JUDr. Alena Schillerová, Ph.D.

  • BPP
  • místopředsedkyně vlády
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 3,02. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

22.01.2020 21:23:00

Daň z digitálních služeb představuje překlenovací opatření

Daň z digitálních služeb představuje překlenovací opatření

Projev na 40. schůzi Poslanecké sněmovny 22. ledna 2020 k zákonu o dani z digitálních služeb

 Dámy a pánové,

dovolte mi, abych vám představila návrh zákona o dani z digitálních služeb. Hlavním cílem návrhu zákona je zavést daň, kterou se bude zdaňovat úplatné poskytování vybraných digitálních služeb na území České republiky. Návrh zákona vychází z návrhu směrnice, který byl projednáván v Evropské unii, ale pro který nebyla nalezena jednomyslná shoda, a tak směrnice nakonec nebyla přijata. Pro vaši informaci já jsem ji podporovala velmi aktivně. V různých členských státech Evropské unie se v současné době buď jednostranně zavádějí nebo dokonce již byly zavedeny daně, které vycházejí z tohoto návrhu směrnice, například jde o Francii, Rakousko, Španělsko, Portugalsko, ale i další země, které na úpravě pracují.

Nad rámec evropského návrhu obsahuje předložený návrh zákona dopracování některých problémů, které návrh směrnice doposud neřešil, avšak předmět zdanění je velmi podobný původnímu návrhu tak, aby subjekty daně nebyly zatíženy různým rozsahem zdanění v různých státech Evropské unie. Do působnosti zákona spadají následující digitální služby, které zákon označuje jako zdanitelné.

Za prvé provedení cílené reklamní kampaně, která spočívá v umísťování cílené reklamy na digitálním rozhraní a s ní související poskytování doplňkových služeb.

Za druhé využití mnohostranného digitálního rozhraní, které spočívá v umožnění uzavírat transakce mezi uživateli mnohostranného digitálního rozhraní a další způsoby jeho využití.

Za třetí poskytnutí dat o uživatelích, které byly získány a shromážděny o uživatelích digitálních rozhraní. Subjekt daně, který je označovaný jako plátce, se určí pomocí čtyř zákonem stanovených prahů posuzovaných za rozhodné období, které zjednodušeně řečeno odpovídá poslednímu účetnímu období, za které je k dispozici účetní závěrka. První práh stanovuje, že subjektem daně budou ty právnické osoby, které buď patří do skupiny s konsolidovaným výnosem přesahujícím 750 mil. eur, nebo které takového výnosu dosahují samy.

Druhý práh stanovuje, že současně musí tyto právnické osoby samy nebo v rámci skupiny inkasovat úhrn části úplat za uskutečněné zdanitelné služby, které připadají na Českou republiku, přesahující 100 mil. korun.

Třetí práh stanovuje, že subjektem daně v případě provedení cílené reklamní kampaně a poskytnutí dat o uživatelích budou právnické osoby, u nichž úhrn části úplat za uskutečněné zdanitelné služby připadající na Českou republiku přesáhne 5 mil. korun. Využití mnohostranného digitálního rozhraní budou mít právnické osoby, u nichž musí toto rozhraní mít více než 200 tis. uživatelských účtů.

Čtvrtý práh stanovuje, že subjektem daně budou pouze ty právnické osoby, u kterých není poskytování zdanitelných služeb pouze malým zlomkem jejich celkové činnosti, tedy jedná se o podniky nebo skupiny podniků, které podnikají převážně digitálně. Vyloučeny budou ty podniky nebo skupiny podniků, u nichž podíl inkasa ze zdanitelných služeb v rámci Evropy na jejich celkových výnosech v rámci Evropy činí nejvýše 10 %.

Zároveň se pro účely zamezení obcházení tohoto zákona zavádí oznamovací povinnost subjektů, které sice přesáhnou první a druhý práh, nicméně tento čtvrtý práh nepřesáhnou. Oznamovací povinnost může být v rámci skupiny splněna i souhrnně tak, že se podá jedno oznámení za více členských entit téže skupiny. Tyto prahy omezují působnost zákona na subjekty určité velikosti, a to v případech, kdy existuje významná digitální přítomnost těchto společností na území České republiky v souvislosti s poskytováním některé ze zdanitelných služeb. Zároveň je zamezeno tomu, aby daň nepříznivě dopadla na společnosti, které sice jsou součástí nadnárodní skupiny, která je významná digitálně přítomná na území České republiky, ale samy tyto zdanitelné služby neposkytují, nebo je poskytují, avšak dosahují zákonných limitů, či je poskytují pouze okrajově. Sazba daně je 7 %, a to jednotně pro všechny zdanitelné služby. Zdaňovacím obdobím bude kalendářní rok. Subjekt daně, kterému nově vznikne daňová povinnost k dani z digitálních služeb, bude mít povinnost podat přihlášku k registraci. Při správě daně se použije takzvané samovyměření, daň se tak bude stanovovat právní fikcí přímo na základě podání daňového přiznání. Jde o standardní a moderní způsob správy daní, který je používán u nově zavedených daní a který je obvyklý i v zahraničí. Daň bude placená primárně zálohově, a to v měsíčních zálohách odpovídajících jedné dvanáctině daně tvrzené za předchozí zdaňovací období. V prvním období po registraci k dani výše záloh bude vycházet z částky rozhodné pro účely již zmíněného druhého prahu.

Návrh zákona dále obsahuje zvláštní následek porušení povinnosti při správě této daně, a to institut nespolehlivého plátce daně z digitálních služeb. Důvodem zavedení tohoto opatření je zejména skutečnost, že subjektem daně budou ve významné míře zahraniční právnické osoby, u kterých nelze očekávat, že by měly v České republice majetek postižitelný daňovou exekucí a které lze jen velmi těžko postihnout sankcemi za platební delikty. Účinnějším se totiž v těchto případech jeví postihnutí reputace takového subjektu než jeho majetku. Informace, že subjekt je nespolehlivým plátcem, bude zveřejněna na internetu. Jedná se o obdobnou úpravu, jaká je dnes v případě daně z přidané hodnoty. Účinnost zákona se navrhuje patnáctým dnem po jeho vyhlášení. Zákon však není retroaktivní, zdaňovat se budou pouze skutečnosti, které nastanou po účinnosti tohoto zákona, i když nabude účinnosti v průběhu zdaňovacího období. V návrhu zákona o dani z digitálních služeb je z důvodu zvýšení právní jistoty adresátů výslovně zakotveno omezení použitelnosti tohoto zákona ve vazbě na konkrétní zdaňovací období, kdy posledním zdaňovacím obdobím bude zdaňovací období roku 2024. Daň z digitálních služeb představuje tedy překlenovací opatření, které má být aplikováno v období, než bude dosaženo shody na globálním řešení zdanění digitálních služeb, na jehož přípravě probíhají v současné době intenzívní práce zejména na poli Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Nicméně je nutné podotknout, že tyto práce probíhají již od roku 2013.

Důvodem omezení použitelnosti tohoto zákona je zejména to, že nejefektivnějším řešením v reakci na nové výzvy digitální ekonomiky pro současné daňové systémy jsou opatření, která budou prosazována a zaváděna v širokém mezinárodním kontextu. Vlastní národní úprava dočasného charakteru má za cíl vytvořit společně s dalšími státy Evropské unie, které vlastní úpravu zavádějí nebo zavedly, tlak na mezinárodní instituce a na uspíšení prací na globálním řešení.

Děkuji vám za pozornost.

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama