Pana premiéra ze zjevných důvodů, kterého jsem chtěl také oslovit, dnes pozdravit nemůžu, možná tedy vzdáleně, pane premiére. Při všech projednáváních tohoto zákona jsme řešili takové trochu falešné dilema ohledně využívání jaderné energie, resp. mnohdy zde zcela pokrytecky zaznívalo, že kdo je proti tomuto zákonu, je zároveň proti využívání energie z jádra, nebo že snad chce zdražit energii občanům. Zaznělo to například od pana premiéra, proto mě trochu mrzí, že zde dnes není, když ho interpeloval pan poslanec Lipavský za Piráty. Přitom je to přesně naopak.

Piráti chtějí dostupnou, čistou a levnou energii pro občany, a tou může být i ta jaderná, pokud budou mít jaderné projekty v České republice, a nejen dukovanský, do budoucna realisticky nastavené jednotlivé mantinely, což by se mělo dít za rozumné peníze a se spolehlivým dodavatelem, u kterého nebude hrozit, že nás bude posléze jakýmkoliv způsobem tlačit ke zdi.

Já bych chtěl jenom říci, že jsme přerušovali projednávání tohoto zákona s odkazem, než se najde v současné politické reprezentaci napříč politickými stranami shoda. Ty oblasti byly nejen geopolitického typu, zda tedy do samotného tendru zařadit, či nezařadit dodavatele z Ruska a z Číny; já předpokládám, že stále tedy platí, minimálně to řekl pan premiér Babiš na té schůzce dvacátého sedmého, že Čína nikoliv. Já bych chtěl, aby ještě zaznělo, zda Rusko do tohoto tendru vstoupí, a zda bude znám ekonomický model, jakým způsobem dojde k financování tohoto projektu.

V té věci dodavatele, není to věc, kdo ten tendr bude jakým způsobem soutěžit, ale bavíme se o partnerství, které nezdědí jenom další vláda, další generace, ale několik dalších generací. Ten projekt možné dostavby nových jaderných bloků v Dukovanech je partnerství na 80 let. Stejně tak bylo velkou otázkou, jakým způsobem se bude finalizovat ekonomický pohled na to, kdo bude v danou chvíli investorem či nikoliv. Kdybych si promítl to, co proběhlo na schůzce 27. ledna, kde jste byl přítomen vy, kde byl přítomen pan Míl, šéf celého výboru pro jadernou energii, kde byl ředitel ČEZu pan Beneš, kde byl pan premiér Babiš. Od pana Babiše tam směrem k panu Benešovi zaznělo mimo jiné, že ještě musí tedy vymyslet, jakým způsobem se bude případně tento projekt celý financovat. A zazněla tam tedy možnost, že do té společnosti, která již nyní existuje a má zhruba 200 lidí, na celý ten projekt je potřeba asi 300 inženýrů, že by tedy stát byl stoprocentním vlastníkem nebo že by se stavělo za peníze státu, protože ČEZ má své minoritní akcionáře a samozřejmě v celkové ceně projektu a v jeho výnosnosti musí následně i tyto akcionáře uspokojovat. A odpověď na tuto otázku na schůzce 27. ledna nezazněla.

My jsme nyní před třetím čtením zákona, který už má v sobě ve své podstatě ten smluvní stav definovaný. Jak tedy můžeme ve třetím čtení projednávat, případně hlasovat zákon, který hovoří o jednom z modelů, zatímco pan premiér - a já považuji pana premiéra jako zástupce státu v této věci - s panem Benešem ještě před 14 dny hovořil o tom, že vůbec není jasný způsob financování. My jsme přesvědčeni, že ve věci financování tohoto projektu, právě aby nedocházelo z důvodu uspokojení nějakých minoritních akcionářů, je důležité, aby ty peníze, pokud do toho někdo vkládá, tak to byla Česká republika. Pokud máme v danou chvíli možnost vstoupit do té firmy Dukovany II, kde je v tuto chvíli 200 lidí již nabráno, jít na ten celkový počet inženýrů, kteří by toto mohli zvládnout, to všecko musí být jasně vydefinováno. My tedy dnes hovoříme o nízkouhlíkovém zákonu, ale fakticky je to definice, podle jaké Česká republika bude, či nebude řešit výstavbu nových jaderných bloků.

My jsme do toho jednání vstoupili s několika prioritami. Ostatně mantinely, za kterých je tento projekt realizovatelný a vůbec přijatelný, protože my také můžeme skončit podobně jako s nepovedeným projektem Temelína, který jsme museli potom složitě jako Česká republika řešit, ta investice je obrovská - než se kopne do země, tak také Česká republika v přípravných fázích může proinvestovat až 20 miliard. A my se snažíme maximálně ztransparentnit celý proces tohoto vyjednávání, řešit i tu otázku partnerství a bezpečnosti a zároveň brát ohled na koncové ceny elektřiny v budoucnosti. My jsme proto vytyčili sedm mantinelů, o kterých se bavíme.

První, a ten byl zcela jasný, zastropování ceny v zákoně včetně vyjasněných dopadů do cen pro konečné zákazníky a do státního rozpočtu. Pan premiér o tom několikrát hovořil i pro média, kde v podstatě garantuje, minimálně rétoricky, ale on garantuje spoustu věcí, nějakou finální cenu, nicméně dát ten strop do toho zákona evidentně vůle není. Já si myslím, že ta věc, která se týká, to jeho přirovnání s výběrem mýta, že v zákoně také není, kolik se bude platit po těch dálnicích, tak že to není srovnatelná věc. My se tady bavíme o projektu, na kterém budou závislé domácnosti, na kterém budou závislé firmy v ČR v čerpání energie. Minimálně by zde měla být zastropována ta finální cena, protože když se ten projekt prodraží, což je bod dva, tak samozřejmě někdo to zaplatit musí. A podíváme-li se na řešení podobných projektů v zahraničí, často se jde na dobu delší a ty projekty jsou výrazně dražší oproti předpokládaným nákladům. Proto je důležité, aby se řešila i fixní cena toho projektu. My musíme jít na tu finální cenu.

Proto se musí jednat, a to je třetí bod, o dodávku na klíč, ve které bude jeden hlavní dodavatel, který bude za projekt zodpovědný včetně všech souvisejících záruk dodávky. Ten bod už jsem zdůvodňoval. Pro nás je důležité, aby se jasně vyjasnilo, kdo bude investorem. Podle nás by to měl být stát, nikoliv ČEZ, hlavně z důvodu levnějšího financování. Zcela zásadní je v tomto cena peněz. Já jsem tam koukal na takový graf, který ukazoval pan ministr. Ten výklad si tady možná zopakujeme dnes ve Sněmovně, nicméně já doufám, že tady od nějakých analytiků zazní ten protiargument. Já jsem zmínil, že je skutečně důležitá bezpečnost a výběr partnera pro Českou republiku.

My jsme ještě hovořili o tom, že ten tendr by neměl být v uvozovkách tzv. šitý na míru. To šitý na míru je trochu dáno tou kapacitou, která je natvrdo deklarována v tom předpokládaném zadání toho tendru, což v souvislosti s ještě velmi krátkou dobou na termín prodloužení (předložení?) nabídek vyřazuje ty možné dodavatele, kteří sice realizují projekty vyšší, ale dokázali by tu svoji nabídku případně upravit na parametry toho zamýšleného projektu, na parametry toho zamýšleného tendru. Kapacita, která je tam dána, těch 1200 megawatt, je prostě na míru šitá v tuto chvíli v daném termínu prakticky dvěma dodavatelům, spíše však jednomu. Tam je to poměrně důležité. My jsme byli v debatách i s MPO, s lidmi z energetiky. Tam zaznívalo několik výhrad k tomu, proč to vlastně nemůže být více, ta kapacita.

Je zajímavé, že ty výhrady se vyloupávají postupně. Tak první byla, že to neunese síť. Tam odborníci z energetiky, a s námi dělají lidé, kteří historicky působili v energetice, tak byla ta celková kapacita sítě - my se stále bavíme o tom, že fakticky není možná v té vizi té budoucí realizaci projektu ani ta souběžnost stávajících a těch možných nových bloků realistická, že by fakticky docházelo k postupnému nahrazení díky životnosti, které mají ty stávající bloky Dukovan. Ale zaznělo zde několik zásadních protiargumentů, že toto by neměl být show-stopper nebo resp. ten důvod, proč je limitovaná ta kapacita právě na těch 1200, což může dodat jenom pár dodavatelů.

Druhá výhrada, která tam zazněla, byla, že se to "neuchladí". I toto v odborném prostoru zcela jasně zaznělo, že to samozřejmě v rámci takového projektu řešitelné je. Nově se tedy objevil další argument, ale s tím už také asi pracují oboroví analytici, že v případě, že by se jednalo o větší reaktory a bloky, tak je to ta faktická fyzická doprava, jak dostat ty jednotlivé komponenty na místo. Zajímavé je, že tato argumentace se objevila až potom, že předchozí dva důvody, proč se nemůžeme bavit o větší kapacitě, byly vyvráceny.

Já bych chtěl jenom zdůraznit, že pokud by se neměnil tento parametr tendru, stále jsme pro, a zaznělo to i od pana Míla(?), jít cestou, kdy by ty vstupní firmy měly delší čas na podání přihlášek do tohoto tendru, zejména z toho důvodu, že jsou ve světě státy, resp. jejich firmy, které dokážou přizpůsobit tu nabídku toho požadavku na nižší kapacitu, ale samozřejmě při komplexních projektech typu stavba jaderné elektrárny to není věc, že si přeškrtáte v tabulce čtyři parametry, ale řešíte v podstatě nový, na míru šitý projekt. Tím se vracím k těm požadavkům. Pokud chceme mít na začátku definovanou fixní cenu a má to být dodávka na klíč, nemůže se jednat o nějakou přednabídku, kde nejsou vyjasněné všechny věci, protože tím pádem bychom ohrozili celý ten tendr.

Já se nyní vrátím k začátku své úvodní řeči a děkuji, že jste si ji vyslechli. Pokud jsme přerušili projednání tohoto bodu s odkazem na to, že hledáme širší politickou shodu jak v otázkách financování projektu a vůbec vypsání toho tendru, tak v otázkách geopoligických, zda ano či ne vyřadit Rusko a Čínu z důvodů i bezpečnosti i budoucí závislosti - a my s piráty hovoříme o tom, že by Čína ani Rusko neměly být do tendru aktivně zvány, protože Česká republika pak může ještě čelit arbitrážím ne na ČEZ jako takový, ale na samotný stát, protože aktivní pozvánka znamená my s vámi hrajeme a potom to vyřazení post by mohlo být vnímáno a asi podle mě právem těmi státy jako podraz, tak ani jedna z těchto otázek na schůzce 27. 1. s panem premiérem, panem ministrem Havlíčkem, zástupci politických stran ve Sněmovně a s panem Benešem, nebyla zodpovězena. Já proto podporuji kroky, které dnes třeba zazní. Neprošlo tedy vyřazení projednávání tohoto bodu, ale na tom, aby Sněmovna dnes ve třetím čtení o tomto nehlasovala, neboť nejsou vyjasněny ty základní parametry, kvůli kterým už ctěná Sněmovna jednou projednávání tohoto bodu odkládala.

Já vám děkuji, hezký den.