Minulý týden jsem právě na toto téma diskutoval s občany na facebookovém profilu. Například Petr Korbel napsal: „Problém je, že tento způsob získávání energie je nebezpečný. A nikdy tomu nebude jinak. Jsem ochoten to trpět za předpokladu, že se bude souběžně pracovat na něčem lepším.“ Osobně se s tímto názorem ztotožňuji.
Spoustu lidí ale také zajímá, jak velkou roli mohou hrát v následujících 10 letech v českém energetickém mixu obnovitelné zdroje a proč? Řada odborníků vidí jako realistické číslo zhruba 15 %. Osobně bych si přál, aby toto číslo mohlo být větší. Ale jsem realistou, i 15 % je dost. Obávám se, že ve skutečnosti (při znalosti našich klimatických a geologických podmínek) to nebude více než 10 %. Jiří Pochobradský k tomu napsal: „Na solární panely nemáme místo a na větrné elektrárny zase málo vhodných míst, kde jsou vyhovující povětrnostní podmínky.“ Důležitou otázkou ovšem je, zda někdy bude možné z českého energetického mixu vyřadit uhlí. Podle mě ano. A přeji si, aby to bylo co nejdříve. Uhelnou produkci považuji za zastaralou a neekologickou. I proto já osobně podporuji jádro. Trochu provokativně prohlašuji, že jadernou energii považuji za čistou, ekologickou. Čím více moderních jaderných bloků zprovozníme, tím rychleji můžeme mířit k ukončení těžby uhlí. Nesmíme však nikdy ohrozit energetickou bezpečnost a soběstačnost Česka. Například tím, že bychom odstoupili od plánů na další rozvoj jaderné energetiky. Musíme co nejdříve jasně a nahlas říct, že chceme rozvíjet jádro. Najít ideální investiční model, rozjet přípravu nového bloku v Dukovanech a hned poté začít pracovat na rozšíření Temelína. Obě současné lokality v areálech JE jsou na to připraveny. A jak se k tomu stavím já? Jsem pro výstavbu dalších bloků. Jádro vnímám jako robustní, bezpečný a stabilní zdroj, který je navíc schopen rychlé regulace výkonu. Jádro nám zajistí energetickou bezpečnost a soběstačnost, je schopno vyvažovat výkyvy u OZE a zároveň je schopno výhledově pokrývat klesající produkci z uhlí. Jako všude, i zde musíme řešit, kdo zaplatí stavbu dalších jaderných bloků? Měl by to být stát, nebo ČEZ? Stát vlastní ČEZ společně se soukromými investory. A jejich zájmy jsou v tomto smyslu protichůdné. Na jednu stranu je jasné, že bez přístupu státu to nepůjde, na druhou stranu odmítám, aby stát nesl pouze náklady a soukromníci vydělávali na ziskových provozech. Chci, aby to byla férová dohoda obou partnerů, která zároveň respektuje poměr podílu majetků. Ze tří zvažovaných variant mi jako nejrozumnější přijde pečlivě připravená transformace, která naláká další investory. Stát si ale ponechá rozhodující kontrolní práva. A jak to vidíte vy?
