Členové Evropského parlamentu budou příští týden hlasovat o návrhu na vyslovení nedůvěry předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové s odůvodněním jejího odmítnutí sdílet podrobnosti o kontroverzní dohodě o vakcíně proti Covidu-19 v hodnotě několika miliard eur, uvádí několik zpráv v médiích. Návrh, který předložil rumunský europoslanec Gheorghe Piperea, je naplánován na projednání 7. července a následné hlasování se bude konat 10. července během plenárního zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku, informoval ve středu např. server EuroNews.

Von der Leyenová byla obviněna z nedostatku transparentnosti a špatného hospodaření během pandemie, konkrétně kvůli svému odmítnutí zveřejnit textové zprávy, které si vyměňovala s generálním ředitelem společnosti Pfizer Albertem Bourlou během jednání o smlouvě na miliony vakcín proti Covidu-19 v roce 2021. Tento krok navazuje na rozhodnutí Soudního dvora EU, který shledal, že Evropská komise neposkytla věrohodné odůvodnění pro nezveřejnění textů.

„KOMISE NEMŮŽE POUZE KONSTATOVAT, ŽE POŽADOVANÉ DOKUMENTY NEMÁ K DISPOZICI, ALE MUSÍ POSKYTNOUT VĚROHODNÁ VYSVĚTLENÍ,“ rozhodl soud v květnu. Odmítnutí sdílet zprávy, a to i po soudním příkazu, ukázalo „pokračující vzorec institucionálního rozpínání, demokratického ignorování a eroze důvěry veřejnosti ve správu Unie,“ argumentoval minulý měsíc Piperea.

Navzdory shromáždění požadovaných 72 podpisů k zahájení návrhu se očekává, že hlasování bude do značné míry symbolické. K jeho schválení je zapotřebí dvojí většiny: návrh musí podpořit dvě třetiny odevzdaných hlasů, což představuje většinu ze 720 křesel Parlamentu. Piperea uznal malou pravděpodobnost, že jeho návrh projde, ale popsal jej jako „klíčovou příležitost pro konstruktivní a podloženou kritiku předsedkyně Ursuly“.

Evropská lidová strana (EPP), kterou vede von der Leyenová, a další centristické frakce, které tvoří současnou parlamentní většinu, naznačily, že návrh nepodpoří, a to i přesto, že někteří členové vyjádřili frustraci z pokryteckého postoje Komise k transparentnosti.

Pokud by návrh uspěl, celá Evropská komise by musela rezignovat, což by vedlo k jmenování 27 nových komisařů. Jediný případ, kdy EK hromadně rezignovala, byl v roce 1999 za prezidenta Jacquese Santera uprostřed korupčního skandálu.

Poslední podobný návrh, podaný proti bývalému předsedovi Komise Jeanu-Claudu Junckerovi v roce 2014 kvůli obviněním z daňových úniků, Europarlament velkou většinou zamítl.

Nu, uvidíme, jak budou hlasovat naši europoslanci, zejména ti z vládních stran, kteří se snaží tvářit vůči politice „královny Ursuly“ kriticky…