Valerij Zalužnyj, bývalý nejvyšší velitel ukrajinských ozbrojených sil a nyní ukrajinský velvyslanec v Británii, na vojenském fóru v Kyjevě uvedl, že Ukrajina nemůže být obnovena v hranicích z roku 1991 ani 2022 před ruskou invazí. Zdůraznil, že země může pouze přežít díky špičkovým vojenským technologiím, protože nemá zdroje srovnatelné s Ruskem a je závislá na zahraniční pomoci. Zalužnyj varoval, že Ukrajina nemůže doufat v zázraky.

„Doufám, že v této místnosti nejsou žádní lidé, kteří doufají v nějaký zázrak nebo šťastné znamení, které přinese mír Ukrajině v hranicích z let 1991 nebo 2022,” uvedl někdejší šéf ukrajinské armády a zřetelně dal najevo, že je nerealistické získat zpět Krym ztracený v roce 2014 i území ztracená během ruské invaze po roce 2022. „Ukrajina není schopna vést další válku z hlediska demografie a hospodářství. Neměli bychom se zabývat podobnými myšlenkami. Můj osobní názor je, že nepřítel má stále zdroje a síly a míní podnikat útoky na naše území a pokoušet se o ofenzivy,” řekl dále Zalužnyj.

ParlamentníListy.cz se obrátily na české politiky s anketní otázkou, zda by Evropa měla nejen na základě těchto slov přehodnotit svou politiku vůči Ukrajině.

„Solidární podporu Ukrajiny bychom přehodnocovat neměli, je v našem zájmu. Měli bychom ale zároveň aktivně podporovat americké úsilí s cílem zastavit válku. Obávám se, v zásadě ve shodě s generálem Zalužným, že pokračování konfliktu by vedlo k dalšímu zhoršování situace Ukrajiny. Taktická řešení vyžadují odvahu. Bojovné výkřiky nic neřeší. To jsou fakta,” sdělil místopředseda hnutí ANO a šéf sněmovního ústavněprávního výboru Radek Vondráček.

Svým pohledem přispěl lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský. „Výrok Valerije Zalužného je varováním, že válka na Ukrajině nebude rychlá ani jednoduchá. Evropa by měla přehodnotit svou strategii – méně sázet na zázračné průlomy a více investovat do dlouhodobé a udržitelné podpory. Musíme Ukrajině pomoci přežít a ubránit se, i kdyby nebylo možné rychle obnovit hranice z roku 1991. Současně je to i výzva pro nás – posílit evropskou obranu a připravit se na dlouhodobý konflikt,” vzkázal. 

„Evropa by měla přehodnotit především politiku vůči sobě samé a začít myslet na bezpečnost svého území a svého obyvatelstva. Zatím neskutečně riskuje, její politika vůči Rusku je nediplomatická a provokující, o snaze masivně zbrojit i za cenu astronomických dluhů ani nemluvím. Evropa jde hlasitě naproti válečnému konfliktu, a kdo protestuje a využívá práva veta, tomu vyhrožuje Německo. A prochází mu to. Neuvěřitelné! Tedy my si musíme udělat pořádek hlavně v Evropě. Ti nahoře jsou schopni nás obětovat. Vnější válečný konflikt Rusko-Ukrajina se stal pouhou záminkou k tomuto riskantnímu chování evropských elit, které tím chtějí zakrýt vše, co jim krachuje pod rukama - od migrační politiky, greendealu až po skandál kolem miliardového byznysu s covid vakcínami a neuvěřitelně byrokratický Brusel. Ukrajina nemá s touto šílenou evropskou hrou nic společného. Je jen s velkou pompou zneužívána,” sdělila pro ParlamentníListy.cz senátorka Jana Zwyrtek Hamplová.

Fotogalerie: - Cirkus Fiala

Podle europoslankyně a lídryně Stačilo! Kateřiny Konečné by si Evropa měla vzít poučení hlavně z politiky, kterou v souvislosti s ukrajinským konfliktem realizuje už 3 roky. „Zatím vedla jen k dalším mrtvým, ztrátě území a nedozírným materiálním škodám nejen pro Ukrajince, ale hlavně pro občany EU, kteří tuto nesmyslnou politiku musí platit z vlastních kapes. Říká se, že jen blbec opakuje stejnou chybu dvakrát. Je otázkou jak pak nazvat představitele EU, kteří ji opakují neustále. Zalužného slova pak jen dokládají, co říkám už od začátku konfliktu - ukončit jej může pouze jednání u kulatého stolu, nikoli zbraně,” míní.

„Nejenom, že má Zalužnyj pravdu, ale má i velkou šanci být zvolen prezidentem Ukrajiny po skončení konfliktu a vystřídat čím dále více neoblíbeného prezidenta Zelenského. Má velkou podporu vojáků a obyvatel Ukrajiny a jako bývalého velitele armády Ukrajiny bych jeho výroky bral velmi vážně. Zadlužená Evropská unie z obnovy Ukrajiny nebude mít díky své politice a podpory válčení nic. Nejvíce z toho budou mít prospěch USA v podobě těžby nerostných surovin a tzv. koalice ochotných, tedy Německo, Francie a Velká Británie a částečně Polsko, protože ani 18 kol sankcí uvalených z EU na Rusko má v podstatě nulový efekt, spíše naopak,” uvádí poslanec SPD Radovan Vích.

Senátor a šéf Přísahy Robert Šlachta jmenuje pro ParlamentníListy.cz hlavní cíl, jaký by si Evropa vůči Ukrajině měla stanovit. „Evropa by měla zařadit dvojku ve vyjednáváních o příměří. Na začátku roku to vypadalo nadějně, ale poslední dobou mám pocit, že evropští státníci jenom schůzují bez jakéhokoliv výsledků. Příměří je hlavní cíl, který by teď evropská politika měla sledovat,” říká senátor.

Exministr zahraničí a místopředseda SOCDEM Lubomír Zaorálek nejde o přehodnocení politiky vůči Ukrajině, ale o uvědomění si, co vlastně děláme. „Jdeme krok za krokem v mírovém procesu nebo eskalujeme konflikt jako německý kancléř Merz? Ten nejdříve řekl, že pošle Ukrajině taurusy a druhý den se ukázalo, že to nejde, protože by zároveň s tím musela jít německá posádka a to by znamenalo německou přítomnost na ukrajinské půdě, což je vyloučeno. Proč to Merz říkal, když se ukázalo, že jde o nesmysl? Merz jako Trump. Jeden den se něco řekne a pak je to jinak. Podporujeme mírová jednání, která vedou každý den Američané? Anebo válku dále eskalujeme tím, že dáváme nesmyslná prohlášení? Vypadá to, že Evropané neustále do mírového procesu házejí vidle. Pokud s tím něco neuděláme, už brzy narazíme do zdi. Evropská politika je mimo hru. Musíme si ujasnit, co děláme a co chceme,” konstatoval Zaorálek.

„Evropa neměla jednotný přístup k Ukrajině. To ukazuje, že realističtější a z hlediska mezinárodní politiky také jediný správný přístup mělo Maďarsko. Zbytek Evropy by tak měl přehodnotit svoji politiku po vzoru Orbána, ale i Trumpa,” reagoval šéf Svobodných Libor Vondráček.

„Zalužnyj v podstatě říká to samé, co jsem tvrdil od prvního dne tohoto konfliktu. Tedy, že vojensky Rusko porazit nelze a čím dříve se s ním domluvíme na podmínkách míru, tím lépe pro Ukrajinu i pro celou Evropu. Každý další den trvání konfliktu znamená jen stále více lidských, materiálních i územních ztrát pro Ukrajinu. Evropa si však z jeho výroku nevezme nic. Jejím zájmem není Ukrajina a lidé, kteří tam žijí, nýbrž zbrojařské kšefty, na které si tento týden EU schválila půjčku 150 miliard eur. Aby občané i nadále souhlasili s tím, že poslušně odevzdají své peníze na nákup zbraní, je pro Starmera, Merze i Macrona nezbytné, aby válka pokračovala. Počty mrtvých je absolutně nezajímají. Mír není jejich prioritou. Proto poženou Ukrajince klidně do dalšího utrpení a krveprolití. Je to zcela amorální a cynické, ale je to holý fakt,“ říká předseda hnutí PRO Jindřich Rajchl.

Psali jsme:

Mocná síla z ČR vydala výzvu, která nepotěší Ukrajinu

Toto mi dáte písemně. Putin podmínil mír požadavkem

Za „ruský pohled“ sankce a ztráta majetku. EU potrestala novináře

Na Ukrajině selhal celý svět, říká Klaus. Starý dopis Fialovi jako důkaz