Ing. Pavel Šrámek, MBA

  • ADS
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 0,1. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

16.09.2016 13:32:00

Ekonomové si nevidí na špičku nosu. Krize živočišné výroby neprobíhá teď...

Ekonomové si nevidí na špičku nosu. Krize živočišné výroby neprobíhá teď...

Projev na 49. schůzi sněmovny 16. září k Vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon o spotřebních daních:

Dámy a pánové, vládo, dovolte mi zde představit komplexní pozměňovací návrh číslo 4928 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon 353/2003 Sb., sněmovní tisk 839, tzv. zelená nafta. Dovolte mi několik faktů předem a hlavně vysvětlit důvody, které mě vedly k tomu, proč jsme podali komplexní pozměňovací návrh, a abych tuto problematiku tedy komplexně vysvětlil. V poslední době je hodně skloňované slovo živočišná výroba, krize v živočišné výrobě, nízké ceny mléka. Mnozí tvrdí, že krize živočišné výroby probíhá teď, a já tvrdím, že krize živočišné výroby trvá již posledních 25 let. Dovolte mi pár stručných čísel. V roce 1990 jsme měli stav skotu na úrovni 1,3 miliony kusů. Dnes, v roce 2016, 362 tisíc, zatímco naši sousedé v Německu počty téměř nezměnili za 30 let. Dokonce v poslední době Evropská komise připravila tzv. balíček na snížení produkce mléka, kdy, pokud zemědělec částečně zlikviduje své stádo a sníží produkci mléka, dostane dotaci čtyři koruny na litr. Stavy prasat klesly ještě daleko více. Dnes dovážíme již 60 procent vepřového masa a v poslední době ceny začaly stoupat. Samozřejmě ceny v poslední době začaly stoupat proto, že dlouhá léta se sem vepřové maso dováželo za dumpingové ceny a v momentě, kdy import dosáhl určité dominance na trhu, tak i ti dovozci, tedy ti importéři nebo exportéři z jiných zemí, si konečně chtějí začít realizovat svoje zisky. Tak to ostatně probíhalo i v jiných oblastech zemědělství, např. v ovocnářství, zelenině i v bramborách. Dumpingové ceny opravdu likvidují naše prvovýrobce. Řekl bych přímo, že se dneska dokonává vlastně výsledek privatizace z 90. let, kdy mnoho zpracovatelů zkrachovalo a prvovýrobcům u těchto zpracovatelů zůstalo mnoho pohledávek, mnoho peněz z druhotné platební neschopnosti. Při vstupu do Evropské unie byly vyjednány snad ty nejhorší podmínky ze všech deseti nových zemí, hůře na tom bylo snad už jenom Slovensko. Česká republika se bohužel nestala součástí evropské společné zemědělské politiky, ale troufám si tvrdit, že pouze odbytištěm výrobků nebo přebytků ze staré patnáctky, tedy z bývalé evropské patnáctky, a začal další útlum živočišné výroby, útlum klíčových komodit pro potravinářský průmysl. Někteří si řeknou: Co bychom se starali o zemědělství a výrobu potravin a potravinovou soběstačnost, když si levnější potraviny dovezeme, což říkají mnozí ekonomové, kteří si ale, bohužel, nevidí ani na špičku nosu. Vůbec si neuvědomují souvislosti s krajinou, s kvalitou půdy. Ale hlavně to, že nízké ceny budou trvat vždy jen do určité míry a po získání v dané kategorii určité dominance na trhu ceny raketově vzrostou. Vzpomeňme si např. na ovoce, zeleninu nebo na česnek. Jsme přece průmyslovou zemí, zemědělství, to je minulost, dnes je průmysl 4,0, budoucnost je v IT technologiích, řeknou si mnozí. Ale Holanďané a Němci, kteří jsou také velkou, silnou průmyslovou velmocí, tam živočišná výroba přímo kvete a výroba potravin také. Např. Holanďané vyrábějí osmkrát více mléka na hektar, než my v České republice. My v České republice jsme v mléce soběstační a, bohužel, přebytky ze západních zemí se za dumpingové ceny vozí k nám. Co je tedy hlavní, klíčový problém našeho zemědělství? Tvrdím, že je to špatná struktura, nevyváženost zemědělské výroby, enormní nárůst rostlinné výroby na úkor živočišné a nesmyslná podpora často nic nedělajících tzv. zemědělců. Již v prvním čtení jsem zde mluvil o tzv. systému SAPS, který jsme zavedli při vstupu do Evropské unie. Tento systém přijaly i ostatní země, je to tzv. platba na plochu, a ve všech ostatních zemích, např. i v Řecku, kde to bylo asi nejdramatičtější, dramaticky poklesla živočišná výroba. A dnes Řecko dováží přes 80 procent potravin. Samozřejmě z bývalé patnáctky. Dneska dovážíme už i přes 40 procent mléčných výrobků a když se podíváte do obchodů, tak české máslo tam skoro už nevidíte, vidíte jen francouzské a německé. Tedy tvrdím, že nadměrný systém SAPS dlouhodobě vede k nevyváženému zemědělství, k brutálnímu poklesu živočišné výroby a výroby citlivých a pracných komodit. To má samozřejmě za následek i nesmyslný nárůst cen půdy, cen nájmu a protože téměř 80 procent zemědělské půdy je dnes v nájmu, tak zemědělec se stává de facto jen průtokovým ohřívačem peněz z Evropské unie, kde velké množství končí právě u majitelů pozemků, kteří nemají vůbec nic společného se zemědělstvím. Tedy většina těch peněz nekončí v zemědělství. Nicméně dalším klesáním počtu hospodářských zvířat nám klesá i kvalita půdy. Chybí organická hmota na polích, zvyšuje se eroze půdy a riziko sucha. Půda nezadržuje vodu v krajině, zvyšuje se riziko lokálních záplav a extrémního sucha. To vše si spojte dohromady a vůbec vás nepřekvapí, že dnes dovážíme přes 50 procent potravin a 80 procent lidí žijících na venkově dojíždí za prací do měst, protože živočišná výroba zaměstnává pětkrát více lidí, než výroba rostlinná. Celý systém je tedy nemocný a tento komplexní pozměňovací návrh, který jsme podali, by měl částečně vyléčit, ale opravdu jen částečně vyléčit, jakési distorze v českém zemědělství. Někteří tady budou určitě namítat, že dochází k daňové distorzi. Proč mají zemědělci dostávat vratku daně, když ostatní podnikatelé tuto výhodu nemají. Ano, to je určitě pravda a kdyby bylo na mně, tak já bych většinu dotací a většinu těchto daňových výhod zrušil. Ale zrušil bych je všude. Zrušil bych je samozřejmě u nás, ale hlavně v západních zemích. Pokud tyto výhody mají zemědělci v západních zemích a v zemích okolo nás, jako je Německo, Polsko a Rakousko, musíme je mít, bohužel, i my, protože jde o konkurenceschopnost zemědělství. O konkurenceschopnost zemědělství, i když z této daňové distorze nemám radost. Dovolte mi tedy shrnout situaci ohledně tzv. zelené nafty. Dnes to funguje tak, že zemědělci dostávají 40 procent vratky spotřební daně na rostlinnou výrobu a nula procent na živočišnou výrobu. S tím jsou spojeny velké administrativní náklady, protože vy musíte pracně dokazovat, jaké práce jsou v rostlinné výrobě a jaké práce jsou v živočišné výrobě, takže de facto máte v podniku a farmě dvě vratky a musíte velmi striktně rozlišovat, které práce byly na polích a které ve stáji. Samozřejmě dochází i k tomu, že více strojů jezdí na poli, než těch, které jezdí ve stáji, protože samozřejmě ta motivace k získání vratky je velmi silná. Novela zákona předložená ministrem zemědělství tuto situaci částečně vyřešila a zavádí 40 procent vratky do živočišné výroby, čímž zavádí jednu vratku na celou farmu, což je samozřejmě obrovská výhoda v tom, že to bude méně administrativně náročné a prostě bude jedna sazba na celou farmu a nebudou docházet ke spekulacím či podvodům.

Pan poslanec Kudela navrhl pozměňovací návrh, kdy u živočišné výroby se zvedá vratka na 90 % v reakci na to, v jaké krizi se dneska živočišná výroba nachází. Díky za to. Je to určitě záslužný návrh, nicméně je tam několik ale. Ale jsou hlavně v tom, že opět zavádíme dvě sazby na farmu, tedy bude 40 % na rostlinnou výrobu a 90 % na živočišnou výrobu. Opět bude možná docházet i k tomu, že někdo bude méně jezdit na poli a začne zase více jezdit ve stáji.

To mě přivedlo na myšlenku zavést jednu sazbu na farmu a zavést tři sazby, tedy vratku 40 %, 60 % a 90 %. A zavést takzvané kritérium intenzity živočišné výroby, tedy ten, kdo má vyšší poměr živočišné výroby vůči rostlinné, dostane vyšší vratku než ten, který nemá téměř žádná zvířata, má například jenom bioplynku nebo pouze a jen rostlinnou výrobu. Princip spočívá v tom, že tato intenzita živočišné výroby se dnes dá měřit takzvanou VDJ na ha, neboli velká dobytčí jednotka na ha. Na VDJ se dají přepočítávat de facto všechna zvířata. Ten, kdo má zatížení VDJ na ha mezi 0 a 0,2, dostane 40 % vratky na celou formu, jak na rostlinnou, tak na živočišnou výrobu. Kdo má VDJ na ha mezi 0,2 až 0,4, dostane vratku ve výši 60 % jak na rostlinnou, tak na živočišnou. A kdo má zatížení VDJ na ha vyšší jak 0,4, což už jsou dobře hospodařící podniky, dostanou téměř devadesátiprocentní vratku.

Jenom pro vaši informaci, Česká republika má v průměru VDJ na ha necelých 0,53, pokud mám správné informace. V Německu mají 1 a Holanďané mají 1,7, tedy zatížení dobytčí jednotky na ha mají Holanďané tři a půl krát vyšší. Holanďané nakonec vždycky byli jedni z nejlepších zemědělců. Někdo by mohl namítnout, že se zároveň při nejvyšší vratce zvýší i vratka na rostlinnou výrobu, ale není to pravda, protože ten, kdo má vyšší zatížení VDJ na ha, tak mnohem více plochy, mnohem více zemědělské půdy musí věnovat takzvaným netržním plodinám, za které nic neutrží. Jsou to právě plodiny, které chceme, aby se pěstovaly na poli a plodiny na krmení zvířat, tedy právě do živočišné výroby. Zvýšená vratka i na tu rostlinnou je de facto vratka do živočišné výroby. Bohužel tento princip nelze zavést zpětně.

Návrh pana poslance Kudely zaváděl zvýšenou vratku zpětně k 1. 1. 2016, bohužel tento můj princip nelze zavést zpětně, protože je třeba sjednotit evidenci zvířat a jasně definovat na farmu VDJ na ha, a to zabere nějaký čas. A proto jsme připravili kompromisní návrh komplexní pozměňovací návrhy, který v sobě zahrnuje de facto dva pozměňovací návrhy, jak pozměňovací návrh pana poslance Kudely, tak pozměňovací návrh můj. Tedy současný návrh 40 a 90 % na živočišnou výrobu by platil od 1. 1. 2016 do 30. června 2017. Můj princip by fungoval od 1. července 2017 do konce roku 2018.

V mém původním návrhu byla i podpora menších farmářů, kteří by dostávali nejvyšší vratku do velikosti zemědělské plochy 89 ha, nicméně jedná se o diskriminaci. Navíc jsem ještě navrhoval, aby i ti farmáři, kteří na farmě něco vyrábí a vozí například na farmářské trhy, měli nějakou možnost vratky spotřební daně právě z nafty, kterou spotřebují právě například jízdou na farmářské trhy či prodejem ve svém regionu. Bohužel ani to není možné, protože je to nepovolená podpora. Jedná se už o de facto o maloobchod. Nicméně s panem ministrem jsem o tomto diskutovali a shodli jsme se na tom, že určitě připravíme a vymyslíme v rámci de minimis nějakou podporu právě pro farmáře menší, kteří na farmě něco vyrábí a vozí na farmářské trhy. Možná že se k tomu i vyjádří. Věřím, že tento příslib v následující době nějakým způsobem dofinalizujeme.

Ještě mi dovolte zde zmínit finanční nároky komplexního pozměňovacího návrhu na veřejné rozpočty. V roce 2016 se odhadují ve výši 600 až 900 mil., v roce 2017 až na 1 mld. korun a v roce 2018 budou zvýšené náklady na spotřební daň mezi 1,3 až 1,4 mld. Vzhledem k nejistotám vývoje zemědělství v České republice a hlavně k nejistým dopadům, protože se jedná o úplně novou věc, na veřejné rozpočty bylo dohodnuto koaličně, že tento návrh bude platit pouze do 31. 12. 2018. Bohužel určitě bych se přimlouval pro to, aby nebyl omezen a vlastně fungoval na mnohem delší dobu. Nicméně je to shoda v koalici. Nejsem ministr financí ani zemědělství, takže jsme se nakonec na tomto kompromisu shodli.

Chtěl bych požádat všechny poslance o podporu tohoto komplexního pozměňovacího návrhu jak vlevo, tak vpravo. Nejedná se ani o levicový, ani pravicový pozměňovací návrh. Na ČT24 jsem slyšel, že se zase jedná o podporu těch velkých. Nejedná se ani o podporu velkých agropodniků. Ba naopak. Některé velké podniky nemají ani jedno zvíře, takže nebudou zvýhodněni, ti budou mít pouze a jen základní sazbu. Je to opravdu návrh pro všechny. Je to návrh pro ty velké, střední i malé zemědělce.

V podrobné rozpravě se tedy přihlásím k pozměňovacímu návrhu pod č. 4928.

Na závěr bych ještě požádal a podal procedurální návrh, aby na konci obecné rozpravy před zahájením podrobné rozpravy bylo hlasováno o tomto komplexním pozměňovacím návrhu, který by byl brán jako základ pro další projednávání namísto původního návrhu zákona tisku 839/0.

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama