Mgr. Bc. Hubert Lang

  • ANO 2011
  • Plzeňský kraj
  • poslanec
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 0,58. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

01.12.2023 13:09:00

Jaká je příjmová horní hranice únosnosti ČR z hlediska příjmu dalších osob?

Jaká je příjmová horní hranice únosnosti ČR z hlediska příjmu dalších osob?

Projev na 82. schůzi Poslanecké sněmovny 1. prosince 2023 k opatřením, souvisejícím s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny

 Dobrý den, kolegyně, kolegové, pane ministře.

Máme před sebou třetí čtení lex Ukrajina VI. Vlastně od té doby vypuknutí toho válečného konfliktu, tak vlastně za ty dva roky přijímáme šestou úpravu toho speciálního předpisu pro ukrajinské běžence, kteří přichází v rámci té pomoci, kdy Česká republika tu pomoc jakoby nabídla a připravila. Hnutí ANO 2011 vlastně u předchozích pěti lexů, tak jak postupně šly, tak čtyři jsme podpořili, u jednoho jsme se zdržovali a bylo to čistě technické, když se tehdy řešila otázka zranitelných a nezranitelných osob.

Děkuju, paní předsedající. Ono je to opravdu těžký jako potom navazovat, když máte nějaké přerušení, abyste nemusel začínat případně od začátku nebo jste nepřerušil ten tok těch svých myšlenek. Jak tady řekl pan ministr, ve své podstatě lex Ukrajina VI, což je předpis, který zpřísňuje - to bych chtěl říci, neustále dochází postupně k zpřísňování podmínek vlastně příchozích běženců z té Ukrajiny, tak byl projednán vlastně v prvním čtení, v druhém čtení byly připraveny pozměňovací návrhy, měli jsme tam spolupráci oboru azylové a migrační politiky, protože i když jsme koalice či opozice, tak v těchto věcech se domnívám, že je určitá míra spolupráce potřeba, protože to obrovské množství lidí, které k nám přichází a musíme to nějakým způsobem řešit.

Takže za tu vstřícnost děkuji. Máme tam připraveny dva... jsou připraveny vlastně dva pozměňovací návrhy, o kterých se bude ještě hovořit. A doufám, že tyto pozměňovací návrhy projdou. Bezpečnostní výbor se k tomu také vyjádřil za účasti pana ministra, a myslím si, že to bylo konstruktivní. Takže tam s tím nemáme žádný problém jako hnutí ANO. Jak jsem říkal, těch předchozích pět lex Ukrajina, z toho jsme čtyři podpořili plně, u jednoho jsme se zdržovali, kdy se jednalo o ty takzvané zranitelné a nezranitelné osoby, kdy to nebylo ještě vyjasněno. Já bych chtěl ovšem v této věci zmínit, že tím, že schválíme lex Ukrajina VI, tak se posouváme vlastně do března roku 2025. Posouváme se do posledního roku našeho volebního období a ještě za stávající Sněmovny budeme muset potom hledat nějaké další řešení, zda to bude lex Ukrajina VII, nebo už se bude připravovat nějaké národní řešení, to je otázka, kterou tady vznáším, a my jsme se o ní už i bavili, protože ta evropská směrnice je na základě, které lexy Ukrajina byly vygenerovány nejenom v České republice, ale i v dalších členských státech Evropské unie, je tříleté moratorium.

Prostě po těch třech letech už můžeme začít s těmi osobami pracovat na národní úrovni. To znamená u nás na té národní úrovni máme cizinecký zákon, máme případně azylový zákon. Jsou to dvě normy, které nějakým způsobem řeší obecně cizince, kteří přichází na území České republiky, ať už na krátkodobé, dlouhodobé, trvalé pobyty, někdo z nich přechází třeba do občanství. Já bych chtěl tady jenom zmínit, abych nebyl příliš dlouhý, že opravdu dneska už se musíme začít zamýšlet více nad integrací a adaptací osob, které se rozhodnou pravděpodobně, že zůstanou na území České republiky, protože se domnívám, byť bych si přál, aby ten válečný konflikt se ukončil, že s největší pravděpodobností do toho 23. 3. 2025 pravděpodobně ten konflikt nebude ukončen. To znamená ty osoby tady budou dále s námi. Dneska je tady řádově 350, 370 000 osob. Když se ptáme, zda tady zůstanou nebo nezůstanou, tak oni logicky ještě neví vlastně, jestli se vrátí domů, nevrátí se domů. Je to i pro ty osoby samotné těžké, což chápu, ale my musíme prostě už začít pomalu hledat nějaké řešení, co s těmi lidmi. Je to čtvrt milionu lidí, prostě víc jak čtvrt milionu lidí.

Netvrdím, že Česká republika v rámci legální migrace prostě nepotřebuje pracovníky do průmyslu. Je tam spousta žen, je tam spousta dětí. Ty děti když se prostě integrují, adaptují, tak prostě budou to naši, možná i spoluobčané po nějaké době, až překročí ten dlouhodobý trvalý pobyt. Otázka je, zda ti lidé nebudou chybět Ukrajině, ale to je trošku jiná otázka. To znamená vznáším jenom - a budeme se ptát v případě přípravy nějaké lex Ukrajina VII, já to říkám i z toho důvodu, že to bude právně čtvrtý rok našeho volebního období, a byl bych nerad, aby se to stalo předmětem nějakých politických půtek, jo. My se můžeme střetávat na různých věcech, ale v této věci si myslím, že napříč politickým spektrem bychom měli být konzistentní a měli bychom prostě hledat nějaké řešení, které bude pro Českou republiku přínosné jak pro hnutí ANO, tak třeba pro hnutí STAN, odkud pochází pan ministr vnitra.

Takže v tom březnu 2025 vyprší vlastně ta lex Ukrajina šestka, a teď co? My budeme muset vlastně připravovat tu sedmičku potenciální trošku dříve, protože tam nemůžeme čekat až úplně na závěr vlastně ukončení toho předpisu. Takže určitě se budeme muset zamyslet nad nějakou integrací a adaptací. A tady my jako hnutí ANO říkáme, že chceme, aby někdo z vlády to koordinoval tu koordinaci. Jestli to bude pod křídly ministra vnitra, nebo to převezme jiný rezort, protože ta policie nebo to Ministerstvo vnitra udělá ty první úkony, ale potom je tam spousta věcí, které patří spíše pod křídla Ministerstva práce a sociálních věcí. Takže se domnívám, že by možná Ministerstvo práce a sociálních věcí mělo převzít tu gesci, ale my prostě chceme jako opozice, abychom viděli, kdo to je, kdo z té vlády je tím partnerem, se kterým můžeme třeba více komunikovat potom ty další věci, které jsou s tím provázány. Jestli to tedy bude pan ministr vnitra, nebo to bude třeba pan ministr práce a sociálních věcí.

Další věci, které jsou s tím spojené samozřejmě, protože v těch příchozích jsou matky i děti, tak jsou problémy s místy. Máme tolik míst ve školách? Máme tolik míst ve školkách? Potom ti lidé, třeba ty děti budou přecházet do středního školství. Musíme prostě všechny tyto věci se pokusit nějakým způsobem řešit. Budeme muset hledat nějaké tedy národní řešení. Jestli to národní řešení bude i tak, jak jsme zatím komunikovali s oborem azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra a ti lidé tady budou přecházet do pravděpodobně asi dlouhodobých pobytů, nebudou muset odcházet domů. Ale budou muset už plnit určité podmínky jako každý jiný cizinec. To znamená já se domnívám, že po těch dvou letech, bude to vlastně dva roky, ten konflikt už tam běží, bude to pomalu... ještě se to určitě překlopí do dalšího roku, tak ti lidé už by měli mít jaksi jasno v tom, jestli se chtějí vrátit, nechtějí se vrátit, jestli tady s námi chtějí žít a podobně.

A my bychom měli začít připravovat tedy ty podmínky v rámci nějakého národního řešení. To bude velká výzva, jednak pro Ministerstvo vnitra, pro odbor azylové a migrační politiky a vůbec pro celou naší společnost. Pokud ten konflikt bude dále trvat - a může se stát, že ten konflikt, blíží se další zima, prostě ty strany jsou tam proti sobě zaklíněné jak za první světové války, nějaká zákopová válka. To je to, co já bych se chtěl zeptat, pořád vznáším tu otázku, jaká je příjmová horní hranice únosnosti České republiky z hlediska příjmu dalších osob? Já úplně nevím kolik každý měsíc přichází a říká se, že to může být až 10 000 osob, které vlastně každý měsíc přichází znovu do České republiky a začíná u nich všechno jakoby od znovu. To znamená humanitární dávka, zranitelné osoby, nezranitelné osoby, prvních šest měsíců, 150 dní zdravotní pojištění a podobně. Měli bychom se pomalu začít zamýšlet nad tím, jestli v současné těžké ekonomické situaci pro naši zemi, kdy se tady snížila valorizace penzí, jsou tady různé úsporné balíčky, nežije se lehce našim osobám, našim vlastním lidem, jestli nejsme příliš vstřícní, nebo jestli by nestálo za to pomalu říci nějak dost. Je nás 10,5 milionu, přijali jsme v té největší vlně více jak 500 000 lidí, dneska jich tady máme 350, pokládám takovou otázku: Zvládneme další příliv těch lidí? Těch lidí může přijít 10 000, může jich také přijít taky 50 000, může jich přijít milion.

V tom lexu není vůbec žádná ta horní hranice. U toho dalšího lexu nebo u nějakého národního řešení se musíme začít zamýšlet, jestli jsme schopni vůbec další lidi přijímat, aby to bylo za nějakých důstojných podmínek ve smyslu našeho zdravotního systému, sociálního systému, školského systému, ubytovacích kapacit, protože nemáme byty ani pro naše lidi. A když sem přijde takové množství lidí, také samozřejmě musí důstojně bydlet, nemůžou bydlet v nějakých provizorních podmínkách. Já to říkám z toho důvodu, že se dneska začínají objevovat takové tendence, že jaksi ti Ukrajinci mají přednost. Spousta lidí nám volá, píše a říká, nezapomínáme náhodou, nezapomínáte, páni poslanci, že jste poslanci Parlamentu České republiky, že byste měli hájit zájmy primárně českých občanů a ne upřednostňovat jakoby tyto cizince? A potom je cizinec a cizinec. Paradoxně mi píší i cizinci, kteří nejsou Ukrajinci a říkají: Nám se zdá, že my jsme měli poměrně složité, těžké jakoby vstupní podmínky, abychom s vámi tady mohli žít, jsme tady v nějaké formě pobytu, a najednou se nám zdá, že ti Ukrajinci mají jakousi přednost. Tak to je jenom taková otázka, abychom se nedostali do toho, abychom nevyvolávali zbytečně nějaké vášně vůči této skupině příchozích cizinců.

Abychom nenahrávali nějakým extremistickým náladám, případně nějakým xenofobním náladám, to nikdo z nás určitě nechce ani zleva ani zprava. Já zastávám ten názor, že bychom to měli dostat do nějakého gardu vyrovnaného, aby každý cizinec, který k nám přichází - my potřebujeme legální migraci, protože jestli jste viděli včera reportáž v televizi, tak Česká republika na tom není dobře z hlediska počtu nově narozených dětí a podobně.

To znamená, legální migrace pro nás určitě je záchranou i do budoucnosti z hlediska našich systémů sociálních a dalších, aby tady měl kdo dělat na ty seniory, kteří budou přibývat, a pro mě pořád je lepší legální migrace z toho východu, než nějaký přerozdělovací mechanismus migrace třeba z té Afriky, kteří jsou nám kulturně trošku dál. Takže to jsou všechno otázky, na které se budeme muset začít více ptát, a musíme srovnat ukrajinské migranty, já bych spíš řekl cizince, v nějaké formě pobytu s jinými cizinci, protože v České republice k našemu poměru obyvatel je tady víc jak jeden milion cizinců v různých formách pobytu a dneska těch Ukrajinců je tady řádově těch 350 - 370 tisíc.

Další věc, která se nám nelíbí a zatím v těch lex Ukrajina je pořád na dobrovolné bázi, je, že my pořád stále nevíme, kde přesně ty osoby jsou, stále přesně úplně nevíme, jaké je jejich složení z hlediska práce, jsou tam věci další, kdy se nás třeba ptají někteří občané, jak je možné, že ti Ukrajinci třeba v létě odjížděli zpátky na tu Ukrajinu, do místa válečného konfliktu, a jeli tam i s dětmi apod. My se snažíme vysvětlovat, že evropský předpis tyto Ukrajince v tom režimu lex Ukrajina jaksi zrovnoprávňuje s jinými občany Evropské unie a my nemůžeme zabránit těmto osobám, aby cestovaly volně po Evropě, po schengenském prostoru nebo aby se vrátily domů a podívaly se logicky na své majetky, navštívily své příbuzné a podobně. Takže to jen takové dovysvětlení této věci, protože se nás na to také hodně lidi ptají. Kdyby tady ti lidé, ti cizinci, Ukrajinci byli v jiném režimu například azylového zákona, tak ve své podstatě by nemohli vycestovat domů, do místa, kde je ten válečný konflikt. Proto ten rozdíl pojetí, cizinecký zákon hovoří jinak, azylový zákon hovoří jinak a evropská směrnice hovoří také trochu jinak. Tak to jenom pro dovysvětlení.

Pozměňovací návrh, který jsme připravili za hnutí ANO ve spolupráci s OAMP je zpřísňující. Ve své podstatě máme tady určitou kategorii Ukrajinců, kteří se tady dopustili nějakého protiprávního jednání, které není dostatečně trestné na to, aby byli vysloveně zavření, ale chceme, aby tyto osoby, když se tady něčeho takového dopustí, aby byla možnost, aby odcestovaly na Ukrajinu zpět, prostě neváží si naší pohostinnosti, dopustily se tady něčeho protiprávního. Takže bych vás chtěl poprosit, až budete zvažovat, zda pro to zvednete ruku, tak abyste zvážili to, že je to všechno zpřísňující. Jsou to takové drobné krůčky, kde se pomaličku ten lex srovnává s podmínkami pro jiné cizince.

Takže z mé strany je to všechno. Děkuji za pozornost.

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama