Ing. Alena Vitásková

  • BPP
  • mimo zastupitelskou funkci
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 4,23. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

12.09.2016 2:01:32

Návrh zákona o přesídlení některých orgánů do Ostravy

Návrh zákona o přesídlení některých orgánů do Ostravy

Zákon řeší přesídlení 10 ústředních úřadů do Ostravy

ZÁKONze dne ………………………………… 2016,o přesídlení některých úřadů do OstravyParlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:ČÁST PRVNÍZměna energetického zákonaČl. IV § 17 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), se slovo „Jihlava“ nahrazuje slovem „Ostrava“.ČÁST DRUHÁZměna zákona o hospodaření energiíČl. IIV § 13b odst. 1 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění zákona č. 131/2015 Sb., se slovo „Praze“ nahrazuje slovem „Ostravě“.ČÁST TŘETÍZměna zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správěČl. IIIV § 38 odst. 1 písm. a) zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, se slovo „Praze“ nahrazuje slovem „Ostravě“.ČÁST ČTVRTÁZměna zákona o geologických pracích a o Českém geologickém úřaduČl. IVV § 17 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, se doplňuje odstavec 3, který zní:„(3) Sídlem České geologické služby je Ostrava.“ČÁST PÁTÁZměna zákona o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesaČl. VV § 1 zákona č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:„(2) Sídlem inspekce je Ostrava.“Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6.ČÁST ŠESTÁZměna zákona o Státním fondu životního prostředí České republikyČl. VIV § 1 zákona č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, se na konci odstavce 1 doplňují slova „se sídlem v Ostravě“.ČÁST SEDMÁZměna zákona o působnosti Správy státních hmotných rezervČl. VIIV § 1 odst. 2 zákona č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, se slovo „Praha“ nahrazuje slovem „Ostrava“.ČÁST OSMÁZměna zákona o zabezpečení výkonu státní správy v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictvíČl. VIIIV § 1 odst. 1 zákona č. 20/1993 Sb., o zabezpečení výkonu státní správy v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví, se slovo „Praze“ nahrazuje slovem „Ostravě“.ČÁST DEVÁTÁZměna zákona o inspekci práceČl. IXV § 2 odst. 1 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, se slovo „Opava“ nahrazuje slovem „Ostrava“.ČÁST DESÁTÁZměna zákona o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěžeČl. XV § 1 odst. 2 zákona č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, se slovo „Brno“ nahrazuje slovem „Ostrava“.ČÁST JEDENÁCTÁÚčinnostČl. XITento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018.Důvodová zprávaObecná částZhodnocení platného právního stavu, odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celkuTato osnova vychází z konceptu, že Praha je sice hlavní město České republiky, a proto je sídlem parlamentu, presidenta republiky, vlády a všech ministerstev, ale že to není již účelné pro jiné úřady. Proto se justičním hlavním městem stalo Brno a je na místě vytvořit též hlavní město pro na vládě nezávislé regulátory. K tomu se nabízí Ostrava, 3. největší město České republiky. Ostrava je zároveň velkou průmyslovou aglomerací s těžbou nerostů, a proto se nabízí v první fasi sem přemístit ty nezávislé regulátory, které regulují energetiku, těžbu nerostů, životní prostředí a zaměstnanost.Předpokládaný hospodářský a finanční dosah, zejména na státní rozpočet, rozpočty krajů a obcíDopad na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty bude značný. Lze odhadnout, že náklady na přesun sídla jednoho úřadu budou ve výši 100 milionů korun; protože má přesídlit celkem 10 úřadů, budou náklady činit cca 1 miliardu korun. Nicméně, stát uvolní 7 budov v centru Prahy a budovu v Brně, což jsou pro soukromý sektor atraktivní lokality, takže lze mít za to, že jejich prodej převýší náklady na přesídlení do Ostravy.Zhodnocení souladu s mezinárodními smlouvamiNavrhované řešení není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, neboť je neregulují.Zhodnocení souladu s ústavním pořádkemNavrhované řešení není v rozporu s ústavním pořádkem, neboť ústavní pořádek nereguluje, kde má sídlit který úřad.
Zvláštní částK článku ITo, že sídlo ERÚ je v Jihlavě, nemá příliš logiku, neboť v Jihlavě není žádný významnější producent elektrické energie nebo surovin pro tuto výrobu. Vzhledem k tomu, že těžištěm výroby elektrické energie v ČR jsou tepelné elektrárny, které k tomu spotřebovávají černé uhlí, které se těží právě v Ostravě, přímo se nabízí, aby ERÚ sídlil v Ostravě.K článku IINedávno zřízená Státní energetická inspekce by měla mít sídlo tam, kde ERÚ. Není logické, aby SEI sídlila v Praze.K článku IIITo samé, co pro energetiku, platí pro těžbu nerostů. ČBÚ by měl sídlit v Ostravě, aby měl blíže k nejvýznamnějším producentům černého uhlí v ČR.K článku IVStejně jako má být SEI navázána na ERÚ, tak by Česká geologická služba měla být navázána na ČBÚ. Na rozdíl od předchozích předpisů zákon sídlo SEI výslovně nestanoví. To předloha napravuje.K článku VEnergetika a těžba nerostů jsou nejvýznamnější faktory, které ovlivňují životní prostředí. Proto by i regulátor životního prostředí by měl sídlit tam, kde sídlí regulátoři energetiky a těžby nerostů. Ani o zákon o ČIŽP výslovně nestanoví sídlo ČIŽP. To předloha napravuje.K článku VIVedle regulátora životního prostředí, jímž je ČIŽP, má ČR rovněž donátora životního prostředí, jímž je SFŽP. Platí zde to, co bylo řečeno o vztahu ERÚ a SEI; ČBÚ a ČGS. Ani o zákon o Státním fondu životního prostředí České republiky výslovně nestanoví sídlo SFŽP. To předloha napravuje.K článku VIIS těžbou nerostů a životním prostředí souvisí správa státních hmotných rezerv. Proto se navrhuje přesunout sídlo SSHR, přičemž benefitem bude odpolitisace tohoto veřejného ústavu.K článku VIIIJe otázkou, kde by měl sídlit ÚNMZ. Předkladatelé se netají názorem, že hlavním důvodem pro přesídlení ÚNMZ je nutnost jeho personální rekonstrukce.K článku IXAčkoliv Opava není daleko od Ostravy, je do ní na rozdíl od Ostravy mimořádně špatné dopravní spojení. Proto se přesídlení SÚIP jeví jako logické.K článku XNemá logiku, aby sídlem ÚHOS bylo Brno, justiční metropole ČR. ÚHOS není soudem, je to typický regulátor. Proto by měl sídlit v centru nezávislých regulátorů.K článku XILegisvakační lhůta se stanoví dlouhá s ohledem na to, že logisticky zajistit delimitaci a přesun sídla úřadu do jiného města je velice náročné.
V Praze dne 29. srpna 2016v. r. Úplné zněníEnergetický zákon§ 17Energetický regulační úřad a jeho působnost (1) Zřizuje se Energetický regulační úřad jako správní úřad pro výkon regulace v energetice se samostatnou kapitolou státního rozpočtu České republiky. (2) Sídlem Energetického regulačního úřadu je Jihlava Ostrava. (3) Při výkonu působnosti postupuje Energetický regulační úřad nezávisle a řídí se pouze zákony a ostatními právními předpisy. Energetický regulační úřad nesmí při výkonu své působnosti přijímat ani vyžadovat pokyny od prezidenta republiky, Parlamentu České republiky, vlády ani od jakéhokoliv jiného orgánu výkonné moci nebo fyzické nebo právnické osoby. Energetický regulační úřad postupuje tak, aby byla zajištěna transparentnost a předvídatelnost výkonu jeho pravomocí. (4) Energetický regulační úřad zejména chrání oprávněné zájmy zákazníků a spotřebitelů v energetických odvětvích. V působnosti Energetického regulačního úřadu je regulace cen, podpora hospodářské soutěže v energetických odvětvích, výkon dohledu nad trhy v energetických odvětvích, podpora využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie, podpora kombinované výroby elektřiny a tepla, podpora biometanu, podpora decentrální výroby elektřiny a ochrana zájmů zákazníků a spotřebitelů s cílem uspokojení všech přiměřených požadavků na dodávku energií a ochrana oprávněných zájmů držitelů licencí, jejichž činnost podléhá regulaci. Energetický regulační úřad vykonává působnost regulačního úřadu a dotčeného orgánu a je příslušným orgánem podle Nařízení o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou2a) a Nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám2b), Nařízení o velkoobchodním trhu s energií a regulačním orgánem podle Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu21). (5) Energetický regulační úřad v mezích své působnosti podporuje rozvoj vnitřního trhu s elektřinou a plynem v rámci Evropské unie a rozvoj regionálních trhů s energií, ve spolupráci s regulačními orgány dalších členských států podporuje koordinované přidělování přeshraničních kapacit, koordinaci tvorby pravidel provozování přenosových soustav v elektroenergetice a přepravních soustav v plynárenství. (6) Energetický regulační úřad rozhoduje oa) udělení, změně, prodloužení nebo zrušení licence,b) uložení povinnosti dodávek nad rámec licence,c) uložení povinnosti poskytnout v naléhavých případech energetické zařízení pro výkon povinnosti dodávek nad rámec licence,d) regulaci cen podle zákona o cenách,e) dočasném pozastavení povinnosti umožnit přístup třetích stran podle § 61a,f) dočasném omezení povinnosti přístupu pro nové plynové zařízení a schválení pravidel pro přidělování a správu kapacity a řízení překročení kapacity nového plynového zařízení podle § 67a,g) udělení nebo zrušení certifikátu nezávislosti,h) uznání oprávnění k podnikání zahraniční osoby v České republice podle § 7a. (7) Energetický regulační úřad dálea) rozhoduje spory o uzavření smlouvy podle tohoto zákona mezi držiteli licencí nebo mezi držitelem licence a zákazníkem a spory o omezení, přerušení nebo obnovení dodávek nebo distribuce elektřiny, plynu nebo tepelné energie z důvodu neoprávněného odběru nebo neoprávněné distribuce,b) rozhoduje spory o splnění povinností ze smluv mezi držiteli licencí nebo mezi držitelem licence a zákazníkem podle tohoto zákona v případech, ve kterých by jinak byla k rozhodnutí sporu dána příslušnost soudu, pokud s pravomocí Energetického regulačního úřadu rozhodovat vzniklý spor souhlasí všichni účastníci řízení,c) rozhoduje spory o připojení nebo přístupu k přenosové soustavě nebo distribuční soustavě, přepravní soustavě, zásobníkům plynu a těžebním plynovodům, včetně sporů o přístupu k přeshraniční kapacitě pro přenos elektřiny, přepravu plynu nebo distribuci elektřiny nebo plynu,d) rozhoduje spory týkající se podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla, elektřiny vyrobené z druhotných energetických zdrojů nebo tepla z obnovitelných zdrojů a spory o výši náhrady při dispečerském řízení výrobny elektřiny z obnovitelných zdrojů energie podle § 26 odst. 6,e) na návrh zákazníka v postavení spotřebitele odebírajícího elektřinu, plyn nebo tepelnou energii pro spotřebu v domácnosti nebo zákazníka, který je fyzickou osobou podnikající, rozhoduje1. spory mezi zákazníkem a držitelem licence o splnění povinností ze smluv, jejichž předmětem je dodávka nebo distribuce elektřiny, plynu nebo tepelné energie,2. o určení, zda právní vztah mezi zákazníkem a držitelem licence, jehož předmětem je dodávka nebo distribuce elektřiny, plynu nebo tepelné energie, vznikl, trvá nebo zanikl, a kdy se tak stalo,f) vykonává dozor v energetických odvětvích v rozsahu podle § 18 a dozor nad dodržováním povinností stanovených zákonem o ochraně spotřebitele v oblasti podnikání v energetických odvětvích,g) schvaluje nebo stanovuje Pravidla provozování přenosové soustavy a Pravidla provozování distribučních soustav v elektroenergetice, obchodní podmínky operátora trhu, Řád provozovatele přepravní soustavy, Řád provozovatele zásobníku plynu a Řád provozovatele distribuční soustavy v plynárenství,h) provádí šetření týkající se fungování trhů s elektřinou nebo plynem a v případě zjištění nedostatků ukládá opatření k zajištění řádného fungování těchto trhů,i) schvaluje desetiletý plán rozvoje přenosové soustavy a desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy; schválení desetiletého plánu rozvoje přenosové soustavy nebo desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy je podmíněno závazným stanoviskem ministerstva,j) monitoruje1. uplatňování omezujících nebo nepřiměřených podmínek ve smlouvách na trhu s elektřinou, plynem a v odvětví teplárenství, omezujících nebo vylučujících práva zákazníka,2. technickou spolupráci mezi provozovateli přenosových nebo přepravních soustav v Evropské unii a ve vztahu k třetím zemím,3. stav hospodářské soutěže na velkoobchodním a maloobchodním trhu s elektřinou a s plynem,k) monitoruje a prověřuje podmínky přístupu k zásobníkům plynu a souvisejícím službám,l) zveřejňuje doporučení ohledně tvorby cen elektřiny a plynu pro domácnosti,m) zveřejňuje roční zprávu o výsledcích monitorovací činnosti v energetických odvětvích a roční a čtvrtletní zprávu o provozu soustav v energetických odvětvích způsobem umožňujícím dálkový přístup,n) zveřejňuje přehledy o cenách tepelné energie včetně jejich srovnání, a to v členění podle lokalit a technických parametrů výroby a rozvodu tepelné energie,o) spolupracuje s regulačními orgány dalších členských států a Agenturou, konzultuje s nimi připravovaná rozhodnutí týkající se přeshraniční a regionální spolupráce a poskytuje jim informace a jinou nezbytnou součinnost pro plnění jejich úkolů,p) spolupracuje s Komisí a Agenturou, s ministerstvem a jinými správními úřady,q) spolupracuje s občanskými sdruženími a jinými právnickými osobami založenými za účelem ochrany práv spotřebitelů energií,r) vyžaduje stanovisko Agentury nebo podává podnět Komisi k přezkoumání rozhodnutí jiných regulačních orgánů členských států Evropské unie, má-li za to, že rozhodnutí jiného regulačního orgánu členského státu Evropské unie není v souladu s předpisy Evropské unie22) v oblasti vnitřního trhu s elektřinou nebo s plynem,s) monitoruje a vyhodnocuje dodržování kvality dodávek a služeb v elektroenergetice a plynárenství. (8) Je-li provozovatel přepravní soustavy součástí vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, Energetický regulační úřad dálea) sleduje poskytování informací mezi provozovatelem přepravní soustavy a ostatními osobami, které jsou součástí téhož koncernu, za účelem zjištění, zda provozovatel přepravní soustavy plní povinnosti nezávislého provozovatele přepravní soustavy,b) sleduje smluvní vztahy mezi provozovatelem přepravní soustavy a ostatními osobami, které jsou součástí téhož koncernu, včetně průběhu jejich plnění, a vyžaduje záznamy o těchto vztazích,c) rozhoduje spory mezi provozovatelem přepravní soustavy a ostatními osobami, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem,d) provádí šetření v objektech, místnostech a dopravních prostředcích, které provozovatel přepravní soustavy a ostatní osoby, které jsou součástí téhož koncernu, užívají při své podnikatelské činnosti (dále jen „obchodní prostory“), e) schvaluje uzavírání smluv mezi provozovatelem přepravní soustavy a ostatními osobami, které jsou součástí téhož koncernu,f) uděluje souhlas s poskytováním služeb provozovatelem přepravní soustavy jiné osobě, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele,g) schvaluje po jednání valné hromady jmenování, volbu a odvolání člena statutárního orgánu a člena dozorčí rady nebo správní rady provozovatele přepravní soustavy a schvaluje uzavření smlouvy o výkonu funkce člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady a jiné smlouvy, která upravuje podmínky při výkonu funkce člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady, a jejich změny,h) schvaluje jmenování nebo jiné ustanovení do funkce a odvolání nebo jiné předčasné ukončení výkonu funkce auditora programu rovného zacházení nezávislého provozovatele přepravní soustavy (dále jen „auditor programu“) a schvaluje uzavření, změnu nebo ukončení smlouvy, která upravuje podmínky výkonu funkce auditora programu, nebo smlouvy, kterou se zakládá pracovněprávní vztah auditora programu,i) schvaluje program rovného zacházení nezávislého provozovatele přepravní soustavy,j) konzultuje desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy a posuzuje jeho soulad s uplatněnými požadavky na realizaci investic do přepravní soustavy a s plánem rozvoje soustavy pro celou Evropskou unii,k) rozhoduje o nařízení změny nebo odstranění vad desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu,l) sleduje a vyhodnocuje provádění desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy a rozhoduje o uložení opatření k uskutečnění investic do přepravní soustavy. (9) Energetický regulační úřad vydává Energetický regulační věstník, ve kterém uveřejňuje zejména cenová rozhodnutí. Energetický regulační úřad zabezpečuje vydání Energetického regulačního věstníku prostřednictvím portálu veřejné správy. Dnem zveřejnění v Energetickém regulačním věstníku je den vydání příslušné částky Energetického regulačního věstníku uvedený v jejím záhlaví prostřednictvím portálu veřejné správy. (10) Energetický regulační úřad předkládá jednou ročně Parlamentu České republiky, vládě, Komisi a Agentuře zprávu o své činnosti a hospodaření. Ve zprávě o činnosti a hospodaření Energetický regulační úřad uvede rovněž opatření přijatá při výkonu činností Energetického regulačního úřadu a dosažené výsledky, výsledky posouzení souladu plánů rozvoje přenosové soustavy a plánů rozvoje přepravní soustavy s plány rozvoje soustavy pro celou Evropskou unii podle Nařízení o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou a Nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám a výsledky provedených šetření týkajících se fungování trhů s elektřinou a s plynem. Zprávu o své činnosti Energetický regulační úřad zveřejní. Energetický regulační úřad předává jednou ročně Komisi národní zprávu o stavu elektroenergetiky a plynárenství, kterou současně zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. (11) Energetický regulační úřad reguluje ceny za související službu v elektroenergetice, související službu v plynárenství a ceny elektřiny a plynu dodavatele poslední instance. Energetický regulační úřad je oprávněn na návrh provozovatele přepravní soustavy rozhodnout o odlišném postupu tvorby ceny za mezinárodní přepravu plynu, založeném na tržním způsobu. Energetický regulační úřad dále věcně usměrňuje ceny tepelné energie. (12) Energetický regulační úřad může kromě činností uvedených v odstavci 11 rozhodnout o regulaci cen dalších činností vykonávaných provozovatelem přenosové soustavy, provozovatelem přepravní soustavy, provozovatelem distribuční soustavy nebo činností operátora trhu, souvisejících s přenosem elektřiny, přepravou plynu, distribucí elektřiny nebo plynu nebo činnostmi operátora trhu, jestliže je to nezbytné k zajištění spolehlivého a bezpečného provozu elektrizační či plynárenské soustavy, zajištění nediskriminačního přístupu účastníků trhu do elektrizační či plynárenské soustavy nebo je-li trh ohrožen účinky omezení hospodářské soutěže nebo vyžaduje-li to mimořádná tržní situace. (13) Zaměstnanec zařazený do Energetického regulačního úřadu nebo osoba v jiném právním vztahu k Energetickému regulačnímu úřadu (dále jen „zaměstnanec Energetického regulačního úřadu“), na jehož základě vykonává pro Energetický regulační úřad činnost, při níž se dozví chráněnou informaci, je povinna o nich zachovat mlčenlivost. Tato povinnost trvá i po skončení pracovněprávního nebo jiného vztahu k Energetickému regulačnímu úřadu. Povinnost mlčenlivosti neplatí, jestliže tyto osoby podávají o takových skutečnostech a údajích svědectví orgánům činným v trestním řízení nebo v řízení před soudem, popřípadě jestliže na výzvu těchto orgánů nebo soudu podávají písemné vyjádření. Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost není poskytnutí chráněných informací Komisi, Agentuře, regulačním orgánům členských států, ministerstvu, jiným správním orgánům a operátorovi trhu pro účely výkonu jejich působnosti nebo povinností a pro plnění úkolů Energetického regulačního úřadu. V takovém případě je příjemce povinen zajistit stejnou úroveň ochrany chráněných informací jako předávající. (14) Energetický regulační úřad předává ministerstvu a Státní energetické inspekci informace a údaje nezbytné pro výkon jejich působnosti.Zákon o hospodaření energií
HLAVA VI
STÁTNÍ ENERGETICKÁ INSPEKCE
§ 13b  (1) Státní energetická inspekce je správním úřadem se sídlem v Praze Ostravě.  (2) Státní energetická inspekce je podřízena ministerstvu a člení se na ústřední inspektorát a územní inspektoráty. Územní inspektoráty mají tato sídlaa) v Praze s působností pro hlavní město Prahu a Středočeský kraj,b) v Českých Budějovicích s působností pro Jihočeský kraj,c) v Plzni s působností pro Plzeňský a Karlovarský kraj,d) v Ústí nad Labem s působností pro Ústecký kraj,e) v Liberci s působností pro Liberecký kraj,f) v Hradci Králové s působností pro Královéhradecký a Pardubický kraj,g) v Brně s působností pro Jihomoravský kraj a Kraj Vysočina,h) v Olomouci s působností pro Olomoucký kraj,i) ve Zlíně s působností pro Zlínský kraj,j) v Ostravě s působností pro Moravskoslezský kraj. (3) Státní energetická inspekce je účetní jednotkou. Pro účely hospodaření s majetkem státu včetně prostředků státního rozpočtu mají územní inspektoráty postavení vnitřních organizačních jednotek Státní energetické inspekce. (4) V čele ústředního inspektorátu je ústřední ředitel. V čele územního inspektorátu je ředitel, kterého řídí ústřední ředitel. Výběr, jmenování a odvolání ústředního ředitele a ředitele se řídí zákonem o státní službě.Zákon o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě
ČÁST PÁTÁ
Státní báňská správa
§ 38
Organizace státní báňské správy
(1) Orgány státní báňské správy jsoua) Český báňský úřad v Praze Ostravě jako ústřední orgán státní báňské správy České republiky,b) obvodní báňské úřady s působností1. Obvodní báňský úřad pro území Hlavního města Prahy a kraje Středočeského,2. Obvodní báňský úřad pro území krajů Plzeňského a Jihočeského,3. Obvodní báňský úřad pro území kraje Karlovarského,4. Obvodní báňský úřad pro území kraje Ústeckého,5. Obvodní báňský úřad pro území krajů Královéhradeckého a Pardubického,6. Obvodní báňský úřad pro území krajů Jihomoravského a Zlínského,7. Obvodní báňský úřad pro území krajů Moravskoslezského a Olomouckého,8. Obvodní báňský úřad pro území krajů Libereckého a Vysočina. (2) Sídla obvodních báňských úřadů stanoví Český báňský úřad vyhláškou. (3) V čele Českého báňského úřadu je předseda, kterého jmenuje a odvolává vláda; jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě. (4) V čele obvodního báňského úřadu je předseda; jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě. (5) Český báňský úřad může v zájmu zhospodárnění výkonu státní báňské správy nebo v jiném důležitém zájmua) pověřit plněním některých úkolů státní báňské správy jiný než místně příslušný obvodní báňský úřad nebo je sám převzít,b) pověřit obvodní báňský úřad některými úkoly, které jinak přísluší Českému báňskému úřadu. (6) Český báňský úřad zajišťuje osobní a věcné potřeby obvodních báňských úřadů.Zákon o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu
§ 17
Státní geologická služba
(1) Výkonem státní geologické služby se shromažďují a poskytují údaje o geologickém složení území, ochraně a využití přírodních nerostných zdrojů a zdrojů podzemních vod a o geologických rizicích.  (2) Pro výkon státní geologické služby zřídí ministerstvo Českou geologickou službu. (3) Sídlem České geologické služby je Ostrava.Zákon o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa
§ 1
(1) Zřizuje se Česká inspekce životního prostředí (dále jen „inspekce“) jako orgán státní správy, který je podřízen ministerstvu životního prostředí České republiky (dále jen „ministerstvo“). (2) Sídlem inspekce je Ostrava.  (23) Inspekce se člení na ústředí a oblastní inspektoráty. V čele inspekce je ředitel; jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě. V čele oblastního inspektorátu je vedoucí; jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě.  (34) Inspekce je organizační složkou státu a účetní jednotkou.  (45) Působnost inspekce v jednotlivých složkách životního prostředí stanoví tento zákon a další zákony.  (56) Úkoly inspekce plní inspektoři. Inspektoři se při výkonu kontroly podle tohoto zákona nebo podle jiných právních předpisů6) prokazují průkazem inspekce, který je dokladem o jejich pověření ke kontrole7).Zákon o Státním fondu životního prostředí České republiky
§ 1
(1) Zřizuje se Státní fond životního prostředí České republiky (dále jen „Fond“) se sídlem v Ostravě.  (2) Fond je jinou státní organizací.1) Rozsah činnosti Fondu stanoví statut.  (3) Správcem Fondu je ministerstvo životního prostředí (dále jen „ministerstvo“).  (4) V čele Fondu je ředitel; na jeho výběr, jmenování a odvolání se přiměřeně použijí ustanovení zákona o státní službě o výběru, jmenování a odvolání vedoucího služebního úřadu v jiném správním úřadu. (5) O poskytování prostředků z Fondu rozhoduje ministr životního prostředí (dále jen „ministr“). (6) Zřizuje se Rada Fondu, kterou jmenuje ministr jako svůj poradní orgán. (7) Činnost Rady Fondu se řídí jednacím řádem,který schvaluje ministr. (8) Rada Fondu posuzuje zejménaa) zásadní otázky tvorby a užití prostředků Fondu,b) roční rozpočty příjmů a výdajů Fondu,c) navržená opatření a jejich zabezpečení prostředky Fondu. (9) Rada Fondu posuzuje dále návrhy na poskytnutí prostředků z Fondu a doporučuje ministrovi výši čerpání pro jednotlivé konkrétní případy,přičemž vychází ze zásad ochrany životního prostředí České republiky. (10) Rada Fondu schvaluje účetní závěrku Fondu sestavenou k rozvahovému dni. (11) Ministerstvo rozhodnutí ministra o použití prostředků Fondu zveřejňuje.Zákon o působnosti Správy státních hmotných rezerv
§ 1
(1) Správa státních hmotných rezerv (dále jen „Správa“) je ústředním orgánem státní správy v oblastech hospodářských opatření pro krizové stavy a státních hmotných rezerv.  (2) Sídlem Správy je Praha Ostrava.  (3) V čele Správy je předseda, kterého jmenuje a odvolává vláda; jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě.Zákon o zabezpečení výkonu státní správy v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví
Část první
Úvodní ustanovení
§ 1  (1) Zřizuje se Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (dále jen „Úřad“) jako správní úřad se sídlem v Praze Ostravě, který je podřízen Ministerstvu průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“). Úřad je účetní jednotkou. (2) V čele Úřadu je předseda; jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě.Zákon o inspekci práce
§ 2
(1) Zřizují se Státní úřad inspekce práce (dále jen „úřad“) a oblastní inspektoráty práce (dále jen „inspektorát“), které jsou správními úřady. Sídlem úřadu je Opava Ostrava. Označení, sídla a územní obvody inspektorátů jsou uvedeny v příloze k tomuto zákonu.  (2) Úřad je účetní jednotkou. Pro účely hospodaření s majetkem státu, včetně prostředků státního rozpočtu, účetnictví, služebních vztahů státních zaměstnanců a pracovněprávních vztahů mají inspektoráty postavení vnitřních organizačních jednotek úřadu. (3) Úřad je řízen Ministerstvem práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“). (4) Ministerstvo je ve věcech státní služby nadřízeným služebním úřadem úřadu. Úřad je nadřízeným služebním úřadem inspektorátu. (5) V čele úřadu je generální inspektor. V čele inspektorátu je vedoucí inspektor. Výběr, jmenování a odvolání generálního inspektora a vedoucího inspektora se řídí zákonem o státní službě.

Zákon o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
§ 1
(1) Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) je ústředním orgánem státní správy pro podporu a ochranu hospodářské soutěže proti jejímu nedovolenému omezování.  (2) Sídlem Úřadu je Brno Ostrava.  (3) V čele Úřadu je předseda, kterého jmenuje a odvolává na návrh vlády prezident republiky. Nikdo nemůže být jmenován do funkce předsedy Úřadu více než dvakrát. Předseda Úřadu se považuje za služební orgán podle zákona o státní službě. (4) S funkcí předsedy Úřadu je neslučitelné členství v politické straně nebo v politickém hnutí. (5) Funkční období předsedy Úřadu je 6 let. (6) Předseda Úřadu se může své funkce vzdát. (7) Výkon funkce předsedy Úřadu končía) dnem bezprostředně následujícím po dni doručení písemně vyhotoveného rozhodnutí o odvolání z funkce nebo písemně učiněného vzdání se funkce anebo pozdějším dnem uvedeným v doručeném rozhodnutí o odvolání nebo vzdání se funkce,b) uplynutím jeho funkčního období,c) dnem nabytí právní moci rozsudku, jímž byl zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo jímž byla jeho způsobilost k právním úkonům omezena, nebod) dnem nabytí právní moci rozsudku, jímž byl odsouzen pro úmyslný trestný čin. (8) Předsedu Úřadu lze odvolat z funkce, jena) nevykonává-li funkci po dobu delší než 6 měsíců, nebob) narušuje-li závažným způsobem důstojnost své funkce anebo narušuje-li nezávislost a nestrannost Úřadu. (9) Předseda úřadu má nárok na plat, náhradu výdajů, naturální plnění, a nezůstane-li zaměstnancem Úřadu, i na odchodné jako prezident Nejvyššího kontrolního úřadu. (10) Předsedu zastupují 3 místopředsedové, které jmenuje a odvolává předseda, přičemž určí pořadí jejich zastupování. Místopředsedové dále plní úkoly podle rozhodnutí předsedy. Místopředseda má nárok na plat, náhradu výdajů, naturální plnění, a nezůstane-li zaměstnancem Úřadu, i na odchodné jako viceprezident Nejvyššího kontrolního úřadu. (11) Předseda Úřadu a místopředseda jsou oprávněni dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu státní služby podle zákona o státní službě. 
Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama