Mgr. Marek Výborný

  • KDU-ČSL
  • Pardubický kraj
  • poslanec
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je -2,3. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

07.05.2021 16:54:18

Vládní návrh je špatný, s kolegy z ODS, TOP 09, STAN i od Pirátů máme lepší

Vládní návrh je špatný, s kolegy z ODS, TOP 09, STAN i od Pirátů máme lepší

Projev na 98. schůzi Poslanecké sněmovny dne 7. 5. 2021 k vládnímu návrhu stavebního zákona

Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, milé kolegyně, milí kolegové, nejprve si dovolím přece jenom jistou poznámku směrem k projednávání tohoto tisku. Jsme před třetím čtením. Předpokládal bych, že pan zpravodaj bude pečlivě poslouchat na místě tomu vyhrazeném kolegyni Balcarovou a další, protože samozřejmě ty příspěvky a můj speciálně se může také týkat některých legislativních kroků v rámci hlasování ve třetím čtení. Přijde mně to minimálně velmi neuctivé vůči kolegyni Balcarové. Teď o sobě nemluvím. Ale hlavně to může způsobit podstatný problém v hlasování ve třetím čtení v okamžiku, kdy jsou tady načítány v rozpravě ve třetím čtení některé návrhy na legislativně technické úpravy. Vidím pana místopředsedu poslaneckého klubu hnutí ANO, že zaregistroval to, o čem hovořím. Možná by bylo dobré, kdyby pan zpravodaj skutečně se věnoval své pozici zpravodaje. (Poslanec Kolovratník usedá ke stolku zpravodajů.) Děkuji. Myslím, že by to mělo být standardem pro každého z nás tady v této sněmovně.

Teď mi dovolte kratičký komentář k tomu brilantnímu vystoupení pana ministra kultury. Pane ministře, musím říct, že jsem velmi pečlivě - pan ministr sice také neposlouchá, ale tak beru to, že je pátek a už se opravdu blížíme ke konci - nicméně děkuji za to vystoupení pana ministra kultury. Protože pokud jste dobře poslouchali, tak on skutečně upozorňoval na věci, které nemůžeme přejít jen tak mávnutím ruky. On ve svém vystoupení poukazoval na návrhy, které nejsou jenom detailní, ale které se mohou zásadním způsobem promítnout do dopadů a důsledků na ochranu kulturního dědictví. A myslím si, že kulturní dědictví by nám všem mělo být svaté a my bychom skutečně neměli přijímat takovou změnu stavebního řízení a stavebního zákona a všech souvisejících předpisů, která by fakticky vedla k ohrožení péče o kulturní památky, péče o kulturní dědictví naší země. A my jsme na to i jako poslanci napříč demokratickou opozicí, protože víte, že zde máme i v tom seznamu pozměňovacích návrhů pozměňovací návrh komplexní, na kterém jsme pracovali spolu s kolegy z ODS, z TOP 09, z hnutí STAN i od Pirátů, kde jsme se snažili reagovat i přesně na ty výtky a výhrady, které zazněly z Ministerstva kultury a které tady zmiňoval pan ministr Zaorálek.

Je sice pozoruhodné, že vládní předlohu stavebního zákona zde tímto způsobem velmi kriticky hodnotí případně ty pozměňovací návrhy z pera velmi často vládních poslanců hodnotí ministr kultury, součást té vlády. Nicméně, pane ministře, já si vaši řeč rád dneska vytisknu a o víkendu si ji znovu přečtu, protože tam jsou skutečně ty věci, které v zásadě kopírují naše připomínky, naše stanoviska, která jsme zde přednášeli, jak v rámci prvního čtení, tak v rámci druhého čtení, kdy jsme předkládali pozměňovací návrhy a musím říct, že s naprostou většinou těch výhrad, které zněly z Ministerstva kultury, se také ztotožňujeme.

Tak jenom doufám, když jsem si ve středu, protože jsem pracovně tady nebyl na podstatnou část projednávání stavebního zákona, přečetl stenozáznam, takže už tady nikdo nebude označovat vystoupení kteréhokoliv poslance za obstrukční. Protože myslím, že pan ministr Zaorálek tady jasně ukázal, co je povinností zákonodárce a v jeho případě i ministra. Prostě tady vystoupit, hájit ten resort, který zastupuji a v tomto případě hájit kulturní dědictví České republiky.

Děkuji tedy ještě jednou panu ministrovi a protože toho času nám bohužel nezbývá mnoho a já mám připravené poměrně delší vystoupení i se stanoviskem poslaneckého klubu KDU-ČSL a jestli jsem správně zaregistroval, tak vláda prostřednictvím paní ministryně práce a sociálních věcí si nechala zařadit na 13.45 pevně projednání jiného tisku a pro mě je v tuto chvíli trochu prekérní začínat řeč, kterou evidentně dnes nemohu stihnout, tak to základní stanovisko klubu KDU-ČSL s dovolením ponechám na další projednávání sněmovních tisků 1008 a 1009 a využiji tento čas k přednesení jedné legislativně technické úpravy, která se týká pozměňovacího návrhu, který jsem načetl ve druhém čtení. Tady bych poprosil pečlivě pana zpravodaje, kdyby tu věc poznamenal, aby byla poté v rámci hlasování ve třetím čtení v rámci legislativně technických úprav hlasována. Omlouvám se, je to chyba, která samozřejmě může být po právu vyčtena mně jako předkladateli, nicméně když jsem si pročítal stenozáznam ze středečního jednání, vím, že pan zpravodaj také zde vystupoval s některými body, kde byly objeveny chyby případně vypadnutá slova apod. Tak bych poprosil ve stejném režimu, kdyby bylo možné odhlasovat v rámci legislativně technických úprav změnu toho pozměňovacího návrhu, který je v systému pod číslem SD 8014, sněmovní dokument. Je to, aby to bylo jednodušší, je to pozměňovací návrh G4.5 Marka Výborného, který jsem načetl. Jinak je to pozměňovací návrh Martina Kupky, Ivana Bartoše, Marka Výborného, Věry Kovářové a Dominika Feriho a týká se vyvlastňování. 

Tam skutečně došlo k chybě, která mohla způsobit možná i to negativní stanovisko ministerstva nebo možná gesčního hospodářského výboru. A já bych vás chtěl požádat, i vás, pane zpravodaji, jestli by bylo možné o tom návrhu hlasovat v tom správném znění, kde - já tedy si dovolím nejprve načíst správné znění toho pozměňovacího návrhu a poté ho vysvětlím - ta legislativně technická úprava spočívá v tom, že v bodě 1 se upraví písmena c, d na písmena a, b. Já to přečtu celé.

Za prvé. V § 170 odstavec 1 písmeno a) se za slovo stavby vkládají slova - odrážka - podle § 10 odstavec 1 písmeno a) a písmeno b). Odrážka nahoře, tečka. To je tedy ta úprava. Ještě jednou. Místo písmen c, d má být správně písmena a, b toho dotčeného paragrafu 170. O co běží. A skutečně pokud se podíváte na odůvodnění tohoto pozměňovacího návrhu, které zaznělo i ve druhém čtení a je i součástí písemného znění pozměňovacího návrhu, tak skutečně to odůvodnění hovoří o těch písmenech a, b, ale omylem chybou tam došlo k záměně.

Ten pozměňovací návrh, kolegyně, kolegové, se týká vyvlastnění, které je obsaženo v té předloze, kterou projednáváme, ve znění pozměňovacího návrhu toho kvazivládního, tedy pozměňovacího návrhu pana poslance Kolovratníka, kde z našeho pohledu, z pohledu předkladatelů toho pozměňovacího návrhu ten režim možného vyvlastnění je velmi široký. Musíme si uvědomit, že vyvlastnění je skutečně zásadním zásahem do ústavně chráněného práva na vlastnictví a jako takové by mělo být vyhrazeno pro případy realizace významných veřejných zájmů, které bez takového zásahu nelze uskutečnit.

A podle našeho mínění takovým veřejným zájmem může být pouze to, co je v § 10 návrhu stavebního zákona uvedeno pod písmeny a) a b), ale nikoliv pod písmeny c) a d). Jinak řečeno, současné znění navrhuje tu možnost vyvlastnění pod písmeny všemi, tedy a), b), c), d) a my chceme tu možnost, to právo na vyvlastnění omezit na písmena a) a d), tedy na stavby dopravní infrastruktury, které jsou zejména stavby pozemních komunikací, drah, vodních cest, leteckých staveb a s nimi související stavby a zařízení.

A za b), technická infrastruktura, kterou jsou zejména systémy a sítě technické infrastruktury a s nimi související stavby a zařízení pro zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod, energetiku, produktovody a elektronické komunikace. A dále stavby a zařízení ke snižování nebezpečí v území a pro zlepšování stavu povrchových a podzemních vod nebo k nakládání s odpady.

A pro nás říkáme, pro předkladatele Martina Kupku, Ivana Bartoše, Věru Kovářovou, Dominika Feriho a mne, tečka. Nepovažujeme za rozumné a moudré, aby možnost vyvlastnění byla i u staveb, které se dotýkají veřejného prostranství a nebo případně u občanské vybavenosti, tedy tak, jak je definována v § 10 odstavec 1 písmeno c), občanské vybavení, kterým jsou stavby, zařízení a pozemky sloužící k zajištění základních potřeb obyvatel zejména pro vzdělávání, výchovu a sport, sociální a zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu a ochranu obyvatelstva.

Ne, že by ty stavby v našich obcích, městech nebyly důležité. Samozřejmě všichni víme, že je potřeba zajistit základní občanskou vybavenost, postavit mateřskou školku, dětské hřiště, upravit veřejné prostranství, nicméně, dámy a pánové, je potřeba na ty misky vah, na ty pomyslné misky vah dát tu ochranu toho základního ústavně chráněného zájmu čili práva na vlastnictví na straně jedné, a na straně druhé skutečně tu váhu toho veřejného zájmu. Z našeho pohledu pokud se jedná o stavby dopravní infrastruktury, tak je to naprosto jasné. Tam velmi často ani nelze - a já jsem zaznamenal od pana zpravodaje tu debatu okolo vysokorychlostních tratí - tak samozřejmě tam těžko lze to přeprojektovat, posunout a podobně, tak tam lze tento krajní prostředek tolerovat, řekněme. Stejně tak u staveb té technické infrastruktury, protože velmi často jsou ta vedení nebo ty dráhy podobných staveb prostě determinovány, těžko se nějakým způsobem mění a bez zásahu do vlastnických práv prostě někde ta realizace možná není.

Na druhou stranu v případě těch dalších staveb jako jsou úpravy veřejného prostranství, jako jsou různé stavby občanské vybavenosti, tak z našeho pohledu je možné, aby si ta obec nebo to město dokázalo najít ty cesty legální, v souladu se zákonem k těm pozemkům tak, aby ty stavby mohly skutečně být, ať už formou koupě, směny a podobně, prostě nechceme, aby se ten nástroj, který považujeme za mimořádný, to znamená vyvlastňování tímto způsobem, dle našeho názoru nadbytečně, nadbytečně rozšiřoval.

To je tedy předmětem toho pozměňovacího návrhu. Prosím tedy ještě jednou, aby ta záměna, která tam došla chybou, tedy písmena c, d, byla napravena písmeny a a b tak, aby to skutečně odpovídalo tomu, co je popsáno i v odůvodnění, a tudíž prosím, i z našeho pohledu je možné toto považovat za legislativně technickou změnu, kterou v souladu s jednacím řádem Poslanecké sněmovny tímto načítám.

Abych ten pozměňovací návrh odůvodnil celý a nemusel se už vracet k němu při svém vystoupení při dalším projednávání tohoto sněmovního tisku, tak připomenu ještě bod dva, který upravuje v tom § 170, který se týká účelu vyvlastnění, odstavec 3, a tím účelem je vlastně vytvoření podmínek pro realizaci staveb v tom režimu vyvlastnění. A to, co je v návrhu, zní takto. Cituji. Odejmutí nebo omezení práva podle odstavce 1 se vztahuje také na plochy nezbytné k zajištění výstavby nebo k uskutečnění veřejně prospěšného opatření a vytvoření ochranného pásma, jde-li o ochranné pásmo podle zákona.

Opět, za tímto účelem to ustanovení považujeme za nepřiměřeně široké, které vlastně fakticky umožňuje odejmutí vlastnického práva, které pro realizaci opatření svou povahou dočasných není nezbytné. Současně to ustanovení pracuje i s pojmem - a to je možná otázka na tvůrce, teď nevím, jestli to je ještě obsahem té původní předlohy, nebo jestli to přinesl pan poslanec Kolovratník, potažmo tedy to, co připravovalo Ministerstvo pro místní rozvoj - a to je ten pojem ochranné pásmo podle zákona, protože to je pojem, který legislativa nezná, není běžně používaný a bohužel to může být opět jedna z cest, jak tento zákonem nedefinovaný pojem vykládat různě široce.

Mimochodem, vzpomeňte si na to, co říkal pan ministr Zaorálek, ano, i on poukazoval na to, že nejenom na tomto místě v § 170, ale (i?) jinde se objevují zcela nové pojmy, které potom mohou tu implementační praxi interpretaci těch pojmů učinit velmi komplikovanou, respektive spíše tedy takovou, že si pod tím každý může představit, co chce, a to může způsobit velký problém při realizaci těch opatření stavebních, která budou podle nového režimu stavebního řízení, podle těchto dvou tisků, pokud budou schváleny.

Tolik tedy k pozměňovacímu návrhu, který jsem chtěl tímto požádat o jeho úpravu než bude hlasováno o něm jako o celku ve třetím čtení. Děkuji panu zpravodaji a (to?) širší vystoupení, jak jsem říkal, si nechám pro to pokračování projednávání těchto dvou tisků. Jenom bych chtěl připomenout, když jsem si pročítal stenozáznam ze středečního projednávání, můj ctěný kolega Martin Kupka tady uváděl stanoviska řady významných institucí, ať už to je Svaz měst a obcí, Sdružení místních samospráv a další - Asociace krajů, mimochodem také - s řadou kritických připomínek k tomu jednak způsobu projednávání stavebního zákona, jednak také k tomu, jakým způsobem vypadá ta finální podoba i po stanoviscích gesčního hospodářského výboru i se stanovisky Ministerstva pro místní rozvoj.

Já jsem povinen z mého pohledu vás, kolegyně, kolegové, také seznámit, protože jsem se pečlivě díval, pan zpravodaj tady vystoupil a on je také zastupitelem Pardubického kraje, a k mému překvapení to od něj nezaznělo, tak bych rád splnil povinnost. Já sice nejsem zastupitelem Pardubického kraje, protože to bych asi už těžko stíhal. Nicméně zastupitelstvo Pardubického kraje, mého domovského kraje, přijalo usnesení ze čtvrtého jednání, které se konalo 20. dubna 2021, které je stanoviskem k rekodifikaci stavebního práva. A nakonec se v tomto usnesení také praví, že by mělo zaznít na půdě Poslanecké sněmovny. A pokud se tak nestalo z úst člena zastupitelstva Pardubického kraje Martina Kolovratníka, tak mi dovolte, abych vás s tímto usnesením zastupitelstva Pardubického kraje seznámil já, abyste vnímali i tento hlas jednoho ze 14 krajských zastupitelstev.

Toto usnesení bylo přijato 20. dubna 2021 v tomto znění: Zastupitelstvo Pardubického kraje projednalo předloženou zprávu a zaprvé schvaluje stanovisko Pardubického kraje k rekodifikaci stavebního práva, vycházející ze závěrů komise rady Pardubického kraje pro veřejnou správu a legislativu dle důvodové zprávy část druhá, a ukládá předložit stanovisko Pardubického kraje k rekodifikaci stavebního práva Poslanecké sněmovně a Senátu, příslušným výborům Poslanecké sněmovny a Senátu a dále jej zaslat poslancům a senátorům za Pardubický kraj. Zodpovědná osoba Martin Netolický. Podepsáni hejtman Pardubického kraje Martin Netolický a první náměstek hejtmana Pardubického kraje Michal Kortyš.

A teď tedy to podstatné, ten obsah, čili důvodová zpráva, obsah usnesení, to je to důležité. Dne 10. února 2021 proběhlo první jednání komise rady Pardubického kraje pro veřejnou správu a legislativu, na němž byla podrobné analýze podrobena rekodifikace stavebního práva. Předmětem jednání pak byly zejména postupné komplexní pozměňovací návrhy, které mají být předloženy Poslanecké sněmovně do druhého čtení. Vláda od navrhované rekodifikace očekává usnadnění podnikání ve stavebnictví a nastartování ekonomiky. Na jednání komise však zazněly obavy z chaosu, soudních sporů i nákladů v řádech desítek miliard korun na plánovanou centralizaci veřejné správy. Dlouhodobě negativní postoj k návrhu Ministerstva pro místní rozvoj včetně poslaneckého návrhu z něj vycházejícího zaujímá také Asociace krajů České republiky. S usnesením Asociace krajů České republiky jste byli seznámeni v příspěvku kolegy Martina Kupky ve středu. Pokračuji. Je třeba připomenout, že v tomto postoji není Asociace krajů osamocena. Negativní stanovisko zaujala například rada vlády pro veřejnou správu a také veřejný ochránce práv, k jehož výzvě se připojil mimo jiné i Nejvyšší správní soud České republiky. Komise rady Pardubického kraje pro veřejnou správu a legislativu ve svém závěru shrnula nejdůležitější body, které by měly být při projednávání nového stavebního zákona zohledněny. Tyto body byly rozpracovány do následujícího stanoviska.

Za prvé. A teď už tedy stanovisko Pardubického kraje k rekodifikaci stavebního práva. Za prvé. Ponechání spojeného modelu veřejné správy na úseku stavebního práva. Jde o dlouhodobě ověřený funkční model veřejné správy, který je personálně zajištěn. Agenda je rovnoměrně rozdělena v rámci celé České republiky, z čehož vyplývá velmi dobrá znalost území. Argumentace systémovou podjatostí je marginální. Navíc systémová podjatost nebyla vyřešena novelou správního řádu v rámci zákonodárné iniciativy, byla, pardon, navíc systémová podjatost byla vyřešena novelou správního řádu v rámci zákonodárné iniciativy Pardubického kraje, to si možná pamatujete, hlasovali jsme to v tomto volebním období. Spojený model představuje též prokazatelně nižší náklady na výkon agend. Příspěvek na výkon přenesené působnosti ve výši okolo 60 %. Spojený model přináší možnost spojování více agend, co se týče přenesené a samostatné působnosti na jednotlivých obcích.

Za druhé. Akcent na procesní stránku stavebního práva a její úpravy ve smyslu zrychlení a zjednodušení. Stávající procesní model je skutečně dlouhodobě neudržitelný. Je třeba odstranit řetězení správních úkonů. Návrh nového stavebního zákona přináší minimálně určité spojení agend, zánik samostatného územního a stavebního řízení. Vše by mělo vést k jedinému povolovacímu procesu. Tento návrh je napůl cesty. Měla by mu být věnována pozornost a měl by být dál rozpracován, neboť právě tato cesta může přinést zrychlení a zjednodušení celého procesu.

Já tomu rozumím, pane místopředsedo. Dámy a pánové, se zbytkem usnesení zastupitelstva Pardubického kraje vás s dovolením seznámím při pokračování projednávání sloučené rozpravy k bodům 337 a 338. Děkuji a přeji vám pěkný víkend.

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama