Jako informatik dlouhodobě kritizujete předražené vládní IT zakázky. Proč?

Ano, kritizuji státní IT zakázky, protože těm úplně každý nerozumí, a tím pádem se tam snadno krade.

Pojďme se na to podívat podrobněji. Když byli Piráti odejiti od rozdělané digitalizace, převzal to ministr Martin Kupka a jeho resort dopravy a hned se vše ještě víc zdražilo... Co je v Česku s IT zakázkami špatně?

Když jsem se dozvěděl, že Piráti budou dělat digitalizaci, tak jsem se smál. Ale ne proto, že bych byl přesvědčený, že mají zlé úmysly, ale proto, protože jsem čekal naprosto začátečnické chyby. Ty chyby předvedli například objednávkou PC s anglickou zástrčkou pro stavební úřady.

Nepochybuji o tom, že těch chyb byla hromada, ale kdyby to dokončili i s těmi 200 miliony dalších výdajů za převod dat z databáze, která díky šikovné smlouvě patří té zprostředkovatelské firmě, co to provozuje doteď, tak by to podle mě bylo daleko levnější než následné Kupkovo řešení. Systém malá domů bohužel funguje spolehlivě, a pokud tu má úředník příležitost zakázku vypsat znova, tak nezaváhá. Ten systém je tak nastavený, že kamarádi projdou.

Jaký objem peněz tak odhadem kvůli IT zakázkám státu uniká?

U nás to je tak, že buď nám vládnou úplní idioti, nebo zloději. Důkazem toho je například armádní web. Nějaká základní verze webu stála Českou republiku dvacet milionů. Ty se ale rozrostly na 120 milionů. Opravdoví odborníci, kteří mají za sebou spoustu úspěšných projektů, odhadují, že reálná cena je někde kolem půl milionu korun, maximálně jeden milion, ale ten web nás, daňové poplatníky, stál 120krát víc. A to ještě v tom lepším případě, v tom horším 240krát víc.

Každopádně ne dvakrát nebo desetkrát, ale 120–240krát víc, než by byla ochotná zaplatit soukromá sféra. A tím ten příběh teprve začíná. Armáda plánuje rozšíření webu o hru a virtuální asistentku, takže cena se může vyšplhat na čtvrt miliardy. Zeptejte se na tu cenu autora jedné z celosvětově nejlepších her všech dob Daniela Vávry. Já věřím tomu, že za tu cenu udělá opravdu kasovní trhák a ten web k tomu přihodí jako dárek gratis.

Místo toho, aby nám digitalizace a technologická modernizace šetřila dvě procenta HDP ročně, tak nás prý naopak dvě procenta stojí. Je to skutečně tak děsivé, jak to zní?

S trochou nadsázky se dá říct, že se tam člověk digitálně nemůže akorát oženit nebo prodat nemovitost. Co se týká výdajů České republiky na IT, tak tady je potřeba upozornit na skryté výdaje, které se běžně neuvádějí ve statistikách, ale jsou schované například ve výdajích státních firem.

A kde se takto v rozpočtech „schovávají“, jak to vláda vylepšuje?

Třeba přes Českou poštu. Ta dala na IT před dvěma lety 1,65 miliardy korun a je zatím dokonale ztrátová. Mě jako politika ale nezajímá účetní hra na schovávanou, ale kolik reálně daňový poplatník zaplatí a co za to dostane. A když řeknu, že za rok 2023 to bylo 2,57 HDP, tj. 8,2 % státního rozpočtu a 182 miliard Kč, tak je to pro mě naprosto šokující.

Občan spoléhá na stát, že se bude starat s péčí řádného hospodáře. Česká republika dává kolem dvou procent HDP na celkové výdaje IT, ale pro občana to není poznat. Zatímco Estonsko dává na IT kolem procenta a ve výsledku ještě dvě procenta HDP ušetří a celý svět se tam jezdí učit, jak to mají udělat. U nás je IT příležitost pro pár jedinců k výdělku.

Fotogalerie: - Setkání se SPOLU

Pobavila jsem se nad vaším příspěvkem na sociálních sítích: daň z moči zavedli v Římě v sedmdesátých letech našeho letopočtu, daň z oken v  Anglii v roce 1696, daň z plnovousu v Rusku v roce 1698, daň z klobouku v Anglii v roce 1784, daň ze svobodného mládenectví v Missouri v roce 1820, daň ze zábavy v Austrálii v roce 1917 a nakonec daň z internetu zvanou televizní poplatek v ČR v roce 2025. Bylo to inspirací pro výzvu Nekrm Hydru, jíž jste spoluautorem?

Ten seznam nesmyslných daní jsem objevil později, ale určitě je pravda, že krásně vystihuje tu absurditu současného televizního poplatku a zneužití státní moci ve smyslu: „Chci víc peněz, tak zdaním cokoliv.“

Kdy přišel rozhodující impulz nějak užitečně vyjádřit své naštvání na televizní poplatek?

Myšlenka hydry vznikala poměrně dlouho, ale nikdo nebyl schopný ji realizovat. Začal s tím Petr Štěpánek. Dokonce měli i zarezervovanou doménu, ale dva roky na to nikdo nesáhl, takže jsme se jednou u Vidláka na dvorku domluvili, že se do toho pustíme. Finální impulz byl právě návrh změny zákona o televizních poplatcích.

Tehdy ho teprve začali formulovat, ale my jsme o té přípravě už věděli. Když jsem se dozvěděl, co přesně plánují, přišlo mi to, jako kdyby po mně všechny bývalé partnerky chtěly alimenty a argumentovaly tím, že dítě sice nemám, ale měl jsem tu možnost.

Kromě toho mě a dost lidí okolo dlouho štvalo, že ČT absolutně neplní svoji roli a slouží jako trafika a nástroj propagandy. Nejhorší na tom je, že tu propagandu si platíme sami. Sami si platíme, aby nám někdo vymýval mozek a vysvětloval, co je správné a co ne. A změna zákona ve smyslu „připlaťte, a pro jistotu všichni!“ byla rozhodujícím impulzem začít něco dělat.

Jak byl projekt veřejností přijat a jak jste ho šířili?

Projekt byl přijat relativně dobře. Pozitvní reakce obrovskou mírou převládaly nad negativními. Daniel Sterzik tomu věnoval několik článků, ale nejvíce nadšení byli, a dovolím si tvrdit, že stále jsou, jsou běžní občané. Oni vidí, že si s nimi vláda a ČT dělá, co chce, a nařizuje jim stále větší nesmysly.

Takže podpora a sdílení na sociálních sítích byla velká a Nekrm-Hydru.cz krásně rostlo až do prosince minulého roku. O projektu také psaly známé osobnosti a dělaly výzvy. Vlastně všichni, kteří se vyjádřili na webu projektu. Je tam jedna výjimka, a to Štěpán Kotrba, který nám vyhrožoval, ať s tím okamžitě skončíme, nebo nás nechá zavřít.

Kolik máte už podpisů a co bude následovat? 

Podpisů tam bude za chvíli 86 tisíc. To si myslím, je pěkný výsledek, ale bohužel není dostačující na vytvoření dostatečného tlaku. Nekrm-Hydru má v prvotní chvíli sesbírat co nejvíc odvážných občanů, a teprve když bude jisté, že nás bude tolik, aby bylo pro vládu jednodušší couvnout, tak má smysl spustit nějakou výzvu. Bohužel nutné minimum 100 000 podpisů se do dnešního dne nepodařilo posbírat. Trochu jsme doufali, že by se mohla přidat i nějaká soukromá televize, protože by tím šla proti konkurenci, ale asi nemají dostatečný důvod. 

Stačilo!, za které kandidujete, je vnímáno jako levicový subjekt. Řadu vašich kolegů ale nevnímám jako vysloveně levicové, spíše středové, někdy i s přesahem doprava. Je podle vás ještě politika „dělitelná“ na pravo – vlevo, nebo už je to jinak?

Stačilo! je každopádně levicový subjekt, protože sdružuje levicově smýšlející lidi a mělo by vyplnit díru na levici, která tu vznikla. Posledních několik let je ale politika vnímána spíše jako osobnostní. A tím myslím i celosvětově. Určitě víte, kdo to je Orbán, Le Penová, Macron, ale víte, za jakou je stranu? A je ta strana pravicová, nebo levicová? To už ví málokdo. A tak nějak to vidím i já. My žijeme v zastupitelské demokracii, kde si lidé volí zástupce, který je bude reprezentovat a prosazovat jejich zájmy. Proto si lidé vybírají politiky, a tím i stranu podle osobností. Mám pocit, že volební program skoro nikdo nečte, ale vždy řeknou budu volit Konečnou, protože se mi líbí, jak mluví.

Kromě toho Fiala a celé SPOLU ukázali, že volební program je o ničem, když nejsou zvolení zásadoví lidé, kteří se budou snažit splnit to, co slíbili. Vyloženě pravicové strany nám tu za čtyři roky dokázaly předvést ultralevicové chování, kterému bych se nedivil u Pirátů, ale u ODS?

Jak vnímáte, jak se i díky bitcoinové kauze ukázalo propojení Deníku N se STAN? Novinářka Angelika Bazalová si dělala dokonce legraci z toho, že novinářka Deníku N Zdislava Pokorná občas uveřejňuje na svých sociálních sítích informace ještě o pár minut dříve než BIS.

Podle mě je propojení Deníku N a STAN naprosto zřejmé. Rakušan má velké ambice a chce mít co nejlepší volební výsledek, proto se úniky informací tajných služeb přímo nabízejí. Z historie víme, že je ranař. Pověsit Putina v pytli na mrtvoly na své ministerstvo, to už nějakou odvahu vyžaduje. I když to asi byl více vzkaz pro české podsvětí než pro Rusko.

Deník N považuji za médium, které je nejvíc postižené dnešním šíleným liberalismem, a STAN je strana, která má zase nejliberálnější volební program. Je tu jasné ideové propojení. Rakušan správně tušil, že SPOLU bude volit minimum lidí, a proto koalici opustil daleko dříve a začal hrát roli hodného strejdy. Obrovský průšvih u ODS, s tím spojené rozdělení rolí na: SPOLU jsou ti zlí a STAN je hodný, mu dává výhodu při bitvě o voliče. Další věc je, že pokud jsou informace o vzniku STAN z Krejčířových peněz a Dozimetru správné, pak pro tuto stranu je klíčové ovládat jak vnitro, tak justici.

Je dobře, že zpravodajské služby spolupracují s novináři a nově i s některými  influencery – jak jsme viděli například i u íránské kauzy?

Podle mě by zpravodajské služby neměly s novináři pracovat vůbec. Měly by chránit národní zájmy a nepracovat ve prospěch politických stran a přes novináře ovlivňovat veřejné mínění. V tomto vidím obrovské selhání tajných služeb a zároveň vlády, která by je měla kontrolovat. Ten kreativní únik, který asi neposloužil ničemu jinému než pro pobavení společnosti, je toho jasným důkazem.

Pokud se někdo jako aktivistka Katie Koch dostala k informacím tajných služeb, potom tajné služby nepotřebujeme, protože když na něco přijdou, tak to bude vědět i ten největší idiot na zeměkouli a přestává to být tajné.

Tato situace rozhodně není normální a je alarmující. Dostali jsme se do situace, kdy vláda zneužívá své resorty pro sledování vlastních cílů, a je otázka, jestli se tím pádem můžeme v ČR bavit ještě o demokracii.

A co by se s tím mělo dělat?

To je poměrně složité a jednoduché zároveň. Pokud třeba BIS kontroluje vláda a Parlament, potom musí být ve vládě a Parlamentu lidé loajální občanům České republiky, a ne zájmovým skupinám. Toto je ale čistě na voličích.

Nesmějí dovolit, aby byli zvolení zločinci urvaní ze řetězu. V době, kdy je politik sprosté slovo, je to těžké, ale pokud nechceme dopadnout jako Ukrajina, kde dokázali během války rozkrást tisíc kilometrů obranného valu, tak se občané musejí probudit a začít se více zajímat o politické strany a koho volí.

Psali jsme:

Kdo a s kým se postaví Fialovi: U opozice ještě není hotovo

„Předražené. Prodat Izraeli.“ Babiš ví, co s F-35

„Tohle není vaše válka.“ Vidlák se do toho na tiskovce opřel

„Za takový stát bojovat nebudu.“ Naštvaný občan vyslal vzkaz vládě a Hradu