Ing. Petr Bendl

  • Středočeský kraj
  • poslanec
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 0,72. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

26.05.2021 20:20:00

Co vysázíme, úspěšně sžírá přemnožená zvěř

Co vysázíme, úspěšně sžírá přemnožená zvěř

Projev na 104. schůzi Poslanecké sněmovny 26. května k návrhu změny zákona o myslivosti.

Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, vážený pane ministře, já vím, že nemáme moc času, nicméně mám devět pozměňovacích návrhů, které bych rád uvedl a zdůvodnil, takže se pokusím být alespoň maximálně stručný, tak abychom dnes to druhé čtení zdárně prošli.

Pan ministr to tady říkal, tím asi nejdůležitějším iniciátorem nutnosti změny mysliveckého zákona je situace spojená s kůrovcem, resp. se suchem a následně i kůrovcem, protože kůrovec obnažil problémy s přemnoženou zvěří a škod páchaných zvěří vlastně na dřeň, ukázal nám, co se v té krajině odehrává a ukázal také situaci, kdy dnes miliardové škody napáchané kůrovcem musíme hradit. Státní rozpočet financoval v loňském roce tuším asi 7 mld. korun na situaci v řešení sucha a kůrovce, a teď jsme v situaci, kdy nám přemnožená zvěř většinu toho, co vysázíme v naději, že se naše děti a další generace dočkají nových lesů, úspěšně sžírá přemnožená zvěř, zejména ta spárkatá.

Pozměňovací návrhy obecně, které jsme konzultovali s řadou odborníků v oblasti myslivosti, v oblasti ochrany přírody, s hospodáři, kteří se starají o les a pracují dlouhodobě jako lesníci, s těmi jsme dali dohromady alespoň některé principiálně důležité změny, o kterých si myslíme, že by se měly v zákoně o myslivosti promítnout. Spolu s kolegy Radkem Holomčíkem, Vlastimilem Válkem a Janou Krutákovou jsme dali dohromady řadu pozměňovacích návrhů, které bych teď v obecné rozpravě obecně uvedl a pak se k nim pouze v číslech nebo přečtením a přihlášením se ke sněmovním dokumentům v rozpravě podrobné přihlásil.

Ve sněmovním dokumentu, v pozměňovacím návrhu číslo 8522 jde pouze o drobné úpravy ustanovení o postupu při vymáhání škod, které napraví nelogické chyby stávajícího znění. Není důvod nehradit škody na oplocených zahradách, ochráněných stromech, stromořadích či lesních oplocenkách, pakliže zvěř ochranou pronikne. Myslím si, že je nutné, aby myslivost v tomto ohledu dbala na to, aby v okamžiku, kdy jsou zahrady oplocené, tak ty škody potom napáchané musí někdo uhradit.

V dokumentu číslo 8523 jde o pozměňovací návrh, který říká: Vlastník nebo pachtýř honebních pozemků musí mít s ohledem na efektivnější eliminaci škod zvěří právo účinně vstupovat do mysliveckého hospodaření. Pozměňovací návrh řeší tento dlouhodobý deficit zavedením práva vlastníků, kteří nemohou vytvořit vlastní honitbu, jakož i pachtýřů, kteří reálně v krajině hospodaří, účastnit se za stanovených podmínek vlastními silami ochrany svých pozemků před působením škod zvěří. Mám na mysli, pokud mluvím o stanovených podmínkách, tak samozřejmě musí ten člověk mít zbrojní průkaz, příslušné pojištění a mít veškerá oprávnění k tomu, aby se mohl účastnit lovu.

Musí při tom dodržovat stanovená pravidla. Vzhledem k problému ubývajícího počtu aktivních myslivců, kdy řada uživatelů honiteb má nebo bude mít problém splnit plán lovu, lze vnímat účast vlastníků či pachtýřů i jako pomoc uživatelům honiteb s plněním plánu lovu. Vlastník nebo pachtýř, který toto právo využije, se tím zároveň vzdává možnosti uplatňovat a vymáhat od uživatele honitby náhrady škod. Zjednodušeně řečeno chceme umožnit těm, kteří vlastní veškerá oprávnění, aby mohli svůj majetek chránit před škodami napáchanými přemnoženou zvěří, ale pak se tím samozřejmě vzdávají práva uplatňovat na příslušném spolku škody, neboť mají šanci tu situaci v souladu s příslušnými schválenými dokumenty v dané honitbě řešit.

Další pozměňovací návrh, který předkládáme pod číslem 8524, se týká toho, že honitby, jejichž držitelem je organizace hospodařící s majetkem státu, by neměly být pronajímány za účelem mysliveckého hospodaření. Zcela analogicky jako v lesním zákoně zákaz pronájmu lesů za účelem lesního hospodaření. Vlastník, potažmo stát, deklaruje zájem na vyváženém stavu spárkatá zvěře a lesa, viz například Národní lesnický program, II. Zásady lesnické politiky, strategie rozvoje Lesů České republiky, státního podniku, na období od 1. září 2019 do 31. 12. 2024. Zájem nájemce honitby je ovšem v maximalizaci uspokojení své potřeby, čímž je lov a myslivost. Podobně jako zájem nájemce lesa je maximalizace zisku z prodeje dřeva. Pronájem státních honiteb také vnáší do tohoto vztahu požadavek uživatele honitby na zhodnocení finančních prostředků vložených do pronájmu honitby a provozu myslivosti. To má za následek upřednostňování vysokých stavů spárkaté zvěře bez ohledu na škody, které tato zvěř na lesních ekosystémech působí.

Dosavadní zkušenosti ukazují, že v praxi nelze tento rozpor odstranit podmínkami v nájemní smlouvě. Bezprostřední vliv lesního hospodáře na komplexní management zvěře je zásadní pro žádoucí snížení škod způsobených zvěří jako podmínky pro obnovu stability lesů. Na tomto principu stojí i takzvaný saský model, jenž je deklarován jako inspirace pro současnou novelu. Proto je nezbytné přistoupit k zákazu pronájmu státních honiteb s tím, že doběhnou současné smlouvy a nové nebudou uzavírány. Vysoké nájemné vzešlé ze soutěží o pronájmu honiteb rovněž omezuje možnosti zapojení širších vrstev místních myslivců, čímž přispívá k nežádoucímu úbytku jejich počtu. Zájemci o výkon myslivosti ve státních honitbách by mohli využívat systém dostupných a cenově přiměřených povolenek inspirovaných saským modelem. Součástí saského modelu je i důraz na společenskou stránku myslivosti s přátelskou atmosférou, dodržováním tradic, podporou kynologie, péčí o mysliveckou infrastrukturu a tak dále.

Pozměňovací návrh pod číslem 8166. Jeho kratičké zdůvodnění. Drobné úpravy ustanovení o postupu při vymáhání škod napraví nelogické chyby stávajícího znění. Není důvod nehradit škody na oplocených zahradách, chráněných stromech, stromořadích či lesních oplocenkách zvěře.

Pozměňovací návrh 8165. Návrh se týká vypuštění chráněných a ohrožených druhů živočichů ze seznamu zvěře. Ze seznamu zvěře je vhodné odstranit druhy, které nelze lovit, zejména druhy chráněné a naopak seznam zvěře doplnit o invazní druhy. Odstranění chráněných druhů zvířat ze seznamu zvěře je logické i kvůli povinnostem jako například přikrmování, které současná legislativa požaduje i pro druhy, jako je vlk, rys, tetřev, jestřáb, sluka nebo medvěd. Vykonávání této činnosti však je pro životaschopnost populací chráněných druhů kontraproduktivní. Není důvod dělit zvěř na druhy, které lze lovit a na druhy chráněné, které lovit nelze. Srovnání § 3 odst. 1 - orgány státní správy myslivosti pro tyto druhy nečiní žádná podpůrná opatření, nechovají se k nim jako ke zvěři. Stejně tak není vhodné, respektive současná praxe tak nečiní, u chráněných druhů zvířat zasahovat do jejich populací dle § 3 odst. 1, který říká udržování přírodní kvality genofondu zvěře, cílené zvyšování chovné kvality zvěře a úprava stavu zvěře na optimální stav. V případě nutnosti lze odlov chráněných druhů zvířat řešit na základě udělení výjimky či odchylného postupu, i když nebudou v kategorii zvěř - lov živočichů, které nejsou zvěří, řeší § 42 odst. 1 tohoto zákona a § 56 v zákoně č. 114/1992 Sb.

Lze předpokládat, že vypuštění chráněných druhů zvířat ze seznamu zvěře povede ke snížení jejich ilegálního lovu. Ze seznamu lovné zvěře, nyní § 2 písmeno d), se vypouští kriticky ohrožený tchoř stepní a dále pak polák velký a polák chocholačka. Početnost poláka chocholačky a poláka velkého v Evropě prudce klesá. Polák velký byl dokonce zařazen na seznam druhů celosvětově ohrožených vyhynutím. Tchoř stepní je v České republice velmi vzácným druhem. Je neobhajitelné, aby tyto druhy byly v České republice mysliveckým zákonem zařazeny na seznam zvěře, kterou je možné obhospodařovat lovem. Problematiku náhrad škod způsobených chráněnými druhy živočichů řeší zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněným živočichy. Naopak do seznamu zvěře se zařazují i zavlečené, případně v přírodě nežádoucí druhy živočichů, aby mohly být běžně loveny. Vypouští se ustanovení, že tyto druhy živočichů smí lovit pouze myslivecká stráž a myslivecký hospodář.

Pozměňovací návrh 8164 - velikost honitby. Navrhujeme snížení minimální výměry honitby pro oboru 50 hektarů, pro vlastní honitbu 250 hektarů, pro společenstevní honitbu 500 hektarů. Kratičké zdůvodnění. Snížení minimální výměry u vlastních honiteb na 250 hektarů odráží důležité vlastnické změny, které ve společnosti nastaly po roce 1989. Historicky se výměra postupně měnila. Od roku 1849 měla honitba minimální výměru 115 hektarů, po roce 1941 se u vlastní honitby počítalo s minimem 150 hektarů a po roce 1947 již 200 hektarů. Velký zlom nastal po roce 1948, kdy došlo k postupnému vyvlastnění soukromých pozemků a současná platná výměra 500 hektarů byla zavedena až zákonem č. 23 z roku 1962, který prakticky zlikvidoval možnost rozdílné výměry u honiteb vlastních a společenstevních. Po roce 1989 již nebylo soukromé vlastnictví v tvorbě honiteb vlastních zohledněno a ty musejí mít také stejnou výměru 500 hektarů. Snížení výměry u vlastních honiteb respektuje vlastnické změny, které neustále probíhají, a umožní myslivecky reflektovat scelování půdy, které podporují komplexní pozemkové úpravy. Tato poměrně malá změna by umožnila přímý výkon práva myslivosti právě těm vlastníkům, kteří se o hospodaření v krajině aktivně zajímají a jsou zpravidla ve svém hospodaření na lesních i zemědělských pozemcích nejvíce postihováni vznikajícími škodami zvěří. Vytvoření i menšího počtu nových vlastních honiteb by umožnilo lépe se vypořádat s obnovou lesních porostů zničených dopady současných klimatických změn a škodami, které působí zvěř na zemědělských pozemcích. Snížení minimální výměry u honiteb vlastních nezasahuje do společenstevních honiteb, které by i nadále měly stejnou minimální výměru 500 hektarů.

Pozměňovací návrh po číslem 8161 - plánování lovu podle míry škod a poškození lesů, varianta bez oblastí chovu. Návrh novely vypouští ze zásad chovu § 3, klíčové ustanovení schválené pro poslední novelizaci zákona na podzim loňského roku, že početní stavy zvěře musí být takové, aby nedocházelo k nepřiměřenému poškození lesních ekosystémů. Přitom ruší i takzvané normované stavy zvěře a tím jakýkoliv horní limit početních stavů zvěře. Povinnost udržovat stavy zvěře tak, aby nedošlo k nadměrným škodám, by měla být formulována v § 3, byť bez sankce, v zásadách chovu, nikoliv až v § 36 plán lovu. Jednak kvůli logické stavbě zákona, kdy by měl plán lovu naplňovat mantinely zásad chovu, a jednak pro zamezení nejasností při aplikaci státní správou o výkladu zákona při případných soudních dohrách.

Sankční ustanovení by se přitom týkalo pouze nedodržení minimálních stavů zvěře a nedodržení plánu lovu. Návrh novely požaduje stanovit plán lovu pouze pro ty druhy spárkaté zvěře, u které jsou stanoveny minimální stavy. To umožňuje uživateli v honitbě obcházet zákonem stanovené povinností. Zvěř, která nebude mít stanovené minimální stavy, například jelen sika, se ve skutečnosti může podílet na velké části škod. Pozměňovací návrh řeší tento deficit povinností stanovit plán lovu pro všechny druhy spárkaté zvěře, které se v honitbě vyskytují.

Pozměňovací návrh 8422, který se týká sadů, kdy se doplňuje slovo "oplocené" a aby tato formulace umožnila omezit značné škody na pěstování ovoce možností zahrnout do honitby nebo možnosti lovit zvěř v sadech, které nejsou oploceny, bez nutnosti byrokratického povolování lovu na nehonebních pozemcích. Tady bych snad zdůraznil, že jde o návrh Českomoravské myslivecké jednoty, které tady Ministerstvo zemědělství odmítlo, ale vy, co se pohybujete mezi sadaři, kteří hospodaří na větších pozemcích, tak víte, že tam ty škody jsou veliké, a možná nevíte, že do honiteb není možné takovéto sady zahrnout, přestože často ty sady fungují de facto jako krmeliště. To znamená, lákají tu zvěř popadaným ovocem a podobně a ty škody jsou tam potom poměrně veliké. Myslím si, že máme šanci tomu tímto jednoduchým pozměňovacím návrhem bránit.

A poslední pozměňovací návrh pod číslem 8421 se týká oblasti chovu zvěře, neboť jsou jednou z řady možností získat kontrolu nad zvěří, jejíž teritorium je mnohem větší než stanovená velikost honiteb. Připomínám, že jeden z argumentů, proč se nesmí nebo proč někdo nechce snižovat velikost honiteb, je, že některá zvěř má ta teritoria větší. Nicméně takový jelen evropský má teritorium mnohonásobně větší už dnes než je velikost pětisethektarové honitby, jsou to spíše tisíce hektarů, a proto oblast lovu jako termín a práce s tím by určitě pomohla regulaci přemnožené zvěře. Proto navrhuji tento návrh, který v připomínkovém řízení navrhovala Českomoravská myslivecká jednota.

Tím jsem odůvodnil všechny pozměňovací návrhy, které já a nebo s kolegy navrhujeme. Já jsem přesvědčený, že půjdeme-li cestou větší spolupráce mezi hospodáři v lesích a zemědělstvím obecně, s myslivci, najdeme tím i lepší rovnováhu, která do lesů a do naší přírody patří a dáme větší šanci lidem, kteří se živí těžkou prací v oblasti zemědělství či lesnictví, aby mohli lépe hospodařit. Děkuji vám za pozornost.

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama