Zdeněk Ryšavý

Neptejme se, co může udělat Vysočina pro nás, ale co můžeme udělat my pro Vysočinu.
  • ČSSD
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 1,42. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

13.09.2012 19:43:59

Musíme změnit cesty odpadu

Musíme změnit cesty odpadu

Nelze čekat se založenýma rukama, až se naplní skládky a nebude kam ukládat komunální odpady. Nechceme-li nepřiměřeně zatěžovat obecní i rodinné rozpočty, musíme pokračovat v budování Integrovaného systému nakládání s odpady Kraje Vysočina (ISNOV).

Prognóza budoucnosti odpadového hospodářství na Vysočině není příznivá. Pokud nepřijmeme zásadní opatření, vystačí kapacita skládek komunálního odpadu pouze do roku 2020. Řešením je vybudování Integrovaného systému nakládání s odpady Kraje Vysočina (ISNOV), který bude motivovat občany k předcházení vzniku odpadu a k jejich třídění, bude řešit zpracování bioodpadů a také energetické využití komunálních odpadů.

Odpady z  Vysočiny dnes míří různými směry. Zhruba 20 procent (papír, sklo, plasty, kovy) se vytřídí a zpětně průmyslově zpracovává. „Část tříděného odpadu se zpracovává v kraji, větší část však putuje mimo republiku. Proto nestačí jen odpad třídit, ale je důležité zajistit odbyt separovaného materiálu, protože bez dalšího zpracování nemá třídění smysl,“ uvádí Zdeněk Ryšavý, radní Kraje Vysočina pro oblast životního prostředí. Velké rezervy máme ve využití bioodpadu, kterého se zatím využívá jen velmi malá část. V současnosti funguje v kraji 16 kompostáren a jedna bioplynová stanice pro komunální odpad. Více než 70 procent komunálních odpadů dnes končí bez užitku na skládkách, což je to nejméně ekologické i ekonomické řešení. Navíc skládky hyzdí krajinu a hrozí kontaminace spodních vod.

Našim cílem v rámci ISNOV musí být změna toku odpadů a jejich využití. To znamená jednak ještě zlepšit třídění, především ale začít zpracovávat biologicky rozložitelné odpady tak, abychom dokázali materiálově využít cca 50% komunálních odpadů, tak je tomu ve vyspělých evropských zemích. Co však budeme dělat se zbývajícími 50%? Inspirovat nás mohou země jako Švýcarsko, Rakousko, Dánsko nebo Švédsko. Tam všude se zbývající odpad zpracovává v zařízeních na energetické využití odpadů (ZEVO). Jedná se o vyzkoušený, moderní způsob nakládání s odpady, který splňuje přísné ekologické limity, produkuje teplo a el. energii, šetří suroviny (uhlí, plyn) a také peněženky občanů.

V České republice jsou v současnosti tři ZEVO (v Praze, Brně a Liberci), Vysočina je jedním z krajů, kde je reálná šance na vybudování dalšího. Kraj, 15 měst – obcí s rozšířenou působností a dalších 46 měst a obcí, které se připojily ke smlouvě o přípravě ISNOV, plánuje výstavbu zařízení na energetické využití odpadů v Jihlavě, předpokládaný termín je rok 2018. Zatím se uvažuje se o třech lokalitách – průmyslové zóně Bedřichov, Pístově a Pávově, které budou podrobněji posuzovány, aby byla vybrána ta nejvhodnější.

„Moderní zařízení na energetické využití odpadů mají přísné normy, podstatně přísnější než klasické teplárny. Proto u nás lidé nemají obavy z vlivu ZEVO na čistotu ovzduší, ale spíše ze zvýšení nákladní dopravy při svozu odpadu z celého kraje,“ říká o svých zkušenostech z diskuzí s občany radní Zdeněk Ryšavý. Vysvětluje, jaké je navržené řešení: „Jedno až dvě překladiště v každém okrese, z nichž se bude odpad posílat velkoobjemovými kontejnery do ZEVO. Ideální by byla doprava po železnici, jako je tomu v Rakousku. Důležité bude ekonomické porovnání dráhy a kamionové dopravy“.

Celková výše investice na výstavbu ZEVO o kapacitě 100-150 tisíc tun odpadu se pohybuje okolo tří miliard korun. „Z hlediska financování je otázkou, zda budou k dispozici dotační fondy, ať už evropské nebo národní. Možnou cestou je i spolupráce veřejného a soukromého sektoru,“ říká Zdeněk Ryšavý.

Při spalování odpadu produkuje ZEVO teplo, které se bude využívat pro centrální zásobování města, popř. pro výrobu elektrické energie, dodávané do sítě. Jako odpad vzniká struska, která obsahuje 1 – 2 % nebezpečného odpadu. Ten je nutné separovat a ukládat na skládky nebezpečného odpadu. „Zbývající struska, která tvoří zhruba 10% původního objemu odpadu, se ukládá na normální skládky. Proto bychom měli výstavbu ZEVO dokončit co nejdříve, aby nám pro ni na skládkách zůstala kapacita,“ konstatuje Ryšavý a podotýká, že další možností je požívat strusku podle německých zkušeností jako materiál pro podkladové vrstvy při stavbě silnic.

„Budeme pokračovat v setkáváních s občany, kde jim vysvětlujeme, že ZEVO je zodpovědná, ekonomicky výhodná a ekologicky bezpečná cesta v rámci integrovaného systému nakládání s odpady. Cesta, která chrání naše životní prostředky, rozpočty měst a obcí a také peněženku každého z nás, protože nakonec jsme to my všichni, kdo produkujeme odpady a platíme za nakládání s nimi,“ uzavírá Zdeněk Ryšavý.

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama