PhDr. Ivan Bartoš, Ph.D.

Připraven na zteč!
  • Piráti
  • Středočeský kraj
  • poslanec
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je -1,48. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

05.05.2021 11:51:00

Přesunutí z obcí do jakéhosi megaúřadu problém nevyřeší

Přesunutí z obcí do jakéhosi megaúřadu problém nevyřeší

Projev na 98. schůzi Poslanecké sněmovny 5. května 2021 k vládnímu návrhu stavebního zákona

 Dobré dopoledne, dámy a pánové, paní ministryně.

Dovolil jsem si vystoupit s přednostním právem krátce k vládnímu, nebo resp. kvazivládnímu návrhu stavebního zákona. A začnu možná trochu netradičně. Je známo, že skupina poslanců napříč politickými stranami včetně mě jsme odpůrci vládního návrhu stavebního zákona v jeho původním znění, v jeho pozměněném znění a i nyní, kdy se vracíme zpět k tomu původnímu návrhu.

Přesto jako opoziční politik dám paní ministryni na začátku za pravdu. Paní ministryně používala taková všeobjímající slova. A já jí dám za pravdu. Ano, naším společným cílem je zrychlení stavebního řízení v České republice. Ano, všichni máme zájem na tom, aby se neprodlužovaly doby, kdy stavebník nebo obyčejný občan, který něco staví, čeká dlouho na povolení, kdy vstupuje do procesu, jehož výsledek je pro něj nejistý, jehož průběh je pro něj neznámý, a často záleží pouze na tom, v jakém pořadí jsou položeny listy k tomu danému projektu a stavebnímu řízení v přihrádce. Zde tedy souhlasím. Dokonce souhlasím i v části, kterou jsme započali ve spolupráci s ministerstvy, ve spolupráci s poslanci v Poslanecké sněmovně, opozice i stran podporující vládu, nebo které jsou její součástí, že základním pilířem celého moderního státního aparátu by měla být digitalizace.

Teď přichází ovšem ta část, ve které s paní ministryní nesouhlasím. Vyřeší tento vládní návrh problém stavebního řízení a jeho délky v České republice? Ztransparentní ho? Udělá ho přívětivější občanům nebo stavebníkům? Ochrání lépe třeba veřejné zájmy tam, kde probíhají stavby, které nejsou v souladu například s otázkami památkové péče nebo životního prostředí? Moje odpověď je: Ne, neurychlí. Ne, neuchrání. Ne nezpříjemní. A já vám teď řeknu proč.

My směřujeme ke stejnému cíli, ale návrh, který nyní budeme ve Sněmovně projednávat, předpokládá, že vezmu-li problém - a objektivně ty problémy existují - vezmu-li problém někde v obci a přesunu ho do jakéhosi megaúřadu, ten problém se vyřeší. Vezmu-li odborníky, kteří žijí v dané lokalitě a mají znalost, jak třeba té památkové situace v té oblasti, nebo otázku dostupnosti, když je to bezpečnost objektu hasicí, a přesunu je do jednoho úřadu, ten problém vyřeším a proces urychlím. Nestane se tak.

Už když vláda přišla s tou první verzí nového stavebního zákona, ozvalo se i z ostatních rezortů, které postupem času byly jaksi obroušeny, zásadní výhrady k tomuto kroku. Co krok vzniku nového Nejvyššího stavebního úřadu znamená?

Znamená to transformaci. Teď jsme v době covidové. Já jsem včera zrovna viděl, jak hospodaří český stát. Na začátku května jsme, myslím, ve stodevadesátimiliardovém deficitu. Již teď ty peníze chybí. Ministerstvo vnitra na počátku tohoto návrhu přišlo s takovou analýzou, co to znamená dělat Nejvyšší stavební úřad. Kromě toho, že hovořili o tom, že probíhající stavební řízení a jednotlivé procesy by se mohly zaseknout klidně na půl roku, že by se v České republice nestavělo, nebo na déle, vyčíslili i ty transakční náklady, které v té první fázi hodnotili na zhruba 20 miliard korun. Ta analýza je stále, myslím si, někde k dohledání na webu. Nevím jestli ministerstva nebo už jenom někde zkopírovaná od lidí, kteří ji reflektovali. Nicméně to byly ty výhrady.

Takže my máme nějaký problém, který dokážeme řešit moderními metodami a my ten problém ve vláním návrhu vezmeme a přesuneme ho na Nejvyšší stavební úřad, na nově vzniklý úřad, který možná zdědí nebo dostane od někoho nějaký objekt, tudíž nepředpokládáme, že se bude stavět nějaká Babišova čtvrť v Letňanech nebo někde, ale znamená to stěhování. My jsme se bavili v danou chvíli i s panem premiérem a on v tu chvíli byl zděšen. On tady není, takže v něm to zděšení nevyvolám, ale tu informaci už má, že to zároveň znamená stěhování úředníků, ale ne jen třeba fyzicky do orgánů Nejvyššího stavebního úřadu z toho místa, kde oni normálně fungují, ale také pod služební zákon. To byl pan premiér poměrně chvilku zděšen, tak nevím, jestli tuto informaci už nějakým způsobem vytěsnil, nebo to byl jeden z argumentů, proč to také nedělat, což je nějaké formální, já bych s tím asi neměl problém, že lidé fungují v režimu pod služebním zákonem. Nicméně reakce lidí, kterých se to týká, zda, když teď děláte na nějakém městském stavebním úřadu, byste chtěli najednou být součástí Nejvyššího stavebního úřadu, a já to číslo možná v průběhu mého krátkého výstupu dohledám, byla veskrze negativní. Takže ti lidé, odborníci, co třeba řeší ochranu vody, ochranu přírody s tím nesouhlasí a ta vůle tam samozřejmě není. Oni mají tu svoji odbornost, tu uplatňují tam, kde fungují, kde sedí v těch svých stávajících agendách.

A je tam celá řada věcí, s kterými jsme nesouhlasili, a proto jsme ve spolupráci s kolegy ze Sněmovny, řekněme té demokratické části opozice, připravovali po celou dobu komplexní pozměňovací návrhy, tedy vlastní návrh, který by tento centralistický způsob uvažování, přesouvání problémů na centrálu, kde se všechno vyřeší, který šel proti tomu a zavádí takzvanou procesní integraci. My jsme představili moderní návrh zákona jako alternativu, která nabízí digitální řešení. Digitální řešení ve smyslu, že na jednom místě občan nebo stavebník ten svůj projekt podá, vše ostatní se děje na tom takzvaném backendu. Ti úředníci, kteří jsou za to zodpovědní, přistupují k digitální verzi, materiálu toho stavebního řízení, kdy ta verze je jedna, nikde se neválí různé varianty v různém stadiu, viděl tento, viděl jiný. Ta dokumentace je zpracována postupně všemi, kteří se připojí k této dokumentaci, k tomu projektu stavebního řízení digitálně na portálu stavebníka, který předjímá už předchozí legislativa, a na závěr tento proces bude uzavřen a ten občan nebo ten stavebník si na konci v podstatě vyzvedne ten svůj projekt schválený nebo schválený s nějakými úpravami.

To je to, o čem se tady asi dvacet let, možná více, ještě před tím, než Piráti vůbec šli do politiky, hovoří. To je to, že úřady musí obíhat data a ne lidé. Ono se těmi lidmi vždycky myslí ty občany nebo ty stavebníky, ale ti lidé jsou i úředníci a odborníci, kteří do tohoto procesu zasahují. Ti se skutečně nemusí stěhovat. Doba covidu nás naučila, že spoustu věcí - a mě trošku mrzí, že u hlasování Sněmovny to není, na výborech to třeba funguje, v Evropském parlamentu to funguje - můžete udělat z domova nebo pouze od počítače. Tímto směrem šel náš návrh v oblasti digitalizace, procesní integrace a digitalizace je lepší než nákladný vznik Nejvyššího stavebního úřadu a jakési šibování s úředníky. To, že ty odhady byly na desítky miliard, o tom se můžeme přít. Já si myslím, že Česká republika není v kondici na to, abychom tento proces zahajovali. To je tedy otázka digitalizace. Já si myslím, že i v tom vládním návrhu ty jisté prvky jsou, ale pro nás je to digitální řešení daleko lepší.

Možná teď řeknu ještě jednu věc, paní ministryně se taktéž jako my, i když v jinou časovou dobu, byla podívat, jak probíhá stavební řízení v severských zemích. Tam sedí pán, aspoň v tom ukázkovém úřadě, kde nebyl jediný papír, což mě trošku překvapilo, u velikého monitoru. Má sluchátka na uších, nevím, co tam poslouchal, plnovous a stěžoval si: dneska budu mít těžký den, dneska musím vyřešit třicet čtyři stavebních řízení - uzavřít. A my jsme se na něj dívali, jak to všechno zvládne. A ten úředník si otevřel na monitoru takové workflow rozfázované na jednotlivé kroky stavebního řízení, kde mu to ukazovalo, který z těch dotčených orgánů, které nijak nebyly kráceny na svých právech se k věci vyjadřovat, má přístup k tomu řízení v danou chvíli a kolik času mu zbývá, než naplní ten zákonem daný limit na to vyjádření. A ten systém takto postupuje. Když vám tam svítí červená kontrolka pouze čtyři dny, tak tam klikne na tlačítko, on se odešle e-mail nebo nějaká notifikace tomu dotčenému orgánu nebo tomu odborníkovi nebo tomu účastníkovi řízení, pokud je potřeba něco doplnit, a tímto způsobem jeden člověk komunikuje se všemi účastníky a na konec to stavební řízení, a teď se můžeme bavit, jestli bylo příliš komplexní nebo třeba jednoduché, to je také třeba rozlišovat, ale to ten člověk neřeší, uzavírá. Ten člověk měl ten den v plánu udělat s elektronickou dokumentací od svého stolu, na stole, kde neležel jediný papír, třicet čtyři stavebních řízení ke spokojenosti všech. Jak těch, kteří jsou zodpovědní za ty dílčí části povolování těch jednotlivých prvků toho řízení, až po toho konečného konzumenta výsledku, což byl stavebník nebo ten občan, který se rozhodl něco stavět. Já si myslím, že tahle cesta je hodna 21. století.

Řeknu ještě jednu věc, kam bychom měli směřovat. My často hovoříme, a možná to bude druhá část i mého projevu, k tomu, že 21. století je století digitální a ono to také v sobě přináší druhou věc a je to decentralizace, decentralizované století. Je to moment, kdy vy nemusíte ani dnes v covidu pořádat nějaké konference, kam svážíte vědce letadly, kde jim bookujete hotely, ale prostě se ti lidé připojí do té digitální platformy a vy tam vidíte toho přednášejícího, můžete se hlásit, pokládat mu otázky a podobně. Zároveň je zde důležitý prvek subsidiarity. To je ta autonomie těch místních samospráv, které umí ty věci řešit. Já nechápu, proč když i covid ukázal, že centrální řízení je naprosto špatné a my nedokážeme centrálně řídit hygieny, vláda nedokáže centrálně distribuovat řádně pomůcky ani vakcíny, a to jsou čtyři typy vakcín, proč jdeme přesně opačnou cestou, než je světový trend, proč investujeme peníze do něčeho, co se ukázalo jako neefektivní a v takové věci, jako je stavební řízení podle mě i nesmyslné, ti úředníci, kteří žijí někde v tom místě, kde ta stavba probíhá, mají daleko lepší možnost komunikace a vyhodnocení.

Druhá část, a o tom budou mluvit moji kolegové, my bychom chtěli výrazně posílit roli samospráv. Uvidíme, které ty návrhy nakonec uspějí, protože my předkládáme ten náš návrh jako pozměňovací návrh k tomu vládnímu, ale zároveň se soustředíme na ty dílčí oblasti, které bychom chtěli případně alespoň vylepšit těmi pozměňovacími návrhy. A to je role samospráv v získávání územně plánovací dokumentace, která by měla být naprostým základem pro ten budoucí proces, tedy říkáme, že pokud je dobrá územně plánovací dokumentace, většinu věcí jde vyřešit v této rovině a pokud jsou naplněny všechny předpoklady, tak pak ta stavba probíhá v transparentním předvídatelném systému, který sám hlídá ty termíny. V danou chvíli tedy nemusím řešit žádnou fikci nebo to, že nestíhají ti jednotliví účastníci, ale často to je i ten stavebník, který to tam nechá ležet, který neví, že je tam nějaký požadavek třeba na doplnění.

Proto bychom chtěli, abyste ještě jednou vy zde na plénu zvážili, zda v době, kdy Česká republika má zásadní problémy s financováním čehokoli, kdy máme vysoce deficitní rozpočet, se chceme pouštět do takové divočiny. A já stále tvrdím, že podklady, na kterých ten zákon vznikl, nejsou správně spočítány a nedoložily efektivitu tohoto řešení v budoucnu, zda se Česká republika chce pouštět do projektu vzniku Nejvyššího stavebního úřadu, investovat peníze do té transformace - dle mého názoru s výsledkem nejistým, dle názoru řady odborníků naopak destruktivním na celý proces.

Já vám děkuji za pozornost.

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama