Ing. Jozef Síkela

  • BPP
  • ministr průmyslu a obchodu
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je -2,05. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

18.5.2022 14:51:00

Uskladňování plynu není v současnosti pro účastníky trhu atraktivní

Uskladňování plynu není v současnosti pro účastníky trhu atraktivní

Projev na 25. schůzi Senátu 18. května 2022 k nařízení EU o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám

 Vážená paní předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, tentokrát bude moje vystoupení trošku delší vzhledem k závažnosti projednávaného tématu.

Dne 23. března 2022 zveřejnila Evropská komise návrh nařízení jako reakci na přetrvávající vysoké ceny energií, resp. na vojenskou invazi Ruské federace na území Ukrajiny. Jeho přípravu Komise avizovala již ve svém sdělení z 8. března tohoto roku. Následně bylo jeho předložení podpořeno deklarací lídrů z Versailles 12. března 2022.

Evropská komise a její koordinační skupina pro plyn Gas Coordination Group provedly v únoru 2022 celoevropskou analýzu připravenosti evropského plynárenského systému na možná rizika. Tato analýza ukázala, že i když zima 2021/2022 byla nakonec bezpečná, mohl by před příští zimou 2022/2023 hrozit nedostatek plynu v evropských zásobnících.

Hlavním důvodem této obavy je skutečnost, že ceny plynu na léto jsou v současné době vyšší nebo stejně vysoké jako ceny na zimu, což vede k situaci, kdy uskladňování plynu není pro účastníky trhu atraktivní. Úroveň využití kapacit zásobníků v zimním období 2021/2022 se ukázala jako zvláště nízká v zásobnících vlastněných subjekty ze třetích zemí. To přispělo téměř k polovině neobvykle nízké úrovně využití uskladňovací kapacity v EU v letošním roce. Jako reakce na toto zjištění byl Evropskou komisí předložen návrh nařízení, který mění dvě stávající nařízení, a to nařízení o opatřeních k bezpečnosti dodávek plynu a nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám. Vychází ze stávajícího legislativního rámce pro bezpečnost dodávek plynu a pravidel vnitřního trhu s plynem a přidává další opatření potřebná k zajištění bezpečnosti dodávek plynu v Unii v kontextu vážné energetické krize způsobené nedávnými změnami geopolitické situace.

Aby nedocházelo k narušení legislativního procesu při projednávání souvisejících návrhů, zveřejněných v rámci tzv. plynového dekarbonizačního balíčku ze dne 15. prosince 2021, je návrh nových pravidel pro zvýšení úrovně plnění kapacit zásobníků plynu na územích členských států Unie vypracován ve formě samostatného návrhu nařízení, který se omezuje na tři cílené změny, a to povinnost plnění zásobníků, certifikace provozovatelů zásobníků a možnost osvobození od přepravních poplatků na vstupních nebo výstupních bodech zásobníků plynu. Krátký a jasně zacílený návrh by měl umožnit Radě a Evropskému parlamentu, aby jej přijaly v krátkém časovém horizontu, aby bylo možné zajistit plnění zásobníků v dobách zvyšujících se cen energií.

Samotný návrh nařízení se skládá celkem ze tří článků, z nichž první článek je zaměřen na změny nařízení o opatřeních k zajištění bezpečnosti dodávek plynu, a to jednak doplněním stávajících definic o nové, které definují trajektorii naplňování, cíl naplnění, strategické skladování a strategické zásoby, dále vložení nových článků. Tyto nové články ukládají členským státům povinnost, aby zajistily, že skladovací infrastruktury na jejich území budou do 1. listopadu každého roku naplněny zemním plynem v souladu s nařízením na požadovanou úroveň, stanovují opatření, která je možné členskými státy přijmout, aby bylo požadovaného cíle ohledně naplnění zásobníků dosaženo. Dále také zavádí mechanismus pro sdílení zátěže, protože ne všechny státy mají na svém území zásobníky plynu, poskytují účinné nástroje pro sledování nových povinností, plynoucích z požadované povinnosti zajistit plnění zásobníků, přičemž je zároveň posílena úloha koordinační skupiny pro plyn. Ta získala výslovný mandát monitorovat výkon členských států v oblasti zabezpečení dodávek plynu.

Druhý článek je zaměřen na změnu nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám, a to konkrétně vložením nového článku o certifikaci provozovatelů zásobníků plynu a doplněním, které osvobozuje uživatele zásobníků od přepravních poplatků na vstupních nebo výstupních bodech zásobníků plynu.

Článek 3 se týká vstupu v platnost, a to 1. dnem po vyhlášení v úředním věstníku.

ČR podporuje společnou iniciativu EU pro zajištění cenově dostupnější, bezpečnější a udržitelnější energie a zájem řešit koordinovaně otázky bezpečnosti dodávek plynu, chránit spotřebitele EU před vysokým nárůstem cen energií a zajištění dostatečných zásob uskladněného plynu v EU. Zajištění energetické bezpečnosti v krátkodobém a střednědobém je pro ČR v současnosti prioritou. Chápe naléhavost revize nařízení EU 2017/1938 a myšlenku, která stojí za navrhovanou flexibilitou při jeho implementaci, ale tato flexibilita bude zároveň vyžadovat nutnost další specifikace na úrovni vnitrostátních předpisů, což ve svém důsledku zpomalí celý proces implementace. Vnímáme proto jako vhodné diskutovat o možnosti zakotvit přímo v nařízení konkrétní povinnost pro účastníky trhu, což by celý proces jeho implementace urychlilo. Jelikož není vždy pravidlem, že by obchodníci s plynem uskladňovali plyn jen v zemích, na jejichž trzích s plynem působí, ČR se domnívá, že cíle plnění by měly být stanoveny spíše na úrovni EU, nikoli na úrovni členských států. To by mohlo zjednodušit celý postup. ČR bude rovněž navrhovat zvážit možnost propojení požadovaných cílů plnění s úrovněmi spotřeby, tedy nejen s kapacitou zásobníků plynu. Takové řešení se dle názoru ČR jeví jako proporcionálnější a zároveň je plně v souladu s hlavním cílem navrhovaného nařízení, tedy zvýšení bezpečnosti dodávek plynu.

Pokud by zůstaly zachovány cíle pouze na národní úrovni, vztahující se na všechny zásobníky plynu na území příslušných členských států, ČR bude požadovat vyjasnění odpovědnosti za naplnění zásobníků plynu Dolní Bojanovice, který doposud není napojen na českou plynárenskou soustavu, což by se mělo stát až v roce 2023. Ten zásobník je na pojen pouze na slovenskou plynárenskou soustavu. ČR bude tudíž jen velmi obtížně schopna zajistit plnění cílů roku 2022. Nařízení by se dle jejího názoru mělo týkat pouze zásobníků, které jsou za území členského státu a zároveň jsou přímo připojeny k plynárenské soustavě, případně by měl být členským státům umožněn jiný způsob ovlivnění plnění cílů na národní úrovni.

Česká republika se staví negativně k právu Komise vydat delegovaný akt k jednotlivým cílům naplněnosti a trajektorii naplněnosti po roce 2023 a dále. V tuto chvíli Česká republika nevidí zásadní důvod, proč by toto právo měla Komise získat už za rok vzhledem k tomu, o jak zásadní část návrhu nařízení se jedná. Pokud se týká nového článku na certifikaci provozovatelů zásobníků plynu, tak u data pro výpočet průměrné míry naplnění Česká republika považuje za nezbytné specifikovat, zda návrh skutečně míní průměr dvou hodnot získaných ze dvou jednotlivých dnů, nebo zda je formulace nesprávně definována v návrhu nařízení. A předkladatel mínil rozhodné období od 31. března 2021 do 31. března 2022. Česká republika preferuje druhou možnost, protože průměr by byl vypočítán ze statistické řady zahrnující všechny dny v roce, tedy i dny s vysokou mírou naplnění a dny s nejnižšími hodnotami. Jednání o konečné době návrhu nařízení probíhají v současné době na pracovní úrovni. A s potěšením mohu konstatovat, že některé ze zmíněných stanovisek České republiky obsažených ve schválené rámcové pozici, jako například vtažení návrhu na zásobníky připojené k plynárenské soustavě daného členského státu či vzetí do úvahy výše zásob směrem k úrovni roční spotřeby daného státu, byly Evropskou komisí akceptovány a promítnuty do dalších verzí návrhu. Vzhledem k tomu, aby Česká republika dosáhla cíle požadované naplněnosti zásobníků plynu do 1. listopadu letošního roku, však není možné čekat s následnými úpravami národní legislativy až do schválení zmíněného nařízení, ale je nutné některé principy, jako například princip Use it or Lose it, tedy vyřizuj zásobník, nebo přijde o tu rezervovanou kapacitu, promítnutím do novely energetického zákona. To se již v současnosti děje. Novela procházím zkráceným připomínkovým řízením. Současně na základě krizového opatření, které jsem vydal dne 28. dubna tohoto roku, proběhnou v tomto týdnu první aukce – ony už proběhly – v jejímž rámci bude státem finančně podpořeno ukládání plynu do zásobníků tak, aby byl obchodníkům s plynem kompenzován jak cenový rozdíl mezi aktuální cenou plynu a futures na nadcházející zimu, tak i omezení nakládání s jejich takto uskladněným plynem. Zmíněné kroky směřují k tomu, abychom nejen splnili avizovaný cíl návrhu projednávaného nařízení, ale hlavně posílili energetickou bezpečnost České republiky na nadcházející topnou sezónu. Zásobníky jsou v tuto chvíli naplněny na miliardu, více než miliardu a čtyři sta padesát milionů kubických metrů. A plníme v podstatě, jak rychle to jde. Máme více než 40 % zásobníků již naplněných. A při průměrné spotřebě letní zhruba 10 milionů kubíků, tak máme vlastně dostatečnou zásobu v tuto chvíli. A v tom plnění budeme pokračovat ve snaze splnit ty cíle. Jednak tak, jak nám stanoví ten předpis Evropské unie, a možná ještě dříve.

Děkuji za pozornost.

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama