Karla Maříková

  • SPD
  • Karlovarský kraj
  • poslankyně
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 4,22. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

19.05.2018 12:01:39

Ornou půdu měníme v beton

Ornou půdu měníme v beton

Ztratili jsme vztah k přírodě, půdě i zemědělství. Dnešní orná půda je zastavována rychlostí 15 hektarů denně a tam kde se zlatalo obilí dnes stojí sklady nebo zasmrádá řepka. Přestali jsme si uvědomovat, že orná půda je to nejcennější co máme.

Od roku 1966 se snížila výměra zemědělské půdy o 290 000 hektarů, což odpovídá velikosti tří okresů. Zakrytí povrchu půdy nepropustným materiálem způsobuje škody na životním prostředí a je nejvýznamnější formou degradace půdy, přispívá k poškození biodiverzity, zvyšuje nebezpečí povodní a nedostatku vláhy, přispívá i ke změně klimatu. Nejvýrazněji postižené zastavováním jsou zpravidla ty nejlepší půdy. Ve větší míře se zastavují nejkvalitnější pole. Zastavování půdy může vést ke ztrátě úrodné půdy pro produkci potravin nebo ztrátě přírodních prostředí a snížení dodávky podzemní vody. Při vydatných deštích se voda nemá kam vsakovat a způsobuje lokální povodně. Zásadní je i dopad na živočichy a rostliny. Nejenže se zmenšuje území, kde žijí, ale zároveň se rozdělují i populace těchto druhů, brání se jejich migraci a omezují se zdroje potravy. Deset centimetrů orné půdy vzniká 2 tisíce let a my místo, abychom půdu více chránili, měníme ji v beton.
Další problém je, že půda ztrácí živiny, jelikož se z ní vytrácí organická hmota. Organická hmota je přitom velmi důležitá pro úrodnost půdy. Odebrané živiny je nutné do půdy zpět navracet. Zemědělci živiny půdě dodávají hnojením pomocí minerálních hnojiv. Dohánění úrodnosti půdy intenzivním hnojením, ale může vést až k tomu, že je její úrodnost nakonec tak nízká, že přestane přinášet zisk. Vzhledem k úbytku dobytka se na pole nedostávají potřebné organické látky ve formě hnoje nebo močůvky. Díky těmto organickým látkám byla půda lépe prohnojená. Nyní se z půdy jen odebírá a vrací se do ní jen chemie.
Vytratilo se také dodržování střídání plodin s různými nároky na půdní prostředí, dnes se každý snaží získat z půdy co nejvíce za co nejkratší dobu. Na polích široko daleko neuvidíte pěstovat nic jiného než kukuřici a řepku. Kukuřice a řepka jsou náročné na živiny v půdě. Dříve platilo, že jedna rostlina mohla být na poli jednou za šest až sedm let, dnes je tomu jednou za tři roky. Půda se tak měla čas zregenerovat. Kukuřice je širokořádková plodina a jedna z těch, která způsobuje největší erozi půdy. Řepka je nejen náročná na živiny v půdě a tím z ní odčerpává mnoho důležitých živin, ale je také náchylná na choroby, jež způsobují různí škůdci a tak je ošetřována koktejlem pesticidů, které se vstřebávají do půdy a spodních vod. Výsledky jsou skutečně alarmující, neboť více než polovina z téměř 700 vrtů vykazuje pozitivní nálezy nějakého pesticidu. Otravujeme si tak vodu, kterou pak pijeme. Řepka a kukuřice jsou plodiny, které jsou takzvaně mělce kořenící, maximálně do třiceti centimetrů. Půda pod nimi zůstává tvrdá, není dobře prokypřená. To je důvod proč se voda nevsákne, steče a nezadržuje se v krajině.
Degradace půdy způsobuje ztrátu jejích produkčních schopností, půda je neobnovitelný přírodní zdroj. Zemědělskou půdu bychom měli chránit před nájezdy developerů či zkázou způsobenou nevhodným způsobu obdělávání. Bez úrodné půdy se zkrátka neobejdeme, jelikož nám poskytuje potraviny a krmivo pro zemědělská zvířata. Každý se rád zakousne do křupavého rohlíku, ale nějak si neuvědomujeme, že pšenice, ze které je se musí někde vypěstovat a na vyhladovělé půdě nebo betonu ta asi nepůjde. Naši předci nám tu zanechali úrodnou půdu, co tady zanecháme dalším generacím my? Otrávenou vodu pesticidy, beton místo půdy? Uvědomme si, že nejeden národ přežil díky chlebu, ale pšenici a žito musí mít kde vyrůst.




Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama