s prostředky státu? Zcela jistě je.

Stávající rizika provozu NEN - to je další kapitola této zprávy, kterou předložila paní ministryně. Toto je nenápadně se tvářící, ale velmi zajímavá kapitola. Dozvídáme se z ní, že na provoz NEN bude potřeba vynaložit další nemalé množství peněz, aby se vyřešila technická podpora pro komponenty využívané v informačním systému NEN.

Lze se domnívat, že původní technologie byla zakoupena před pěti lety, tedy v roce 2012, a nyní bude končit její záruka i životnost. Technologie původně stála 20 mil. korun a dá se odůvodněně předpokládat, že podobně nákladná bude i její obnova.

Dále bych si dovolil paní ministryni - ale ona to zcela jistě ví - informovat, že na Ministerstvo pro místní rozvoj byla podána žaloba, a to na počátku května v souvislosti s NEN, která požaduje zákaz nekalosoutěžního jednání.

Vzhledem k tomu, že Ministerstvo pro místní rozvoj není připraveno k jakémukoliv dialogu ohledně postavení soukromých subjektů v oblasti elektronizace veřejných zakázek, podala firma QCM žalobu k Městskému soudu v Praze na zdržení se nekalosoutěžního jednání a odstranění závadného stavu.

Žaloba se opírá o skutečnost, že Ministerstvo pro místní rozvoj figuruje zároveň jako regulátor a soutěžitel na stejném trhu. Svým konáním jako regulátor zvýhodňuje svoji pozici v roli soutěžitele na úkor ostatních soutěžitelů, což se dá demonstrovat například na účelové komplikaci při přístupu k Věstníku veřejných zakázek nebo při stanovování podmínek pro elektronické nástroje.

Žaloba rovněž podpírá svá tvrzení skutečností, že soutěžitel nabízí na trhu nástroj, který vznikl v rozporu se zákony České republiky, tedy je právně vadný. Následně byl nástroj dokončen a certifikován v rozporu se zákazem plnění smlouvy. Na to bych chtěl potom také odpověď. Nabídka NEN je podporována klamavou reklamou ohledně funkčnosti nástroje, případně povinnosti jeho použití.

Žalobce rovněž v jednání MMR spatřuje skutečnosti, naplňující definici nekalosoutěžního jednání, tedy rozpor s dobrými mravy soutěže, i jednání způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo zákazníkům. Tolik pouze pro informaci podaná žaloba.

Ale proti NEN existuje nejen odpor veřejnosti, ale i odpor ze strany některých ministerstev. A teď, prosím, zvyšte pozornost, dámy a pánové. Z osmého jednání meziresortní řídící skupiny pro implementaci strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek pro období 2016 až 2020, které proběhlo 4. května tohoto roku, zde například zástupce Ministerstva životního prostředí uvedl, že předkladatel MMR nebyl doposud schopen po dobu realizace strategie vytvořit podmínky pro přechod na NEN a jeho bezproblémové používání z hlediska technického i z hlediska právního. Jak to, paní ministryně?

Zástupci resortů na tomto jednání upozornili, že problémy s NEN eskalují na vedení svých resortů a nevyloučili další oslovení ministryně pro místní rozvoj k řešení problémů s NEN.

Ministerstvo zemědělství požaduje přítomnost zástupce vedení MMR na dalším jednání řídící skupiny s tím, že pokud tomu tak nebude, zváží další účast na jednání řídící skupiny, která se takto jeví jako zbytečná. A v tomto ohledu na vás, paní ministryně, apeluji, abyste účast kompetentního představitele MMR zabezpečila i do budoucna, když už sama nejspíše tuto problematiku nepovažujete za nutnou, ale spíše až za druhořadou.

Ministr zemědělství Marian Jurečka dokonce vám jako své koaliční kolegyni píše, a teď mi dovolte citát: Dovolte, abych tímto dopisem vyjádřil své značné znepokojení ze stavu příprav na povinné zadávání veřejných zakázek prostřednictvím NEN a komunikace vámi řízeného ministerstva v této věci. 

Ministerstvo zemědělství a jeho resortní organizace doposud vyčkávají se zadáváním prostřednictvím NEN. Protože odstranění zásadních nedostatků tohoto systému, které byly našimi zástupci uplatňovány v pracovních skupinách, je neustále odsouváno. Využívání NEN za stávajícího stavu tedy považuji za nekomfortní, drahé a rizikové. Co vy také na to, paní ministryně? Neříkám to tady já, ale říká to i váš kolega ve vládě.

Na závěr tohoto mého prvního vystoupení, prosím, přijměte některá má doporučení, která samozřejmě nemusíte, a já se osobně obávám, že ani nebudete respektovat, i když stávající dysfunkční stav v souvislosti s NENem vás k tomu přímo vybízí. Takže zasaďte se vahou vaší funkce o odložení schválení povinného používání NEN na rok 2018.

Stejně tak by bylo v této souvislosti vhodné prodloužit smlouvy vašeho ministerstva s provozovateli elektronických tržišť a to do minimálně do 30. 6. 2018. Nejen že to jde, ale že v případě, že se tomu tak nestane a stávající koncesionáři budou posílat stížnosti do Bruselu, tak se bude vracet. Nabízí se tedy otázka: Je tedy vhodné riskovat tyto vratky a funkční systém nahrazovat NENem, který funguje, když to řeknu velice zjednodušeně, pouze s výhradami?

A také bych vás, paní ministryně rád upozornil, že stejný aspekt se objevil dokonce i ve vaší zprávě vládě, kde jste konstatovala, že pokud MMR ukončí provoz elektronických tržišť před květnem 2019, vystavuje se riziku možnosti vrácení dotace. Vidíte, sama jste na tenhleten problém svého času narazila. Tak prosím, buďte hodně opatrná, ať se tento problém nemusí znovu otevírat a dále řešit.

Zamyslete se také, prosím, nad kontraproduktivitou některých vašich mediálních vyjádření, která jsou navíc někdy nepravdivá (pravdivá ?), když to řeknu kulantně, jen ve velice omezené míře a rozsahu. Obdobně prosím postupujte i při předkládání zpráv do vlády.

Dovolte mi pár příkladů. Tisková konference 22. listopadu loňského roku, paní ministryně. "Ministerstvo pro místní rozvoj vyhlásilo veřejnou zakázku na základě znaleckého posudku. Nicméně to je předmětem podnětu konkurenčních společností, které mají vlastní komerční nástroje." Konec citátu. A jaká je realita? Dokument, na který se ministryně odvolává, není znaleckým posudkem a byl dokončen až po vyhlášení zakázky. Komerční firmy nemohou být také z logiky věci přece jakoukoliv konkurencí MMR. Že by neznalost zákona nebo právního prostředí?

Další vyjádření, paní ministryně. ÚOHS si nechal udělat vlastní posudek, který říká opak. Takže se domnívám, že proti sobě budou bojovat znalci. A můj komentář: Paní ministryně nejspíše neměla prostor si nález ÚOHS prostudovat detailně. Zmiňovaný znalecký posudek figuruje jen jako jeden z mnoha důkazních materiálů a také se zabýval převážně kvalitou zadávací dokumentace. To znamená, že vůbec o žádnou válku znalců v tomto případě nepůjde.

Další příkad z pořadu Partie: NEN je funkční. A skutečnost? NEN není funkční. Nemá, respektive v té době ještě neměl Certifikát shody na nový zákon, který by prokázal, že jeho požadavkům odpovídá. Navíc jeho probíhající úprava byla s velkou pravděpodobností realizována v rozporu se zákonem, ale to už jsem v této zprávě několikrát zdůraznil.

Další tvrzení: NEN musíme mít. Skutečnost: NEN nemusíme mít. Naše legislativa ani Evropská komise jej nepožaduje. NEN je pouze výmysl MMR a byl možná užitečný kolem roku 2010, kdy vznikal. Ale nyní je velice obtížné udržet tento projekt při životě a stává se z něj jen efektivní prostředek pro někoho na čerpání stovek milionů ze státního rozpočtu. Ještě ani nefunguje a už se bude muset kupovat nový software. Například pořízení licencí na Oracle, který se do řešení dostal kvůli změně způsobu řešení, bude stát určitě přes sto milionů korun. A ty, daňový poplatníku, zbytečně plať a plať.

A ještě jedno tvrzení: Musí se v něm zadávat. A jaká je realita? Podle rozhodnutí ÚOHS, odstavec 380, je NEN zcela minoritní platforma pro zadávání veřejných zakázek. Pro informaci. Například od 1. 10. do 29. listopadu loňského roku se nepodařilo zahájit žádné nové otevřené řízení veřejných zadavatelů na tomto nástroji. Proč skoro po dvou letech od dokončení nástroje a vynaložení stovek milionů korun jej využívá méně než sto zadavatelů a podíl na objemu veřejných zakázek je pod půl procentem? Je to reálně tristní stav. A takto bych mohl pokračovat v komentování některých vašich mediálních výroků ještě dále.

Pro ilustraci to ale stačí a budu pokračovat ve svých doporučeních. Vlastně se jedná již o jedno, které ale prakticky vše, o čem jsem zde hovořil, zobecňuje. Dohlédněte, prosím, na mnohem lepší přípravu všech dalších IT projektů, aby se neopakovalo nehospodárné vynakládání finančních prostředků, které nyní nacházíme u NENu, případně u projektu MS 2014 +.

A na samotný závěr tohoto mého prvního vystoupení ještě oficiálně požádám o písemnou podrobnou analýzu technické proveditelnosti právních a ekonomických dopadů a dopadů veškerých rizik, spojených se změnou nebo zachováním současného stavu elektronizace veřejných zakázek prováděných vaším ministerstvem. A v tomto případě a ohledu prosím o řádově vyšší kvalitu zpracování než tomu bylo u předchozích odpovědí na mé písemné interpelace.

Vážená paní ministryně, děkuji vám za vaši dnešní účast, sice až napotřetí, ale přece jenom se nám podařilo se spolu setkat. Děkuji za vaše následující odpovědi a přirozeně i za urychlenou nápravu nelichotivého, nešťastného stavu v souvislosti s NENem. A vám všem, kolegyně a kolegové, za trpělivost a některým snad i za pozornost.

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout