Mgr. Bc. Vít Rakušan

  • STAN
  • 1. místopředseda vlády
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je -2,57. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

10.07.2024 14:14:00

Zvyšování obranyschopnosti Evropy považujeme za zásadní prioritu

Zvyšování obranyschopnosti Evropy považujeme za zásadní prioritu

Projev na 26. schůzi Senátu ČR 10. července 2024 k informacím vlády ČR o výsledcích jednání Evropské rady, která se konala ve dnech 27. - 28. června 2024.

 Dobré ráno, dopoledne, dámy a pánové, vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, páni senátoři, dovolte mi, prosím, v zastoupení premiéra vlády ČR Petra Fialy informovat o výsledcích jednání Evropské rady. Toto jednání se konalo ve dnech 27. a 28. 6. 2024. Původně bylo plánováno jako dvoudenní, ovšem všechna jednání se nakonec podařilo v rámci formálního jednání uzavřít během prvního dne. Samotnému zasedání předcházel podpis společných bezpečnostních závazků mezi Ukrajinou a EU za přítomnosti prezidenta Zelenského. Jde o právně nezávazný dokument, který shrnuje závazky EU, jež pomohou Ukrajině bránit se, odolávat úsilí o destabilizaci a odrazovat od aktů agrese v budoucnu. Ukrajina se naopak zavázala pokračovat v reformách v souladu se svým směřováním do EU.

Následovalo jednání členů Evropské rady s prezidentem Zelenským, po němž proběhla i bilaterální schůzka našeho pana premiéra s prezidentem Zelenským. Hlavními body samotného jednání byly Ukrajina, Blízký východ, bezpečnost a obrana, konkurenceschopnost, příští institucionální cyklus. Součástí závěrů byl také bod Různé, v němž figurovala témata migrace, Černého moře, Moldavska, Gruzie, hybridních hrozeb a boje proti antisemitismu, rasismu a xenofobii.

Stručně k hlavním bodům zasedání. Ukrajina. Evropská rada znovu potvrdila závazek poskytovat Ukrajině mnohostrannou podporu tak intenzivně a tak dlouho, jak bude třeba. Evropská rada zhodnotila pokrok v oblasti poskytování vojenské podpory Ukrajině v rámci evropského mírového nástroje, jakož i iniciativy členských států. Vysoce ceněna byla i česká muniční iniciativa.

Co se týče mimořádných příjmů z imobilizovaných ruských aktiv, Evropská rada přivítala přijetí právních aktů EU, které umožní využít tyto příjmy na další vojenskou podporu Ukrajiny stejně jako na budování kapacit jejího obranného průmyslu a poválečnou obnovu. V tomto kontextu také uvedla, že očekává první výplatu ještě v průběhu léta.

Evropská rada se zabývala výsledky ze summitu o míru na Ukrajině ve Švýcarsku a konference o rekonstrukci Ukrajiny v Berlíně.

Kromě toho byly projednány další sankce, 14. balíček. Zdůraznila se potřeba další práce na plném a účinném vymáhání sankcí.

V neposlední řadě Evropská rada potvrdila pokračující podporu integraci do EU, přivítala konání první mezivládní konference o přistoupení Ukrajiny 25. 6.

Vláda ČR plně podpořila přijetí závěrů k tématu Ukrajiny, přičemž zdůraznila zejména potřebu posílení a pokračování ve vojenské podpoře.

Vláda podpořila využití výnosů z imobilizovaných ruských aktiv na podporu Ukrajiny.

Vláda dlouhodobě podporuje ukrajinské úsilí stát se v budoucnu členem EU a apeluje, aby proces přístupu Ukrajiny postupoval bez dalších zbytečných prodlev. Přivítali jsme proto jednomyslné schválení vyjednávacího rámce v Radě a uspořádání mezivládní konference. Samotné členství je otázkou samozřejmě mnoha let dopředu. Ukrajinu ovšem hodláme jako ČR v její snaze o přibližování EU podporovat.

Druhým tématem byl Blízký východ. Evropská rada se vrátila k situaci na Blízkém východě. Opět odsoudila brutální teroristické útoky, které 7. 10. minulého roku provedl Hamas a další teroristické skupiny proti Izraeli. Současně Evropská rada zopakovala, že by měl Izrael plně dodržovat závazky vyplývající z mezinárodního práva včetně mezinárodního humanitárního práva.

Evropská rada také vyjádřila svůj závazek k trvalému a udržitelnému míru na základě dvoustátního řešení. V tomto kontextu apelovala, aby byly neprodleně přijaty a plně prováděny podmínky mírového návrhu USA, jež byl podpořen i rezolucí Rady bezpečnosti.

Evropská rada zdůraznila potřebu zabránit další eskalaci, přičemž neklidná zůstává především situace na hranici mezi Izraelem a Libanonem.

Vláda ČR podporovala přijetí vyvážených závěrů, což se nakonec povedlo. Ve spolupráci s dalšími členskými státy, především Rakouskem, jsme v textu prosadili konkrétní úpravy. Výsledný text závěrů je pro nás přijatelný a jasně rozlišuje mezi agresorem, teroristickou skupinou Hamas a obětí, tedy Izraelem, kterému jednoznačně přiznává právo na sebeobranu v mezích mezinárodního práva.

Vláda ČR podporuje prosazování mírového plánu navrženého USA. Doufáme, že se podaří na tomto půdorysu brzo nalézt dohodu, která především umožní návrat všech rukojmích, která jsou stále držena v Gaze. Zároveň si je vláda dobře vědoma i tragické humanitární situace v Gaze. Proto podporuje zabezpečení přístupu zasažených k pomoci a apeluje na zabránění další eskalaci.

Třetím tématem byla bezpečnost a obrana. Evropská rada se věnovala posílení obranné připravenosti Evropy včetně posílení technologické a průmyslové základny EU v oblasti obrany. V rámci bezpečnosti a obrany byla klíčová diskuse o možnostech mobilizace finančních prostředků pro evropský průmysl v oblasti obrany. Evropská komise by měla v dalších měsících předložit Radě konkrétní možnosti v této oblasti.

Vláda ČR přivítala návrat k diskusi o obraně a bezpečnosti s důrazem na evropský obranný průmysl. Zvyšování obranyschopnosti Evropy považujeme za zásadní prioritu i pro další cyklus.

Vláda dlouhodobě podporuje lepší přístup obranného průmyslu k soukromým i veřejným financím včetně změny politiky Evropské investiční banky. V tomto duchu podepsal již v březnu předseda vlády Fiala podpůrný dopis 15 hlav států a předsedů vlád. Proto vláda ČR oceňuje, že se podařilo dosáhnout pokroku v přístupu Evropské investiční banky k této otázce.

Dalším tématem byla konkurenceschopnost. V návaznosti na své závěry z dubna 2024 Evropská rada vyhodnotila dosavadní pokrok v oblasti hospodářství a konkurenceschopnosti. Pro vládu ČR zůstává v tomto kontextu prioritou prohlubování vnitřního trhu a s tím spojené odstraňování přetrvávajících bariér, snížení regulatorní, administrativní, byrokratické zátěže. Od příští Komise budeme požadovat mnohem větší důraz na tyto oblasti.

Vláda rovněž podporuje provádění důsledných hodnocení dopadů navrhované legislativy stejně jako tzv. testů konkurenceschopnosti pro předkládané návrhy Komise.

Příští institucionální cyklus. Prvním bodem bylo obsazování vedoucích funkcí. Členové Evropské rady rozhodli o nominacích pro klíčové funkce v evropských institucích. Coby kandidátku na předsedkyni Evropské komise opětovně nominovali Ursulu von der Leyen a na pozici vysoké představitelky pro zahraniční a bezpečnostní politiku estonskou premiérku Kaju Kallas. Členové Evropské rady si rovněž zvolili nového předsedu, kterým se stane bývalý portugalský premiér Antonio Costa. Vláda ČR v průběhu tohoto procesu zdůrazňovala především nutnost respektovat geografickou rovnováhu v EU. Vláda ČR na jednání podpořila rozhodnutí o všech třech zmíněných kandidátech.

Strategická agenda pro následující cyklus. V rámci přípravy na nový institucionální cyklus Evropská rada přijala strategickou agendu EU na období 24-29. Ta je obecným dokumentem, který poskytuje základní mantinely pro politický program nové Evropské komise. Ta se zaměřuje na tři hlavní oblasti. Hodnoty, bezpečnost, konkurenceschopnost. Vláda ČR se na přípravě dokumentu podílela, jeho přijetí podpořila. Výsledný text do velké míry reflektuje vládní pozici přijatou v dubnu tohoto roku. Významný důraz je kladen na zajištění bezpečnosti v Evropě a nastartování evropské ekonomiky. V tomto kontextu je třeba zmínit, že strategická agenda pracuje s pragmatickým přístupem k naplňování klimatických cílů, zdůrazňuje podporu konkurenceschopnosti evropských firem, klade důraz na vnitřní trh a otevřenou obchodní politiku.

V rámci bezpečnosti zdůrazňuje boj proti nelegální migraci, a to včetně připravenosti EU věnovat se inovativním přístupům ve spolupráci se třetími státy, jak už vláda ČR činí.

To je vše tedy v souladu s naší dlouhodobou pozicí.

Posledním bodem je cestovní mapa o budoucnosti Evropy. Evropská rada přijala tzv. cestovní mapu budoucnosti Evropy, tedy k debatě o případných vnitřních reformách. Text závěru pouze vytyčuje oblasti, které má Komise zmapovat. Hodnoty, politiky, rozpočet a správa veřejných věcí. Příští rok na jaře pak Komise předloží konkrétní možnosti reforem.

Vláda ČR zůstává otevřena diskusi o zefektivnění fungování EU v mezích platného právního rámce. Zároveň vláda apeluje na pragmatický a realistický přístup, kdy nejprve musí být velmi důkladně zanalyzovány konkrétní politiky, aby bylo možné určit, kde jsou změny vůbec žádoucí a prospěšné.

Vláda ČR také kladla důraz na to, že proces vnitřních reforem nesmí podmiňovat další pokrok v politice rozšíření EU.

To jsou stručně, pane předsedo, vážené senátorky, vážení senátoři, hlavní výsledky červnové Rady. Děkuji vám jménem vlády za pozornost.

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama