já než se dostanu k tomu svému odůvodnění, tak bych zareagoval na jiného předřečníka Patrika Nachera. Ta tichá vína. Já jsem rád, že to rozhodnutí je takové, jaké je, protože jak pan ministr zemědělství, myslím si, velice uváženě řekl, je to evropská záležitost, je to nutné řešit na evropské úrovni a tím, že bychom udělali ten krok, který vláda zamýšlela, tak si myslím, že bychom výrazně poškodili tuzemské pěstitele a výrobce vína. Tak toliko na doplnění toho, co tady řekl kolega Nacher.
A já bych se asi omezil na odůvodnění pozměňovacích návrhů, které jsem založil do systému, nebo které jsem připodepsal kolegům z hnutí ANO. S těmi věcmi, které zde komentovali mí předřečníci, se samozřejmě ztotožňuji, ale nebudu tady dále o tom nějak hluboce hovořit.
V první části bych chtěl poděkovat za to, že vláda přijala pozměňovací návrh, který se týká včelařů, začlenila ho do toho svého komplexního pozměňovacího návrhu a vyřešila problém, který zde vznikal tím, že všichni včelaři, ať mají 1 nebo 200 včelstev, budou povinni vyšší byrokracii s tím, že budou muset vyplňovat různá hlášení a zdůvodňovat své příjmy. Takže skutečně jsem rád za to, že se našel kompromis, že do 50 včelstev, do 50 tisíc korun na včelstvo, které jsou zazimovány, tato povinnost odpadá. A jenom připomenu, že se domnívám nebo jsem přesvědčen o tom, že vzhledem k tomu, že větší část nebo významná část včelařů je organizována ve svazu a ten je pod kontrolou Českomoravské společnosti chovatelů, tak že zde jak záležitosti týkající se nákladovosti, tak hlavně léčení včel je pod kontrolou. A myslím si, že je to naprosto v pořádku. A ještě jednou děkuji za to, že tento pozměňovací návrh byl začleněn do komplexního pozměňovacího návrhu, který prošel a byl doporučen garančním výborem.
Druhou věcí, o které bych chtěl hovořit, jsou pozměňovací návrhy, které byly zamítnuty garančním výborem, a já jsem přesvědčen o tom, že oba dva jsou v pořádku a dovolím si předložit ještě některé doplňující argumenty a věřím, že ještě zvážíte možnost přijetí těchto pozměňovacích návrhů potom na plénu Sněmovny.
Ten první pozměňovací návrh se týká ovocných sadů. Nebudu opakovat to, co jsem zde řekl ve druhém čtení, ale budu se snažit přidat další relevantní argumenty pro to, proč si myslím, že by i tento pozměňovací návrh mohl získat podporu a tím bychom pomohli stabilizovat sektor ovocnářství v rámci České republiky.
Účelem pozměňovacího návrhu je zrušení daňového zatížení ovocných sadů a jejich vyjmutí z předmětu daně. Mám za to, že Sněmovna je obeznámena s vážností situace, které čelí pěstitelé ovoce všech druhů, zejména však pěstitelé jablek. V produkci čerstvého ovoce je Česká republika, jak víme, soběstačná z 30 až ze 40 %. V důsledku přístupu obchodních řetězců se tuzemské výkupní ceny jablek pohybují kolem 12 až 13 korun za kilogram, což zpravidla nepokrývá ani náklady na sklizeň a skladování těchto jablek. Tato situace je zapřičiněná možností dovozu levných jablek, a to zejména z Polska, o čemž slyšíme v podstatě denně ve sdělovacích prostředcích. Tato jablka se sem dostávají pod cenou hlavně proto, že došlo ke ztrátě významného odbytiště, což bylo Rusko, a v důsledku sankcí po napadení Ukrajiny a následně Bělorusku svoji sklizeň umisťuje pouze na evropský trh. V České republice vzhledem k tomu, že je bezprostřední soused, končí víc jak 50 % české spotřeby, a to, jak už jsem řekl, za velmi nízké peníze. Tím pádem se čeští ovocnáři dostávají do velice nekomfortní situace.
V Polsku platí pro ovocnáře jiný daňový systém, dostávají dotace a používají podpůrné prostředky, jež jsou doposavad v České republice zakázané, a proto český ovocnář produkuje ovoce samozřejmě s vyššími náklady. Bohužel se nízké nákupní ceny neprojevují do cen prodejních, které jsou naopak enormně vysoké. A když se podíváme na pulty obchodních řetězců, tak není problém najít jablka 35, 40 i více korun za kilogram. S vývojem cen ovoce se lze podrobněji seznámit v materiálu Situační a výhledová zpráva ovoce, který zpracovalo Ministerstvo zemědělství. Na hlavním artiklu, jablkách, tratí pěstitelé asi čtyři koruny na kilogram a často musí provoz dotovat z vlastních prostředků. Ale otázka je, jak dlouho to ještě bude možné z jejich strany tímto způsobem řešit.
Z uvedeného důvodu přistoupili někteří pěstitelé k zrušení ovocných sadů, které, jak se zdá, být již nenahraditelné. Podle odhadů Ovocnářské unie za loňskou zimu zmizelo 10 % ovocných sadů v Česku, to je milion ovocných stromů, zmizelo bez náhrady a vysázelo se pouhých 170 hektarů, což je nejmíň v novodobé historii. Podle údajů Českého statistického úřadu celková plocha ovocných sadů v České republice klesá průběžně už od roku 2004, když od roku 2016 se pokles ještě zrychlil. V současné době je výměra všech ovocných sadů cirka 11 200 hektarů a původně zde bylo víc jak 25 000. A podle všech předpokladů by mohla klesnout i pod hranici 10 000 hektarů.
Nelze rovněž pominout i tu skutečnost, že pěstitelé ovoce čelí prudkému růstu nákladů všeho, počínaje energiemi, přes pohonné hmoty, hnojiva, postřiky, ale i významnému tlaku na růst mezd zaměstnanců, popřípadě brigádníků. Navíc se Státní pozemkový úřad netají snahou (pro?) budoucí období podstatně navýšit pachtovné z pronajatých pozemků, tedy i sadů, a úřad toto prezentoval na svých webových stránkách 31. 7. 2023, což může být pro české sadařství takzvaná poslední rána z milosti, kdy z původních 13,18 korun za metr má být nově 5,13 korun.
Vynětí ovocných sadů z předmětu daně i z ohledem na zmiňovanou postupnou likvidaci ovocných sadů, tedy snižování výměr, z (nichž?) se daň počítá, nebude mít téměř žádný vliv na rozpočtové příjmy, naopak jednotlivým pěstitelům umožní ušetřené prostředky, které jsou z jejich individuálního pohledu nezanedbatelné, investovat do obnovy sadů nebo souvisejících činností, jako jsou modernizace skladového hospodářství, obnova zemědělské techniky a tak dále.
Domnívám se rovněž, že je zde paralela mezi vodními plochami, které jsou předmětem daně, které předmětem daně být nemusí, a ovocnými sady, neboť v obou případech, jak u vodních ploch, jsou myšleny zejména rybníky určené pro intenzivní chov ryb, se jedná o celoroční, náročnou, s vysokými náklady a s výsledkem nejistým činnost jak pro chovatele ryb, tak pro ovocnáře, kteří skutečně nemůžou ovlivnit faktory počasí. Mají také zde obrovský vliv přírodní jevy spojené s chorobami, jak u ovoce, tak samozřejmě u zmiňovaných ryb.
Pokud tedy vůle koalice vyjmout z daňového balíčku (zatížené?) vodní plochy je, tak bych byl velice rád a přimlouvám se za to, aby tento objektivní důvod byl i pro ovocné sady. Já se domnívám, že se nám v době, kdy zde byla pandemie a bylo jasně vidět to, že země, které sem byly zvyklé dovážet své zboží přes hranice, tyto dovozy se zastavily a myslím si, že jsme všichni byli rádi, že zde máme české a moravské producenty našich potravin a výrobků a že nezůstaly prázdné regály a že - i když v omezené míře - bylo co nakupovat.
Druhý pozměňovací návrh, (který?) jsem připodepsal paní kolegyni Kláře Dostálové, se týká řezaných květin, kde v mediálním prostoru se objevila velice jednoduchá zkratka, která samozřejmě neměla vůbec nic společného s mým pozměňovacím návrhem a která tedy se hloupě odkazovala na to, že předseda hnutí je majitel nějaké společnosti, která prodává řezané kytky. Já bych jenom chtěl obrátit naši pozornost na to, že se nám podařilo v době pandemie stabilizovat české zahradnictví, že se zastavil pokles ploch pro výrobu rostlin, ať už to řezaných nebo dřevin, ostatního listoví, že jsme v těch kamenných prodejnách dokázali i v době pandemie nabídnout věci, které skutečně působily pro zlepšení nálady a relaxaci - a i když se tomu někdo může smát, tak tyto záležitosti, se domnívám, že byť nebyly zásadní, tak byly významné.
Zde bych tedy chtěl doplnit argumenty pro zachování snížení DPH u květin tak, jak jsem předestřel. Vyšší sazba DPH povede k vratkám DPH u pohřebních služeb, pokud budou květiny zařazeny do základní sazby DPH a pohřební služby jako odběratelé do snížené sazby DPH, povede to k pravidelnému uplatňování vratek od pohřebních služeb. Mimo vrácení DPH pohřebním službám povede tato praxe i k vyššímu vytížení úředníků z finančních úřadů při kontrolách této vratky. Je důležité říct, že ve všech okolních státech jsou květiny zařazeny v nižší sazbě DPH, a to v rozmezí od 7 do 10 %. U nás je to momentálně 15 % a myslím si, že skutečně není vhodné, abychom to DPH zde upravovali ještě směrem vzhůru.
Přeřazením květin do základní sazby snížíme konkurenceschopnost našich prodejců či prodejen květin oproti zahraničí a povede to k nižšímu zájmu o květiny. Už teď z důvodu inflace nákupy květin podle informací jako zbytného zboží klesají a situace se zdražením se zapříčiněním (přeřazení?) květin do základní sazby se dle mého názoru ještě zhorší. Většina malých květinářství nejsou plátci DPH. Střední a velká květinářství, která odvádějí DPH, se dostanou do horší pozice z hlediska konkurenceschopnosti a vážně hrozí, že buď nižší odvod DPH z důvodu nižšího prodeje, a to jsou tedy řezané květiny, jsou zbytné zboží, jak už jsem zde řekl, a rychle podléhají zkáze, při menším nákupu se jich bude více vyhazovat a tím opět stát vybere na DPH méně.
Dále budou díky tomu i velkoobchody nakupovat méně květin, čímž se dostanou na vyšší smluvní cenu, což opět povede ke zdražení květin a tím horší dostupnost pro konečného zákazníka v případě až uzavření prodejen z hlediska ekonomické nerentability, co by mohlo zapříčinit kromě výpadku plateb DPH i vyšší ztráty státu tím, že se lidé, kteří se touto činností zabývají, dostanou na Úřad práce a budou pobírat dávky, které stát bude muset vyplatit.
Jak jsem zde hovořil, za doby covidu, kdy byl problém s dovozy ze zahraničí, se celkem slušně rozmohlo podnikání květinových farem, které produkují řezané květiny. Tyto květinové farmy stále mají nemalé investice, na které si pěstitelé buď brali úvěry, anebo dostali podporu a zde ještě stále běží udržitelnost. Takže další problém s tím, že ve chvíli, kdyby rušili své provozy, tak by museli vracet zapůjčené nebo poskytnuté podpory. Při přeřazení květin do základní sazby DPH hrozí nižší poptávka a tím je riziko ekonomické udržitelnosti těchto květinových farem a možná zánik, jak už jsem zde řekl, na celém našem území.
Další věc, o které bych chtěl hovořit, je ta skutečnost, že většina květin je jedlých a v gastronomii se používají buď přímo jako potravina nebo jako jedlé dekorace pokrmů. Navíc tento trend nejenom v naší republice se nadále rozšiřuje. Z tohoto důvodu, co jsem zde řekl, se domnívám, že jak pozměňovací návrh týkající se ovocných sadů, tak pozměňovací návrh týkající se řezaných květin jsou věci, které bych byl rád, kdybyste se nad nimi ještě zamysleli a v případě, že sezdáte za vhodné se tím ještě zabývat a udržet a stabilizovat tyto dva sektory v rámci České republiky, tak abyste podpořili tyto dva pozměňovací návrhy. Jak jsem zde zargumentoval, nepřinese to žádný významný počin do státního rozpočtu.Tím, že ty obory budou zanikat, tak možná, že to bude ještě větší náklad pro sociální systém. Co se týká květin a listového stromoví, tak to určitě povede k tomu, že se sníží pestrost krajiny. Ve vztahu k ovoci se domnívám a jsem přesvědčen, že při další likvidaci ovocných sadů dojde ke snížení zadržování vody v krajině, protože určitě ta půda nezůstane tak intenzivně obdělávaná jako doposud a vzhledem k tomu, že tam vznikne v některých oblastech orná půda, kde se budou pěstovat komodity, které my zde v tuto chvíli asi úplně nepotřebujeme, jako je obilí a řepka, to jsou exportní plodiny, a naopak zde vlastně potřebujeme to zmiňované ovoce, tak určitě tomu nenapomůže ani to, že my si v podstatě možná už do budoucna na hodně velký čas toto odvětví budeme likvidovat.
Takže ještě jednou prosím o zvážení mých argumentů a prosím o podporu mých pozměňovacích návrhů. Děkuji za vaši pozornost.
