Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.

  • ODS
  • předseda vlády
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je -2,28. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

11.01.2023 16:03:00

Významným způsobem jsme zlepšili svoje postavení v Evropě

Významným způsobem jsme zlepšili svoje postavení v Evropě

Projev na 5. schůzi Senátu 11. ledna 2023 - Informace vlády ČR o výsledcích jednání Evropské rady, které se konala ve dnech 15. - 16. prosince 2022

 Děkuji, vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři,

dovolte, abych vás informoval o průběhu a výsledcích jednání Evropské rady, která se uskutečnila 15. prosince v Bruselu, a současně se také v závěru svého vystoupení krátce zmíním ještě o hodnocení českého předsednictví v Radě EU.

Jak jsem říkal, jednání Evropské rady se konalo 15. prosince v Bruselu, bylo tedy pouze jednodenní, protože 14. prosince mu předcházel výroční summit hlav států a předsedů států EU a Sdružení národů JV Asie, tedy ASEAN.

Cílem toho summitu a ASEAN bylo potvrdit strategické partnerství s tímto regionem, což je hodně důležité v této mezinárodní situaci, které čelíme. Výstupem byla společná deklarace, kterou jsem také jménem Evropské unie, coby premiér předsedající země, nebo já jsem tam jménem Evropské unie podepsal také dvě dohody o partnerství a spolupráci s Thajskem a Malajsií, což je další posun ve vztazích mezi Evropskou unií a zeměmi tohoto regionu. Já jenom připomenu, že ASEAN je významným partnerem pro Evropskou unii. A je to také významný partner pro Českou republiku. To bych tady chtěl zdůraznit, protože ne vždycky se to ví.

Náš celkový roční obrat se zeměmi ASEAN přesahuje 150 miliard korun a je tam obrovská perspektiva další spolupráce a prohlubování této spolupráce. Proto naše vláda také nedávno přijala vlastní strategii pro rozvoj spolupráce s těmito zeměmi. Já jsem ten summit využil také k bilaterálním jednáním. Sešel jsem se s prezidenty Indonésie a Filipín, premiéry Thajska, Singapuru a Vietnamu. A jsem přesvědčen, že právě spolupráce s těmito zeměmi bude dál pokračovat. Že jsme otevřeli nové možnosti pro naše firmy, pro naše podnikatele. A měl jsem jednoznačné signály od našich partnerů o velký zájem nebo projevovali velký zájem o Českou republiku a tuto formu spolupráce.

Já se u toho nechci zdržovat dlouho, ale chci jenom říci, že v té složité situaci, ve které dnes ve světě jsme, tak budování strategických partnerství právě s těmito státy, se zeměmi v Asii je pro Evropskou unii mimořádně důležité. A má to velký význam. A nyní k té samotné Evropské radě. Já jsem měl na úvod možnost poděkovat za spolupráci v průběhu českého předsednictví, shrnout největší úspěchy, hovořil jsem o udržení jednotného postoje Evropské unie tváří v tvář ruské agresi na Ukrajině a o úspěšných opatřeních, která se nám podařilo udělat na zmírnění energetické krize a jejích dopadů.

Ta Evropská rada byla opět zahájena vystoupení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského prostřednictvím videokonfrence. To mělo samozřejmě svůj význam nejenom symbolický, protože jedním z těch témat Evropské rady byla podpora Ukrajiny. A tím druhým podstatným tématem byla energetika. A dalšími tématy byla třeba otázka vnějších vztahů, a speciálně tentokrát i vztahů se Spojenými státy. Pokusím se stručně vystihnout některé ty klíčové body jednání. Shodli jsme se jednoznačně na podpoře, na pokračování silné podpory Ukrajině, ať už to je v oblasti politické, hospodářské, humanitární a také vojenské.

To konkrétní, co myslím, že je nejdůležitější, je potvrzená shoda na balíčku makrofinanční pomoci pro Ukrajinu ve výši 18 miliard eur na rok 2023, což vlastně zajišťuje předvídatelný, udržitelný finanční rámec pro Ukrajinu. A je to důležité i proto, že Ukrajina nemá v současné situaci možnost půjčovat si na finančních trzích. Bez vnější pomoci by nebyla schopna udržet základní chod státu. A ta finanční pomoc má i důležitou preventivní funkci, protože umožňuje Ukrajině nadále fungovat jako stát, zajišťovat ty služby, které stát zajišťovat má. A je to pro nás určitá prevence před tím, abychom nečelili další uprchlické vlně. Čili je tam skutečně mnohočetný efekt.

Jak víte, tak to vyjednávání této částky a její podoby a způsobu, jakým se to provede, nebylo jednoduché. Byla to součást určité komplexního balíčku. A myslím, že to je jeden z velkých úspěchů českého předsednictví v Radě, že se nám podařilo nakonec dosáhnout úspěšného výsledku. Dále Evropská rada ocenila spuštění vojenské asistenční mise Evropské unie pro výcvik ukrajinských ozbrojených sil, a také rozhodnutí – a to je také důležité pro Českou republiku – o navýšení evropského mírového nástroje o 2 miliardy eur pro rok 2023, což znamená, toto navýšení, že budeme dál dostávat propláceny vojenské dodávky na Ukrajinu, jednotlivé členské státy z tohoto evropského mírového nástroje. A to se samozřejmě týká České republiky.

V návaznosti na jednání Pařížské konference o odolnosti a rekonstrukci Ukrajiny, kterého jsem se také osobně účastnil a která se konala 2 dny před Evropskou radou, tak jsme se na Evropské radě také dotkli koordinace a financování rekonstrukce Ukrajiny. Považuji za důležité, aby v té poválečné obnově Ukrajiny hrála významnou roli Evropská unie a samozřejmě Česká republika, abychom využili toho dobrého jména i důvěry, které se tam těšíme. A proto vytváříme prostor i těmito diplomatickými a politický kroky, se do rekonstrukce Ukrajiny zapojily české firmy a organizace. A myslím, že to okno příležitosti, které se tam otevírá, je opravdu velké.

Evropská rada opětovně odsoudila trvající ruské útoky cílené na civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu. Evropská rada znovu podpořila snahy o zajištění plné odpovědnosti Ruska za agresi vůči Ukrajině. A já jsem v diskusi spolu s dalšími představiteli Evropské rady, a bylo to naprosto většinové mínění, podpořil ustavení zvláštního mezinárodního tribunálu, který by se právě ruským zločinům věnoval. V průběhu summitu se také českému předsednictví podařilo na úrovni velvyslanců dojednat 9. balíček sankcí proti Rusku. Ten se zaměřuje ještě na některé zpřesnění těch sankcí v oblasti bankovního sektoru, zásahům proti médiím, které šíří ruskou propagandu, a dalším věcem.

Z důvodu stále významných dopadů ruské agrese na celosvětovou potravinovou bezpečnost také Evropská rada zdůraznila nutnost zajistit potravinové zabezpečení. Mimo jiné pomocí unijní iniciativy takzvaných solidárních pruhů nebo černomořské obilné iniciativy OSN. Já vím, že v České republice, i z důvodu naší geografické podoby, toto téma třeba není tak často v tom veřejném prostoru nebo v médiích prezentováno, ale pro řadu zemí Evropské unie to představuje stěžejní problém, zajištění potravinových dodávek a potravinová bezpečnost. A to nejenom ve vztahu k Evropě, ale především ve vztahu k prostoru severní Afriky, kde by případné přerušení dodávek potravin obilí a dalších komodit z Ukrajiny mohlo vést skutečně k naprosto zásadním problémům, které by se potom mohly přeměnit i v další uprchlickou vlnu směrem do Evropy. Takže i z nějakých strategicko-bezpečnostních důvodů je otázka potravin a vytvoření těch dopravních cest a zajištění těch dopravních cest naprosto zásadní.

To druhé velké téma byla energetika, hospodářské záležitosti. Já jsem na Evropské radě se snažil podpořit tu myšlenku tržního korekčního mechanismu pro zemní plyn. Myslím, že i ta Evropská rada vytvořila podmínky pro to, že v následné radě pro energetiku, která se konala 19. prosince, bylo přijato jak nařízení korekčního mechanismu pro trh s plynem, tak nařízení o rychlejším povolování udržitelných zdrojů energie, a také o společných nákupech – to pokládám za velmi důležité – společných nákupech plynu. Podotýkám dobrovolných společných nákupech plynu v rámci celoevropské platformy.

Jsou to důležité kroky, které vedou k tomu, že jednak psychologicky mají vliv na to, co se odehrává na trzích s plynem, jak se ukazuje, mají vliv na to, že cena plynu významně poklesla, ale jsou to také kroky, které nám do budoucna zajistí pro Evropu dostatek plynu z alternativních zdrojů. To je základní předpoklad toho, aby ceny energií se mohly držet v nějakých rozumných výškách. Myslím si, že toto je dobrý výsledek dlouhodobé snahy českého předsednictví, že se nám aspoň v těchto týdnech a měsících daří do značné míry trhy s plynem a elektřinou stabilizovat. Je i předpoklad, že se nebudou opakovat díky těm opatřením, na kterých jsme se domluvili, ty extrémní výkyvy, kterých jsme byli svědky na konci léta.

Ceny nicméně zůstávají vyšší než v minulosti, musíme se proto soustředit na zmírnění dopadů, ať už na občany nebo na firmy. Na evropské úrovni se pracuje na reformě společného trhu s elektřinou, což by ve výsledku mělo snížit tu závislost ceny elektrické energie na ceně plynu. Příprava takového rozhodnutí není vůbec jednoduchá, ne politicky, to také ne, ale není jednoduchá technicky a prakticky. Bude tedy jednou určitě z důležitých priorit evropské politiky naší vlády, protože my to dlouhodobě chceme v následujících měsících.

Evropská rada se věnovala také dalším hospodářským záležitostem, nejenom energetice, nicméně ekonomice jako takové bude věnována zvláštní, mimořádná Evropská rada, která se sejde 9. a 10. února.

Do té doby má Komise, a to byl výsledek té prosincové Evropské rady, předložit analýzu možných nástrojů pro usnadnění investic do evropské ekonomiky a předložit také strategii na podporu konkurenceschopnosti a produktivity EU. K tomu se můžeme když tak dostat potom podrobněji. Jenom tady poznamenám, že jednoznačně evropské státy, i ty, které to dříve podceňovaly, si uvědomují, že nemůžeme být v ničem strategicky závislí na východních diktaturách. V ničem! To znamená, nejenom v surovinách, ale ani v těch produktech, které jsou nezbytné pro další výrobu, jako jsou třeba čipy a další věci. V tom všem musíme být více zabezpečeni a méně závislí.

Další oblast, kterou zde krátce zmíním, je bezpečnost a obrana. Tady Evropská rada přijala závěry, které potvrzují odhodlání EU nést větší odpovědnost za svou bezpečnost, investovat víc do obranných schopností Evropy. Je tam pořád zdůrazňováno to, co je pro nás, pro ČR, důležité, i pro některé další země, a to je, aby se to všechno dělo na bázi spolupráce mezi EU a NATO. My tam zdůrazňujeme význam transatlantické vazby. Ta je ve všech těch dokumentech zdůrazněna.

My jsme vyzvali k urychlenému přijetí nařízení, které by usnadnilo evropskou spolupráci při zadávání veřejných zakázek v obraně. České předsednictví našlo k tomuto návrhu dohodu na pozici Rady k projednání s Evropským parlamentem, což pokládáme také za důležité.

Evropská rada v oblasti obrany a bezpečnosti vyzvala Komisi, aby urychleně předložila návrh evropského programu investic do obrany, což by mělo posílit kapacitu a odolnost obranných technologií a obranného průmyslu u nás v Evropě. To je zase důležité pro ČR, protože, jak víte, náš zbrojní, obranný průmysl je mimořádně silný, velmi se teď rozvíjí a je konkurenceschopný ve světě. To je dobře.

Evropská rada se také shodla na posílení kybernetické bezpečnosti a obrany.

Já jsem tady zmínil, že jsme se bavili o vztazích s USA. To je téma, které nebývá často na programu Evropské rady, protože vztahy s USA jsou samozřejmě výborné. Přes všechny různé výkyvy v detailech to nemusí být většinou předmětem jednání Evropské rady. Nicméně tady proběhla intenzivní diskuse o tom, jak ty vztahy dál rozvíjet, jak postupovat v souvislosti s tzv. protiinflačním zákonem, který USA přijaly, který je do jisté míry znevýhodňující pro evropské firmy, pro automobilový průmysl a některá další odvětví.

Shodli jsme se na tom, že je potřeba vést intenzivní jednání s americkou stranou, byla tím pověřena Evropská komise a některé ty kontroverzní aspekty toho zákona bychom chtěli právě tím vyjednáváním upravit. Nicméně ta diskuse potvrdila, že EU je si vědoma důležitosti, zvláště v této době, úzké spolupráce s USA, zejména v oblasti zajišťování naší bezpečnosti.

Ty další body už jenom velmi stručně. Evropská rada přijala, a to je důležité, závěry k situaci v Íránu, a to jak z důvodu trvalé podpory Íránu Rusku ve formě dodávání sebevražedných dronů, tak kvůli brutálnímu potlačování protestů vlastních obyvatel a užívání trestu smrti pro politické odpůrce.

To pozitivnější potom bylo, že Evropská rada přijala vstup Chorvatska do schengenského prostoru, od 1. ledna 2023. Evropská rada se také shodla na tom, že je potřeba hledat rychlé řešení ohledně přistoupení Rumunska a Bulharska už v průběhu příštího, tedy tohoto roku. Evropská rada také potvrdila českým předsednictvím připravené závěry k politice rozšíření a odsouhlasila udělení kandidátského statutu Bosně a Hercegovině.

Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, tolik k samotné Evropské radě, která, jak vidíte, byla velmi obsáhlá, přestože byla jednodenní. Věnovala se těm klíčovým tématům.

Ještě mi dovolte pár slov k našemu předsednictví. Myslím, že neřeknu nic nového, když budu konstatovat, že to slyšíme ze všech stran, nejenom z ČR, ale především velmi intenzivně ze zahraničí, že to české předsednictví bylo mimořádně úspěšné, že i překonalo všechna očekávání. Realizovali jsme předsednictví v extrémně těžké době, plné velkých výzev, přesto se nám podařilo udržet jednotný postoj EU v těch klíčových věcech, dokázali jsme dosáhnout velmi důležitých dohod v oblasti energetiky, dokázali jsme dosáhnout dohod, které mají přímý vliv na to, že se snižují ty dopady energetické krize na naše domácnosti a naše firmy.

Už jsem to zmínil, jednotný postoj, ten je důležitý především z hlediska podpory Ukrajiny a z hlediska jasného odmítnutí politiky Ruska. Zmínil jsem zde těch vyjednaných 18 miliard eur pro tento rok pro Ukrajinu a perspektivu poválečné obnovy. V průběhu českého předsednictví byly také přijaty tři sankční balíky. Všemi těmi kroky jsme posilovali bezpečnost EU a jejích občanů a zmenšujeme riziko války pro další oblasti Evropy. Humanitární pomocí a tou pomocí, kterou poskytujeme Ukrajině, také vytváříme nebo pomáháme přímo na místě, tím vlastně vytváříme podmínky pro to, aby ukrajinští lidé nemuseli utíkat do dalších zemí.

Myslím, že k významným úspěchům českého předsednictví patří oblast energetiky, energetické bezpečnosti, nejenom to, že se nám podařilo jako ČR zajistit dodávky a dostatek plynu a ropy pro ČR, ale podařilo se nám i dosáhnout takových dohod, které mají vliv na ceny elektřiny a plynu na celoevropské úrovni. Nebylo to jednoduché, museli jsme svolat rekordní počet Rad ministrů pro energetiky. Bylo jich, myslím, osm, což opravdu nemá obdoby.

Ale výsledkem toho jsou konkrétní věci, které občané mohou pocítit, dostatek rezerv pro aktuální topnou sezonu, společné nákupy plynu, jsme dnes méně závislí na ruských fosilních palivech. Cena energie, to je důležité, je zastropována.

Pak jsme dosáhli, já nechci teď chodit do detailů, mnoha výsledků v oblasti bezpečnosti, kyberprostoru, digitálních technologií, konvenční obrany, významným způsobem jsme se posunuli v jedné z priorit českého předsednictví, a to je odolnost evropské ekonomiky. Dosáhli jsme i velkých posunů v oblasti rozšiřování, resp. spolupráce EU s dalšími zeměmi, což je důležité pro stabilitu v určitých regionech i pro to, abychom nečelili dalším problémům, kterých má už Evropa tak dost. Jenom připomenu, že jsme zahájili přístupová jednání s Albánií a Severní Makedonií, udělili jsme kandidátský statut Bosně a Hercegovině, přihlášku do EU českému předsednictví podalo Kosovo a v neposlední řadě jsme dovedli Chorvatsko do eurozóny a následně i do schengenského prostoru.

Velmi stručně na závěr několik čísel. České předsednictví organizovalo tři stovky oficiálních akcí, na našem území, v Bruselu i jinde. Uspořádali jsme 14 neformálních ministerských zasedání, konalo se u nás zasedání kolegia Evropské komise, vedení Evropského parlamentu. Určitě zvláštní význam, který stojí za to připomenout, bylo uspořádání pražského summitu, kde bylo 44 lídrů ze všech evropských zemí. Byl to začátek činnosti evropského politického společenství. Praha se v těch dnech stala skutečně centrem pozornosti světové veřejnosti a světových médií.

Dámy a pánové, na závěr mi dovolte poděkovat vám, reprezentantům českého Senátu, za veškerou pomoc a podporu a za vaše aktivity na parlamentní úrovni, které určitě přispěly k úspěchům českého předsednictvím. Vím, že to nebyla lehká doba pro nikoho z nás, ten půlrok, ale právě díky spolupráci i vaší aktivitě si myslím, že to předsednictví dopadlo tak úspěšně, jak dopadlo, jak je hodnoceno u nás a především v zahraničí.

Myslím si, že my všichni, ČR obecně, jsme získali cenné zkušenosti a kontakty, významným způsobem jsme zlepšili svoje postavení v Evropě, svoji prestiž, respekt, který máme, vybudovali jsme si silnou pozici, a to je něco, na čem musíme společně pracovat, abychom to udrželi a ještě posílili i v těch dalších měsících a letech.

Tolik moje zpráva, jsem připraven samozřejmě na jakékoli otázky.

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama