Mgr. Richard Brabec

  • ANO 2011
  • ministr živ. prostředí
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 0,5. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

17.09.2021 13:03:00

Stále není určena hodnota, která by znamenala jednoznačnou ochranu

Stále není určena hodnota, která by znamenala jednoznačnou ochranu

Projev na 118. schůzi Poslanecké sněmovny 17. září 2021 k Uznávání protilátek na Covid-19

 Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové. Já, jak to už bylo řečeno, v zastoupení za pana ministra Vojtěcha, který skutečně z vážných rodinných důvodů je omluven, tak vám sdělím stanovisko pana ministra, stanovisko Ministerstva zdravotnictví, a doufám, že pro vás bude dostatečné.

Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, především bych vám chtěl sdělit, že Ministerstvo zdravotnictví nezpochybňuje a nikdy nezpochybňovalo imunitu proti covid vzniklou na základě prodělaného onemocnění. Jde pouze o to, že současně rutinně používané laboratorní metody, které aspirují na hodnocení imunity proti covid, nejsou dostatečně standardizované. Tudíž je velmi diskutabilní, zda mohou být použity jako podklad pro rozhodování, zda je jedinec bezinfekční pouze na základě toho, že mu byla naměřena určitá hladina protilátek, ale není důkaz o tom, že by v minulosti onemocnění covid prodělal.

Poznání o nemoci covid se vyvíjí stejně tak jako se zpřesňují metody diagnostiky a léčby této nemoci. Pro jasnou diagnózu nemoci covid, aby byla mezinárodně uznána, platí nutnost průkazu infekčního agens, tedy viru SARS-COV-2, a to buď metodou PCR nebo antigenním testem. Pokud není splněna tato podmínka, nejde o definitivní průkaz nemoci. To se týká i vyšetření samotných protilátek, pouhá pozitivita protilátky sice říká, že se jedinec vysoce pravděpodobně setkal s virem SARS-COV-2, a že má vůči němu vytvořenu imunitní odpověď, avšak diagnózu nelze považovat za potvrzenou ve smyslu definice. Navíc vzhledem k tomu, že neznáme, kdy onemocnění proběhlo, nelze předpovědět, jak dlouho bude ještě imunitní odpověď dostatečná. Zatím se za bezpečnou dobu od prodělání nemoci, tedy dobu, po kterou je jedinec chráněn, považuje šest měsíců od začátku nemoci, i když pravděpodobně u většiny jedinců imunita po infekci trvá déle.

Jsou však i lidé, kteří mají oslabený imunitní systém, kupříkladu staří lidé a lidé s poruchou imunity v důsledky nemoci nebo léčby nemoci, u kterých imunita po nakažení odezní podstatně dříve. Protilátky proti covid jsou navíc pouze jedním z parametrů imunitní reakce proti covid a je známo, že i lidé bez prokazatelných protilátek mohou imunitu mít, a to zejména děti a mladí lidé. Navíc u protilátek neznáme bezpečný cut-off, kdy by bylo možno tvrdit, že jedinec je skutečně chráněn a vzhledem k individuální rychlosti poklesu protilátek nevíme ani jak dlouho bude chráněn. Jsou známy různé studia a je dobře, že výzkum protilátek stále probíhá, neboť stále ještě není jasné, jak standardizovat vyšetření protilátek, aby byly použitelné pro běžnou klinickou praxi a pro stanovení plošných protiepidemických opatření. Navíc u řady těchto protilátkových studií jde o směs jedinců, kteří prodělali nemoc a těch kteří měli jen náhodně zjištěnou pozitivitu protilátek, v některých i s těmi, kdo byli vakcinováni. Samotný výsledek vyšetření protilátek bez klinického kontextu může být tedy zavádějící. Kupříkladu neočkovaný jedinec mající sice pozitivní protilátky, ale zahajující onkologickou či imunosupresivní léčbu, může být rozhodnutím se neočkovat ohrožen přímo na životě. To samé se týká i seniorů. Navíc jsou již i důkazy, že jedinci, kteří nejsou očkováni proti covid, mají větší riziko nemocnosti a úmrtí, pokud musí podstoupit velkou operaci.

Je jasné, že řada z citovaných studií je dalšími úspěšnými kroky k dosažení standardizace vyšetření protilátek, nicméně ta stále ještě chybí, takže v mezinárodním kontextu ještě nebyl absolutní korelát, tedy tzv. protektivní práh pro hladinu protilátek stanoven. Po takovém prahu se volá, aby bylo možno protilátky využít nejen v hodnocení individuální imunity, ale i v hodnocení efektivity vakcín. A to je nepochybně i hlavní důvod, proč si zatím valná většina zemí nedovolila celopopulačně vyšetření protilátek, které navíc často probíhá i v neakreditovaných laboratořích a různými metodami, dát na roveň vakcinaci a prokazatelně prodělané nemoci (definice viz. výše) plus šest měsíců.

Navíc uznání samotných protilátek by mohlo budit v laicích zdání, že optimální úroveň imunity lze dosáhnout jen proděláním onemocnění, což by mohlo být zavádějící zejména u seniorů a imunokompromitovaných jedinců. Přitom je známo, že nejvyšší úroveň imunity i vůči variantám viru je dosažitelná kombinací prodělání infekce a vakcinaci. Vakcinace samotná a samotné prokázané prodělání infekce pak jsou v navození účinné imunitní odpovědi a zejména ochraně proti těžkému průběhu nemoci rovnocenné. Musíme ale vzít v úvahu, že získání přirozené imunizace nese vysoké riziko smrti (1:100 až 1:50) a u 20 až 50 % nemocných dlouhodobé a trvalé následky, ve srovnání s vakcinací, kde jsou vedlejší účinky vakcíny v drtivé většině přechodné a závažné nežádoucí účinky se vyskytují extrémně vzácně (0,0016 %). Z hlediska dosažení optimální imunizace bychom tedy měli podporovat vakcinaci u těch, u kterých nemoc proběhla a očekávat, že ti, kdo byli vakcinováni si posílí svou imunitu krom eventuální revakcinace i případnou přirozenou infekcí, která je však neohrozí, neboť jsou chráněni proti těžkému průběhu.

V současné době vychází praktické doporučení pro implementaci a interpretaci serologického vyšetření protilátek, které obráží stav poznání v oblasti vyšetřování protilátek proti covid. Toto doporučení říká, že indikace vyšetření protilátek proti covid jsou pouze tyto: diferenciální diagnostika covid a postcovid z indikace lékaře, vyšetření dárců rekovalescentní plasmy, seroprevalenční studie, tedy epidemiologické studie a výzkum zejména pro potřeby stanovení efektivity vakcín. Není doporučeno využívat protilátky pro hodnocení individuální imunity vyšetřovaného a pro rozhodnutí o vakcinaci. Uznávání protilátek lze chápat jako snahu vyhovět skupině lidí, kteří se vakcinovat nechtějí. Je to jejich plné právo.

Nicméně zvažte prosím, zda stojí za to rozhodnout politicky o uznávání protilátek, za cenu výše uvedených následků, včetně navýšení úmrtí v důsledku covid. Ministerstvo zdravotnictví jistě bude první, kdo ten parametr uzná, jakmile bude standardizován v mezinárodním měřítku, a tudíž i potvrzení o ochraně proti covid bude použitelné ve všech státech, ve shodě s medicínou založenou na důkazech a na základě správné laboratorní praxe v akreditovaných laboratořích. V současné době lze tedy doporučit následující: Používat protilátky v rámci diferenciální diagnostiky z indikace lékaře, který i v kontextu s klinickým obrazem ručí za diagnostický závěr a následná doporučení. Pokud jsou u jedince prokázané protilátky proti covid, aniž covid prokazatelně prodělal, doporučujeme aplikovat přednostně jednodávkovou vakcínu - v současné době Janssen.

Dále vyšetřovat protilátky u dárců rekonvalescentní plasmy a podporovat výzkum v oblasti role protilátek ve stanovení imunity proti covid a efektivity vakcín proti covid. 13. září 2021 se na Ministerstvu zdravotnictví uskutečnilo jednání v pořadí již druhé kulatého stolu k tématu uznávání protilátek. Byly prezentovány výsledky seroprevalenční studie, kde bylo řečeno, že nejlepší ochranu poskytuje prodělaná nemoc a očkování, a to již první dávkou. Po šestém měsíci od prodělání covid ale již stoupá pravděpodobnost, že ten, kdo nemoc prodělal, může nakazit druhé, i když sám je nadále chráněn, zejména proti těžkému průběhu nemoci.

Proběhla diskuze, zda přesto nebrat pozitivitu protilátek na roveň prodělané nemoci. Přítomní se shodli, že to nicméně stále naráží na limitace samotné metody vyšetření protilátek, tedy není určena hodnota, která by znamenala jednoznačnou ochranu proti nemoci a vyšetřovací metody se mezi jednotlivými laboratořemi liší zásadně kvalitou a typem vyšetřovaných protilátek. Bez klinického vyšetření nelez výsledek protilátek navíc interpretovat vůbec. Nadále je tedy vhodné pokračovat v serologických studiích, používat testy, které jsou kvalitní z hlediska SLP a obecně uznávané, je nutné hodnotit optimálně protilátky proti spike - RBD ve třídě IgG a IgA. Já věřím, ti, kteří víte o co běží, takže tomu rozumíte.

Závěrem bylo konstatováno, že v současné době zatím nemáme dostatek informací k tomu, aby mohly být protilátky použity pro covid pas, tak jako šest měsíců od prokázané nemoci covid nebo po vakcinaci. Je to obdobné jako v ostatních zemích světa včetně Rakouska, které také od uznávání protilátek pro protiepidemická opatření ustupuje. Je doporučeno pokračovat v dalším výzkumu. V současné době se spouští realizace studie na protilátky Prevalo 2 (?). Jedince, kteří si nechali protilátky vyšetřit, je třeba motivovat k vakcinaci, i když mají pozitivní hladiny, aby dosáhli optimální hybridní imunity. Dostačující by mohla být jednodávková vakcína. Nyní je ale tedy k dispozici pouze Jansen. Jedna dávka dvoudávkové vakcíny zatím není uplatnitelná v covid pasu.

Děkuji za pozornost.

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama