PhDr. Miloslav Ransdorf, CSc.

Miroslav Ransdorf zemřel 22. ledna 2016 v Praze
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 3,99. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

Dotaz

11. 12. 2015 12:46:17 - Honza Zjara

Znovu KRYM

Neustále čtu různé bláboly jako "Podle mezinárodního práva došlo v případě Krymu k anexi a na tom nikdo nemůže nic změnit". Byl byste pane poslanče schopen říci, podle jakého že to formálního práva byl Krym anektován a tedy ruská menšina (vlastně všichni na Krymu) nemají právo na sebeurčení. Rusobijci to vždy vyřknou a hned utnou bez zdůvodnění. Čím to tito s prominutím ideologičtí blbové operují? Dá se vůbec operovat s anexí, když proběhlo referendum?
Děkuji

Odpověď

11. 12. 2015 15:16:13 - PhDr. Miloslav Ransdorf, CSc.
Dobrý den, odpůrci připojení Krymu k RF argumentují budapešťským memorandem z roku 1994, v němž se signatáři , mezi kterými byla i RF, zaručili za teritoriální integritu Ukrajiny. Z ruské strany zaznívá argument, že toto memorandum nebylo ratifikováno, ale vzhledem k tomu, že tento dokument prošel Radou bezpečnosti OSN, ratifikace nebyla nutná. Ruská strana ale uvádí, že připojení Krymu k Ukrajině v roce 1954 nebylo projednáno Nejvyšším sovětem. To je pravda a záležitost je komplikovaná. 
Na Krymu tamější politikové původně odtržení od Ukrajiny nechtěli. Žádali více pravomocí a případně federalizaci Ukrajiny. Ale nové vedení Ukrajiny po Majdanu s nimi odmítalo jednat a snažilo se je kriminalizovat. Kdyby vláda Ukrajiny provedla decentralizaci moci a správy, Krym by nebyl od ní odešel. Odchod Krymu z Ukrajiny byl tedy do značné míry ovlivněn vývojem v Kyjevě. Ve hře byla také snaha Američanů získat pod kontrolu námořní základnu v Sevastopolu, kterou měli mít Rusové podle platné smlouvy do roku 2042 s právem pětiletého prodloužení. 
Právo na sebeurčení bylo pro Západ argumentem v případě Kosova, ale v případě Krymu bylo jako argument odmítnuto. Dvojí metr v praxi.