Paul Valéry
Separační zdí nebylo v minulosti rozdělené jen Německo na východní a západní. Toto rozdělení ukončil pád Berlínské zdi dne 9. listopadu 1989. Od té doby se růst separačních zdí paradoxně zvýšil.
Zde je možné uvést příklady:
Například Korea byla rozdělena na jih a sever, původní Indie rozparcelována na Pákistán, Kašmír a Indii. Jugoslávie byla rozdělena do mnoha segmentů jako Kosovo, Slovinsko, Chorvatsko, Bosna a Hercegovina. Arabský svět byl rozdělen na 22 samostatných zemí. V poslední době byli obyvatelé Iráku rozděleni do tří samostatných sektorů – kurdského, šiítského a sunnitského.
Jiné zdi například slouží proti imigrantům:
Ve Španělských enklávách Ceuta a Mellila na severoafrickém pobřeží proti ilegální imigraci. V roce 2006 schválil prezident Bush vybudování americko-mexické bariéry. Ani jižní Amerika nezůstala pozadu a v Rio de Janieru v roce 2011 postavila zeď, která obklopuje třináct chudinských čtvrtí a odděluje je od jedné z největších přírodních rezervací na světě. Egypt zase odděluje své území od Gazy údajně proto, aby zabránil pašeráctví.
Evropa nezůstává pozadu – Itálie, Bulharsko a Řecko:
Itálie v roce 2010 vyjednávala podmínky pro virtuální námořní hranici proti přistěhovalcům. V lednu 2011 se objevily zprávy o záměrech některých zemí EU vybudovat zdi, ploty a bariéry proti imigrantům. Bulharsko deklarovalo, že vztyčí po celé 143 kilometrové délce hranice s Tureckem bariéru v podobě drátěného plotu a použije na to finance z EU. Dále Řekové ohlásili prostřednictvím ministerstva vnitra vybudování 206 kilometrové bariéry po celé délce hranice s Tureckem.
Závěrem:
Od konce světové války v roce 1945 se počet separačních zdí ve světě se po pádu Berlínské zdi zvýšil celkově na 15. Do roku 2000 se tento stav zvedl odhadem na 20 separačních zdí. Od atentátu ze dne 11. září 2001 se počet separačních zdí zvýšil až do krásné, mírové a segregované současnosti na 45 zdí.
